Jádro se vrací jako jeden z klíčových zdrojů evropské energetiky, klimatická změna mu ale nastavuje novou cenu. Odstavení maďarské elektrárny Paks kvůli nedostatku vody ukazuje, že starý model průtočného chlazení naráží na své limity a nové bloky budou potřebovat dražší hybridní systémy. Vyschlý Dunaj připomíná, že klimatická krize neskončila – naopak začíná měnit i samotné základy jaderné renesance, píše ve svém komentáři Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper.
Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.
ČEPS tvrdí, že za červencový blackout může jeden špatně opravený drát. Jenže souběh selhání v Ledvicích, chaos v dispečinku a otázky z Evropy ukazují, že skutečný problém je mnohem hlubší – a dražší.
COP30 v brazilském Belému měla být „implementační“ konferencí, která konečně posune splnění klimatických závazků z papíru do praxe. Místo historického průlomu ale přinesla jen dílčí kroky, nejasné finanční rámce a dobrovolné závazky, zatímco svět dál ztrácí čas v závodě s klimatickou změnou, komentuje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.
Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před několika dny varování před předáváním dat a vzdálenou správou zařízení původem z Čínské lidové republiky. Hrozby plynoucí z přímého propojení naší kritické infrastruktury s čínskými informačními systémy dokument hodnotí na úrovni „Vysoká,“ NÚKIB tedy jejich naplnění považuje za „pravděpodobné až velmi pravděpodobné.“ Jak by to mohlo vypadat v praxi, nastiňuje v komentáři Jan Palaščák ze skupiny Amper.
Na uplynulém zasedání Vlády se ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) pokusil předložit aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK), jejíž současné znění z roku 2015 již dávno neodpovídá realitě rychle se měnící energetiky.
Díky velmi dobré práci dispečerů a techniků ČEPS i provozovatelů distribučních soustav, ale také hasičů, policistů a dalších složek se po pátečním výpadku podařilo dodávky elektřiny v krátkém čase obnovit. Narozdíl od nedávné krizové situace na Iberském poloostrově se tedy nejednalo o úplný, respektive „katastrofální“ blackout, který by mimo jiné zahrnoval tzv. „start ze tmy.“ Situace byla časovým a územním rozsahem na hranici blackoutu („číslo 5 na škále 0-10“) a byla vyřešena kvalitně.
V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.
V energetice se pohybuje již 15 let. Je dlouhodobým odpůrcem spekulací na trzích s energiemi. V současnosti se Jan Palaščák věnuje budování skupiny Amper, v níž mimo jiné vyvíjí fintechové energetické start-upy CO2IN či Amper Meteo. V roli poradce je členem klimatické komise hlavního města Prahy, které se nyní potýká s problémy při nákupu energií. „Už je to téměř rok, co začaly dramaticky růst ceny plynu. Kdo neměl nakoupeno 90 až 100 procent budoucí spotřeby dopředu, má dneska velký problém,“ upozorňuje Palaščák.
Jeho Amper Market přišel s unikátním systémem prodeje elektřiny. V roce 2018 jej prodal skupině Bohemia Energy Jiřího Písaříka, která před měsícem ukončila činnost. „Nemám žádné insiderské informace, jde o obyčejnou trojčlenku zvenčí, ale jsem přesvědčený, že kdyby pokračovali v původně nastaveném obchodním modelu, tak by to dneska zachránilo celou skupinu,“ říká zakladatel Amper Holdingu Jan Palaščák, který rozvíjí start-up CO2IN s globálními ambicemi rozšířit obchod s emisními povolenkami pro doslova každého, kdo má mobilní telefon. „Nejde o investiční nástroj, ale možnost, jak si smazat svou uhlíkovou stopu,“ dodává Palaščák.
Sporná novela upravující sestavování veřejných rozpočtů bude platit. Sněmovna dnes přehlasovala koaliční většinou veto prezidenta Petra Pavla. Předloha umožní vládě kromě jiného o několik let déle než nyní navyšovat obranné výdaje, obdobně to bude nově platit pro strategické infrastrukturní stavby. Kabinet také bude moci překročit schválené výdaje při horší bezpečnostní situaci. Opozice se obává většího utrácení a růstu dluhu. Obrátí se na Ústavní soud.
Slovenská vláda chce do budoucna umožnit zkrácení volebního období parlamentu, což by následně vedlo k vypsání nových voleb, také na základě lidového hlasování. Plyne to z návrhu novely ústavy, kterou dnes schválil kabinet premiéra Roberta Fica.
Až o čtvrtinu nižší výnos chmele oproti dlouhodobému průměru očekávají letos chmelaři v Česku. Chmel bude mít nižší i obsah alfa hořkých látek, které určují jeho kvalitu. Novinářům to dnes řekli předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele ČR Jiří Smetana a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) v Oboře u Loun, kde byli u pěstitelů chmele u sklizně.
Nálada mezi německými exportéry se v srpnu výrazně zlepšila 💪. Index očekávání exportérů v srpnu vrostl na 9,6 bodu z červencové hodnoty -2,8 bodu, uvedl dnes mnichovský ekonomický institut Ifo. Jde o nejvyšší hodnotu od února 2022 a nejvýraznější nárůst od června 2020.
Televizní skupina Prima 📺 loni zvýšila čistý zisk o 19 procent na 531 milionů korun. Tržby vzrostly o 0,8 procenta na 4,48 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti.
Antimonopolní úřad uložil firmám O2 a Sherlog za kartel pokutu přes 280 milionů korun. Firmy si rozdělily zákazníky koordinovaly nabídku a prodej služeb monitoringu aut a elektronických knih jízd. Sherlog se také nesmí půl roku účastnit veřejných zakázek, uvedl v mluvčí ÚOHS Martin Švanda. Podle něj jde o nejvyšší pokutu za posledních zhruba deset let. Proti rozhodnutí lze podat rozklad.
Číst více
Karlovarský hotel Thermal 🛎 loni zvýšil čistý zisk na 39,75 milionu korun, meziročně o devět milionů více. Lázeňský hotel, který patří státu, měl loni rekordní tržby 363 milionů korun. Výhled společnosti Thermal - F na letošní rok ovlivnil výpadek jednorázových akcí v prvním kvartálu roku, ale také válka na Blízkém východě, vyplývá z výroční zprávy.
Světová ekonomika zvládla energetický šok vyvolaný válkou s Íránem lépe, než se čekalo. V úterý to novinářům sdělila výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Zároveň však podle agentury Reuters vyjádřila obavy ze zhoršující se fiskální situace některých států, která se podle ní projevuje rostoucími výnosy dluhopisů.
Sněmovna bude dnes pokračovat v opakovaném projednávání sporné vládní novely k veřejným rozpočtům 💰. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu veřejných peněz. Vládní tábor veto s největší pravděpodobností přehlasuje.
Americká vesmírná společnost SpaceX 🚀 představila projekt nového rozsáhlého kosmodromu pro své lodě Starship, který chce postavit v jižní Louisianě nejméně za 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun), píší světové agentury.
Číst více
