Minimální mzda by se mohla od příštího roku zvýšit o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by podle odhadů mohla dosáhnout 26 900 korun. Růst nejnižšího výdělku ale zároveň zvýší náklady firmám, veřejnému sektoru i státu.
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Německé firmy, které působí v Česku, vidí v naší zemi větší potenciál než v Německu, říká aktuální konjunkturální průzkum, který každoročně zpracovává Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK). Po osmi letech letos poprvé rostou investice do rozvoje podniků.
Skupina Direct plánuje do konce letošního roku propustit téměř třetinu ze zhruba 1200 zaměstnanců. Opatření se má dotknout Direct pojišťovny, sítě prodejen Direct auto i firmy Fidoo, která dodává systém pro firemní výdaje. Informoval o tom server Hospodářské noviny s odkazem na vyjádření šéfa skupiny Pavla Řeháka zaměstnancům. Důvodem má být širší využití umělé inteligence.
Český pracovní trh by se bez uprchlíků z Ukrajiny podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) neobešel. Klíčovou roli hrají zejména ve stavebnictví, sociálních službách a zdravotnictví, kde dlouhodobě chybějí lidé. Vláda proto zvažuje další zjednodušení přijímání zahraničních pracovníků i podporu částečných úvazků.
Optimismus generálních ředitelů českých firem je nejvyšší za poslední roky. Růst domácí ekonomiky letos očekává 62 procent šéfů společností. Pro srovnání: loni to bylo 36 procent a před dvěma lety jen 16 procent. Pokles ekonomiky nyní předpokládá 14 procent ředitelů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti PwC, který na konci roku 2025 proběhl mezi 192 generálními řediteli.
Výrobní a logistická společnost FILIPA dokončila akvizici kooperační části společnosti Lilacosta. Krokem výrazně posílila své postavení dominantního zaměstnavatele na chráněném trhu práce a navýšila výrobní kapacity i počet zaměstnanců se zdravotním postižením.
Podpora v nezaměstnanosti se od ledna výrazně změní. V prvních měsících lidé dostanou až 80 procent předchozí mzdy, skončí krácení při dobrovolném odchodu z práce a poroste i podpora při rekvalifikaci. Naopak po delší nezaměstnanosti dávky klesnou a zpřísní se podmínky pro jejich opětovné získání.
Zaměstnavatelé plánují v prvním čtvrtletí příštího roku výrazně více nabírat než propouštět zaměstnance, jde v tomto směru o nejpozitivnější první kvartál od začátku měření v roce 2008. Vyplývá to z průzkumu společnosti ManpowerGroup mezi 518 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v zemi. Nejvíce se chystají nabírat firmy ve financích a pojišťovnictví či automobilovém a technologickém sektoru.
Téměř 70 procent zaměstnavatelů plánuje v příštím roce zvýšit mzdy. Nejčastěji půjde o navýšení do pěti procent, téměř každá čtvrtá firma hodlá přidat od pěti do deseti procent. Nejvyšší šanci na růst mezd mají zaměstnanci velkých a středních firem. Vyplývá to z průzkumu Komorový barometr mezi 448 podniky napříč obory a regiony.
Pouze čtvrtina českých zaměstnanců plánuje v příštích dvanácti měsících požádat o zvýšení platu. Vyplývá to z globálního průzkumu poradenské společnosti PwC, který zahrnul 50 tisíc zaměstnanců ze 48 zemí. Češi tak patří mezi národy, které si o přidání říkají nejméně.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
