Česko odmítá, aby nový sedmiletý rozpočet Evropské unie zhoršil postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí. Premiér Andrej Babiš po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou kritizoval škrty v kohezních a zemědělských fondech i vysoké ceny emisních povolenek.
Premiér Andrej Babiš označil návrh Evropské komise na změnu systému emisních povolenek ETS 1 za úspěch české vlády. Brusel chce zpomalit úbytek povolenek, zachovat jejich bezplatné přidělování i po roce 2030 a umožnit firmám využívat zahraniční uhlíkové kredity. Podpora však bude více podmíněna investicemi do snižování emisí.
Přesun výroby Zetoru do Indie podle ekonoma Lukáše Kovandy ukazuje, že evropská klimatická politika může mít i opačný efekt. Evropská unie přijde o pracovní místa a průmyslové know-how, zatímco celková uhlíková náročnost výroby a dopravy se může zvýšit.
Nové emisní povolenky pro dopravu a vytápění mají dostat silnější cenovou pojistku. Dohoda unijních států a europoslanců počítá s tím, že při ceně 45 eur za tunu CO2 z rezervy se do systému uvolní 40 milionů povolenek, což má předejít dalšímu nárůstu ceny.
Český premiér Andrej Babiš vyzval Evropskou unii ke zmírnění environmentálních regulací, které podle něj přispívají k růstu cen energií a oslabují konkurenceschopnost evropského průmyslu. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Český spotřebitel, už tak zkoušený inflačními vlnami posledních let, se musí připravit na další náraz. Tentokrát nepůjde o neviditelnou ruku trhu, ale o ruku úřední, oděnou do zeleného hávu. Od roku 2028 má totiž v plné síle dopadnout systém emisních povolenek ETS2.
Zatímco část Evropské unie trvá na tom, že systém emisních povolenek ETS je nedotknutelným základem klimatické politiky, Česko v čele s premiérem Andrej Babiš varuje před jeho dopady na průmysl a životní náklady. Spor, který se vyostřuje i kvůli geopolitickému napětí a drahým energiím, ukazuje hluboké rozdíly v tom, jak má Evropa zvládnout zelenou transformaci.
Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce také navrhnout cenový strop a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví. Evropská rada se bude konat 19. až 20. března v Bruselu.
Energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě už podle Evropské komise zdražuje dovoz paliv do Evropy. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová uvedla, že během deseti dnů války zaplatili evropští daňoví poplatníci o tři miliardy eur více. Varovala také před návratem k ruským fosilním palivům. Podle ní by to zvýšilo závislost Evropy.
Systém emisních povolenek se podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) změnil v obchodní komoditu, na které vydělávají spekulanti. Kritizuje zejména plánované rozšíření systému na budovy a dopravu (ETS2), které podle něj povede ke zdražení energií a pohonných hmot. Červený to řekl v rozhovoru s ČTK.
Německý kancléř Friedrich Merz chce zabránit tomu, aby Andrej Babiš zavedl Česko příliš hluboko do maďarsko-slovenského tábora. Před návštěvou českého premiéra v Berlíně to ve svém ranním přehledu napsal web Politico. Skřípat by to na dnešní schůzce mohlo podle něj v debatě o Ukrajině či emisních povolenkách ETS2.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dnes v sídle OSN setkal se svým německým protějškem Johannem Wadephulem, informovala agentura AFP. Podle ní šlo o první setkání šéfů diplomacií obou zemí od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Berlín a Moskva mají v posledních týdnech obzvlášť napjaté vztahy poté, co Německo 1. září obvinilo Moskvu ze zodpovědnosti za srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle.
Při ruských útocích na Ukrajině zahynulo dnes nejméně šest lidí, informovaly podle agentury AFP místní úřady. Jeden člověk zahynul při ukrajinských úderech v ruské Belgorodské oblasti a tři lidé zemřeli při ukrajinském dronovém útoku v ruském Krasnodarském kraji. Další tři lidé zemřeli při ukrajinských úderech v Ruskem okupované části Záporožské oblasti, uvedl Moskvou dosazený šéf tamní správy Jevgenij Balickij.
Americký prezident Donald Trump odmítl nejnovější íránský návrh na znovuotevření Hormuzského průlivu a ukončení bojů na Blízkém východě, který Teherán označuje jako sedmidenní cestovní mapu k míru. Trump dnes na své síti Truth Social zopakoval, že Írán nesmí mít jadernou zbraň, což je hlavní důvod, jímž USA a Izrael zdůvodňují tuto válku, kterou začaly 28. února bombardováním Íránu.
Stovky tisíc lidí dnes zaplnily slavnou pařížskou třídu Champs-Élysées, aby se zúčastnily velké mše pod širým nebem, kterou sloužil papež Lev XIV. Podle Vatikánu se mše zúčastnilo na 700 tisíc lidí.
Letiště v italské Katánii dnes opět omezilo provoz kvůli sopečnému popelu z Etny, informuje agentura Reuters. Podle webu letiště jsou přílety i odlety pozastaveny do neděle 12:00. Naposledy omezilo provoz letiště v Katánii v polovině září, spoje byly rušeny či odkláněny na jiná letiště na Sicílii. Do Katánie se létá i z pražského letiště, dnes ani v neděli dopoledne ale žádný let v plánu není.
Základní škola Majakovského v Prostějově by mohla získat novou kontejnerovou učebnu pro až 30 žáků. Radnice nyní připravuje projektovou dokumentaci, pomocí které posoudí technické a finanční nároky této investice.
Stavebně-historický průzkum chátrajícího pivovaru v Kyjově na Hodonínsku ukázal, že nejhodnotnější je přední část stavby. Zřejmě ale až nové zastupitelstvo po říjnových komunálních volbách rozhodne, které části památky zůstanou zachovány.
Bílý dům nevpustí zpravodajskou televizi CNN na palubu prezidentského letounu Air Force One během dnešní cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa. Informovala o tom agentura AP. Bílý dům podle ní oznámením z noci na dnešek naznačil další restrikce vůči části médií po zrušení některých akreditací do sídla prezidenta minulý pátek.
V Tatrách napadlo až 25 centimetrů nového sněhu. Na hladkém povrchu může mokrý sníh ve strmém terénu způsobovat i laviny a splazy, varují lavinoví experti podle slovenského serveru aktuality.sk. V Tatrách platí první lavinový stupeň, což neznamená nulové riziko lavin
V Kladně skončila kompletní obnova náměstí Svobody, kromě podzemní obnovy sítí a nových povrchů též přibyly mimo jiné vodní prvky i stromy a další zeleň. Speciální je i systém hospodaření s dešťovou vodou. Proměna náměstí je těsně před kolaudací, řekl ČTK kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno).