Česká národní banka podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta, kde ji drží už od loňského května. Bankovní rada tak zatím nereagovala ani na dubnové zrychlení inflace. Důvody rozhodnutí i novou makroekonomickou prognózu představí guvernér Aleš Michl na odpolední tiskové konferenci.
Květnová inflace výrazně převýšila odhady analytiků, když v meziročním vyjádření poskočila z dubnové úrovně 1,8 na 2,4 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů inflaci pouze ve výši rovných dvou procent.
Březnová inflace v ČR překonala původní očekávání analytiků i České národní banky. Meziročně činí 2,7 procenta, jak dnes ČSÚ potvrdil svůj předběžný odhad ze začátku měsíce. Česká národní banka i analytici přitom původně čekali její snížení na 2,6 procenta. V porovnání s únorem ovšem nastal markantní – markantnější než očekávaný – růst cen v oblasti potravin, zejména těch nezpracovaných. Meziměsíčně výrazně zdražily vejce, o 15,7 procenta, a také ovoce, o 2,7 procenta. Meziročně zdražily poměrně výrazně ještě maso a mlékárenské výrobky.
Snížení sazeb o 25 bazických bodů je nedostatečné, říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta. V situaci, kdy Německo snižuje odhad svého růstu a Česko si dělá iluze na letošní růst ekonomiky přes dvě procenta by měla ČNB měnovou politiku uvolnit mnohem víc, domnívá se Marek. Proto, aby lidé a firmy opět našli důvěru v pozitivní ekonomický vývoj, a půjčovali si na své projekty.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) zřejmě ve čtvrtek přeruší uvolňování měnové politiky, se kterým začala před rokem, a ponechá základní úrokovou sazbu na čtyřech procentech. Předpokládají to oslovení analytici. Podle nich by sice hospodářskému oživení v Česku prospělo snížení úroků, bankovní rada ale bude spíš postupovat opatrně s ohledem na přetrvávající zvýšenou inflaci ve službách. O potřebě opatrného postupu mluvili v rozhovorech s médii v minulých týdnech i členové bankovní rady.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta, uvedl ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Úroková sazba je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Většina analytiků pokles o čtvrt procentního bodu očekávala, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila úrokové sazby i na předchozích dvou zasedáních. ČBN zároveň zhoršila ekonomický výhled hospodářského růstu Česka pro letošní i příští rok.
Celkem překvapivě snížila ČNB pod vedením Aleše Michla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na číslo 4,75. Analytici komerčních bank se spíš shodovali, že radní národní banky sníží úroky o čtvrt procentního bodu na kulatých pět procent. Jako obvykle, bankovní analytici se netrefili.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku dubna 2022. Analytici před jednáním bankovní rady uváděli, že existují argumenty pro snížení sazeb o půl i jen o čtvrt procentního bodu.
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 5,25 procenta. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,25 procenta a lombardní sazby na 6,25 procenta. ČNB to uvedla na svém webu. Rozhodnutí rady analytici očekávali. Nynější úroveň sazeb je nejnižší od začátku května 2022.
Guvernér České národní banky připustil, že snižování sazeb může pokračovat. Brzy bychom se tak mohli dostat nadohled 5procentní hranici. Pak ale podle guvernérových slov začne být ČNB ostražitější. A není se čemu divit. Boj s inflací totiž není ani zdaleka vyhraný. Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát.
Britský exministr zdravotnictví Wes Streeting dnes oznámil, že chce kandidovat na lídra Labouristické strany, kterou vede premiér Keir Starmer. Toho by pak Streeting ve funkci premiéra patrně i nahradil. Podle serveru stanice BBC také řekl, že vystoupení Británie z Evropské unie před několika lety byla katastrofální chyba a že jeho země by se do EU jednoho dne měla vrátit.
Některé evropské země vedou s Teheránem jednání o získání povolení k plavbě Hormuzským průlivem, oznámila to íránská státní televize. Írán tuto strategickou úžinu a klíčovou námořní trasu, kudy běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy, převážně blokuje v reakci na americko-izraelské údery zahájené na konci února.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) počítá s prosazením zákona o médiích veřejné služby se změnou jejich financování. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice "obrovsky rychlá".
Česko bude dál posilovat zemědělskou spolupráci se Srbskem. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) se na tom při návštěvě Srbska shodl se svým tamním protějškem Draganem Glamočičem. Potenciál je podle ministra například v rozvoji zpracovatelského průmyslu.
Izraelská armáda dnes oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle izraelských představitelů posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí.
Izrael dnes nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory platnému příměří v oblasti provedl nové údery. Izraelská armáda uvedla, že cílila na infrastrukturu libanonského militantního hnutí Hizballáh. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení křehkého příměří uzavřeného 16.dubna o dalších 45 dní.
Úřady práce vyplatily za první čtvrtletí na superdávkách 563 milionů korun. Novou podporu v březnu dostalo 33 900 domácností. Vyplývá to z údajů ministerstva práce. Superdávka nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Pobírají ji zatím jen noví žadatelé. Příjemcům dosavadních dávek stát na čtyřech dávkách za první tři měsíce poslal asi 7,8 miliardy korun.
Ruský prezident Vladimir Putin bude příští úterý a středu na návštěvě Číny, oznámil dnes Kreml. Putin bude v Číně jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o dvoustranných vztazích a vymění si s ním názory na zásadní mezinárodní a regionální otázky, dodal Kreml v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters.
Rodiče dětí, které se od příštího roku narodí, by mohli mít vyšší rodičovskou. Místo nynějších 350 korun by dostali 400 tisí korun, na dvojčata a vícerčata místo 700 pak 800 tisíc korun. Počítá s tím novela o státní sociální podpoře, kterou v pondělí projedná vláda.
Stát loni vybral na správních poplatcích 3,1 miliardy korun. Bylo to o pětinu víc, než plánoval. Meziročně na nich získal o třetinu víc. Téměř polovinu z toho vybral Český úřad zeměměřický a katastrální, který přispěl částkou 1,4 miliardy korun.