Zatímco část Evropské unie trvá na tom, že systém emisních povolenek ETS je nedotknutelným základem klimatické politiky, Česko v čele s premiérem Andrej Babiš varuje před jeho dopady na průmysl a životní náklady. Spor, který se vyostřuje i kvůli geopolitickému napětí a drahým energiím, ukazuje hluboké rozdíly v tom, jak má Evropa zvládnout zelenou transformaci.
Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.
Babišova vláda představila svou hospodářskou strategii, kterou sepsal Karel Havlíček. Babiš bude zejména bojovat v Evropské unii za změny emisních povolenek. Vše ostatní zařídí Havlíček.
Nezaměstnanost v Česku je na devítiletém maximu. Letos se poprvé od začátku roku 2017 přehoupla přes pětiprocentní hranici. A plíživě poroste i nadále. Nezaměstnanost tak postupně střídá inflaci v roli největšího tuzemského makroekonomického strašáka. Kdo pozorně sledoval letošní ekonomické fórum v Davosu, ví, že nejde jen o strašáka Česka, nýbrž mezinárodní scény.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se v dopise politikům Evropské unie před summitem o konkurenceschopnosti vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2, který by je rozšířil na silniční dopravu či vytápění budov.
Návrh státního rozpočtu na letošní rok se podle Národní rozpočtové rady velmi pravděpodobně dostane do rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Představitelé rady to uvedli s tím, že by šlo o bezprecedentní situaci, kdy by vláda předem počítala s porušením zákonných fiskálních pravidel.
Vláda odmítla systém emisních povolenek ETS 2, které se vztahují na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a v silniční dopravě. Po jednání kabinetu ANO, SPD a Motoristů to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Místopředseda ODS Martin Kupka však míní, že pouhé odmítnutí ETS 2 nemá fakticky žádný pozitivní dopad pro Česko.
V Evropské unii je předběžná shoda na dosud nejtvrdším klimatickém cíli: do roku 2040 musí emise skleníkových plynů klesnout o 90 procent. Dohoda přichází navzdory výhradám některých členských států včetně Česka.
Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad Miloslav Kala. Podle ministerstva financí však nejistoty na straně příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu panují vždy a jejich velikost se mění v závislosti na řadě vnějších faktorů.
Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za půldruhého měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.
Už je to jak přes kopírák. Po každém bruselském summitu, kde se řeší povolenky pro domácnosti, se ministři chlubí, jakého úspěchu dosáhli. Přitom ale psi sice oslavně štěkají, avšak karavana Green Dealu kráčí dál. I po této středě. Přes halasná hlášení, dávkovaná ještě za kuropění, jak moc se podařilo Green Deal a povolenky zmírnit, dochází fakticky k přitvrzení obého.
Ceny ropy dnes 📈 prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Cena severomořské ropy Brent přidává kolem 7:30 středoevropského letního času 5,7 procenta na 106,97 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu roste o 4,75 procenta na 104,93 dolaru za barel.
