Evropská komise představila dlouho očekávaný plán na posílení evropských obranných schopností. Jsou v něm konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků v nynějších vojenských schopnostech zemí unie od protivzdušné a protiraketové obrany až po drony, dělostřelectvo, umělou inteligenci či oblast kybernetiky.
Ruské regiony nadále zvyšují odměny novým vojákům, kteří se nechají zverbovat do války proti Ukrajině. Letos už zvýšilo odměny přinejmenším 26 regionů. Skoro polovina ruských krajů a oblastí, konkrétně 37, nabízí rekrutům více než dva miliony rublů (asi 550 tisíc korun), uvedla ruská redakce BBC. Dvoumilionová prémie ale podle stanice stačí tak na nové auto ruské výroby, nikoliv na zahraniční vůz a už vůbec ne na pořízení vlastního bydlení.
Včerejší vojenská přehlídka ve Washingtonu vyjde amerického daňového poplatníka až na 45 milionů dolarů. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa, jejího iniciátora, jde však o „drobné“, v porovnání se zásluhami amerických vojsk, které je prý třeba takto okázale připomenout.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce vojákům zvýšit platové tarify i příspěvek na bydlení. Měsíční plat vojáků by se měl zvýšit minimálně o zhruba 8300 korun hrubého, uvedla ministryně. Peníze na zvýšení platů vojáků podle ní ministerstvo obrany najde ve svém rozpočtu. Návrhy půjdou podle Černochové v nejbližších dnech do meziresortního připomínkového řízení a následně se jimi bude zabývat vláda.
Ukrajinští vojáci se v boji na východě země střetli s šesti čínskými vojáky, dva z nich zajali, řekl podle agentur novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Až dosud se vědělo, že do války proti Ukrajině se na straně Ruska zapojili severokorejští vojáci. Kyjev podle Zelenského očekává vysvětlení Pekingu a reakci Washingtonu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolalo čínského chargé d´affaires, aby ohledně čínských vojáků bojujících v ruských silách podal vysvětlení, uvedl vzápětí ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až 10 tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině.
Válka Ruska proti Ukrajině, trvající skoro tři roky, kromě stovek tisíc zabitých „obdařila“ Rusko i armádou invalidů. Její početnost lze přirovnat k počtu obyvatel oblastních měst Brjansk či Tver. Ke konci loňského roku utrpělo 376 tisíc Rusů na frontě těžká zranění a stali se invalidy, napsal server The Moscow Times s odvoláním na zprávu britského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS).
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro deník The Telegraph. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Také Německo je připraveno se na případné mírové misi podílet. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. Podle Španělska jsou takové úvahy zatím předčasné.
Uvažujete o nové práci? Armáda shání nové lidi a začátek služby se jim snaží zpříjemnit.
Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě 15 miliard dánských korun (50,5 miliardy korun). Podle agentury Ritzau to oznámil ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a dálkových dronů pro dohled nad regionem. Agentura Reuters poznamenala, že nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.
Jeden ze dvou severokorejských vojáků zajatých Ukrajinci potvrdil těžké ztráty v řadách svých krajanů, kteří bojují po boku ruské armády proti Ukrajině. Videozáznam z další části jeho výslechu na síti X zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Amerického výrobce čipů Intel prohrál odvolací soud ⚖ proti pokutě od EU, nakonec ale zaplatí méně. Druhý nejvyšší soud EU firmě pokutu snížil o 140 milionů zhruba na 237 milionů eur (5,7 miliardy korun). Komise Intelu pokutu vyměřila před dvěma lety za maření konkurence.
