Manažerům stouply výdělky za posledních pět let o půlku, zaměstnancům klesly o dvanáct procent
Zatímco výdělky manažerů od roku 2019 celosvětově vzrostly o 54 procent, zaměstnancům klesly o 12 procent. Organizace Oxfam, která přehled vypracovala, požaduje vyšší zdanění superbohatých a spravedlivější mzdy
Propast mezi výdělky manažerů a zaměstnanců se celosvětově prohlubuje. Od roku 2019 se podle studie mezinárodní organizace Oxfam reálné roční výdělky předsedů představenstev v průměru zvýšily o 54 procent na 8,4 milionu dolarů (asi 175 milionů korun), výdělky zaměstnanců ve stejném období naopak klesly o 12 procent. Společnost Oxfam, která je sdružením 21 nezávislých neziskových organizací, spolupracujících s místními komunitami v osmi desítkách zemí, proto k dnešnímu Dni práce nastolila požadavek, aby byly superboháči a vysoké výdělky více zdaněny a zavedeny spravedlivé mzdy.
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Kolik peněz z vaší výplaty se ve skutečnosti vypaří ještě dřív, než vám přistanou na účtu?
Money
Stejný trend, tedy rozevírání nůžek mezi manažery a zaměstnanci, se týká i Německa. Roční výdělky 25 šéfů představenstev firem, patřících mezi 40 top firem zahrnutých do nejdůležitějšího německého akciového indexu DAX, podle zmíněné studie od předcovidového roku 2019 stouply o 56 procent z průměrných 4,5 milionů (zhruba 110 milionů korun) na skoro sedm milionů eur (asi 171 milionů korun). Naproti tomu mzdy zaměstnanců zůstaly lehce pod úrovní roku 2019. Ta podle serveru Jak do Německa činila okolo 26 105 eur. „Zatímco kupní síla zaměstnanců v Německu je v průměru stále slabší než v roce 2019, platy vrcholových manažerek a manažerů raketově rostou,“ uvedl podle německého serveru n-tv.de Manuel Schmitt, referent pro sociální nerovnost v organizaci Oxfam. Tyto platy se podle něj stále více odtrhávají od reality mnoha lidí. „Tato stále extrémnější nerovnost představuje také nebezpečí pro naši demokracii,“ dodal Schmitt.
Vláda chystá daňovou reformu
Oxfam vyzval německou spolkovou vládu, aby zvýšila zdanění superbohatých, což by vedle globální daně pro miliardáře obnášelo i zvýšení horní sazby daně z příjmu. Dále je podle organizace nutné, aby minimální mzda v Německu dosahovala aspoň 15 eur za hodinu. Od letošního ledna se tato mzda zvýšila na 13,90 eur z předchozích 12,82 eura.
Češi zbytečně přicházejí o peníze, protože se bojí změn. Více než polovině z nich brání v lepším nakládání s financemi strach z rizika a téměř polovina má pocit, že svým financím dostatečně nerozumí.
Průzkum Investony: Polovině Čechů leží peníze ladem. Brzdí je strach z rizika
Money
Myšlenka navýšení daně pro bohaté není vzdálená ani spolkovému kancléři Friedrichovi Merzovi. Ten si podle německých médií dovede představit, že by se zrealizoval návrh dvou poslanců CDU/CSU zvýšit sazbu daně z 45 na 47,5 procenta. Spolu s tím by se ovšem musela přijmout další opatření, jako zvýšení hranice maximálního nezdanitelného příjmu, posunutí hranice „miliardářské“ sazby či zrušení solidární přirážky. Merzův kabinet plánuje provést k 1. lednu 2027 reformu daně z příjmu, která má přinést odlehčení pro nízké a střední příjmy.
Nadnárodní společnost Oxfam byla založena v roce 1942 v Oxfordu. Mezi její hlavní témata patří ekonomická spravedlnost, práva žen, klima a boj proti hladu.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.