Evropská komise představila dlouho očekávaný plán na posílení evropských obranných schopností. Jsou v něm konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků v nynějších vojenských schopnostech zemí unie od protivzdušné a protiraketové obrany až po drony, dělostřelectvo, umělou inteligenci či oblast kybernetiky.
Ruské regiony nadále zvyšují odměny novým vojákům, kteří se nechají zverbovat do války proti Ukrajině. Letos už zvýšilo odměny přinejmenším 26 regionů. Skoro polovina ruských krajů a oblastí, konkrétně 37, nabízí rekrutům více než dva miliony rublů (asi 550 tisíc korun), uvedla ruská redakce BBC. Dvoumilionová prémie ale podle stanice stačí tak na nové auto ruské výroby, nikoliv na zahraniční vůz a už vůbec ne na pořízení vlastního bydlení.
Včerejší vojenská přehlídka ve Washingtonu vyjde amerického daňového poplatníka až na 45 milionů dolarů. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa, jejího iniciátora, jde však o „drobné“, v porovnání se zásluhami amerických vojsk, které je prý třeba takto okázale připomenout.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce vojákům zvýšit platové tarify i příspěvek na bydlení. Měsíční plat vojáků by se měl zvýšit minimálně o zhruba 8300 korun hrubého, uvedla ministryně. Peníze na zvýšení platů vojáků podle ní ministerstvo obrany najde ve svém rozpočtu. Návrhy půjdou podle Černochové v nejbližších dnech do meziresortního připomínkového řízení a následně se jimi bude zabývat vláda.
Ukrajinští vojáci se v boji na východě země střetli s šesti čínskými vojáky, dva z nich zajali, řekl podle agentur novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Až dosud se vědělo, že do války proti Ukrajině se na straně Ruska zapojili severokorejští vojáci. Kyjev podle Zelenského očekává vysvětlení Pekingu a reakci Washingtonu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolalo čínského chargé d´affaires, aby ohledně čínských vojáků bojujících v ruských silách podal vysvětlení, uvedl vzápětí ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až 10 tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině.
Válka Ruska proti Ukrajině, trvající skoro tři roky, kromě stovek tisíc zabitých „obdařila“ Rusko i armádou invalidů. Její početnost lze přirovnat k počtu obyvatel oblastních měst Brjansk či Tver. Ke konci loňského roku utrpělo 376 tisíc Rusů na frontě těžká zranění a stali se invalidy, napsal server The Moscow Times s odvoláním na zprávu britského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS).
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro deník The Telegraph. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Také Německo je připraveno se na případné mírové misi podílet. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. Podle Španělska jsou takové úvahy zatím předčasné.
Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě 15 miliard dánských korun (50,5 miliardy korun). Podle agentury Ritzau to oznámil ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a dálkových dronů pro dohled nad regionem. Agentura Reuters poznamenala, že nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.
Jeden ze dvou severokorejských vojáků zajatých Ukrajinci potvrdil těžké ztráty v řadách svých krajanů, kteří bojují po boku ruské armády proti Ukrajině. Videozáznam z další části jeho výslechu na síti X zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Obce se obávají nedostatku peněz na financování nepedagogických pracovníků ve školách, které od letošního roku přebírají místo státu. Problémy se zajištěním peněz budou mít více než tři čtvrtiny obcí, uvedlo v tiskové správě Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).
Novým starostou New Yorku se po složení přísahy stal 34letý demokrat Zohran Mamdani, který je prvním muslimským starostou tohoto největšího amerického města. Do úřadu bude slavnostně uveden odpoledne místního času,
Vláda udělá vše pro to, aby se česká rozdělená společnost začala sjednocovat, hlavně v otázce hrdosti a vlastenectví. V novoročním projevu, zveřejněném dnes na sociálních sítích, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády také doufá, že letošní rok bude rokem míru.
Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany v loňském roce vyrobily rekordních 32,066 terawatthodiny (TWh) elektřiny. To je dosud nejvíce za jeden kalendářní rok. Loňská produkce jaderných zdrojů by tak pokryla přibližně půlroční spotřebu celé České republiky. Letos bude vlivem odstávek pro výměnu paliva výroba o něco nižší.
Praha ode dneška zpoplatnila parkování elektromobilů v zónách placeného stání, které bylo dosud zdarma. Majitelé vozů na elektřinu zaplatí za parkovací oprávnění polovinu toho, co řidiči aut se spalovacími motory, tedy 600 korun ročně. Majitelé bezemisních vozidel si také mohou pořídit oprávnění, na základě kterého budou moci parkovat po celé Praze za 24 tisíc korun ročně.
Od ledna se mění některé podmínky fungování veřejného zdravotního pojištění. Stát bude na základě valorizace nastavené podle vývoje ekonomiky platit za státní pojištěnce, tedy seniory, děti či nezaměstnané, 2188 korun měsíčně, letos to bylo o 61 korun méně. Pojistné nebude stát nově hradit za pečující o děti od sedmi do 15 let, dosud částku platil, pokud měl pečující dvě.
O silvestrovských oslavách vyjížděli hasiči 🚒 v Česku ke 259 požárům, bylo jich o 98 méně než na přelomu roku 2024/2025. Většina případů byla méně vážných a týkala se především zapálených odpadkových košů, kontejnerů nebo zbytků pyrotechniky.
Hrad loni opět obdržel více než tisíc žádostí o milost, přesný počet bude znám během ledna. Prezident Petr Pavel loni udělil 15 milostí, od března 2023, kdy nastoupil do funkce, jich bylo 19.
Francie odloží zákaz jednorázových plastových kelímků o čtyři roky na rok 2030. Podle vlády by jeho původně plánované zavedení od ledna příštího roku bylo technicky obtížné.