Evropská unie zmírňuje vymáhání jednoho ze svých klíčových klimatických předpisů. Povinnosti pro dovozce ropy a plynu budou platit od roku 2027, Komise však doporučuje první tři roky neukládat sankce za jejich porušení
Český premiér Andrej Babiš vyzval Evropskou unii ke zmírnění environmentálních regulací, které podle něj přispívají k růstu cen energií a oslabují konkurenceschopnost evropského průmyslu. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Český spotřebitel, už tak zkoušený inflačními vlnami posledních let, se musí připravit na další náraz. Tentokrát nepůjde o neviditelnou ruku trhu, ale o ruku úřední, oděnou do zeleného hávu. Od roku 2028 má totiž v plné síle dopadnout systém emisních povolenek ETS2.
Zatímco část Evropské unie trvá na tom, že systém emisních povolenek ETS je nedotknutelným základem klimatické politiky, Česko v čele s premiérem Andrej Babiš varuje před jeho dopady na průmysl a životní náklady. Spor, který se vyostřuje i kvůli geopolitickému napětí a drahým energiím, ukazuje hluboké rozdíly v tom, jak má Evropa zvládnout zelenou transformaci.
Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce také navrhnout cenový strop a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví. Evropská rada se bude konat 19. až 20. března v Bruselu.
Energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě už podle Evropské komise zdražuje dovoz paliv do Evropy. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová uvedla, že během deseti dnů války zaplatili evropští daňoví poplatníci o tři miliardy eur více. Varovala také před návratem k ruským fosilním palivům. Podle ní by to zvýšilo závislost Evropy.
Systém emisních povolenek se podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) změnil v obchodní komoditu, na které vydělávají spekulanti. Kritizuje zejména plánované rozšíření systému na budovy a dopravu (ETS2), které podle něj povede ke zdražení energií a pohonných hmot. Červený to řekl v rozhovoru s ČTK.
Německý kancléř Friedrich Merz chce zabránit tomu, aby Andrej Babiš zavedl Česko příliš hluboko do maďarsko-slovenského tábora. Před návštěvou českého premiéra v Berlíně to ve svém ranním přehledu napsal web Politico. Skřípat by to na dnešní schůzce mohlo podle něj v debatě o Ukrajině či emisních povolenkách ETS2.
Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.
Babišova vláda představila svou hospodářskou strategii, kterou sepsal Karel Havlíček. Babiš bude zejména bojovat v Evropské unii za změny emisních povolenek. Vše ostatní zařídí Havlíček.
Nezaměstnanost v Česku je na devítiletém maximu. Letos se poprvé od začátku roku 2017 přehoupla přes pětiprocentní hranici. A plíživě poroste i nadále. Nezaměstnanost tak postupně střídá inflaci v roli největšího tuzemského makroekonomického strašáka. Kdo pozorně sledoval letošní ekonomické fórum v Davosu, ví, že nejde jen o strašáka Česka, nýbrž mezinárodní scény.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
