Strany, které nejdou do voleb samy nebo v koalici, nedostanou od státu ani korunu
Politické strany, které vyšlou své kandidáty do sněmovních voleb pod hlavičkou jiné strany, což je letošní novinka při parlamentních volbách, nemají v případě úspěchu těchto subjektů nárok na žádnou státní finanční podporu. A to ani v případě, že ve sněmovně zasednou jejich lidé.
„Podle zákona stranám, které samy do Poslanecké sněmovny nekandidují, za účast jejich členů na kandidátkách jiných stran žádný nárok na státní příspěvek nevzniká,“ uvedl pro Newstream Marek Antoš, proděkan a vedoucí katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Podle něj nejsou vyloučené nějaké interní dohody mezi politickými stranami o tom, že si část peněz poté, co je stát kandidující straně vyplatí, mezi sebou přepošlou. I na tyto případné dohody ale dopadá limit vyplývající ze zákona. „Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, pokud by součet všech peněžitých darů přijatých od jedné a téže osoby přesáhl v jednom kalendářním roce částku tři miliony korun.“
Týká se to mnoha stran, které se tím, že se schovaly pod jiný subjekt, připravily své stranické kasy o tučné peníze. Zelených, kteří vyslali třicet svých lidí do osmi krajů pod Piráty. Týká se to všech stran, které se schovaly pod deštník SPD, tedy Trikolory, Svobodných a PRO. A týká se to i sociální demokracie, komunistů a dalších dvou stran, ČSNS a SD-SN, které jdou do voleb pod hnutím Stačilo!. V žádném z těchto případů nevznikla koalice. Ta by v případě dvou členů musela získat osm procent hlasů, v případě tří a více členů jedenáct procent.
Jedinou koalicí je Spolu. SPD vystupuje jako jeden subjekt, stejně jako Stačilo! a Piráti. Takže jim ke vstupu do sněmovny stačí pět procent hlasů.
Hlavní tváří Stačilo! je sice komunistka Kateřina Konečná, ale šéfem hnutí je Daniel Sterzik. Za tím by tedy v případě volebního úspěchu peníze šly. Sterzik již na úterní konferenci oznámil, že hnutí bude mít jeden poslanecký klub a nebude mít žádné finanční závazky k participujícím stranám do budoucnosti. Na kandidátkách Stačilo! převažují komunisté, dále jsou tam socialisté a členové zbylých dvou stran. Sterzik uvedl, že vlastních kandidátů má hnutí čtyři desítky.
Stát stranám, které se dostanou do sněmovny, vyplácí každoročně nemalé částky. Vloni dostaly ANO a Spolu deset milionů „stálého příspěvku“. Piráti necelých šest milionů. Potom jsou tam příspěvky na počet mandátů, 900 tisíc ročně za jeden. ANO za mandáty loni, stejně jako za každý rok volebního období, inkasovalo 65 milionů, Starostové a ODS třicet milionů. Lidovci dvacet, SPD 18 milionů korun. TOP 09 necelých třináct. Potom ještě existuje příspěvek na podporu činnosti politického institutu. Za to dostalo ANO 14 milionů korun, ale třeba i SPD pěkných 3,7 milionu korun.
Fakta jsou zřejmá. Babiš někdy před dvaceti lety vymyslel, že si vezme dotaci padesát milionů na Čapí hnízdo, přestože na ni neměl nárok. Dělalo to tak mnoho bohatých podnikatelů, když si stavěli hotely a rekreační střediska. Byly to však dotace určené pro malé a střední firmy, ne pro boháče.
Dalibor Martínek: Šaráda kolem Čapího hnízda se přesouvá do sněmovny
Názory
Po čtyřech letech čekají Českou republiku další parlamentní volby. Ve dnech 3. a 4. října 2025 si občané zvolí do sněmovny 200 poslanců. Půjde o první volby, kdy Češi v zahraničí mohou hlasovat také korespondenčně. Následující přehled shrnuje vše důležité – termín voleb, možnosti hlasování, přehled kandidujících stran a hnutí, i to, koho favorizují volební průzkumy. 
Volby do sněmovny 2025: termín, kandidující strany a průzkumy
Politika
K hlasování ve sněmovních volbách se v zahraničí zapsalo 24 206 lidí. V cizině přitom podle odhadů ministerstva zahraničí žije 400 až 600 tisíc českých občanů. Kvůli tomuto odhadu se o volby ze zahraničí vedl tuhý boj. Zvlášť opozice se jí urputně bránila. Evidentně tušila, že v cizině nemá populisticky naladěné publikum.
Dalibor Martínek: Korespondenční hlasování, bouře ve sklenici vody
Názory
