Energetická skupina ČEZ zvyšuje zisky v době, kdy se vláda připravuje na její úplné ovládnutí. Za prvních devět měsíců vydělala 26,6 miliardy korun, meziročně o 24 procent více, a zlepšila výhled na celý rok. Stát, který nyní drží zhruba 70 procent akcií, chce získat nad podnikem plnou kontrolu ještě v tomto volebním období. ČEZ už v létě založil novou dceřinou společnost, do níž plánuje vyčlenit nevýrobní aktivity.
Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.
Čistý zisk státního provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS v loňském roce stoupl o 82 procent na rekordních 7,18 miliardy korun. Celkové výnosy naopak klesly o 8,6 procenta na 29,4 miliardy korun vlivem nižších cen elektřiny. ČEPS to uvedl ve výroční zprávě za rok 2024, na kterou upozornil Ekonomický deník.
Parlamentní prázdniny už nejsou, co bývaly. Sice skutečná politická aktivita je značně utlumená, rétorická cvičení a pokusné balonky však od politiků létají nadále. A tak už nyní například víme, že pětikoalice pro poslední rok svého aktuálního vládního období již nechystá žádné větší akce. Asi aby už nikoho dalšího nenaštvala.
Čistý zisk polské petrochemické skupiny Orlen se v prvním čtvrtletí meziročně propadl o 70 procent na 2,77 miliardy zlotých (zhruba 16 miliard korun). Firma v Česku vlastní rafinerskou skupinu Orlen Unipetrol zahrnující síť čerpacích stanic. Výsledky podniku negativně ovlivnila daň z mimořádných zisků a slabší výkony v oblasti rafinace.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě navrhnout zkrácení účinnosti daně z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, aby se v příštím roce už neuplatňovala. Ministr to ve středu řekl novinářům při představení nové makroekonomické prognózy ministerstva.
Bankám a spořitelnám v Česku stoupl v roce 2023 souhrnný čistý zisk meziročně o 2,2 miliardy na 104,4 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci loňského roku činila 9,889 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 983 miliard.
Ministr financí Zbyněk Stanjura včera na sociální sítí X uvedl, že je připraven ukončit účinnost daně z mimořádných zisků ke konci letoška, pokud se naplní předpoklad letošních příjmů z ní alespoň ve výši sedmnácti miliard korun. V takovém případě by podle něj příjmy z mimořádné daně za léta 2023 a 2024 pokryly souhrnné mimořádné výdaje.
Raiffeisenbank v Česku v roce 2023 meziročně klesl čistý zisk o 27,1 procenta na 5,5 miliardy korun. Aktiva banky vzrostla o 12,6 procenta na 677 miliard korun. Ostatní velké banky výsledky za loňský rok zatím nezveřejnily.
Dramaticky nižší inkaso daně je možná nepříjemným překvapením pro politiky, méně však už pro analytiky a experty z bankovní branže. Ti už loni na podzim varovali, že vláda zdaleka nevybere tolik, kolik si „maluje“, píše ve svém komentáři k daňovému inkasu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Schodek rozpočtu na konci září klesl na 180,7 miliardy korun ze srpnových 194,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Ke zlepšení salda čtvrtý měsíc v řadě přispělo v září inkaso daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Na její první splátce stát vybral 25,65 miliardy korun. Rozpočtový schodek za tři čtvrtletí je nejnižší od začátku pandemie, zároveň ale čtvrtý nejhlubší v dějinách Česka. Loni byl deficit na konci září 270,9 miliardy korun.
