Německý automobilový průmysl čeká výraznější úbytek pracovních míst, než se dosud čekalo. Podle šéfky Svazu automobilového průmyslu Hildegard Müllerové může sektor mezi lety 2019 a 2035 přijít o 225 tisíc zaměstnanců. Nejvíce má změna dopadnout na dodavatele součástek.
Český pracovní trh by se bez uprchlíků z Ukrajiny podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) neobešel. Klíčovou roli hrají zejména ve stavebnictví, sociálních službách a zdravotnictví, kde dlouhodobě chybějí lidé. Vláda proto zvažuje další zjednodušení přijímání zahraničních pracovníků i podporu částečných úvazků.
Optimismus generálních ředitelů českých firem je nejvyšší za poslední roky. Růst domácí ekonomiky letos očekává 62 procent šéfů společností. Pro srovnání: loni to bylo 36 procent a před dvěma lety jen 16 procent. Pokles ekonomiky nyní předpokládá 14 procent ředitelů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti PwC, který na konci roku 2025 proběhl mezi 192 generálními řediteli.
Výrobní a logistická společnost FILIPA dokončila akvizici kooperační části společnosti Lilacosta. Krokem výrazně posílila své postavení dominantního zaměstnavatele na chráněném trhu práce a navýšila výrobní kapacity i počet zaměstnanců se zdravotním postižením.
Podpora v nezaměstnanosti se od ledna výrazně změní. V prvních měsících lidé dostanou až 80 procent předchozí mzdy, skončí krácení při dobrovolném odchodu z práce a poroste i podpora při rekvalifikaci. Naopak po delší nezaměstnanosti dávky klesnou a zpřísní se podmínky pro jejich opětovné získání.
Zaměstnavatelé plánují v prvním čtvrtletí příštího roku výrazně více nabírat než propouštět zaměstnance, jde v tomto směru o nejpozitivnější první kvartál od začátku měření v roce 2008. Vyplývá to z průzkumu společnosti ManpowerGroup mezi 518 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v zemi. Nejvíce se chystají nabírat firmy ve financích a pojišťovnictví či automobilovém a technologickém sektoru.
Téměř 70 procent zaměstnavatelů plánuje v příštím roce zvýšit mzdy. Nejčastěji půjde o navýšení do pěti procent, téměř každá čtvrtá firma hodlá přidat od pěti do deseti procent. Nejvyšší šanci na růst mezd mají zaměstnanci velkých a středních firem. Vyplývá to z průzkumu Komorový barometr mezi 448 podniky napříč obory a regiony.
Pouze čtvrtina českých zaměstnanců plánuje v příštích dvanácti měsících požádat o zvýšení platu. Vyplývá to z globálního průzkumu poradenské společnosti PwC, který zahrnul 50 tisíc zaměstnanců ze 48 zemí. Češi tak patří mezi národy, které si o přidání říkají nejméně.
Společnost JIP-Papírny Větřní na Českokrumlovsku ukončila provoz, většina zaměstnanců dostala výpověď. Podnik, který ve městě fungoval od roku 1867, vyráběl balící papír pro obalový průmysl a potravinářství. Poslední dva papírenské stroje zaměstnanci vypnuli v pondělí, dnes je čistili a uklízeli. Mnozí zaměstnanci šli do práce naposledy, protože ke konci září dostali výpověď. Podnik nyní bude prodávat zásoby. Papírny jsou od listopadu 2013 v insolvenci, na začátku června soud rozhodl o ukončení provozu.
Víza do Spojených států pro kvalifikované zahraniční pracovníky budou ročně stát 100 tisíc dolarů (asi dva miliony korun), uvedl podle agentur americký prezident Donald Trump. Na toto oznámení zareagovaly některé velké technologické společnosti tím, že varovaly své zahraniční pracovníky, aby neopouštěli USA nebo aby se urychleně vrátili, píše agentura Reuters.
Britský výrobce luxusních sportovních automobilů Lotus hodlá v Británii v rámci restrukturalizace zrušit až 550 pracovních míst. To odpovídá více než 40 procentům jeho britské pracovní síly, napsala agentura AFP. Většinovým vlastníkem Lotusu je čínská společnost Geely.
Britský exministr zdravotnictví Wes Streeting dnes oznámil, že chce kandidovat na lídra Labouristické strany, kterou vede premiér Keir Starmer. Toho by pak Streeting ve funkci premiéra patrně i nahradil. Podle serveru stanice BBC také řekl, že vystoupení Británie z Evropské unie před několika lety byla katastrofální chyba a že jeho země by se do EU jednoho dne měla vrátit.
Některé evropské země vedou s Teheránem jednání o získání povolení k plavbě Hormuzským průlivem, oznámila to íránská státní televize. Írán tuto strategickou úžinu a klíčovou námořní trasu, kudy běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy, převážně blokuje v reakci na americko-izraelské údery zahájené na konci února.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) počítá s prosazením zákona o médiích veřejné služby se změnou jejich financování. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice "obrovsky rychlá".
Česko bude dál posilovat zemědělskou spolupráci se Srbskem. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) se na tom při návštěvě Srbska shodl se svým tamním protějškem Draganem Glamočičem. Potenciál je podle ministra například v rozvoji zpracovatelského průmyslu.
Izraelská armáda dnes oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle izraelských představitelů posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí.
Izrael dnes nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory platnému příměří v oblasti provedl nové údery. Izraelská armáda uvedla, že cílila na infrastrukturu libanonského militantního hnutí Hizballáh. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení křehkého příměří uzavřeného 16.dubna o dalších 45 dní.
Úřady práce vyplatily za první čtvrtletí na superdávkách 563 milionů korun. Novou podporu v březnu dostalo 33 900 domácností. Vyplývá to z údajů ministerstva práce. Superdávka nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Pobírají ji zatím jen noví žadatelé. Příjemcům dosavadních dávek stát na čtyřech dávkách za první tři měsíce poslal asi 7,8 miliardy korun.
Ruský prezident Vladimir Putin bude příští úterý a středu na návštěvě Číny, oznámil dnes Kreml. Putin bude v Číně jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o dvoustranných vztazích a vymění si s ním názory na zásadní mezinárodní a regionální otázky, dodal Kreml v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters.
Rodiče dětí, které se od příštího roku narodí, by mohli mít vyšší rodičovskou. Místo nynějších 350 korun by dostali 400 tisí korun, na dvojčata a vícerčata místo 700 pak 800 tisíc korun. Počítá s tím novela o státní sociální podpoře, kterou v pondělí projedná vláda.
Stát loni vybral na správních poplatcích 3,1 miliardy korun. Bylo to o pětinu víc, než plánoval. Meziročně na nich získal o třetinu víc. Téměř polovinu z toho vybral Český úřad zeměměřický a katastrální, který přispěl částkou 1,4 miliardy korun.