Rusko může do války proti Ukrajině zapojit dalších až 50 tisíc severokorejských vojáků, varoval Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinského prezidenta už nejde jen o hrozbu pro Kyjev, ale i pro Asii: KLDR získává na ruské frontě zkušenosti s moderní válkou, ruské zbraně i know-how, které může později využít proti dalším zemím.
Německý kancléř Friedrich Merz se snaží uklidnit napětí mezi Evropou a Spojenými státy v době, kdy Donald Trump znovu otevírá otázku snížení americké vojenské přítomnosti v Německu. Berlín zdůrazňuje význam transatlantických vztahů i silného NATO, zatímco spory o přístup k válce s Íránem a bezpečnostní strategii Západu dál eskalují.
Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
Rusko při náboru bojovníků cíleně využívá ekonomickou nouzi a dezinformace v rozvojových zemích. Lidé, kteří na nabídky reagují, jsou pak často nasazováni na nejnebezpečnějších úsecích fronty na Ukrajině. Odborníci se shodují, že hlavním motivem těchto rekrutů jsou peníze, zatímco Moskva tímto způsobem řeší nedostatek vlastních sil a zároveň snižuje náklady války.
Rusko se dohodlo s Keňou, že přestane verbovat její občany do bojů ve válce proti Ukrajině. Moskva tak reaguje na rostoucí obavy několika afrických zemí, že jejich občané jsou do konfliktu lákáni nebo verbováni, uvedla agentura Bloomberg.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pohrozil možnou reakcí Moskvy na posilování vojenské přítomnosti západních zemí v Grónsku. Reagoval tak podle agentury AFP na nedávné nasazení malých kontingentů evropských vojsk na tomto arktickém ostrově. Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat. Severoatlantická aliance dnes v arktickém regionu zahájila vojenské cvičení Arctic Sentry (Arktická stráž).
Francouzský prezident žádá alianční manévry v Arktidě. Francie už na ostrov poslala první vojáky. Připojily se i další evropské státy. NATO zatím žádost oficiálně nekomentovalo.
Rusko dalo najevo „vážné znepokojení“ nad vysláním dodatečných jednotek několika zemí Severoatlantické aliance do Grónska. Moskva to podle agentury AFP označila za militarizaci arktického regionu.
Rozmístění západních vojenských objektů a jednotek na Ukrajině bude Moskva považovat za zahraniční intervenci ohrožující Rusko a za legitimní cíl pro svou armádu, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle státní agentury TASS. Rusko dlouhodobě odmítá přítomnost vojáků západních zemí na Ukrajině, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo a okupuje asi pětinu jejího území.
Evropská komise představila dlouho očekávaný plán na posílení evropských obranných schopností. Jsou v něm konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků v nynějších vojenských schopnostech zemí unie od protivzdušné a protiraketové obrany až po drony, dělostřelectvo, umělou inteligenci či oblast kybernetiky.
Celkem 26 zemí přislíbilo, že se zapojí do jednotek zajišťujících po dojednání míru s Ruskem bezpečnost Ukrajiny, ať již na zemi, na moři či ve vzduchu. Po jednání lídrů takzvané koalice ochotných v Paříži to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který zároveň pohrozil Rusku novými sankcemi, pokud nezačne jednat o ukončení války. Americký prezident Donald Trump v telefonátu s evropskými lídry vyzval Evropu, aby přestala kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku, napsala agentura Reuters.
