Mzdy v IT se dál drží nad průměrem, jejich růst se ale výrazně rozevírá podle specializace. Nejlépe si vedou experti na umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost, cloud nebo podnikové systémy, zatímco část tradičních IT profesí stagnuje. Firmy zároveň omezují nábor juniorů a pod vlivem automatizace více rozlišují, za jaké dovednosti jsou ochotny platit.
Volkswagen škrtá, propouští a hledá miliardové úspory. Jenže odbory mají pro vedení jednoduchou otázku: proč se šetřilo hlavně na zaměstnancích, když akcionářům mezitím tekly dividendy? Svaz IG Metall proto žádá pro 130 tisíc lidí v Německu pětiprocentní růst mezd.
Češi se nástupu umělé inteligence v práci příliš nebojí. Více než polovina zaměstnanců a podnikatelů nevěří, že by jejich profesi mohl nahradit stroj nebo AI, na technologické změny se ale cíleně vzdělává jen malá část lidí.
Česká televize plánuje do roku 2030 propustit téměř 350 lidí a už příští rok ušetřit 350 milionů korun. Škrty zasáhnou i výrobu pořadů. Úspory přicházejí v době, kdy vláda Andreje Babiše chystá změnu financování veřejnoprávních médií a televize se připravuje na nejisté příjmy.
Volkswagen spouští největší transformační program ve své historii. Do konce desetiletí chce zrušit dalších zhruba 50 tisíc pracovních míst, takže celkový počet škrtů dosáhne 100 tisíc, tedy asi 15 procent všech zaměstnanců koncernu. Nejistá je navíc budoucnost čtyř německých továren.
Německý model prosperity naráží na tvrdý limit. Podle analýzy Institutu německého hospodářství musí produktivita největší evropské ekonomiky růst více než pětkrát rychleji než v posledních letech, jinak země neudrží současnou úroveň blahobytu. Problém zhoršuje demografie: z trhu práce začne odcházet víc lidí, než na něj vstupuje.
Minimální mzda by se mohla od příštího roku zvýšit o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by podle odhadů mohla dosáhnout 26 900 korun. Růst nejnižšího výdělku ale zároveň zvýší náklady firmám, veřejnému sektoru i státu.
British American Tobacco chystá tvrdé škrty. Tabákový gigant zruší 5500 míst a další tisíce pozic převede na partnery. Reorganizace založená na umělé inteligenci má firmě do roku 2028 přinést miliardové úspory.
Nejžádanější profese v Česku jsou stavební dělníci, řidiči nákladních vozů a ochranka. Poptávka je také po personálu restaurací, vyplývá z aktuálního rozsáhlého průzkumu Úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí. Jakkoliv se v Česku mluví o vzdělanostní ekonomice, nejvíc chybí dělníci bez vzdělání.
Německý automobilový průmysl čeká výraznější úbytek pracovních míst, než se dosud čekalo. Podle šéfky Svazu automobilového průmyslu Hildegard Müllerové může sektor mezi lety 2019 a 2035 přijít o 225 tisíc zaměstnanců. Nejvíce má změna dopadnout na dodavatele součástek.
Zatímco výdělky manažerů od roku 2019 celosvětově vzrostly o 54 procent, zaměstnancům klesly o 12 procent. Organizace Oxfam, která přehled vypracovala, požaduje vyšší zdanění superbohatých a spravedlivější mzdy
