Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Bruselský „strop“ na povolenky je jako náplast na zlomeninu: hezky vypadá, ale nic neřeší

Americká EPA chce zrušit omezení emisí skleníkových plynů
ČTK
Lukáš Kovanda

Zastropování cen emisních povolenek je z pohledu ekonomické teorie i podstaty jejich fungování nesmysl. Povolenky nejsou daň, ale nástroj, který má vytvářet tlak na snižování emisí – tedy fungovat jako postupně se utahující smyčka. Proto je jejich zdražování přirozenou součástí systému, nikoli chybou.

Pomyslný dotaz rádiu Jerevan by dnes zněl: „Česká vláda říká, že v Bruselu prosadila zastropování ceny emisních povolenek pro domácnosti na 45 eur. Je to pravda?“

Odpověď by zněla: „Ano, ale s výhradou. Nejde o skutečný cenový strop, nýbrž o návrh, který musí ještě schválit Evropská komise a Evropský parlament. A nejde o pevně stanovenou cenu, ale o příslib uvolnit více povolenek, pokud cena dosáhne 45 eur.“

Proč zastropování nedává smysl

Trvalé zastropování by šlo proti smyslu povolenek. Ty totiž mají být tlakem na změnu chování firem i domácností. Kdo věří, že lze cenu natrvalo omezit, nerozumí principu systému. Takový krok by fakticky proměnil povolenky v uhlíkovou daň – ale bez jasně nastavené sazby a předvídatelnosti.

Povolenky vs. uhlíková daň

Ekonomická teorie často upřednostňuje povolenky před uhlíkovou daní, protože jsou efektivnějším a levnějším způsobem dekarbonizace. Jejich cena se přizpůsobuje situaci na trhu, nikoliv politickému rozhodnutí. Evropská komise proto každoročně snižuje množství dostupných povolenek, obvykle o tři až pět procent. Tím vytváří tlak na jejich růst a motivuje podniky k investicím do moderních technologií.

Jak systém funguje v praxi

Pokud podnik vypustí tři miliony tun CO₂, musí odevzdat tři miliony povolenek. Ty nakupuje v aukci, jejíž objem řídí Evropská komise. Když povolenka stojí 70 eur a náklady na snížení emisí jsou 60 eur, vyplatí se firmě investovat do dekarbonizace. Pokud ale povolenka stojí jen 50 eur, firma raději zaplatí „odpustek“ a pokračuje ve výrobě beze změn.

Cena povolenky tak určuje tempo změny – a právě to je jejím smyslem.

Proč cena musí růst

Aby bylo možné splnit Green Deal 2050, musí se k dekarbonizaci přimět všechny podniky. Komise ale nezná přesné náklady každého z nich – rozhodující roli proto hraje cenový signál trhu. Postupné zdražování je tak řízený proces, který má „bolet“, ale nemá „udusit“. Pokud by se cena hned stanovila vysoko, například na 200 eur, většina firem by ekonomicky neobstála a došlo by k prudké inflaci i kolapsu dodavatelských řetězců.

Zvyšování cen povolenek zajišťuje, že nejlevnější dekarbonizační kroky se dějí jako první, a dražší přicházejí později. Podniky s vyššími náklady se k transformaci dostanou postupně – právě to zajišťuje dlouhodobou stabilitu systému.

Pokud by cena zůstala trvale zastropována, Green Deal by se nikdy nenaplnil – část průmyslu by totiž nikdy neměla motivaci přejít k čistším technologiím.

Stejný princip čeká i domácnosti

Podobně jako u firem má i systém domácích emisních povolenek fungovat jako postupné utažení smyčky. Někdo si koupí tepelné čerpadlo už při ceně 45 eur, jiný až při 250 eur. Ale všichni se k tomu nakonec dostanou – jinak by celý mechanismus postrádal smysl.

Česká vláda se podle všeho nechala ukolébat představou, že Brusel nabídne kompromis, který nebude bolet. Jenže smyčka kolem krku se dříve či později utáhne – to je její podstata. Pokud by se neutahovala, systém by byl bezzubý a zcela neúčinný. Jedinou cestou, jak se „neudusit“, je povolenky vůbec nezavádět. O tom se ale v Bruselu nejedná – a jednat nebude.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Lukáš Kovanda: Sousední vlády hledají způsoby, jak ulevit lidem od drahých energií. Fialova vláda hledá důvody, proč to nejde

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Bolest jako nástroj změny. Emisní povolenka za méně než 250 eur je k ničemu

Přečíst článek

Čína nás nepřeválcuje, zní z evropských automobilek. Budoucnost tak vidí růžověji než média

Čína nás nepřeválcuje, zní z evropských automobilek. Budoucnost tak vidí růžověji než média
Škoda Auto / užito se svolením
 ČTK

Podle studie KPMG vládne v automobilkách optimismus. Krize? Spíš přerod. I čínská expanze se může nakonec změnit v příležitost, zní od manažerů v autoprůmyslu. Vyplývá to z aktuální studie vypracované poradenskou společností KPMG.

Mezi manažery z automobilového průmyslu v Evropě panuje optimismus, ukazuje letošní studie poradenské společnosti KPMG. Studie má podle konzultanta KPMG Ladislava Rulfa opačné vyznění než zpravodajství médií. Podle něj nebude to, co by mělo evropský automobilový průmysl převálcovat – například rostoucí čínská konkurence – nakonec tak vážné. Uvedl to ve středu na brněnské konferenci o očekávaném vývoji automobilového průmyslu v Česku a ve světě. Studie zjišťuje očekávání stovek manažerů automobilek a firem, které se v tomto odvětví pohybují.

Tím, že studie zjišťuje očekávání, její výsledky odrážejí aktuální nálady, které se nemusejí později potvrdit, doplnil Rulf. Zmínil, že automobilový průmysl často zachytává trendy dříve než většinová společnost – a také je dříve opouští, tedy v době, kdy se jimi média teprve začínají zabývat. Potvrdilo se to například v případě nástupu elektrických pohonů v roce 2013, které podle něj vyvolaly řadu kontroverzí a debat. „Byznys se přizpůsobil a funguje dál. Teď se řeší nástup AI a autonomní řízení, které už Tesla řeší více než deset let,“ uvedl Rulf.

Vzdor evropských automobilek

Manažeři se podle studie neshodují v očekáváních, jak velký negativní dopad bude mít na evropské výrobce čínská konkurence. „Očekávání jsou spíše taková, že ta hrozba nakonec nebude tak velká. Možná vzniknou bariéry a evropský trh se s hrozbami vyrovná,“ řekl Rulf. Podle něj je také vidět, že automobilky i dodavatelé investují a inovují. „To je velmi dobrá zpráva, i když to v médiích často vypadá, že automotive strádá a skomírá,“ doplnil.

Zmínil, že za poslední rok se neobjevila žádná zpráva o tom, že by některý z výrobců zastavoval výrobu. „Ne že by problémy pominuly, ale výrobci si vždy do dvou tří měsíců najdou novou cestu, která aktuální problém vyřeší,“ uvedl Rulf.

Klíčovým tématem je podle něj vývoj baterií. „Může se stát, že dnes někdo staví továrnu a až ji dostaví, vznikne jiné řešení a trh bude jinde. Ale těch účastníků na trhu je tolik, že nemohou vyhrát všichni,“ upozornil.

Podle analytika České spořitelny Tomáše Kozelského se 80 procent evropských aut vyrábí v šesti zemích, přičemž Česko je třetí za Německem a Španělskem. „Aktuální výhled je pozitivní, i když vývoj minulých let byl složitý,“ řekl Kozelský.

Jak Rulf, tak Jan Hoffman, vedoucí řízení značky ze Škody Auto, zmínili trend, který se stále více prosazuje – a s nímž se musí tradiční automobilky vyrovnat. Například čínská značka Xiaomi, a do jisté míry i Tesla, vytváří ekosystém výrobků a digitálních služeb, který je pro uživatele těžké opustit. Xiaomi vyrábí i další spotřební elektroniku a auta jsou jen jednou z částí portfolia – přičemž dokáže všechny přístroje propojit. „Každý zákazník chce něco jiného a je třeba na požadavky reagovat a dostat všechny podněty na jednu výrobní linku,“ dodal Rulf.

Dálnice ano, rychlovlaky ne. Formující se vláda se dohaduje nad miliardovými dopravními projekty

Dopravní priority nově vznikající vlády se rýsují. Dálnice a digitalizace mají zelenou, ale vysokorychlostní tratě narážejí na odpor SPD a Motoristů, kteří požadují úspory a jednodušší projekty.

Přečíst článek

BYD

Glosa Zdeňka Pečeného: Je to čínské a přijelo si to pro vás aneb jak BYD vystrnadil Teslu

Ještě na sklonku loňského roku platilo nepsané pravidlo: když si v Dubaji objednám Uber Green, přijede Tesla. Ale to vzal čas.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Forum Karlín a hotel Ibis kupuje realitní fond Patria

Fórum Karlín mění majitele
Profimedia
 nst
nst

Investiční společnost Amundi prodala multifunkční prostor Forum Karlín a pražský hotel Ibis v ulici Na Poříčí společnosti Patria, která spadá pod ČSOB. Prodejce to ve středu oznámil v tiskové zprávě.

Správce aktiv Amundi Czech Republic zahajuje plánovanou závěrečnou fázi svého uzavřeného produktu Realitní fond KB 2. Fond, který dlouhodobě investoval zejména do komerčních nemovitostí v Praze, nyní vstupuje do fáze prodeje portfolia a návratu prostředků investorům.

Prvním krokem je prodej dvou prominentních nemovitostí: multifunkčního areálu Forum Karlín a hotelu Ibis Praha Old Town v ulici Na Poříčí. Kupujícím se stala investiční společnost Patria, člen skupiny ČSOB. Fond KB 2 tak navazuje na strategii uzavřených fondů, jejichž cílem bylo období růstu, správy aktiva a následný exit.

Cenu transakce ani jedna ze stran nekomentovala. Hospodářské noviny uvedly, že Amundi získal Forum Karlín koncem roku 2018 za 52 milionů eur (v přepočtu 1,3 miliardy korun). Podle zdrojů Newstreamu současná transakce proběhla v řádu nižších jednotek miliard korun. 

„Jsme potěšeni, že fond KB 2 plní svou strategii a umožňuje investorům realizovat zhodnocení. Domácí kapitál dokázal na českém trhu vystřídat řadu zahraničních investorů a poptávka po kvalitních nemovitostech zůstává vysoká,“ uvedl Jozefa Murza z Amundi Czech Republic.

Po této transakci zůstávají v portfoliu fondu dvě poslední nemovitosti – administrativní budova Keystone v Karlíně a objekt Polygon House na Praze 4. Jejich prodej je plánován v následujících měsících a úplné uzavření fondu je cíleno na první polovinu roku 2026.

„Obě nemovitosti jsou plně obsazené, mají kvalitní nájemce a atraktivní lokalitu – skvěle doplní náš ČSOB Nemovitostní fond,“ uvedl člen představenstva společnosti Patria Tomáš Pribiš.

Fond KB 2 navazuje na fungování svého předchůdce KB 1, který investorům přinesl více než 68procentní zhodnocení během své více než desetileté existence. Fond KB 1 byl uzavřen v počátku roku 2025 po prodeji posledního aktiva – kancelářské budovy The Square na Budějovické. Amundi Czech Republic současně spravuje i další uzavřené fondy s odlišnou strategií – například KB 3 a KB 4, přičemž KB 4 se zaměřuje na rezidenční aktiva, seniorské domovy, studentské koleje či hotely a její upisovací období skončilo v prosinci 2024.

Tato transakce potvrzuje, že český realitní trh i při změně globálních investičních trendů stále nabízí likvidní a atraktivní aktiva. Fondy s jasným závěrečným horizontem, jako je KB 2, umožňují investorům realizovat výstup a zároveň potvrzují zdravý stav segmentu kvalitních komerčních nemovitostí v Praze.

Stát prodává zámecký areál Veleslavín.

Stát se už podeváté pokouší prodat zámek Veleslavín. Chce za něj 249 milionů

Stát se znovu pokusí prodat pražský zámek Veleslavín. Je to už devátý pokus o jeho prodej v elektronické aukci. A vyvolávací cena o polovinu nižší než při prvním pokusu, kdy stát požadoval 580 milionů.

Přečíst článek

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry. 

Témata související s realitami:

Související

Hotel Four Seasons v Praze

Investice do nemovitostí budou rekordní. Kromě Palladia se chystají i další objemné transakce

Přečíst článek
Doporučujeme