V Evropské unii je předběžná shoda na dosud nejtvrdším klimatickém cíli: do roku 2040 musí emise skleníkových plynů klesnout o 90 procent. Dohoda přichází navzdory výhradám některých členských států včetně Česka.
Členské státy Evropské unie dnes ráno schválily nový klimatický cíl pro rok 2040. Podle dohody mají unijní země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990, jak původně navrhla Evropská komise. Některé státy, včetně Česka, si však vyjednaly ústupky, které zmírňují závaznost a tempo přijatých opatření. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti návrhu, ale k přijetí stačila kvalifikovaná většina.
Evropa po osmnáctihodinovém maratonu zmírnila klimatické ambice – cílem do roku 2040 má být snížení emisí o 85 procent, nikoli o 90 procent. Česko si vybojovalo úlevy pro průmysl i spalovací motory, přesto ale novou dohodu odmítlo.
Země EU jednají o zpřísnění Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu. Zpřísnění má spočívat v tom, že 90 procent Green Dealu bude muset být splněno už do roku 2040. Do roku 2040 by tedy měly emise v EU klesnout o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Dosud je přitom stanoven jen cílový rok 2050.
Prvním velkým cílem Andreje Babiše na evropské scéně je zhatit plány Evropské unie na nový systém emisních povolenek ETS2, napsal bruselský server Politico s odvoláním na programové prohlášení nové české vlády, které uniklo do médií. Server si všímá i toho, že se český politik, který byl po vítězství v parlamentních volbách pověřen jednáním o stavení budoucí vlády, více zaměřuje na potlačení zelené agendy EU, než na podkopávání Ukrajiny. Mohl by tak najít spojence spíše u polského premiéra Donalda Tuska, než u jeho maďarského kolegy Viktora Orbána.
Emise v EU musí v nadcházejících letech výrazně zdražit, pokud jejich ceny mají zajistit plnění programu Fit for 55. Jestliže by cena emisí – vtělená do cen emisních povolenek pro průmysl (ETS1) i cen chystaných povolenek pro firmy a domácnosti (ETS2) – měla být jediným prostředkem, který obyvatelstvo EU přiměje k nutným změnám v chování, které jsou třeba k dostatečné dekarbonizaci a splnění Fit for 55, bude muset cena povolenky činit v zemích eurozóny 668 eur za kus, spočetli ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer.
Ekonomické body programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů dávají z velké části smysl. Otázkou však je, zda se podaří deficit veřejných financí udržet „bezpečně pod úrovní 3 % HDP”, které formující se kabinet v prohlášení rovněž deklaruje.
Radost z prudkého poklesu cen emisních povolenek pro domácnosti je podle ekonomů předčasná – a často pramení z nepochopení situace. Náklady českých domácností se totiž ve skutečnosti ještě zvýší. Evropská komise si to podle všeho „sehrála lišácky“: zlevnění je jen přechodnou fází, která má veřejnost uklidnit před skutečným zdražením.
Dosluhující vláda schytává z rozličných stran kritiku, že dopustila již brzké zavedení systému emisních povolenek pro domácnosti, tedy EU ETS2. Strany, jež by se měly nově podílet na vládnutí, se na máločem shodnou tolik jako na tom, že s „občanskými povolenkami“ – tedy s novými zelenými daněmi – je třeba skoncovat ještě dříve, než by měly zkraje roku 2027 začít platit. Nebo alespoň oddalovat jejich zavedení, až je Brusel zruší sám – což je ovšem nejistá sázka.
Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.
Premiér Petr Fiala (ODS) zopakoval, že ČR nesouhlasí s unijním klimatickým cílem snížit emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040. Na nadcházející Evropské radě se o tom ale podle Fialy rozhodovat nebude. Zopakoval také, že Česko bude usilovat o odložení systému emisních povolenek ETS2.
Rusko představuje agresivní, expanzivní a revizionistickou hrozbu, přičemž je i nadále odhodláno podrobit si Ukrajinu a obtěžovat státy NATO, uvedla šéfka britské tajné služby MI6 👩 Blaise Metreweliová ve svém prvním veřejném projevu v úřadu. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní protahuje jednání ohledně ukončení války na Ukrajině a testuje Západ taktikou, jež se nachází těsně pod hranicí války.
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou obdobou 📜 článku pět smlouvy o Severoatlantické alianci. Dnes to po berlínských jednáních o mírovém řešení války na Ukrajině prohlásil podle agentury Reuters nejmenovaný americký činitel. Řekl rovněž, že prezident Spojených států Donald Trump je spokojen se stávajícím stavem diskusí.
Berlínská jednání s americkou delegací o ukončení války na Ukrajině nebyla lehká, ale byla velmi produktivní. V projevu na německo-ukrajinském hospodářském fóru v Berlíně to dnes řekl ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina bude dál hledat diplomatickou cestu, jak válku ukončit; nesmí se ale podle něj zapomínat, že válku začalo Rusko.
Dvoudenní jednání s americkou delegací v Berlíně byla produktivní, konstruktivní a přinesla 👍 skutečný pokrok. Na síti X to napsal ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov. Americká delegace v čele se zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem se podle Umerova snaží pomoci Ukrajině najít cestu k mírové dohodě, která bude trvalá.
Ukrajinské drony potřetí za několik dní 💥 zaútočily na ruské těžební plošiny v Kaspickém moři, stovky kilometrů od ukrajinských hranic. Informovala o tom dnes ukrajinská média s odvoláním na zdroje v ukrajinské tajné službě SBU.
Skupina Genesis Capital 👍 může převzít většinu ve slevovém portálu Slevomat, jeho slovenské verzi, cestovní kanceláři Zanzo a internetovém vyhledávači dovolené Skrz.cz. Fúzi povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Slevomat o obchodu informovala v polovině listopadu, výši transakce nezveřejnila.
