Držte si peněženky. Povolenky ETS 2 definitivně prošly a od roku 2028 se začnou propisovat do cen benzínu, nafty, plynu i uhlí. Andrej Babiš přitom ještě nedávno hlasitě sliboval, že je Česko nezavede. Po finálním rozhodnutí je ale z vlády slyšet hlavně ticho. Více v ekonomickém diáři Pavla Párala.
Úprava emisních povolenek může vypadat jako ústupek Bruselu, ve skutečnosti ale neřeší hlavní problém: evropský průmysl dál zůstává pod tlakem drahých energií, regulací a ztráty konkurenceschopnosti. Jde jen o dílčí korekci systému, který firmám bere prostor k dýchání, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Premiér Andrej Babiš označil návrh Evropské komise na změnu systému emisních povolenek ETS 1 za úspěch české vlády. Brusel chce zpomalit úbytek povolenek, zachovat jejich bezplatné přidělování i po roce 2030 a umožnit firmám využívat zahraniční uhlíkové kredity. Podpora však bude více podmíněna investicemi do snižování emisí.
Přesun výroby Zetoru do Indie podle ekonoma Lukáše Kovandy ukazuje, že evropská klimatická politika může mít i opačný efekt. Evropská unie přijde o pracovní místa a průmyslové know-how, zatímco celková uhlíková náročnost výroby a dopravy se může zvýšit.
Nové emisní povolenky pro dopravu a vytápění mají dostat silnější cenovou pojistku. Dohoda unijních států a europoslanců počítá s tím, že při ceně 45 eur za tunu CO2 z rezervy se do systému uvolní 40 milionů povolenek, což má předejít dalšímu nárůstu ceny.
Český premiér Andrej Babiš vyzval Evropskou unii ke zmírnění environmentálních regulací, které podle něj přispívají k růstu cen energií a oslabují konkurenceschopnost evropského průmyslu. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Český spotřebitel, už tak zkoušený inflačními vlnami posledních let, se musí připravit na další náraz. Tentokrát nepůjde o neviditelnou ruku trhu, ale o ruku úřední, oděnou do zeleného hávu. Od roku 2028 má totiž v plné síle dopadnout systém emisních povolenek ETS2.
Zatímco část Evropské unie trvá na tom, že systém emisních povolenek ETS je nedotknutelným základem klimatické politiky, Česko v čele s premiérem Andrej Babiš varuje před jeho dopady na průmysl a životní náklady. Spor, který se vyostřuje i kvůli geopolitickému napětí a drahým energiím, ukazuje hluboké rozdíly v tom, jak má Evropa zvládnout zelenou transformaci.
Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce také navrhnout cenový strop a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví. Evropská rada se bude konat 19. až 20. března v Bruselu.
Energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě už podle Evropské komise zdražuje dovoz paliv do Evropy. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová uvedla, že během deseti dnů války zaplatili evropští daňoví poplatníci o tři miliardy eur více. Varovala také před návratem k ruským fosilním palivům. Podle ní by to zvýšilo závislost Evropy.
Systém emisních povolenek se podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) změnil v obchodní komoditu, na které vydělávají spekulanti. Kritizuje zejména plánované rozšíření systému na budovy a dopravu (ETS2), které podle něj povede ke zdražení energií a pohonných hmot. Červený to řekl v rozhovoru s ČTK.
Za prvních sedm měsíců letošního roku se v Česku prodalo 23 148 rodinných 🏠 domů, meziročně téměř o 28 procent více. Zároveň to bylo nejvíce v daném období za posledních pět. I přes zvýšenou poptávku ale jejich ceny nerostly skokově. V červenci se domy v průměru prodávaly za 5,8 milionu korun, což bylo oproti stejnému období v minulém roce o zhruba procento více.
Šéfka závodní rady Volkswagenu Daniela Cavallová ostře kritizovala 📣 šéfa divize Audi Gernota Döllnera za účast na předvolební akci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prohlásila, že Döllner ze sebe nechal udělat loutku. Informuje o tom agentura DPA.
Členské státy EU chtějí do konce letošního roku dosáhnout dohody o nové půjčce na podporu Ukrajiny v hodnotě přibližně 45 miliard eur (1,1 bilionu korun), píše Politico. Půjčka, za kterou by ručil současný rozpočet EU, se rýsuje jako nejpravděpodobnější varianta, jak by Evropa mohla pokrýt finanční potřeby Ukrajiny v roce 2027. Čeští a slovenští představitelé už na říjnovém summitu naznačili, že se na půjčce opět nechtějí podílet.
Česko bude mít znovu po osmi letech zástupce ve vedení části Mezinárodního měnového fondu. Současný poradce guvernéra ČNB Tomáš Adam se stane zástupcem výkonného ředitele skupiny sedmi zemí, do níž patří i Česko, a hlavní expert ČNB pro mezinárodní spolupráci Mikuláš Zeman nastoupí jako poradce výkonného ředitele této skupiny. Funkcí se ujmou 1. listopadu.
Ceny ropy 🛢 zahájily týden poklesem poté, co se v pátek vyšplhaly na nejvyšší úrovně za šest měsíců. Na trhu nyní panuje naděje na zmírnění konfliktu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent sestoupila pod 115 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) sestoupila k hranici 101 dolarů za barel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) má informace, že téma rušení koncesionářských poplatků má být zneužito v rámci odkazu 17. listopadu. Právo veřejnosti na protesty respektuje, koalice ovšem návrh zákona o změně jejich financování nestáhne. O jeho podobě se ale ještě bude jednat, řekl Babiš. Ve druhém sněmovním čtení se mimo jiné chystá navrhnout možnost dobrovolného placení poplatků.
Brazilským prezidentem byl počtvrté zvolen 🗳 stávající levicový šéf státu Luiz Inácio Lula da Silva, uvedl Nejvyšší volební soud podle tiskových agentur. Lula v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového senátora Flávia Bolsonara.