Jádro se vrací jako jeden z klíčových zdrojů evropské energetiky, klimatická změna mu ale nastavuje novou cenu. Odstavení maďarské elektrárny Paks kvůli nedostatku vody ukazuje, že starý model průtočného chlazení naráží na své limity a nové bloky budou potřebovat dražší hybridní systémy. Vyschlý Dunaj připomíná, že klimatická krize neskončila – naopak začíná měnit i samotné základy jaderné renesance, píše ve svém komentáři Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper.
Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.
ČEPS tvrdí, že za červencový blackout může jeden špatně opravený drát. Jenže souběh selhání v Ledvicích, chaos v dispečinku a otázky z Evropy ukazují, že skutečný problém je mnohem hlubší – a dražší.
COP30 v brazilském Belému měla být „implementační“ konferencí, která konečně posune splnění klimatických závazků z papíru do praxe. Místo historického průlomu ale přinesla jen dílčí kroky, nejasné finanční rámce a dobrovolné závazky, zatímco svět dál ztrácí čas v závodě s klimatickou změnou, komentuje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.
Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před několika dny varování před předáváním dat a vzdálenou správou zařízení původem z Čínské lidové republiky. Hrozby plynoucí z přímého propojení naší kritické infrastruktury s čínskými informačními systémy dokument hodnotí na úrovni „Vysoká,“ NÚKIB tedy jejich naplnění považuje za „pravděpodobné až velmi pravděpodobné.“ Jak by to mohlo vypadat v praxi, nastiňuje v komentáři Jan Palaščák ze skupiny Amper.
Na uplynulém zasedání Vlády se ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) pokusil předložit aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK), jejíž současné znění z roku 2015 již dávno neodpovídá realitě rychle se měnící energetiky.
Díky velmi dobré práci dispečerů a techniků ČEPS i provozovatelů distribučních soustav, ale také hasičů, policistů a dalších složek se po pátečním výpadku podařilo dodávky elektřiny v krátkém čase obnovit. Narozdíl od nedávné krizové situace na Iberském poloostrově se tedy nejednalo o úplný, respektive „katastrofální“ blackout, který by mimo jiné zahrnoval tzv. „start ze tmy.“ Situace byla časovým a územním rozsahem na hranici blackoutu („číslo 5 na škále 0-10“) a byla vyřešena kvalitně.
V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.
V energetice se pohybuje již 15 let. Je dlouhodobým odpůrcem spekulací na trzích s energiemi. V současnosti se Jan Palaščák věnuje budování skupiny Amper, v níž mimo jiné vyvíjí fintechové energetické start-upy CO2IN či Amper Meteo. V roli poradce je členem klimatické komise hlavního města Prahy, které se nyní potýká s problémy při nákupu energií. „Už je to téměř rok, co začaly dramaticky růst ceny plynu. Kdo neměl nakoupeno 90 až 100 procent budoucí spotřeby dopředu, má dneska velký problém,“ upozorňuje Palaščák.
Jeho Amper Market přišel s unikátním systémem prodeje elektřiny. V roce 2018 jej prodal skupině Bohemia Energy Jiřího Písaříka, která před měsícem ukončila činnost. „Nemám žádné insiderské informace, jde o obyčejnou trojčlenku zvenčí, ale jsem přesvědčený, že kdyby pokračovali v původně nastaveném obchodním modelu, tak by to dneska zachránilo celou skupinu,“ říká zakladatel Amper Holdingu Jan Palaščák, který rozvíjí start-up CO2IN s globálními ambicemi rozšířit obchod s emisními povolenkami pro doslova každého, kdo má mobilní telefon. „Nejde o investiční nástroj, ale možnost, jak si smazat svou uhlíkovou stopu,“ dodává Palaščák.
Za nájemné za pozemky s ruskými budovami, které se nacházejí v pražských Stodůlkách, náleží českému státu od firmy Simply Service Rent doplatek 6,3 milionu korun. Stát ve sporu zastupovala příspěvková organizace ministerstva zahraničí Diplomatický servis (DS). V žalobě požadovala původně zhruba 16 milionů korun, později částku snížila.
Dvě americké mediální skupiny dnes podaly žalobu na prezidenta Donalda Trumpa kvůli prodeji rychlejšího přístupu k jeho příspěvkům na sociální síti Truth Social. Mediální organizace The Intercept Media a nezisková Freedom of the Press Foundation žádají soud na Manhattanu o zablokování praktiky, kterou označily za mimořádnou, zkorumpovanou a protiústavní, uvedla dnes média.
Moskevský soud vydal zatykač na Conora Kennedyho, vnuka někdejšího amerického ministra spravedlnosti Roberta Kennedyho a tedy prasynovce bývalého amerického prezidenta Johna F. Kennedyho, protože bojoval na Ukrajině proti Rusku. Moskva po Kennedym vyhlásila mezinárodní pátrání. Americkému občanovi v případě dopadení hrozí v Rusku až deset let vězení, uvedla dnes ruská státní agentura TASS.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 9️⃣2️⃣7️⃣ milionů dolarů (19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
Zástupci zemí Severoatlantické aliance dnes vyjádřili podporu Polsku a Rumunsku a 👎 odsoudili nedávné ruské průniky do jejich vzdušného prostoru. NATO se postaví jakékoli agresi, uvedli velvyslanci členských států v prohlášení po svém dnešním jednání v alianční centrále v Bruselu.
Česká banka Trinity Bank finančníka Radomíra Lapčíka kupuje od rakouské CA Immo pět kancelářských budov v Praze pod hlavičkou 🏢 Riverside Karlín. Spojení posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval na svém webu. Výši transakce úřad neuvádí.
Do Česka přijde v příštích dnech více než 🔟 tisíc balení chybějícího léku na rakovinu prsu tamoxifen. Některá balení jsou již dostupná v lékárnách, další dodávky jsou zajištěné i na podzim. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo zdravotnictví. Jeden z výrobců léku přerušil dodávky do ČR loni na podzim, další letos v červnu.
Autobusový dopravce Arriva autobusy zvýšil minulý rok zisk po zdanění na 8️⃣8️⃣ milionů korun. Výsledek je o 51 milionů korun vyšší než v roce 2024. V letech 2022 a 2023 společnost skončila se ztrátami. Vloni dosáhly celkové tržby 529 milionů korun, o 35 procent více než rok předtím, uvedla společnost ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin.
Základní výbava pro prvňáčka vyjde letos ve slevových akcích průměrně na 3️⃣3️⃣5️⃣0️⃣ korun, což je podobně jako loni. Ceny jednotlivých položek se ale v porovnání s předchozím rokem výrazně změnily. Nejvíce podražily školní přezůvky, vaky či obaly na sešity, naopak nejvíce zlevnily sešity a svačinové boxy. Nejdražší položkou zůstává školní aktovka, která letos vyjde v průměru na 1614 korun, tedy o 18 korun levněji než loni.
Lidí v exekuci v Česku dál mírně 📉 ubývá. Na konci prvního pololetí jich bylo 589 700. Meziročně jich tak bylo zhruba o 17 300 méně, tedy o necelá tři procenta. Počet exekučních řízení se za poslední rok snížil o 159 800 na 2,98 milionu. Je to pokles o pět procent. Oddlužovalo se 89 200 osob. Vyplývá to z aktuálních údajů mapy zadlužení, kterou vytvořily Institut prevence a řešení předlužení a agentura PAQ Research.
