Kolik peněz z vaší výplaty se ve skutečnosti vypaří ještě dřív, než vám přistanou na účtu?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
V českém případě jde o poměrně výrazný klín – výrazný rozdíl. U průměrného pracovníka dosáhl v roce 2025 hodnoty 41,2 procenta. To je znatelně více než průměr zemí OECD, který činí 35,1 procenta, a řadí to Česko spíše do skupiny zemí s vyšším zdaněním práce. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že český zaměstnanec je vystaven nadprůměrné daňové zátěži.
Tento pohled je však jen částečný. Podstatná část tohoto zatížení totiž zůstává skrytá. Zhruba čtyři pětiny daňového klínu tvoří daň z příjmu a odvody, z nichž významná část je placena zaměstnavatelem. Jinými slovy, významná část zdanění práce se odehrává mimo zorné pole zaměstnance.
Nové vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude požadovat, aby se v zákoně opět snížil věk odchodu do důchodu z 67 na 65 let. Zároveň budou chtít zkrátit pracovní týden na 37,5 hodiny bez toho, aby se snížila mzda a aby všichni zaměstnanci měli nárok na pět týdnů dovolené. Po skončení IX. sjezdu ČMKOS to uvedl jejich předseda Josef Středula. 
Do důchodu dřív, kratší pracovní týden a pět týdnů dovolené, zní program odborů po sjezdu
Politika
Jakmile se zaměříme pouze na to, co skutečně odvádí zaměstnanec ze své mzdy, obrázek se výrazně mění. Čistá průměrná daňová sazba činí v Česku 21,3 procenta, zatímco průměr OECD je 25,1 procenta. Průměrný zaměstnanec si tak ponechá po přímých daních a odvodech zhruba 79 procent hrubé mzdy.
Tento efekt se ještě zesiluje u rodin s dětmi. U domácnosti se dvěma dětmi klesá daňový klín na 31,9 procenta a čisté zdanění zaměstnance na 8,9 procenta. Takové domácnosti tak po zohlednění daní, odvodů a dávek disponují příjmem odpovídajícím asi 91 procent hrubé mzdy. V praxi to znamená, že systém citelně ulevuje rodinám ve srovnání s bezdětnými pracovníky.
Český kompromis
Srovnání s okolními zeměmi ukazuje, že český model není ani extrém, ani výjimka, ale spíše kompromis. Německo má druhý nejvyšší daňový klín v OECD, téměř 50 procent, a průměrnému zaměstnanci tam zůstává přibližně 61 procent hrubé mzdy. Rakousko se pohybuje jen o něco výše, zhruba na úrovni 67,5 procenta čisté mzdy. Naopak Polsko kombinuje nižší celkové zatížení práce na úrovni 35 procent s čistou mzdou přesahující 75 procent a Slovensko s daňovým klínem 42,7 procenta je svým nastavením Česku blízké, byť čisté příjmy jsou zde o něco nižší, přibližně 75,7 procenta hrubé mzdy.
Zvláštní kapitolu pak představuje podpora rodin. Na Slovensku a v Polsku dosahuje díky daňovým bonusům a dávkám čistý příjem rodin téměř úrovně jejich hrubé mzdy. V rámci OECD jde o spíše výjimečný jev. Český systém je v tomto směru umírněnější, když rodinám zůstává přibližně 91 procent hrubé mzdy, ale stále patří k relativně vstřícným.
Celkově se tak potvrzuje, že debata o zdanění práce v Česku trpí jistou optickou iluzí. Firmy vidí vysoké náklady práce. Zaměstnanci vidí relativně solidní čisté mzdy, přičemž jejich reálná kupní síla se po předchozím propadu opět zvedá. Reálné mzdy se po výrazném poklesu v letech 2022 a 2023 vrátily k růstu a v roce 2024 již rostly tempem kolem pěti procent. Do dalších let se navíc očekává pokračování růstu, byť mírnějším tempem kolem tří až čtyř procent. I to přispívá k tomu, že vnímání daňové zátěže mezi zaměstnanci zůstává relativně mírné, navzdory tomu, že celkové zdanění práce patří v Česku k vyšším.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
