Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Zestátnění ČEZ? Fialova vláda otáčí o 180 stupňů z hodiny na hodinu

Lukáš Kovanda: Zestátnění ČEZ? Fialova vláda otáčí o 180 stupňů z hodiny na hodinu
Profimedia
Lukáš Kovanda

Včera během jediného dne vláda, ústy svého prvního místopředsedy Víta Rakušana, vícekrát otočila ve věci zestátnění energetického podniku ČEZ.

Reklama

Nejprve odpoledne na setkání s občany v sokolovském kulturním domě Rakušan poměrně překvapivě uvedl, že se domnívá, že vláda ještě během svého nynějšího funkčního období podnik zestátní. Před půlnocí ale už zase svá slova bral zpět. „Vláda uvažovala o odkoupení výrobních částí (podniku ČEZ) v době extrémně vysokých cen energií. V tuto dobu žádné takové kroky neprobíhají,“ uvedl ministr vnitra na svém účtu na sociální síti X.

I když se o možnosti zestátnění ČEZ aktuálně spekuluje již od jara 2022, kdy vrcholila energetická krize, Rakušanovo včerejší odpolední zarámování termínu zestátnění funkčním obdobím vlády, tedy necelými dvěma lety, představovalo celkem novinku. Navíc přišlo v době, kdy se situace na energetických burzách v EU výrazně zklidňuje, čímž odpadá klíčový důvod pro zestátnění – tedy regulace cen elektřiny pro odběratele například v podobě zastropování. A ministr vnitra jej ještě k tomu pronesl v době, kdy nadále přetrvává nejistota ohledně legislativy, která by měla být při zestátnění uplatněna.

„Bílé zlato“ ztrácí lesk. Vyplatí se kutat lithium pod Cínovcem?

Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.

Přečíst článek

Není tedy vůbec jasné ani to, jak by měl být ČEZ zestátněn, zda vcelku či částečně, a pokud částečně, jak konktrétně. A není vůbec jasné ani to, jak by se v případě zestátnění stát vypořádal s nároky menšinových akcionářů.

Mnozí právě z menšinových akcionářů si mlčení vlády ve věci zestátnění ČEZ v posledních měsících vykládali tak, že kabinet k zestátnění nepřistoupí. Tuto vyhlídku podporují slova premiéra Petra Fialy z konce loňského léta, které však premiérův úřad posléze vzal zpět. Premiér tehdy uvedl, že vláda neusiluje získat pod kontrolu výrobní část ČEZ. Přitom v roce 2022 premiér jednoznačně uváděl, že kabinet výrobu elektřiny pod kontrolu získat hodlá.

Národní konference Efektivní energetika, 23. ledna 2024, Praha. Premiér Petr Fiala (ODS).

Fiala: Česko má ambici stát se jedním z center nových jaderných technologií ve světě

Česko se v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií, řekl na konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). Jaderná energie podle něj bude základem tuzemské energetiky a ČR v ní má dlouhodobou tradici. Tu chce využít nejen při stavbě nových bloků, ale také při vývoji malých modulárních reaktorů. ČR nyní připravuje stavbu zatím jednoho nového jaderného bloku v Dukovanech, podle Fialy pokračuje tendr úspěšně. Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše bude v Česku nutné do roku 2050 do energetiky investovat až čtyři biliony korun.

Přečíst článek

V tomto ohledu jsou včerejší Rakušanova předpůlnoční slova poměrně silná. Znějí totiž tak, že Fialův kabinet prostě výrobní část ČEZ zestátňovat nebude. Popírají tudíž příkře nejen Rakušanův výrok ze včerejšího odpoledne, leč též vlastně loňské vyjádření premiérova úřadu, když popíral Fialův zmíněný výrok, že kabinet neusiluje získat pod kontrolu výrobní část ČEZ. Rakušan včera před půlnocí uvedl vlastně to samé, co Fiala loni koncem léta, od kteréhož výroku se premiérův úřad ovšem posléze distancoval, přičemž sám Rakušan ještě včera odpoledne také tvrdil něco diametrálně odlišného. 

Zásadní výroky vládních představitelů týkající se ČEZ představují kurzotvornou informaci a mohou způsobit ztrátu tržní hodnoty podniku v rozsahu desítek, ba až stovek miliard korun. Pokud jsou tedy vypouštěny neuváženě a zbrkle, zjevně nepodloženě, a následně zcela měněny, podkopávají důvěru českých i zahraničních investorů v českou burzu a kapitálový trh, kde je ČEZ zřetelně dominantním titulem. Ohrožují tak další rozvoj celé tuzemské ekonomiky.

Další komentáře Lukáše Kovandy najdete zde

Reklama

Související

Lukáš Kovanda: ČEZ ztratil 175 miliard korun své hodnoty od doby, kdy vláda poslala do sněmovny „lex ČEZ“

Lukáš Kovanda: Vláda proti všem. ČEZ ztratil 175 miliard hodnoty od doby, kdy poslala do sněmovny „lex ČEZ“

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme