Volkswagen škrtá, propouští a hledá miliardové úspory. Jenže odbory mají pro vedení jednoduchou otázku: proč se šetřilo hlavně na zaměstnancích, když akcionářům mezitím tekly dividendy? Svaz IG Metall proto žádá pro 130 tisíc lidí v Německu pětiprocentní růst mezd.
Minimální mzda by se mohla od příštího roku zvýšit o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by podle odhadů mohla dosáhnout 26 900 korun. Růst nejnižšího výdělku ale zároveň zvýší náklady firmám, veřejnému sektoru i státu.
British American Tobacco chystá tvrdé škrty. Tabákový gigant zruší 5500 míst a další tisíce pozic převede na partnery. Reorganizace založená na umělé inteligenci má firmě do roku 2028 přinést miliardové úspory.
Nejžádanější profese v Česku jsou stavební dělníci, řidiči nákladních vozů a ochranka. Poptávka je také po personálu restaurací, vyplývá z aktuálního rozsáhlého průzkumu Úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí. Jakkoliv se v Česku mluví o vzdělanostní ekonomice, nejvíc chybí dělníci bez vzdělání.
Německý automobilový průmysl čeká výraznější úbytek pracovních míst, než se dosud čekalo. Podle šéfky Svazu automobilového průmyslu Hildegard Müllerové může sektor mezi lety 2019 a 2035 přijít o 225 tisíc zaměstnanců. Nejvíce má změna dopadnout na dodavatele součástek.
Zatímco výdělky manažerů od roku 2019 celosvětově vzrostly o 54 procent, zaměstnancům klesly o 12 procent. Organizace Oxfam, která přehled vypracovala, požaduje vyšší zdanění superbohatých a spravedlivější mzdy
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Německé firmy, které působí v Česku, vidí v naší zemi větší potenciál než v Německu, říká aktuální konjunkturální průzkum, který každoročně zpracovává Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK). Po osmi letech letos poprvé rostou investice do rozvoje podniků.
Skupina Direct plánuje do konce letošního roku propustit téměř třetinu ze zhruba 1200 zaměstnanců. Opatření se má dotknout Direct pojišťovny, sítě prodejen Direct auto i firmy Fidoo, která dodává systém pro firemní výdaje. Informoval o tom server Hospodářské noviny s odkazem na vyjádření šéfa skupiny Pavla Řeháka zaměstnancům. Důvodem má být širší využití umělé inteligence.
Český pracovní trh by se bez uprchlíků z Ukrajiny podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) neobešel. Klíčovou roli hrají zejména ve stavebnictví, sociálních službách a zdravotnictví, kde dlouhodobě chybějí lidé. Vláda proto zvažuje další zjednodušení přijímání zahraničních pracovníků i podporu částečných úvazků.
Optimismus generálních ředitelů českých firem je nejvyšší za poslední roky. Růst domácí ekonomiky letos očekává 62 procent šéfů společností. Pro srovnání: loni to bylo 36 procent a před dvěma lety jen 16 procent. Pokles ekonomiky nyní předpokládá 14 procent ředitelů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti PwC, který na konci roku 2025 proběhl mezi 192 generálními řediteli.
Odborový svaz IG Metall požaduje po Volkswagenu pětiprocentní zvýšení 📈 mezd u asi 130 tisíc německých zaměstnanců, píše DPA. Požadavek přichází v době, kdy se VW potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Požadavek se týká zaměstnanců závodů VW v Braunschweigu, Saské Kamenici, Drážďanech, Emdenu, Hannoveru, Kasselu, Salzgitteru, Wolfsburgu a Cvikově.
Číst více
