Kolik peněz z vaší výplaty se ve skutečnosti vypaří ještě dřív, než vám přistanou na účtu?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
V českém případě jde o poměrně výrazný klín – výrazný rozdíl. U průměrného pracovníka dosáhl v roce 2025 hodnoty 41,2 procenta. To je znatelně více než průměr zemí OECD, který činí 35,1 procenta, a řadí to Česko spíše do skupiny zemí s vyšším zdaněním práce. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že český zaměstnanec je vystaven nadprůměrné daňové zátěži.
Tento pohled je však jen částečný. Podstatná část tohoto zatížení totiž zůstává skrytá. Zhruba čtyři pětiny daňového klínu tvoří daň z příjmu a odvody, z nichž významná část je placena zaměstnavatelem. Jinými slovy, významná část zdanění práce se odehrává mimo zorné pole zaměstnance.
Nové vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude požadovat, aby se v zákoně opět snížil věk odchodu do důchodu z 67 na 65 let. Zároveň budou chtít zkrátit pracovní týden na 37,5 hodiny bez toho, aby se snížila mzda a aby všichni zaměstnanci měli nárok na pět týdnů dovolené. Po skončení IX. sjezdu ČMKOS to uvedl jejich předseda Josef Středula. 
Do důchodu dřív, kratší pracovní týden a pět týdnů dovolené, zní program odborů po sjezdu
Politika
Jakmile se zaměříme pouze na to, co skutečně odvádí zaměstnanec ze své mzdy, obrázek se výrazně mění. Čistá průměrná daňová sazba činí v Česku 21,3 procenta, zatímco průměr OECD je 25,1 procenta. Průměrný zaměstnanec si tak ponechá po přímých daních a odvodech zhruba 79 procent hrubé mzdy.
Tento efekt se ještě zesiluje u rodin s dětmi. U domácnosti se dvěma dětmi klesá daňový klín na 31,9 procenta a čisté zdanění zaměstnance na 8,9 procenta. Takové domácnosti tak po zohlednění daní, odvodů a dávek disponují příjmem odpovídajícím asi 91 procent hrubé mzdy. V praxi to znamená, že systém citelně ulevuje rodinám ve srovnání s bezdětnými pracovníky.
Český kompromis
Srovnání s okolními zeměmi ukazuje, že český model není ani extrém, ani výjimka, ale spíše kompromis. Německo má druhý nejvyšší daňový klín v OECD, téměř 50 procent, a průměrnému zaměstnanci tam zůstává přibližně 61 procent hrubé mzdy. Rakousko se pohybuje jen o něco výše, zhruba na úrovni 67,5 procenta čisté mzdy. Naopak Polsko kombinuje nižší celkové zatížení práce na úrovni 35 procent s čistou mzdou přesahující 75 procent a Slovensko s daňovým klínem 42,7 procenta je svým nastavením Česku blízké, byť čisté příjmy jsou zde o něco nižší, přibližně 75,7 procenta hrubé mzdy.
Zvláštní kapitolu pak představuje podpora rodin. Na Slovensku a v Polsku dosahuje díky daňovým bonusům a dávkám čistý příjem rodin téměř úrovně jejich hrubé mzdy. V rámci OECD jde o spíše výjimečný jev. Český systém je v tomto směru umírněnější, když rodinám zůstává přibližně 91 procent hrubé mzdy, ale stále patří k relativně vstřícným.
Celkově se tak potvrzuje, že debata o zdanění práce v Česku trpí jistou optickou iluzí. Firmy vidí vysoké náklady práce. Zaměstnanci vidí relativně solidní čisté mzdy, přičemž jejich reálná kupní síla se po předchozím propadu opět zvedá. Reálné mzdy se po výrazném poklesu v letech 2022 a 2023 vrátily k růstu a v roce 2024 již rostly tempem kolem pěti procent. Do dalších let se navíc očekává pokračování růstu, byť mírnějším tempem kolem tří až čtyř procent. I to přispívá k tomu, že vnímání daňové zátěže mezi zaměstnanci zůstává relativně mírné, navzdory tomu, že celkové zdanění práce patří v Česku k vyšším.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
