Jádro se vrací jako jeden z klíčových zdrojů evropské energetiky, klimatická změna mu ale nastavuje novou cenu. Odstavení maďarské elektrárny Paks kvůli nedostatku vody ukazuje, že starý model průtočného chlazení naráží na své limity a nové bloky budou potřebovat dražší hybridní systémy. Vyschlý Dunaj připomíná, že klimatická krize neskončila – naopak začíná měnit i samotné základy jaderné renesance, píše ve svém komentáři Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper.
Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.
ČEPS tvrdí, že za červencový blackout může jeden špatně opravený drát. Jenže souběh selhání v Ledvicích, chaos v dispečinku a otázky z Evropy ukazují, že skutečný problém je mnohem hlubší – a dražší.
COP30 v brazilském Belému měla být „implementační“ konferencí, která konečně posune splnění klimatických závazků z papíru do praxe. Místo historického průlomu ale přinesla jen dílčí kroky, nejasné finanční rámce a dobrovolné závazky, zatímco svět dál ztrácí čas v závodě s klimatickou změnou, komentuje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.
Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před několika dny varování před předáváním dat a vzdálenou správou zařízení původem z Čínské lidové republiky. Hrozby plynoucí z přímého propojení naší kritické infrastruktury s čínskými informačními systémy dokument hodnotí na úrovni „Vysoká,“ NÚKIB tedy jejich naplnění považuje za „pravděpodobné až velmi pravděpodobné.“ Jak by to mohlo vypadat v praxi, nastiňuje v komentáři Jan Palaščák ze skupiny Amper.
Na uplynulém zasedání Vlády se ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) pokusil předložit aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK), jejíž současné znění z roku 2015 již dávno neodpovídá realitě rychle se měnící energetiky.
Díky velmi dobré práci dispečerů a techniků ČEPS i provozovatelů distribučních soustav, ale také hasičů, policistů a dalších složek se po pátečním výpadku podařilo dodávky elektřiny v krátkém čase obnovit. Narozdíl od nedávné krizové situace na Iberském poloostrově se tedy nejednalo o úplný, respektive „katastrofální“ blackout, který by mimo jiné zahrnoval tzv. „start ze tmy.“ Situace byla časovým a územním rozsahem na hranici blackoutu („číslo 5 na škále 0-10“) a byla vyřešena kvalitně.
V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.
V energetice se pohybuje již 15 let. Je dlouhodobým odpůrcem spekulací na trzích s energiemi. V současnosti se Jan Palaščák věnuje budování skupiny Amper, v níž mimo jiné vyvíjí fintechové energetické start-upy CO2IN či Amper Meteo. V roli poradce je členem klimatické komise hlavního města Prahy, které se nyní potýká s problémy při nákupu energií. „Už je to téměř rok, co začaly dramaticky růst ceny plynu. Kdo neměl nakoupeno 90 až 100 procent budoucí spotřeby dopředu, má dneska velký problém,“ upozorňuje Palaščák.
Jeho Amper Market přišel s unikátním systémem prodeje elektřiny. V roce 2018 jej prodal skupině Bohemia Energy Jiřího Písaříka, která před měsícem ukončila činnost. „Nemám žádné insiderské informace, jde o obyčejnou trojčlenku zvenčí, ale jsem přesvědčený, že kdyby pokračovali v původně nastaveném obchodním modelu, tak by to dneska zachránilo celou skupinu,“ říká zakladatel Amper Holdingu Jan Palaščák, který rozvíjí start-up CO2IN s globálními ambicemi rozšířit obchod s emisními povolenkami pro doslova každého, kdo má mobilní telefon. „Nejde o investiční nástroj, ale možnost, jak si smazat svou uhlíkovou stopu,“ dodává Palaščák.
Švýcarsko a Čína dokončily rozhovory o nové 📜 obchodní dohodě, která má výrazně zlepšit přístup švýcarského zboží na čínský trh. O dokončení jednání informovali švýcarský prezident Guy Parmelin a čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao po schůzce v Bernu, píše agentura Reuters. Dosažení dohody podle agentury Bloomberg přichází v době, kdy se Čína, která soupeří s USA o globální vliv, snaží posílit vztahy v Evropě.
Japonský export se v červenci meziročně 📈 zvýšil o 23 procent na rekordních 11,5 bilionu jenů (zhruba 1,5 bilionu korun). Vyplývá to z dnešních údajů japonské vlády. K růstu podle serveru CNBC přispěla silná poptávka po čipech, která souvisí s rozsáhlými globálními investicemi do infrastruktury pro umělou inteligenci.
Pražská burza zakončila dnešní obchodování s nepatrnou změnou, index PX 📉 klesl o 0,06 procenta na 2767,78 bodu. Nedařilo se například akciím pojišťovny VIG, Komerční banky či zbrojovky CSG, naopak se ziskem uzavřely cenné papíry energetické společnosti ČEZ nebo Erste Bank.
Bezkontaktní platby mobilem používá v ČR 6️⃣1️⃣ procent lidí, zatímco před šesti lety to byla jen pětina. Staly se tak nejoblíbenějším způsobem placení, vyplývá z průzkumu společnosti Mastercard mezi více než 1200 respondenty.
Schodek státního rozpočtu příští rok vzroste z letošních 3️⃣1️⃣0️⃣ miliard korun, bude ale pod 400 miliardami korun. Novinářům to po třídenním jednání s vládními kolegy řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Blíže očekávaný schodek upřesnit odmítla, ministerstvo ho podle ní dopočítává. Resort musí návrh rozpočtu předložit vládě do konce srpna.
Senát ❌ zamítl rozsáhlou spornou novelu stavebního zákona v souladu s postojem svých výborů. Podle kritiků z řad senátorů návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předkladatelé z řad sněmovní koalice ANO, SPD a Motoristů si od změn naopak slibují zrychlení a zjednodušení povolování staveb.
Dron, který 14. srpna 💥 sestřelila ve vzdušném prostoru Lotyšska italská stíhačka, byl ukrajinského původu, uvedly dnes lotyšské ozbrojené síly. Šlo o nejnovější z řady incidentů, kdy se válka Ruska proti Ukrajině přelévá do sousedních zemí, poznamenala agentura Reuters.
Maďarská státní televize dnes odvysílala své první zpravodajství od července, kdy vysílání zpráv pozastavila v souvislosti s reformou vlády premiéra 👨 Pétera Magyara, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií. Informuje o tom agentura AFP, podle níž kanál M1 první zpravodajství po výluce odvysílal dnes v 06:00 na svátek založení státu a svatého Štěpána.
Americké maloobchodní společnosti Walmart ve druhém čtvrtletí klesl čistý zisk meziročně zhruba o devět procent na 6️⃣,3️⃣7️⃣ miliardy dolarů (asi 132 miliard korun). Firma to oznámila v dnešní výsledkové zprávě. Celkové tržby se zvýšily téměř o šest procent na 187,9 miliardy dolarů. Růst na klíčovém domácím trhu, tedy v USA, ale zaostal za očekáváním.
Výraznější korekce růstu světových akcií se do konce roku rozhodně ❌ nedá vyloučit. Nejvíce ohrožené jsou však akcie firem, které nyní raketově rostly, tedy zejména některé AI a technologické společnosti. Uvedli to analytici. Řada světových akciových indexů dosáhla v poslední době rekordních hodnot.
