Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Německý kancléř Merz se vysmál Trumpovi. Írán prý ponižuje celý americký národ

Německý kancléř Friedrich Merz a americký prezident Donald Trump
ČTK
Stanislav Šulc
sta

Měla to být rychlá a devastující válka, která položí Írán na lopatky. Realita je ale po dvou měsících odlišná. A německý kancléř Friedrich Merz označil situaci pro USA za ponižující. „Z předchozích válek, včetně operací vedených Spojenými státy v Afghánistánu či Iráku, vidíme, že hlavním problémem často bývá to, jak tyto konflikty ukončit,“ uvedl Merz.

Válka na Blízkém východě nyní uzavírá druhý měsíc trvání. Íránskému vedení se daří držet pozice výrazně déle a efektivněji, než lídři Izraele a USA původně očekávali. A totéž platí také pro vyjednávaní o podmínkách příměří a případného míru.

Poukazuje na to i německý kancléř Friedrich Merz, který o válce a jednotlivých stranách konfliktu podle agentury Bloomerg hovořil se studenty.

Merz během vystoupení označil zejména vyjednavače íránské strany „za velmi efektivní, zejména v tom, jak vůbec nevyjednávat“. A dodal, že aktuální situace je „ponižující pro celý americký národ“.

Kalifornský guvernér Gavin Newsom

Arnold Schwarzenegger i Brin z Googlu. Hvězdy v pozadí boje o miliardářskou daň

Na jedné straně odbory a známý levičák Bernie Sanders. Na druhé straně vlivné figury jako guvernér Gavin Newsom (na snímku) či zakladatel Googlu Sergei Brin. V Kalifornii se vede boj o miliardářskou daň.

Přečíst článek

Problémem amerických válek bývají jejich konce

Merz dále připomněl, že osobně vyjádřil pochybnosti o možném úspěchu útoků na Írán americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. A to rovnou dvakrát. „A kdybych býval tušil, že situace bude trvat dalších pět či šest týdnů, byl bych mnohem důraznější.“

Agentura Bloomberg připomíná, že to jsou zejména evropští spotřebitelé, na koho dopadají ekonomické důsledky války v zálivu. V Německu ceny pohonných hmot vystoupaly nad dvě eura.

I proto Merz uvedl, že si přeje co nejbližší konec války. Zároveň ale nevidí bezprostřední naději na ukončení konfliktu, protože Írán je silnější, než jeho protivníci očekávali, a Američané nemají přesvědčivou vyjednávací strategii.

„Z předchozích válek, včetně operací vedených Spojenými státy v Afghánistánu či Iráku, vidíme, že hlavním problémem často bývá to, jak tyto konflikty ukončit,“ dodal Merz.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Karel Pučelík: Trumpova válka možná brzy skončí. Dražší život ale zůstane

Karel Pučelík: Trumpova válka možná brzy skončí. Dražší život ale zůstane

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Výdaje na obranu? Vrtění psem v podání Babiše a Pavla

Statická ukázka 43. výsadkového pluku v Chrudimi
ČTK
Dalibor Martínek

Debata o tom, jestli by se Česko vojensky ubránilo protivníkovi, je bezpředmětná. Česko se historicky neubránilo ani Němcům, ani Rusům. Prezident Pavel aktuálně prohlásil, že Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se zavázalo. Má pravdu. Vůbec to však nesouvisí se schopností země ubránit se.

Podle Pavla je dostatečná obranná síla nejlepším způsobem, jak zamezit možné agresi cizího státu. Má pravdu. Nicméně, myšlenka, že by větší zbrojení zajistilo Česku větší jistotu existence, je iluze. Fakt je ten, že Česko prostě jen musí utratit víc peněz za zbraně, aby ho v případě nouze vůbec někdo přišel podpořit.

V Česku se vede „ostrá“ debata o výdaje na zbrojení. Na jedné straně premiér Babiš, který tvrdí, že Česko zbrojí dost, nebo že bývalý premiér Fiala málo zbrojil. Na druhé straně prezident Pavel, který tluče na buben, výdaje na obranu jsou malé.

Jen politická hra

Ve skutečnosti se oba zdánliví rivalové, Babiš a Pavel, kteří se nyní na tenkém politickém ledě baví o účasti prezidenta na summitu NATO v Turecku, vzácně shodují. Oba vědí, že Česko musí zbrojit, utrácet peníze za zbraně, ale že je to vlastně jenom politická hra.

Češi si historicky vydobyli svůj prostor ve středu Evropy. Kdo nebyl ve středověku brutální, neměl šanci. Češi si místo získali, vlci v rouše beránčím. Ale udržet si tento prostor, na to musí země s deseti miliony obyvatel využít jiné prostředky než kupovat rakety. Musí vést jemnou diplomacii, zejména s Němci.

Jemná diplomacie, to je s prvkem Macinka možná větší výzva pro vládu než zbrojení.

Koncert velmocí neskončil, viz. Írán. V jednadvacátém století se znovu uspořádává světový řád. Češi do toho kupodivu ještě mohou trochu mluvit. Máme jakousi takovou veřejnou debatu o vojenských výdajích. Podle Pavla jsou nedostatečné a země se tím pádem stává křehčí, potenciální obětí dravců, Putina. Podle Babiše jsou výdaje na obranu v pořádku. Prý má plán, postupně se budou zvyšovat.

Filip Turek

„Nepřijatelné a nešťastné výroky.“ Turka za „parazity“ kritizují ANO i SPD

Výroky poslance Motoristů Filipa Turka o úřednících jako parazitech jsou nepřijatelné, omluva zazněla, shodli se po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO), vnitra Lubomír Metnar (ANO) a obrany Jaromír Zůna (za SPD). Schillerová na novinářský dotaz uvedla, že by se jí výrok mohl dotknout osobně, protože léta byla úřednicí, ale Turek jí vysvětloval, že nemluvil o úřednících obecně. O víkendu se Turek v debatě televize Nova omluvil úředníkům ministerstev, pokud se jich jeho slova dotkla.

Přečíst článek

Rozumný člověk těžko může věřit slovům, že Babiš má plán v oblasti výdajů na zbrojení. Babiš může mít tak maximálně plán v oblasti marketingu své osoby v souvislosti s udržením se u moci. Pavel zase tlumočí české veřejnosti poselství západních zemí. Kupujte naše zbraně, my se na vás při případné krizi nevykašleme.

Babiš bude muset pustit chlup

Který názor je víc pragmatický, Babišův, nebo Pavlův? Oba asi tak stejně. Česko je pod tlakem NATO, aby utratilo více peněz na zbrojení. Přestože se Babiš kroutí, raději by přidával svým voličům, důchodcům, bude muset pustit chlup. Země proto například nakoupila z Tchaj-wanu tisíce dronů za víc než dvě miliardy korun. Co ty stroje budou dělat do doby, než přijde válka s Ruskem, těžko říct. Asi budou ve skladech. A technologický vývoj mezitím půjde dál.

Babiš je s Pavlem ve větší shodě, něž by bylo na první pohled znát. Peníze utrácíme. Na programu jsou další velké zakázky, stíhačky F-35, bojová vozidla CV90 ze Švédska za šedesát miliard korun. Zbrojní nákupy neusínají. Není moc jasné, o co se vlastně Babiš s Pavlem kolem zbrojení přetahují. Ať závazky o procento plníme či ne, bezpečnostní pozice Česka je pořád stejná. Máme zbraně na skladu, válka nikde. Debata o zbrojení je vrtění psem. Pavel prostě chce letět na jednu besedu.

Související

Arnold Schwarzenegger i Brin z Googlu. Hvězdy v pozadí boje o miliardářskou daň

Kalifornský guvernér Gavin Newsom
ČTK
 nst
nst

Na jedné straně odbory a známý levičák Bernie Sanders. Na druhé straně vlivné figury jako guvernér Gavin Newsom (na snímku) či zakladatel Googlu Sergei Brin. V Kalifornii se vede boj o miliardářskou daň.

Slunná Kalifornie je oblíbenou destinací pro život i práci americké smetánky. Mnoho miliardářů vyrostlo na firmách ze Silicon Valley, filmové hvězdy a magnáti bydlí v losangelském Hollywoodu a okolí. Je to kolébka luxusu a technologických inovací. 

Odboráři chtějí miliardářům napařit extra jednorázovou daň ve výši pěti procent, a sice na majetek vyšší než 1,1 miliardy dolarů. Zastánci tvrdí, že shromáždili dostatek podpisů k tomu, aby se o novém zákonu hlasovalo v listopadových volbách. Podporovatelé vybrali více než 1,5 milionu podpisů pod petici požadující referendum o navržené dani, uvedl deník New York Times.

Na jedné straně barikády tak budou stát voliči bojící se rostoucí ekonomické nerovnosti. Na té druhé podnikatelé a miliardáři, kteří hrozí tím, že Kalifornie může ztratit svou přitažlivost jako kolébka technologických inovací. Vlivní lidé, včetně guvernéra Gavina Newsoma a řady manažerů ze Silicon Valley, slíbili proti návrhu bojovat, zatímco senátor Bernie Sanders, nezávislý politik z Vermontu, jej podpořil.

Od miliardářů do zdravotnictví

Podle návrhu by výnos z daně směřoval do zdravotnictví. Odborový svaz, který kampaň vede, tvrdí, že daň je nutná k vyrovnání škrtů v programu Medicaid a dalších federálních zdravotních programech, které loni provedla administrativa Donalda Trumpa.

„My, zdravotníci a další podporovatelé nepřestaneme, dokud plně neochráníme naše pacienty před hrozící zdravotní katastrofou,“ uvedla v prohlášení Suzanne Jimenezová, představitelka odborového svazu.

Odpůrci navrhované daně pracují na ekonomické studii, podle níž by daň zpustošila kalifornský ekosystém start-upů právě ve chvíli, kdy je odvětví umělé inteligence teprve v počátcích. Nová daň by podle zprávy vedla k řadě důsledků, včetně ztráty odhadovaných 108 tisíc vysoce placených pracovních míst a miliard dolarů na výnosech z daně z příjmu během příštích dvou desetiletí. Studii vypracovali konzultanti, kteří působili v kabinetech dvou bývalých kalifornských guvernérů, Jerryho Browna a Arnolda Schwarzeneggera.

Dřívější analýza kalifornského Legislative Analyst’s Office dospěla k závěru, že navrhovaná majetková daň by během několika let pravděpodobně zvýšila daňové příjmy státu o desítky miliard dolarů. Současně ale uvedla, že by opatření každoročně snížilo výnosy z daně z příjmu o stovky milionů dolarů či více, protože někteří miliardáři by stát opustili.

Michal Strnad, majitel skupiny CSG

Forbes: Nejbohatší na světě je Musk, Strnad je v první sedmdesátce

Zbrojařský byznys katapultoval Michala Strnada na první místo mezi českými miliardáři. Časopis Forbes vyčíslil jeho majetek na 31 miliard dolarů (přes 653 miliard korun) a zařadil ho na 69. příčku světového žebříčku dolarových miliardářů. Strnad je zároveň jediným Čechem v první stovce nejbohatších lidí planety. Žebříčku kraluje Elon Musk. Renáta Kellnerová je 131.

Přečíst článek

„Je to hazard: potenciální jednorázový nárůst příjmů výměnou za masivní trvalé ztráty, které by si vynutily škrty ve školství a zdravotnictví,“ řekl deníku Dan Newman, mluvčí opoziční skupiny financované mimo jiné technologickým investorem Ronem Conwayem.

Další opoziční skupina, financovaná spoluzakladatelem Googlu Sergejem Brinem a několika dalšími miliardáři, podporuje konkurenční referendové aktivity, které by mohla daň pro miliardáře oslabit. Jedno z nich by zakázalo nové daně z osobního majetku a finančních aktiv. Další dvě obsahují ustanovení, která by mohla majetkovou daň zneplatnit jinými způsoby.

Zda se daň pro miliardáře nebo některé z konkurenčních opatření skutečně objeví na listopadovém hlasovacím lístku, však stále není jisté. Poté, co zastánci majetkové daně předloží nasbírané podpisy, projdou volební úřady procesem ověřování. Pokud bude alespoň 875 tisíc podpisů platných, mají navrhovatelé do konce června čas rozhodnout, zda chtějí pokračovat a zařadit návrh na hlasovací lístek, píše deník.

Související

Zdanění ultrabohatých není radikální. Nechat platit miliardáře méně než zaměstnance, to je radikální

Přečíst článek
Doporučujeme