Klimatizace letos utichly. Češi díky chladnému létu ušetřili stovky korun
Chladné léto zastavilo rostoucí spotřebu elektřiny na chlazení a ulevilo přetíženým sítím i domácím rozpočtům. V červenci klimatizace často zůstaly vypnuté – a tisíce domácností tak ušetřily stovky korun.
Letní spotřeba elektřiny kvůli klimatizacím roste rok od roku. Výjimkou je letošní červenec, který kvůli chladnějšímu počasí vývoj zbrzdil.
Podle údajů Energetického regulačního úřadu dosáhla čistá spotřeba elektřiny v červenci 2025 celkem 4 333 GWh, což je prakticky totožná hodnota jako v červenci 2024, kdy dosáhla 4 334 GWh. A to navzdory skutečnosti, že počet klimatizačních jednotek v domácnostech i komerčních objektech meziročně dále rostl.
Důvodem stagnace spotřeby je počasí. Průměrná teplota za červenec dosáhla podle Českého hydrometeorologického ústavu 17,9 °C, tedy mírně pod normálem let 1991 až 2020. Ačkoliv meteorologové považují červenec za teplotně normální, ve srovnání s poslední dekádou patří mezi nejchladnější.
Podle nejnovějších dat OECD za rok 2022 se míra příjmové chudoby důchodců v České republice držela na úrovni pouhých 7,6 procenta. Což je ve srovnání s jinými zeměmi málo. Důchodci se v Česku mají dobře. Se sdělením přišli finanční experti ze společnosti Portu.
Dalibor Martínek: Čeští důchodci si žijí dobře. Ale nedokáží nebrblat
Názory
Chladnější počasí znamenalo nižší potřebu chlazení. Klimatizace přitom běžně zvyšují letní spotřebu elektřiny o dvě až čtyři procenta, především v kancelářích, supermarketech a datových centrech. Letos však mnohé jednotky zůstaly vypnuté nebo byly provozovány jen omezeně. Spotřeba elektřiny proto nerostla v takové míře, která by odpovídala dalšímu rozšíření těchto zařízení.
Růst využívání klimatizací potvrzují i mezinárodní data. Podle Mezinárodní energetické agentury vzrostla celosvětová spotřeba energie na chlazení od roku 2024 o více než čtyři procenta. Tento vývoj odráží nejen rostoucí počet zařízení, ale i dlouhodobý trend oteplování a širší využívání chlazení v domácnostech, službách i průmyslu.
Chladnější léto přineslo úlevu nejen distribučním sítím, ale i domácím rozpočtům. Klasická klimatizace určená k chlazení jedné místnosti běžné velikosti spotřebuje během sezóny přibližně 100 až 140 kilowatthodin. Při současných cenách to odpovídá částce mezi 800 a 1 100 korunami. V domácnostech, kde letos nebylo nutné zařízení spouštět, tak tyto náklady zůstaly v peněžence.
Letošní vývoj ukazuje, jak citlivě může počasí ovlivnit strukturu energetické poptávky a jakou roli v tom hraje právě chlazení.
Další postřehy ekonoma Lukáše Kovandy
Zájem o korespondenční volbu zatím zaostává za očekáváním. Tím pádem by se ani neměly vyčerpat finanční prostředky s ní související, rámcově vyčíslené v důvodové zprávě k příslušné legislativě. Podle ní by letošní korespondenční volba měla daňové poplatníky České republiky vyjít na 10 až 15 milionů korun.
Lukáš Kovanda: Kolik bude daňové poplatníky stát korespondenční volba
Názory
Evropský chemický průmysl hledá záchranný člun, aby přežil. Hrozí uzavření až čtyřiceti procent evropské kapacity na výrobu ethylenu, varuje Wood Mackenzie.
Lukáš Kovanda: Z evropské průmyslové páteře zbude troska. A účet zaplatíme všichni
Názory
