Návrh státního rozpočtu na letošní rok se podle Národní rozpočtové rady velmi pravděpodobně dostane do rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Představitelé rady to uvedli s tím, že by šlo o bezprecedentní situaci, kdy by vláda předem počítala s porušením zákonných fiskálních pravidel.
Už je to jak přes kopírák. Po každém bruselském summitu, kde se řeší povolenky pro domácnosti, se ministři chlubí, jakého úspěchu dosáhli. Přitom ale psi sice oslavně štěkají, avšak karavana Green Dealu kráčí dál. I po této středě. Přes halasná hlášení, dávkovaná ještě za kuropění, jak moc se podařilo Green Deal a povolenky zmírnit, dochází fakticky k přitvrzení obého.
Ministři životního prostředí se dnes v Bruselu dohodli na úpravách podmínek pro fungování systému emisních povolenek pro domácnosti (EU ETS2). Ačkoli je výsledek jednání v médiích často interpretován jako zmírnění klimatické politiky Evropské unie, ve skutečnosti jde o opak – další zpřísnění.
Členské státy Evropské unie dnes ráno schválily nový klimatický cíl pro rok 2040. Podle dohody mají unijní země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990, jak původně navrhla Evropská komise. Některé státy, včetně Česka, si však vyjednaly ústupky, které zmírňují závaznost a tempo přijatých opatření. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti návrhu, ale k přijetí stačila kvalifikovaná většina.
Evropa po osmnáctihodinovém maratonu zmírnila klimatické ambice – cílem do roku 2040 má být snížení emisí o 85 procent, nikoli o 90 procent. Česko si vybojovalo úlevy pro průmysl i spalovací motory, přesto ale novou dohodu odmítlo.
Země EU jednají o zpřísnění Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu. Zpřísnění má spočívat v tom, že 90 procent Green Dealu bude muset být splněno už do roku 2040. Do roku 2040 by tedy měly emise v EU klesnout o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Dosud je přitom stanoven jen cílový rok 2050.
Prvním velkým cílem Andreje Babiše na evropské scéně je zhatit plány Evropské unie na nový systém emisních povolenek ETS2, napsal bruselský server Politico s odvoláním na programové prohlášení nové české vlády, které uniklo do médií. Server si všímá i toho, že se český politik, který byl po vítězství v parlamentních volbách pověřen jednáním o stavení budoucí vlády, více zaměřuje na potlačení zelené agendy EU, než na podkopávání Ukrajiny. Mohl by tak najít spojence spíše u polského premiéra Donalda Tuska, než u jeho maďarského kolegy Viktora Orbána.
Emise v EU musí v nadcházejících letech výrazně zdražit, pokud jejich ceny mají zajistit plnění programu Fit for 55. Jestliže by cena emisí – vtělená do cen emisních povolenek pro průmysl (ETS1) i cen chystaných povolenek pro firmy a domácnosti (ETS2) – měla být jediným prostředkem, který obyvatelstvo EU přiměje k nutným změnám v chování, které jsou třeba k dostatečné dekarbonizaci a splnění Fit for 55, bude muset cena povolenky činit v zemích eurozóny 668 eur za kus, spočetli ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer.
Ekonomické body programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů dávají z velké části smysl. Otázkou však je, zda se podaří deficit veřejných financí udržet „bezpečně pod úrovní 3 % HDP”, které formující se kabinet v prohlášení rovněž deklaruje.
Radost z prudkého poklesu cen emisních povolenek pro domácnosti je podle ekonomů předčasná – a často pramení z nepochopení situace. Náklady českých domácností se totiž ve skutečnosti ještě zvýší. Evropská komise si to podle všeho „sehrála lišácky“: zlevnění je jen přechodnou fází, která má veřejnost uklidnit před skutečným zdražením.
Dosluhující vláda schytává z rozličných stran kritiku, že dopustila již brzké zavedení systému emisních povolenek pro domácnosti, tedy EU ETS2. Strany, jež by se měly nově podílet na vládnutí, se na máločem shodnou tolik jako na tom, že s „občanskými povolenkami“ – tedy s novými zelenými daněmi – je třeba skoncovat ještě dříve, než by měly zkraje roku 2027 začít platit. Nebo alespoň oddalovat jejich zavedení, až je Brusel zruší sám – což je ovšem nejistá sázka.
Spor o Grónsko, které chce připojit k USA americký prezident Donald Trump, lze řešit diskusí v rámci Severoatlantické aliance, řekl dnes český prezident 👨 Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Americké převzetí ostrova, který formálně patří Dánsku, by bylo vážnou hrozbou pro NATO. Pavel odmítl silová řešení a prohlásil, že konflikt uvnitř aliance by pouze nahrál jejím protivníkům.
Evropská unie a Česko nesmí podle předsedy Senátu 👨 Miloše Vystrčila (ODS) podlehnout letargii a dovolit, aby o budoucnosti Evropy rozhodoval někdo mimo ni. Řekl to na akci pořádané zastoupením Evropské komise v ČR. Podle vicepremiéra a ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) je potřeba hledat způsob, jak udržet Evropu jako dostatečně silného protihráče či spoluhráče klíčových velmocí.
Polská centrální banka byla v loňském roce největším kupcem zlata mezi centrálním bankami a v nákupech tohoto kovu hodlá pokračovat. Uvedl to dnes guvernér banky Adam Glapiński. Zlaté rezervy banky podle něj na konci loňského roku činily 5️⃣5️⃣0️⃣ tun a v plánu je jejich zvýšení na 700 tun. Informuje o tom agentura Reuters.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj v loňském roce investovala rekordních 16,8 miliardy eur (přes 4️⃣0️⃣0️⃣ miliard korun). Objem investic vzrostl z 16,6 miliardy eur v předchozím roce. Upozornila, že na Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi, vloni investovala 2,9 miliardy eur. EBRD také podepsala první investiční projekty v subsaharské Africe a v Iráku.
Americká investiční banka Goldman Sachs ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 📈 zvýšila čistý zisk meziročně o 12 procent na 4,62 miliardy dolarů (96,5 miliardy korun), zatímco tržby vzrostly o 18 procent na 13,45 miliardy dolarů. Vyplývá to z jejího dnešního sdělení. Zisk zvýšila i konkurenční banka Morgan Stanley.
Český prezident 👨 Petr Pavel je na Ukrajině. Schůzkou s představiteli místní správy v západoukrajinském Lvově dnes zahájil svou třetí návštěvu Ruskem napadené země od nástupu do funkce hlavy státu. V průběhu cesty se očekává také Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude pojímat vztahy s Čínou pragmatičtěji než bývalý kabinet Petra Fialy (ODS), ve vztahu k Číně bude také ☝ rétoricky zdrženlivější, shodli se analytici. Nepovažují ale za pravděpodobné, že by Babišova vláda znamenala návrat k éře vztahů České republiky a Číny z funkčního období prezidenta Miloše Zemana, který usiloval o velmi úzké obchodní i politické vazby obou zemí.
