Eurozóna se rozšíří. Od 1. ledna 2026 do ní oficiálně vstoupí Bulharsko. Jak hodnotí ekonomové připravenost země na tuto skutečnost a co měnový přechod na euro Bulharům vlastně přinese.

Navzdory tomu, že se jedná o nejchudší zemi Evropské Unie z pohledu HDP na obyvatele nebo možná právě proto, rozhodlo se Bulharsko v minulosti pro přijetí měny euro a dlouhodobě se na její přijetí se začátkem roku 2026 i připravuje. A vzhledem k tomu, že oficiální testy dopadly pozitivně, nic přechodu na euro momentálně nebrání. V červnovém konvergenčním reportu ze 4. června 2025 tak Evropská komise spolu s Evropskou centrální bankou (ECB) oficiálně potvrdila, že země splňuje všechna maastrichtská kritéria, tedy inflaci (2,7 procenta v dubnu), udržitelné veřejné finance, stabilní kurz a nezávislost centrální banky.

Podle posledních studií Bulharsko vykazuje i poměrně vysokou úroveň synchronizace s eurozónou se skóre 0,67 (na škále 0–1), což je podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška srovnatelné s Rumunskem (0,59) a je to i vyšší než průměr pro danou oblast. Různé analýzy tak podle něj potvrzují, že bulharská ekonomika má poměrně vysokou cyklickou sladěnost s měnovou unií.

Možná by jim bylo lépe bez eura

Země navíc funguje už dlouhá léta v režimu „currency boardu“, což může podle ekonomů budit dojem, že její ekonomika se naučila žít s měnovou politikou Evropské centrální banky (ECB). „Mezi ekonomikami eurozóny a Bulharska je ale v mnoha ohledech velký rozdíl, takže nelze vyloučit, že se samostatnou měnovou politikou například v podobě cílování inflace by bulharská ekonomika prosperovala víc. Rozhodnutí Bulharska navázat svou měnovou politiku na ECB ale bylo dáno pocitem, že pro tuto zemi je výkon samostatné měnové politiky na dobré úrovni příliš obtížným úkolem,“ domnívá se ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

A Míšek současně poukazuje v této souvislosti i na případ Slovenska, kde inflace dosahuje až 6 procent. „Jednotlivé státy potřebují často odlišnou měnovou politiku, zatímco ECB v současnosti udržuje pravděpodobně až příliš nízké úrokové sazby,“ poznamenává Míšek.

Přijetí eura je nicméně podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské především politické rozhodnutí. „Ekonomiku nemůžete na takovou změnu připravit na 100 procent. Klíčové je politické odhodlání a vůle ke změně a ochota nést případné politické náklady takové změny. S přijetím eura jsou spojeny i nepopulární reformy, které si politici musí umět obhájit. Je to ale zase příležitost nastartovat růst ekonomiky, prorazit neochotu ke změnám,“ říká Horská.

Vzhledem k dlouhodobé přípravě je ale nyní podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka Bulharsko už ve fázi, kdy bude pro něj přechod na novou měnu takřka bezbolestný. „Jinou věcí ale je, nakolik mu euro pomůže k prosperitě. Bulharsko je totiž nejen nejchudší zemí EU z pohledu HDP na obyvatele, jen pro zajímavost je na 73 procentech české úrovně, ale je to i velmi specifická země z pohledu struktury ekonomiky nebo třeba pracovní migrace,“ připomíná Dufek.

Co se zlepší

Chorvatská centrální banka nedávno podle serveru Politico zveřejnila, že Chorvatsko díky přechodu na euro každoročně ušetří na 160 milionů euro jen za transakční náklady a náklady na směnu. Podle Horské, představovala tato úspora transakčních nákladů v případě Chorvatska zhruba 0,2 procenta HDP. Na Slovensku činily úspory na směně a zajištění podle tamní centrální banky pak 0,36 procent HDP. Obecně pak podle Horské platí, že na transakčních nákladech ušetří především malé a střední podniky a domácnosti. Velké firmy totiž vesměs používají eura.

Obdobně může podle některých ekonomů ušetřit tedy i Bulharsko, ale efekty přistoupení k euru se určitě nedají podle Skořepy zúžit pouze na úspory na směnárenských poplatcích. V případě Bulharska tak může být podle něj nenápadným ale zásadním efektem například zlepšení dohledu nad tamním bankovním sektorem, jehož fungování bylo v minulosti poznamenáno korupcí a podobnými negativními jevy.

„Přijetí eura v Bulharsku je ovšem jen faktické potvrzení současného stavu, protože tato ekonomika neformálně už v eurozóně jako by je. Uplatňuje fixní kurz, měnová politika se odvozuje od ECB a fakticky je tato země euroizovaná. Takže nyní už jde jen o to nahradit vlastní měnu eurem i formálně,“ dodává Dufek.

Ve které bance si můžete otevřít multiměnový účet a kde účet v cizí měně

Money

Snad každému, kdo hodně cestuje, nakupuje v zahraničí či má v cizí měně i příjmy, se dnes vyplatí mít v bance i cizoměnový nebo multiměnový účet. Přečtěte si, jaký je ale mezi těmito účty rozdíl a ve kterých bankách v Česku si je můžete vůbec otevřít, popřípadě kde je chystají do nabídky zařadit.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Euro ztrácí v zemích střední a východní Evropy na atraktivitě

Trhy

Teze, že by euro snížilo inflaci, je spíše jen mýtus, který šíří laická část veřejnosti a někteří politici pod tlakem lobby. Jde o mýlku, jež nemá oporu v odborných kruzích, ani v odborných studiích.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Aleš Michl: Pro kočírování inflace je koruna lepší než euro

Leaders

Přestože česká ekonomika postupně splňuje většinu kritérií pro přijetí eura a velké průmyslové podniky již s eurem běžně operuje, společná evropská měna se mezi Čechy stále netěší popularitě. Přijetí eura tak stále není na pořadu dne. A klíčové výhody ve vlastní měně nadále vidí také guvernér České národní banky Aleš Michl. „Vlastní měnová politika dokáže držet inflaci na uzdě mnohem efektivněji, než by kdy dokázalo euro,“ uvedl Michl na akci agentury Bloomberg věnované právě společné evropské měně.

sta

Přečíst článek