Začátek školního roku zdražuje, pětina domácností utratí přes pět tisíc korun
Začátek školního roku bývá pro rodinné finance zkouškou odolnosti. Letošní průzkumy ukazují, že i když inflace zvolnila a ekonomika se stabilizuje, rodiče při vybavování školáků sahají do peněženek hlouběji než loni. Data společnosti Twisto hovoří o devítiprocentním meziročním nárůstu nákladů na školní pomůcky. Podle průzkumu České bankovní asociace se téměř třetina rodičů vejde do tří tisíc korun, další třetina platí tři až pět tisíc a přes pět tisíc utratí více než pětina domácností. Méně, než tisícikorunu dnes za školní výbavu vydá už jen málokdo.
Největší položkou paradoxně nejsou školní pomůcky. Polovinu všech zářijových výdajů tvoří oblečení a obuv, následují kroužky a až pak papírnictví. Elektronika si však ukrajuje čím dál větší díl. Čtvrtina rodičů ji uvádí jako jednu z hlavních položek, přičemž před rokem to bylo jen osmnáct procent. Na samotné pomůcky a učebnice padá podle ČBA zhruba třetina zářijového školního rozpočtu.
Prvňáci jsou speciální kategorií. Jejich rodiče začínají nakupovat už v první polovině srpna a jejich rozpočet je v průměru o pět set korun vyšší než u rodičů starších školáků. Více než čtvrtina rodičů dětí, které usednou do lavic poprvé, plánuje utratit přes tři tisíce korun. Není divu, první aktovka, penál, přezůvky a kompletní výbava nejsou levná záležitost. Rodiče starších dětí naopak často čekají až do září, kdy škola upřesní seznam potřeb.
Jestliže bude umělá inteligence umět totéž, co vysokoškolsky vzdělaný člověk, proč by mu měli zaměstnavatelé za jeho práci nějak extra platit? Univerzity by tedy měly rychle vymyslet, co by měly své studenty učit.
Vysokoškolský diplom už nestačí. Umělá inteligence snižuje cenu znalostí
Enjoy
Kroužky za tisíce
Zářijový výdajový maraton přitom nekončí prvním školním zvoněním. Během roku přicházejí další položky: lyžařské výcviky, školy v přírodě, výlety, družiny, školní obědy, doprava. Podle Twista utratí čtyři z deseti rodičů za kroužky přes šest tisíc korun ročně a téměř každý šestý rodič musel dítěti vybrat levnější aktivitu, než původně chtěl. Čtvrtina rodin kvůli zdražování omezila výdaje na školní výlety či kroužky, osmnáct procent odložilo nákup větší elektroniky.
Finanční zátěž přitom není rovnoměrná. Nejvíce ji pociťují samoživitelky, které mají stejné výdaje jako ostatní, ale z nižších příjmů. V rodinách s čistým měsíčním příjmem pod třicet tisíc korun považuje finance za hlavní výzvu školního roku přes padesát procent rodičů.
Možnosti státní podpory existují, ale jsou úzce vymezené. Mimořádná okamžitá pomoc je určena lidem v hmotné nouzi a vyplácí se jednorázově, po individuálním posouzení úředníkem. Na vzdělávací náklady lze ročně čerpat maximálně 48 600 korun, ale v praxi jde většinou o nižší částky. Funguje také dotační program Obědy do škol, díky němuž mohou děti z nízkopříjmových rodin dostávat stravování zdarma, pokud domácnost nepřesáhne 3,4násobek životního minima. Vedle toho některé zdravotní pojišťovny přispívají na pohybové kroužky či školy v přírodě. Částky se liší od pěti set do dvou tisíc korun ročně a podmínky jsou různorodé.
Skupina CSG spouští slibovaný stipendijní program pro studenty vysokých škol, a nejen tuzemských, ale i zahraničních.
Nadaní studenti mohou od Strnadovy nadace získat až 15 tisíc měsíčně
Zprávy z firem
Mezi těmito čísly se skrývá i jeden pozitivní trend. Rodiče věnují stále větší pozornost tomu, aby se jejich děti naučily hospodařit s penězi. Devět z deseti rodičů s dětmi o penězích mluví, často už před nástupem do školy. Dvě třetiny dětí dostávají kapesné a více než devadesát procent má vlastní účet, většinou od deseti let.
Inflace sice zpomaluje, ale pro rodiče má září vlastní cenovou dynamiku. Ta nekončí prvním školním zvoněním, protože ji pohánějí dražší kroužky, tlak na lepší výbavu a rostoucí význam elektroniky. V oficiálních statistikách ji nevidíme, v peněženkách rodičů však ano. Pro mnohé tak školní rok nezačíná zvoněním, ale pípnutím karty.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
