Rozmístění západních vojenských objektů a jednotek na Ukrajině bude Moskva považovat za zahraniční intervenci ohrožující Rusko a za legitimní cíl pro svou armádu, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle státní agentury TASS. Rusko dlouhodobě odmítá přítomnost vojáků západních zemí na Ukrajině, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo a okupuje asi pětinu jejího území.
Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze, řekl prezident Petr Pavel. Konkrétní zapojení bude podle něho záležet na podobě dohody.
Ruské regiony nadále zvyšují odměny novým vojákům, kteří se nechají zverbovat do války proti Ukrajině. Letos už zvýšilo odměny přinejmenším 26 regionů. Skoro polovina ruských krajů a oblastí, konkrétně 37, nabízí rekrutům více než dva miliony rublů (asi 550 tisíc korun), uvedla ruská redakce BBC. Dvoumilionová prémie ale podle stanice stačí tak na nové auto ruské výroby, nikoliv na zahraniční vůz a už vůbec ne na pořízení vlastního bydlení.
Včerejší vojenská přehlídka ve Washingtonu vyjde amerického daňového poplatníka až na 45 milionů dolarů. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa, jejího iniciátora, jde však o „drobné“, v porovnání se zásluhami amerických vojsk, které je prý třeba takto okázale připomenout.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce vojákům zvýšit platové tarify i příspěvek na bydlení. Měsíční plat vojáků by se měl zvýšit minimálně o zhruba 8300 korun hrubého, uvedla ministryně. Peníze na zvýšení platů vojáků podle ní ministerstvo obrany najde ve svém rozpočtu. Návrhy půjdou podle Černochové v nejbližších dnech do meziresortního připomínkového řízení a následně se jimi bude zabývat vláda.
Ukrajinští vojáci se v boji na východě země střetli s šesti čínskými vojáky, dva z nich zajali, řekl podle agentur novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Až dosud se vědělo, že do války proti Ukrajině se na straně Ruska zapojili severokorejští vojáci. Kyjev podle Zelenského očekává vysvětlení Pekingu a reakci Washingtonu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolalo čínského chargé d´affaires, aby ohledně čínských vojáků bojujících v ruských silách podal vysvětlení, uvedl vzápětí ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až 10 tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině.
Válka Ruska proti Ukrajině, trvající skoro tři roky, kromě stovek tisíc zabitých „obdařila“ Rusko i armádou invalidů. Její početnost lze přirovnat k počtu obyvatel oblastních měst Brjansk či Tver. Ke konci loňského roku utrpělo 376 tisíc Rusů na frontě těžká zranění a stali se invalidy, napsal server The Moscow Times s odvoláním na zprávu britského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS).
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro deník The Telegraph. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Také Německo je připraveno se na případné mírové misi podílet. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. Podle Španělska jsou takové úvahy zatím předčasné.
Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě 15 miliard dánských korun (50,5 miliardy korun). Podle agentury Ritzau to oznámil ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a dálkových dronů pro dohled nad regionem. Agentura Reuters poznamenala, že nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.
Česká národní banka (ČNB) loni vykázala ztrátu 72,9 miliardy korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné bilance centrální banky, údaj o hospodářském výsledku je předběžný. ČNB uvedla, že ztrátu způsobilo posílení koruny vůči dolaru, výnosy z devizových rezerv meziročně vzrostly. V roce 2024 měla ČNB rekordní zisk 151,4 miliardy korun.
Spojené státy poskytnou Kambodži a Thajsku pomoc za 45 milionů dolarů, tedy necelou miliardu korun, aby podpořily mírové úsilí prezidenta Donalda Trumpa mezi těmito zeměmi. S odvoláním na vysokého amerického diplomata o tom dnes informovala agentura Reuters.
Pivovar Budějovický Budvar zrekonstruuje známou českobudějovickou 🍺🍺🍺 restauraci Masné krámy. Jde o první větší obnovu po 18 letech. Práce restauraci uzavřou od 25. ledna a potrvají dva měsíce. Součástí rekonstrukce bude modernizace technologií včetně kuchyňských či nový výčep a bar.
Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. V plánu má i schůzku s ukrajinskou premiérkou Julijí Svyrydenkovou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek.
Nezaměstnanost varovně roste.👆 Česká míra nezaměstnanosti loni v prosinci meziměsíčně vzrostla o dvě desetiny procentního bodu na 4,8 procenta, zveřejnil Úřad práce ČR. Místo si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 354 314 lidí, zhruba o 13 tisíc více než předchozí měsíc. Volných pozic v nabídce ale ubylo, jejich počet se meziměsíčně snížil přibližně o 3200 na 8 422.
Sněhové bouře v Evropě několikátý den po sobě omezily 🚄🚄🚄 vlakovou i V🛫🛫🛫 leteckou dopravu, v částech Německa si vynutily uzavření škol, v Británii a ve Francii připravily desetitisíce domácností o elektřinu. Dopolední letecké spoje mezi Prahou a Londýnem a mezi Prahou a Amsterodamem jsou zrušeny.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times. Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.
Rusko oznámilo, že v noci při rozsáhlém útoku na Ukrajinu použilo i novou nadzvukovou střelu Orešnik, píší agentury s odkazem na ruské ministerstvo obrany. Podle jeho sdělení byl útok reakcí na údajný ukrajinský pokus zaútočit na konci loňského roku drony na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina.