Evropská komise představila dlouho očekávaný plán na posílení evropských obranných schopností. Jsou v něm konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků v nynějších vojenských schopnostech zemí unie od protivzdušné a protiraketové obrany až po drony, dělostřelectvo, umělou inteligenci či oblast kybernetiky.
Ruské regiony nadále zvyšují odměny novým vojákům, kteří se nechají zverbovat do války proti Ukrajině. Letos už zvýšilo odměny přinejmenším 26 regionů. Skoro polovina ruských krajů a oblastí, konkrétně 37, nabízí rekrutům více než dva miliony rublů (asi 550 tisíc korun), uvedla ruská redakce BBC. Dvoumilionová prémie ale podle stanice stačí tak na nové auto ruské výroby, nikoliv na zahraniční vůz a už vůbec ne na pořízení vlastního bydlení.
Včerejší vojenská přehlídka ve Washingtonu vyjde amerického daňového poplatníka až na 45 milionů dolarů. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa, jejího iniciátora, jde však o „drobné“, v porovnání se zásluhami amerických vojsk, které je prý třeba takto okázale připomenout.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce vojákům zvýšit platové tarify i příspěvek na bydlení. Měsíční plat vojáků by se měl zvýšit minimálně o zhruba 8300 korun hrubého, uvedla ministryně. Peníze na zvýšení platů vojáků podle ní ministerstvo obrany najde ve svém rozpočtu. Návrhy půjdou podle Černochové v nejbližších dnech do meziresortního připomínkového řízení a následně se jimi bude zabývat vláda.
Ukrajinští vojáci se v boji na východě země střetli s šesti čínskými vojáky, dva z nich zajali, řekl podle agentur novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Až dosud se vědělo, že do války proti Ukrajině se na straně Ruska zapojili severokorejští vojáci. Kyjev podle Zelenského očekává vysvětlení Pekingu a reakci Washingtonu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolalo čínského chargé d´affaires, aby ohledně čínských vojáků bojujících v ruských silách podal vysvětlení, uvedl vzápětí ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až 10 tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině.
Válka Ruska proti Ukrajině, trvající skoro tři roky, kromě stovek tisíc zabitých „obdařila“ Rusko i armádou invalidů. Její početnost lze přirovnat k počtu obyvatel oblastních měst Brjansk či Tver. Ke konci loňského roku utrpělo 376 tisíc Rusů na frontě těžká zranění a stali se invalidy, napsal server The Moscow Times s odvoláním na zprávu britského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS).
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro deník The Telegraph. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Také Německo je připraveno se na případné mírové misi podílet. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. Podle Španělska jsou takové úvahy zatím předčasné.
Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě 15 miliard dánských korun (50,5 miliardy korun). Podle agentury Ritzau to oznámil ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a dálkových dronů pro dohled nad regionem. Agentura Reuters poznamenala, že nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.
Jeden ze dvou severokorejských vojáků zajatých Ukrajinci potvrdil těžké ztráty v řadách svých krajanů, kteří bojují po boku ruské armády proti Ukrajině. Videozáznam z další části jeho výslechu na síti X zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Habrech na Havlíčkobrodsku postihla ptačí🐤 chřipka další hospodářství firmy Xaverov, v němž bylo okolo 30.000 nosnic. Je o několik set metrů vzdálené od chovu téže firmy, v němž bylo kvůli ptačí chřipce minulý týden v úterý zlikvidováno okolo 35.000 slepic. I v novém ohnisku bude drůbež utracena.
Společnost Cendis, která má na starosti systém elektronických známek, očekává, že za letošní rok vybere na dálničních známkách 8,46 miliardy korun. Do konce listopadu bylo prodáno 9,36 milionu kusů známek🚗 v celkové hodnotě 7,75 miliardy korun.
Silný vítr 🌬️ dnes ráno zastavil kabinovou lanovku z Pece pod Sněžkou na Sněžku. Mimo provoz se ocitly spodní i horní úsek. Dopoledne vítr v nižších polohách zeslábl a v 11:00 se rozjel spodní úsek lanovky do mezistanice Růžová hora.
Ukrajinská elektrárenská společnost DTEK dnes oznámila obnovení dodávek elektřiny🔌 téměř 748 tisícům domácnostem v Kyjevě a 347 tisícům domácnostem v okolí poté, co se tam kvůli sobotním ruským vzdušným útokům potýkalo s nouzovými odstávkami přes milion odběratelů, píše agentura Reuters.
Lyžaři dnes dopoledne zaplnili parkoviště u lanovek v hlavních krkonošských střediscích Janské Lázně, Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn. Lyžuje se na technickém sněhu❄️, kterého na sjezdovkách leží od 20 do 70 centimetrů.
Zemřela francouzská herečka a filmová legenda Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let. Uvedla to agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V listopadu se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici.
Obyvatelé Kosova dnes volí v předčasných parlamentních volbách poté, co se nacionalistické straně Sebeurčení premiéra Albina Kurtiho ani napodruhé nepodařilo sestavit vládu.
Volby v Kosovu
Profimedia.cz
Pokud Evropa nasadí vojenské síly na Ukrajině v rámci takzvané koalice ochotných, stanou se legitimním cílem pro ruskou armádu, řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ve Středoafrické republice začaly dnes ráno prezidentské, parlamentní i místní volby. V hlasování o nové hlavě státu je favoritem stávající prezident Faustin-Archange Touadéra, který v uplynulých letech posílil vazby s Ruskem.
Ordinace lékařské pohotovosti by měly v Praze v příštím roce fungovat na stejných místech a ve stejném rozsahu jako letos. Povinnost zajistit tuto službu sice přechází od 1. ledna 2026 z krajů na zdravotní pojišťovny, magistrát však plánuje na jejich provoz dál přispívat. Sedmi nemocnicím by měl rozdělit 27,35 milionu korun.