Držte si peněženky. Povolenky ETS 2 definitivně prošly a od roku 2028 se začnou propisovat do cen benzínu, nafty, plynu i uhlí. Andrej Babiš přitom ještě nedávno hlasitě sliboval, že je Česko nezavede. Po finálním rozhodnutí je ale z vlády slyšet hlavně ticho. Více v ekonomickém diáři Pavla Párala.
Úprava emisních povolenek může vypadat jako ústupek Bruselu, ve skutečnosti ale neřeší hlavní problém: evropský průmysl dál zůstává pod tlakem drahých energií, regulací a ztráty konkurenceschopnosti. Jde jen o dílčí korekci systému, který firmám bere prostor k dýchání, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Premiér Andrej Babiš označil návrh Evropské komise na změnu systému emisních povolenek ETS 1 za úspěch české vlády. Brusel chce zpomalit úbytek povolenek, zachovat jejich bezplatné přidělování i po roce 2030 a umožnit firmám využívat zahraniční uhlíkové kredity. Podpora však bude více podmíněna investicemi do snižování emisí.
Přesun výroby Zetoru do Indie podle ekonoma Lukáše Kovandy ukazuje, že evropská klimatická politika může mít i opačný efekt. Evropská unie přijde o pracovní místa a průmyslové know-how, zatímco celková uhlíková náročnost výroby a dopravy se může zvýšit.
Nové emisní povolenky pro dopravu a vytápění mají dostat silnější cenovou pojistku. Dohoda unijních států a europoslanců počítá s tím, že při ceně 45 eur za tunu CO2 z rezervy se do systému uvolní 40 milionů povolenek, což má předejít dalšímu nárůstu ceny.
Český premiér Andrej Babiš vyzval Evropskou unii ke zmírnění environmentálních regulací, které podle něj přispívají k růstu cen energií a oslabují konkurenceschopnost evropského průmyslu. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Český spotřebitel, už tak zkoušený inflačními vlnami posledních let, se musí připravit na další náraz. Tentokrát nepůjde o neviditelnou ruku trhu, ale o ruku úřední, oděnou do zeleného hávu. Od roku 2028 má totiž v plné síle dopadnout systém emisních povolenek ETS2.
Zatímco část Evropské unie trvá na tom, že systém emisních povolenek ETS je nedotknutelným základem klimatické politiky, Česko v čele s premiérem Andrej Babiš varuje před jeho dopady na průmysl a životní náklady. Spor, který se vyostřuje i kvůli geopolitickému napětí a drahým energiím, ukazuje hluboké rozdíly v tom, jak má Evropa zvládnout zelenou transformaci.
Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce také navrhnout cenový strop a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví. Evropská rada se bude konat 19. až 20. března v Bruselu.
Energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě už podle Evropské komise zdražuje dovoz paliv do Evropy. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová uvedla, že během deseti dnů války zaplatili evropští daňoví poplatníci o tři miliardy eur více. Varovala také před návratem k ruským fosilním palivům. Podle ní by to zvýšilo závislost Evropy.
Systém emisních povolenek se podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) změnil v obchodní komoditu, na které vydělávají spekulanti. Kritizuje zejména plánované rozšíření systému na budovy a dopravu (ETS2), které podle něj povede ke zdražení energií a pohonných hmot. Červený to řekl v rozhovoru s ČTK.
Zemědělský svaz ČR povede následující čtyři roky opět Martin Pýcha. Předsedou byl zvolen dnes odpoledne na celostátní konferenci svazu v Praze. Byl jediným kandidátem, organizaci vede od roku 2011. Během svého dopoledního projevu Pýcha řekl, že podnikatelské prostředí je dnes v Evropě pro zemědělce i další podnikatele méně příznivé než v jiných částech světa a je otázka, jak dlouho zemědělci mohou v tomto prostředí pokračovat.
Slovenská divize dopravce Leo Express se dohodla s odbory o odložení stávky, jejíž začátek odborová organizace OdLeSK původně ohlásila na čtvrtek. Informoval o tom mluvčí dopravce Emil Sedlařík.
Počet novorozenců v ČR by se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška mohl letos snížit pod hranici 7️⃣5️⃣ tisíc dětí, což by bylo nové minimum. Dosud se nejméně dětí v Česku narodilo loni, bylo jich 77 636. Důvodem je pokračující trend snižující se porodnosti, s nímž se potýkají všechny vyspělé země a který se do konce desetiletí nezastaví.
Zdá se, že se Rusko a Ukrajina přiblížily k míru, uvedl v ruské televizi po třístranných, americko-rusko-ukrajinských jednáních v Abú Zabí hlavní ruský vyjednavač 👨 Vladimir Medinskij, píší agentury. Současně upozornil, že mnohé závisí na postoji Ukrajiny, Spojených států a Evropy.
E-mail s bombovou výhrůžkou obdrželo v Itálii na 6️⃣0️⃣0️⃣0️⃣ škol, uvedl dnes podle médií ministr školství Giuseppe Valditara. Policie zatím v žádné z nich bombu nenalezla. Některé školní budovy nebyly ani evakuované. Podle premiérky Giorgii Meloniové žádné konkrétní nebezpečí nehrozí.
Automobilka 🚗 Škoda Auto od tohoto týdne neeviduje výpadky směn způsobené problémy v dodavatelském řetězci, řekl mluvčí automobilky Martin Vejdělek. V říjnu přitom automobilka kvůli nedostatku komponentů omezovala výrobu a redukovala počet směn. Potíže se podle dřívějších informací odborů dotkly elektromobilů Enyaq a Elroq vyráběných v Mladé Boleslavi i modelu Kodiaq v Kvasinách na Rychnovsku.
V některých otázkách se 👍 podařilo dosáhnout vzájemného porozumění, uvedl podle agentury Reuters vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij po skončení trojstranných jednání mezi zástupci Ruska, Ukrajiny a Spojených států v Abú Zabí. Rusko a Ukrajina se podle něj dohodly na rozsáhlé výměně válečných zajatců. Výměny vězňů byly jednou z mála věcí, na kterých se válčící strany domluvily už při předchozích jednáních.
Rakouská pojišťovací skupina Vienna Insurance Group (VIG) kupuje tureckého specializovaného poskytovatele zdravotního pojištění Demir Saglık ve Hayat Sigorta (DEM). Rozšiřuje tím své aktivity v zemi. Cílem transakce, která ještě podléhá schválení úřady, je posílit pozici v 📈 rostoucím segmentu zdravotnictví, uvedla VIG. Hodnotu obchodu společnosti nezveřejnily.
Nová verze koncepce výstavby armády počítá s navýšením počtu profesionálních vojáků až na 3️⃣8️⃣ tisíc, zatímco původní dokument uváděl nejméně 32 tisíc. Z koncepce současně zmizel konkrétní termín, podle kterého měla armáda do roku 2030 dosáhnout nejméně 32 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivní zálohy.
Národní bezpečnostní úřad ❌ odebral bezpečnostní prověrku předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petru Mlsnovi. Napsal to Deník N s odkazem na čtyři zdroje z bezpečnostní komunity a úřadu vlády. Podle serveru Mlsna nemá od minulého týdne platnou bezpečnostní prověrku na stupeň tajné, kterou při svém nástupu sám zdůrazňoval jako jednu ze záruk důvěryhodnosti.