Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Pět zemí EU chce zdanit energetické giganty. Reagují na drahé palivo

Ceny pohonných hmot v Česku přestaly zdražovat
iStock
 nst
nst

Pět ministrů financí zemí Evropské unie vyzvalo k zavedení daně z mimořádných zisků energetických společností. Reagují tak na prudký růst cen paliv způsobený válkou s Íránem. Vyplývá to z dopisu adresovaného Evropské komisi, který získala agentura Reuters.

Společnou výzvu podepsali ministři financí Německa, Itálie, Španělska, Portugalska a Rakouska. Podle nich by zavedení daně vyslalo jasný signál jednoty. „Stojíme jednotně a jsme schopni jednat,“ uvedli v dopise.

Zároveň by podle nich šlo o spravedlivé opatření vůči firmám, které těží z válečné situace. „Ti, kteří profitují z důsledků války, musí nést svůj díl odpovědnosti a pomoci zmírnit dopady na širokou veřejnost,“ napsali.

Ceny ropy a plynu výrazně rostou od začátku americko-izraelských útoků na Írán 28. února. Situace podle ministrů připomíná energetickou krizi po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, a to i přesto, že EU dnes více využívá obnovitelné zdroje energie.

Dopis, adresovaný eurokomisaři pro klima Wopkemu Hoekstrovi, připomíná právě opatření z roku 2022, kdy EU zavedla mimořádné zdanění energetických firem. Ministři nyní žádají podobný krok na celoevropské úrovni.

„S ohledem na současné deformace trhu a fiskální omezení by Evropská komise měla rychle připravit podobný celoevropský nástroj založený na pevném právním základě,“ uvedli.

Konkrétní parametry návrhu – například výši daně nebo okruh dotčených firem – dopis neobsahuje.

Donald Trump

Rozlobený Trump chystá další čistky ve svém kabinetu. Koho čeká vyhazov?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa může projít dalšími personálními změnami. Šéf Bílého domu je podle zdrojů nespokojený s výkonem některých členů vlády a zvažuje jejich odvolání.

Přečíst článek

Evropská komise už podle vyjádření eurokomisaře pro energetiku zvažuje návrat k některým opatřením z roku 2022, včetně omezení poplatků za distribuci elektřiny či úprav energetických daní.

Evropa zůstává citlivá na vývoj na globálních trzích, protože je silně závislá na dovozu paliv. Od konce února vzrostly ceny plynu v EU o více než 70 procent.

Brusel má podle eurokomisaře pro energetiku Dana Jørgensena v krátkodobém horizontu obavy především o dodávky rafinovaných ropných produktů, jako je letecké palivo a nafta.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Andrej Babiš

Dalibor Martínek: Babiš střílí do pumpařů, za drahou naftu však mohou daně

Přečíst článek

Rozlobený Trump chystá další čistky ve svém kabinetu. Koho čeká vyhazov?

Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa může projít dalšími personálními změnami. Šéf Bílého domu je podle zdrojů nespokojený s výkonem některých členů vlády a zvažuje jejich odvolání.

„Je velmi rozzlobený a bude dělat personální změny,“ uvedl pro Politico představitel administrativy obeznámený se situací. Podle něj i dalších zdrojů, které hovořily anonymně, Trump zvažuje zásahy především u ministryně práce Lori Chavez-DeRemerové a ministra obchodu Howarda Lutnicka.

Konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Prezident už v minulosti podobné kroky zvažoval, ale nakonec od nich ustoupil. Pokud by se však nyní rozhodl pro širší obměnu kabinetu, šlo by o výrazný pokus o restart administrativy v době složité politické situace.

Nedostatečný výkon

Podle zdrojů se změny zaměřují na členy vlády, kteří podle Trumpa „nepodávají dostatečný výkon nebo na sebe strhávají příliš negativní pozornost“. Bílý dům ale oficiálně tvrdí opak. Mluvčí Taylor Rogersová uvedla, že oba zmínění ministři „odvádějí skvělou práci při obhajobě amerických pracovníků a nadále mají plnou podporu prezidenta“.

Zákulisní informace jsou však méně jednoznačné. Podle jednoho z představitelů je Lutnick „na tenkém ledě“, i když prezident už dříve od jeho odvolání ustoupil. Diskuse se vedou také o budoucnosti Chavez-DeRemerové.

Americký ministr obchodu Howard Lutnick ČTK

Možné změny přicházejí krátce po odvolání ministryně spravedlnosti Pam Bondiové a nedávném odchodu ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemové. Další případné odchody by znamenaly nejvýraznější zásah do složení kabinetu za posledních 15 měsíců, který byl dosud relativně stabilní.

Ministr Igor Červený a zmocněnec Filip Turek

Dalibor Martínek: Hnutí Duha chce čistý vzduch a zdravé lesy. Chce Turek spálenou zemi?

Enfant terrible vládní koalice Filip Turek sice prohrál boj o ministerské křeslo, nůše jeho poťouchlostí však zdaleka není prázdná. Ministerstvo životního prostředí fakticky řídí a vypadá to, že z této vysoké pozice svádí svůj boj za likvidaci planety Země. Ve skutečnosti bojuje sám se sebou.

Přečíst článek

Politická příležitost

Bílý dům zároveň vidí v personálních změnách i politickou příležitost. Odvolání ministra obchodu by podle jednoho ze zdrojů umožnilo prezidentovi vyslat signál, že „dělá změny v ekonomice“.

Do úvah vstupují i obavy z budoucího vývoje v Kongresu. Pokud by demokraté posílili po listopadových volbách, mohlo by být podle zdrojů obtížnější prosazovat nové nominace. I proto Trump zvažuje možné „vyčištění“ týmu už nyní.

Pozici Lori Chavez-DeRemerové navíc komplikuje vyšetřování inspektora ministerstva práce kvůli podezřením z nevhodného chování, včetně konzumace alkoholu během práce či možného zneužívání služebních akcí pro soukromé účely. Ministryně obvinění odmítá a Bílý dům ji dříve hájil.

Vladimir Putin

Podpora Putina klesla nejvíce za sedm let. Ve společnosti roste protestní potenciál

V Rusku se snížila podpora prezidenta Vladimira Putina nejvíce za posledních sedm let. Podle deníku Kommersant to vyplývá z průzkumu společnosti FOM ze 27. až 29. března. Server The Moscow Times pokles důvěry ze 76 na 71 procent spojuje s blokováním komunikační aplikace Telegram a služeb vzdáleného připojení (VPN) v Rusku.

Přečíst článek

Howard Lutnick čelí dlouhodobé kritice a spekulacím o možném odvolání. Kritici ho označují za konfliktní osobnost, která předkládá prezidentovi nepromyšlené návrhy. Trump navíc podle dřívějších informací vyjádřil nespokojenost s tím, že Lutnickova rodina profituje z vazeb na administrativu. Společnost Cantor Fitzgerald jakýkoli střet zájmů odmítá.

Ministr obchodu se letos dostal pod tlak i kvůli svému jménu ve spisech spojených s Jeffreym Epsteinem. Nebyl však v souvislosti s jeho zločiny z ničeho obviněn.

Trump mezitím jednal i s šéfem Agentury pro ochranu životního prostředí Leem Zeldinem, mimo jiné o možnosti jeho přesunu na post ministra spravedlnosti. Dočasným šéfem resortu se ve čtvrtek stal Todd Blanche, kterého jeden ze zdrojů označil za „hlavního favorita“ na tuto funkci.

Související

Rusko chce „léčit“ ženy, aby rodily. Ony mluví o nátlaku a krutosti

Rusko chce „léčit“ ženy, aby rodily. Ony mluví o nátlaku a krutosti
iStock
 nst
nst

Myšlenku „léčit“ ženy, aby chtěly mít děti, považují Rusky za nátlakovou, krutou a neproveditelnou. Podle nich takový přístup jen stěží pomůže zvrátit dramatický pokles porodnosti, která je nyní nejnižší za posledních 200 let, napsala agentura AFP.

Ruské ministerstvo zdravotnictví letos v únoru schválilo nové směrnice, podle nichž by zdravotníci měli ženy, které nechtějí mít děti, posílat k psychoterapeutům. Cílem je „podpořit u nich pozitivní postoj k mateřství“. Ženy oslovené AFP jsou však skeptické.

„Nevidím se jako matka a nevidím ani žádný důvod, proč by mě dítě učinilo šťastnější,“ řekla 25letá IT specialistka Marija. „Možná svůj názor změním. Ale tento stát dělá vše pro to, aby se tak nestalo,“ dodala.

Hluboká demografická krize

Rusko čelí hluboké demografické krizi. Porodnost činí 1,4 dítěte na ženu, což je výrazně pod hranicí 2,1, kterou demografové považují za nutnou pro udržení populace. Situaci navíc zhoršilo nasazení stovek tisíc mladých mužů do bojů na Ukrajině v posledních čtyřech letech.

Prezident Vladimir Putin opakovaně varuje, že země může čelit „úplnému vymření“, pokud se trend nezmění. Marija však vládní kroky označuje jako „k pláči“.

„Utahování šroubů, znemožnění přístupu k bezpečným potratům, vymývání mozků lidem, chvástání se údajně velkými příspěvky (na děti) a posílání žen k psychologům – to je kruté a naprosto neúčinné,“ řekla. „Každý ví, co ženy opravdu chtějí: sociální jistoty, odpovídající příjmy, dostupné bydlení a ze všeho nejvíce klid a bezpečí.“

Vladimir Putin

Podpora Putina klesla nejvíce za sedm let. Ve společnosti roste protestní potenciál

V Rusku se snížila podpora prezidenta Vladimira Putina nejvíce za posledních sedm let. Podle deníku Kommersant to vyplývá z průzkumu společnosti FOM ze 27. až 29. března. Server The Moscow Times pokles důvěry ze 76 na 71 procent spojuje s blokováním komunikační aplikace Telegram a služeb vzdáleného připojení (VPN) v Rusku.

Přečíst článek

„Propagování bezdětnosti“

Vedle doporučení psychoterapie ruské úřady zakázaly i takzvané „propagování bezdětnosti“. Veřejné debaty o rozhodnutí nemít děti se tak dostaly mimo zákon a porušení může být pokutováno až 400 tisíc rublů (104 tisíc korun). V posledních letech stát také zpřísnil legislativu kolem potratů a přiměl většinu soukromých klinik tento zákrok omezit či zcela zakázat.

„Nejdříve je třeba vytvořit podmínky, které by ženu skutečně přiměly chtít dítě. A ne na ni jakkoli tlačit,“ uvedla 29letá rehabilitační specialistka Anastasija. Sama dítě nechce především z finančních důvodů.

„Moje měsíční výplata činí asi 100 tisíc rublů (26 tisíc korun). Nevím, jak by dnes bylo možné našetřit si na byt,“ řekla. Vysoká inflace a úroky hypoték, které vystoupaly až na 20 procent, situaci dále zhoršují.

Péter Szijjártó a Sergej Lavrov

Únik nahrávek otřásá Maďarskem. Szijjártó odmítá obvinění ze spolupráce s Ruskem

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó jednal o podobě protiruských sankcí Evropské unie s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Vyplývá to z nahrávky jejich telefonátu, kterou zveřejnilo investigativní konsorcium východoevropských médií.

Přečíst článek

Anastasija upozornila také na „chybějící otcovskou kulturu“. Podle ní se v Rusku jen málo mužů podílí na výchově dětí a po rozvodu často zůstává žena na vše sama. Země má přitom jednu z nejvyšších rozvodovostí na světě.

Obavy mají i ženy, které děti mít nemohou. Učitelka angličtiny Margarita varuje, že iniciativa ministerstva zdravotnictví „způsobí ještě více škod na duševním zdraví žen, protože je postaví na úroveň vyvrhelů“.

Kritika zaznívá i od matek. „Věřím, že žena má mít právo nechtít dítě. Proč rodit, když nechcete? Proč nutit ženy přivést na svět nechtěné děti?“ řekla 45letá lékařka a dvojnásobná matka Irina.

Muži oslovení AFP byli naopak méně kritičtí. Devětačtyřicetiletý Maxim považuje směrnici za pouhé doporučení. A rozhodnutí nemít děti? „To je nezdravé,“ uvedl.

Související

Bašár Asad

Ze života svrženého diktátora. Bašár Asad se učí ruštinu a chce být očařem bohatých

Přečíst článek
Doporučujeme