Českým žákům chybí ve školách debatní a diskusní hodiny. Téměř polovina z nich využívá AI
Nějaký z nástrojů umělé inteligence použilo 45 procent žáků středních škol a druhého stupně základních škol. Nejpoužívanějším nástrojem mezi nimi je ChatGPT, který využilo 89 procent z nich, na druhém místě se umístil Photomath. Žákům zároveň přijde výuka ve škole poměrně často nezajímavá a mají problémy se na ni soustředit. Chybí jim například debatní a diskusní hodiny, které považují za nejvíce přínosné. Zároveň by chtěli technologie ve výuce využívat častěji. Vyplývá to z průzkumu, který pro neziskovou organizaci Nekrachni zpracoval analytický ústav STEM.
Průzkumu se zúčastnilo 1536 žáků ve věku 11 až 19 let. Asi třetina žáků zapojených v průzkumu zažila, že je učitelé od využívání umělé inteligence odrazovali nebo jim to zakazovali. Asi 24 procentům se stalo, že jim učitelé zadali úkol, jehož součástí byla práce s nástrojem umělé inteligence. Jako primární zdroj pro učení u žáků stále převládají vlastní zápisy a poznámky, učebnice či papírové podklady od učitelů. On-line materiály a zdroje uvedla mezi nejčastějšími podklady pro učení asi čtvrtina dotazovaných.
Zkušenosti s tím, že by používali nástroje umělé inteligence pro přípravu do školy má podle Marie Šimůnkové z Nekrachni téměř polovina dotázaných. Častěji se jedná o středoškoláky, z kterých jde asi o 65 procent. „Jestli dítě využívá umělou inteligenci k učení, částečně souvisí s jeho socioekonomickým statusem,“ řekla Šimůnková. To může podle ní do budoucna prohlubovat rozdíly ve vzdělávání žáků. Na vliv rodinného zázemí žáků na jejich školní výsledky upozorňují odborníci dlouhodobě. Děti využívají umělou inteligenci podle Šimůnkové u domácích úkolů nejčastěji k tvorbě textu, zpracování textu nebo řešení matematických úloh.
Podle Šimůnkové chodí děti do školy především proto, že se těší na kamarády, dobré vztahy mají i s učiteli. Poměrně často si ale nemyslí, že věci, které se ve škole naučí, využijí v běžném životě. Na pozornost žáků ve výuce má podle výzkumu největší vliv to, jakým způsobem učitel látku vykládá, uvedla Šimůnková. Zároveň si podle ní většina žáků neuvědomuje, že jejich pozornost může ovlivňovat mobilní telefon. „Na telefon koukají hlavně kvůli tomu, že ten obsah hodiny, je nezajímá, nebo ten výklad je celkově nezajímavý,“ řekla Šimůnková. Organizace doporučuje nikoliv telefony zakázat, ale věnovat se osvětě dětí.
Podle organizace Nekrachni by školy měly cíleně působit na učitele, aby do výuky více zapojovali dostupné technologie. Učitelé by zároveň měli žáky více aktivně zapojovat do hodin, například debatami. Také by měli žáky vést k využívání on-line zdrojů, jako jsou například články, videa či nástroje AI. Děti se podle organizace učí i z krátkých videí, příspěvků na sociálních sítích či diskusí na internetu.
Počet absolventů technických škol v České republice klesá, mezi lety 2017 a 2022 jde dokonce o téměř třetinový pokles. Vzhledem k silné digitalizaci prakticky všech odvětví a výrazným změnám charakteru lidské práce se začíná tento trend negativně projevovat na trhu práce. 
Počet českých absolventů oborů STEM rapidně klesl. Jak přilákat do světa technologií více zájemců?
Leaders
„Táckárna“ je vlastně takový fast food po česku. Místo burgeru a hranolek si u pultu objednáte knedlík se zelím a vepřové nebo holaňdák. Klasické menu nabízí i v retro řeznictví v Kaprově ulici. Oběd pro dva s pivem stojí cca 350 korun.
Retro jídelna kousek od Staromáku: Na dršťkovku za 65 korun tam chodí studenti i investoři
Enjoy
Bazén olympijské velikosti, fotbalové hřiště, posluchárna až pro šest set osob a také heliport, tak nějak bude vypadat školní kampus, který má vzniknout v Dubaji. A kvalitě by mělo odpovídat školné. Rok studií vyjde na 56 tisíc dolarů, v přepočtu 1,3 miliony korun.
Heliport a robotické dílny. Školné na soukromé škole v Dubaji vyjde na více než milion ročně
Zprávy z firem
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
