Rusko stále častěji sahá po zahraničních rekrutech, aby doplnilo stavy své armády, a výrazně zrychluje nábor v Africe. Zaměřuje se především na země se slabými institucemi, omezenou svobodou tisku a nízkou životní úrovní, kde nové vojáky láká na peníze, práci či možnost získat ruské občanství. Jen z Burundi a Zimbabwe mělo během prvních devíti měsíců letošního roku získat více než 1200 mužů.
Americká válka proti Íránu trvá pátým měsícem a její účet rychle roste. Pentagon vyčíslil dosavadní a očekávané náklady do konce září na 37,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 794 miliard korun. V bojích už zahynulo 18 amerických vojáků a více než 500 dalších utrpělo zranění. Ministr obrany Pete Hegseth nyní žádá Kongres o další peníze.
Pentagon začne každoročně testovat hladinu testosteronu u amerických vojáků starších 30 let. Těm s nízkými hodnotami nabídne dobrovolnou substituční léčbu. Ministr obrany Pete Hegseth mluví o vyšší výkonnosti, odolnosti a „High-T“ armádě, kritici ale varují, že plošné testování není běžný lékařský postup a může mít rizika.
Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o 5000 během příštích šesti až 12 měsíců. Napsala to agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu uvažoval americký prezident Donald Trump na začátku týdne, když kritizoval německého kancléře Friedricha Merze kvůli postoji k válce v Íránu.
Německý kancléř Friedrich Merz se snaží uklidnit napětí mezi Evropou a Spojenými státy v době, kdy Donald Trump znovu otevírá otázku snížení americké vojenské přítomnosti v Německu. Berlín zdůrazňuje význam transatlantických vztahů i silného NATO, zatímco spory o přístup k válce s Íránem a bezpečnostní strategii Západu dál eskalují.
Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
Rusko při náboru bojovníků cíleně využívá ekonomickou nouzi a dezinformace v rozvojových zemích. Lidé, kteří na nabídky reagují, jsou pak často nasazováni na nejnebezpečnějších úsecích fronty na Ukrajině. Odborníci se shodují, že hlavním motivem těchto rekrutů jsou peníze, zatímco Moskva tímto způsobem řeší nedostatek vlastních sil a zároveň snižuje náklady války.
Rusko se dohodlo s Keňou, že přestane verbovat její občany do bojů ve válce proti Ukrajině. Moskva tak reaguje na rostoucí obavy několika afrických zemí, že jejich občané jsou do konfliktu lákáni nebo verbováni, uvedla agentura Bloomberg.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pohrozil možnou reakcí Moskvy na posilování vojenské přítomnosti západních zemí v Grónsku. Reagoval tak podle agentury AFP na nedávné nasazení malých kontingentů evropských vojsk na tomto arktickém ostrově. Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat. Severoatlantická aliance dnes v arktickém regionu zahájila vojenské cvičení Arctic Sentry (Arktická stráž).
Francouzský prezident žádá alianční manévry v Arktidě. Francie už na ostrov poslala první vojáky. Připojily se i další evropské státy. NATO zatím žádost oficiálně nekomentovalo.
Rusko dalo najevo „vážné znepokojení“ nad vysláním dodatečných jednotek několika zemí Severoatlantické aliance do Grónska. Moskva to podle agentury AFP označila za militarizaci arktického regionu.
