Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Merz zachraňuje vztahy s Trumpem. Do Berlína chce pozvat evropské lídry i šéfa NATO

Friedrich Merz a Donald Trump
ČTK
 ČTK

Evropa se před summitem NATO snaží napravit vztahy s Donaldem Trumpem a ukázat, že bere obranu kontinentu vážně. Friedrich Merz proto chystá schůzku největších evropských hráčů, která má připravit společný vzkaz Washingtonu. V sázce nejsou jen výdaje na obranu, ale i americká vojenská přítomnost v Evropě.

Německý kancléř Friedrich Merz chce tento měsíc uspořádat schůzku evropských lídrů kvůli plánu, jak na červencovém summitu Severoatlantické aliance zlepšit vztahy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informovala agentura Bloomberg. Na jednání chce Merz pozvat také generálního tajemníka NATO Marka Rutteho.

Prezident Petr Pavel a předseda vlády Andrej Babiš (ANO)

Pavel i Babiš v Ankaře? Vláda zvažuje kompromis pro summit NATO

Spor mezi vládou a prezidentem o summit NATO dál nemá jasné řešení. Kabinet měl rozhodnout 8. června, premiér Andrej Babiš ale naznačil možný odklad a do hry se vrací kompromis, podle něhož by do Ankary jeli on i Petr Pavel. Právě tam se přitom bude řešit jedno z nejcitlivějších témat pro Česko: obranné výdaje a tlak spojenců na jejich navýšení.

Přečíst článek

Ukázkový balíček

Schůzka v Berlíně bude podle Bloombergu ve formátu E5, který zahrnuje lídry Německa, Francie, Británie, Itálie a Polska. Agentura uvedla, že cílem rozhovorů je připravit ukázkový balíček opatření, který by před Trumpem demonstroval evropské úsilí převzít větší odpovědnost za obranu kontinentu. Trump evropským členům NATO opakovaně vyčítá, že nedostatečně investují do obrany a že příliš spoléhají na podporu USA. Trumpa také rozhořčilo, že se evropští spojenci odmítli zapojit do války proti Íránu.

Na vztah mezi Merzem a Trumpem navíc dopadly vzájemné spory obou státníků. Merz mimo jiné prohlásil, že je rozčarovaný přístupem USA a Izraele k jednáním o míru na Blízkém východě a že Washington nemá žádnou přesvědčivou strategii, jak konflikt s Íránem ukončit. Trump v reakci na Merzova slova uvedl, že kancléř neví, o čem mluví. Později šéfa německé vlády označil za neschopného. Následně americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že z Německa v příštích šesti až 12 měsících odejde 5000 vojáků.

Pro Německo je americká vojenská přítomnost v zemi důležitá nejen jako symbol odhodlání USA bránit Evropu, ale také z ekonomického hlediska. Na americké vojáky v Německu jsou navázány tisíce pracovních míst. Institut ZEW a Univerzita v Kolíně nad Rýnem v analýze uvedly, že odchod jednoho amerického vojáka z Německa by vedl k zániku poloviny pracovního místa na plný úvazek.

Trump má naopak dobré vztahy s Polskem, kam USA vyšlou dalších 5000 vojáků. Ke konci loňského roku bylo v Evropě přibližně 85 tisíc amerických vojáků. Podle informací agentury DPA z amerických vojenských kruhů se v Polsku v polovině května nacházelo přibližně 7400 vojáků. Většina z nich pravidelně rotuje mezi různými americkými vojenskými základnami v Evropě.

Související

Napětí na Blízkém východě roste. Írán zmrazil jednání s USA přes prostředníky

Írán zastavuje dialog a výměnu zpráv s USA, píše Tasním
ČTK
 ČTK

Írán omezuje komunikaci se Spojenými státy a znovu zvyšuje tlak na Izrael. Podle agentury Tasním zastavil nepřímý dialog přes prostředníky kvůli údajnému porušování příměří v Libanonu a dalším izraelským krokům v regionu.

Íránský vyjednávací tým zastavuje dialog a předávání zpráv se Spojenými státy pomocí prostředníků, důvodem je izraelské porušování příměří v Libanonu, uvedla dnes agentura Tasním. Zdroj této informace ale nesdělila. Velitelství íránských ozbrojených sil později podle agentury Reuters varovalo obyvatele severního Izraele, že v případě izraelského útoku na Bejrút mají v zájmu svého bezpečí opustit oblast. Americký prezident Donald Trump podle agentury Reuters uvedl, že od Íránu ohledně přerušení jednání nemá zprávy.

Trpělivost dochází

Teherán podle agentury hodlá zcela zablokovat Hormuzský průliv, který je významnou dopravní tepnou pro vývoz ropy a plynu z Perského zálivu, a s pomocí spojenců otevřít novou frontu v průlivu Báb al-Mandab. Tato úžina je klíčovým uzlem pro obchodní plavbu spojující Rudé moře s Adenským zálivem.

Íránská státní televize podle Reuters uvedla, že je velice pravděpodobné, že pokud budou izraelské útoky pokračovat, skončí tím i příměří mezi USA a Íránem. Podle Mohsena Rezáího, který je poradcem íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího, dochází íránským ozbrojeným silám trpělivost.

Český průmysl válka v Zálivu nesrazila. Firmám pomohlo ponaučení z covidu

Index PMI, který s významnou mírou spolehlivosti předpovídá budoucí vývoj nových objednávek, produkce či zaměstnanosti v průmyslu, v květnu i přes Hormuz zůstal v černých číslech.

Přečíst článek

Izraelská armáda v posledních dnech zintenzivňuje své vojenské operace v Libanonu, kde vydává výzvy k masovým evakuacím tamního obyvatelstva, provádí vzdušné údery v různých částech země a zároveň obsazuje a okupuje další území na jihu Libanonu. Izrael svůj postup odůvodňuje bojem proti militantnímu hnutí Hizballáh, které podle něj porušuje příměří, na němž se shodli zástupci Izraele a Libanonu.

Izraelská armáda dnes vyzvala obyvatele jižního předměstí Bejrútu k evakuaci, což je předzvěstí nadcházejících vzdušných úderů. Na severní Izrael v současnosti drony i raketami útočí Hizballáh, v minulosti na něj vysílal balistické střely i Írán.

Libanonská vláda, která do války není zapojena, ale usiluje o její ukončení, opakovaně izraelské útoky odsoudila a označila je za porušení příměří. Francie v neděli kvůli pokračujícím izraelským útokům a stále se rozšiřující izraelské okupaci jiholibanonského území požádala o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Spojené státy a Írán minulý týden uvedly, že dosáhly pokroku v jednání ohledně memoranda o porozumění, které mimo jiné zahrnuje prodloužení stávajícího příměří mezi oběma státy. USA a Izrael 28. února zaútočily na Írán, čímž zažehly regionální válku. Od 8. dubna platí mezi Washingtonem a Teheránem křehké příměří, které je narušováno občasnými útoky obou stran.

Íránský režim dlouhodobě trvá na tom, aby otázka konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem byla součástí jednání o širším příměří v regionu i současném memorandu o porozumění. Spojené státy v minulosti uvedly, že libanonský konflikt i tamní příměří jsou záležitostí oddělenou od jednání mezi Washingtonem a Teheránem a příměřím mezi nimi.

Související

ČEZ schválil dividendu. Akcionářům pošle 23 miliard

ČEZ schválil dividendu. Akcionářům pošle 23 miliard
Profimedia
 nst
nst

Energetická skupina ČEZ rozdělí mezi akcionáře 23 miliard korun. Valná hromada dnes schválila návrh představenstva vyplatit dividendu 42 korun na akcii, což odpovídá 80 procentům loňského očištěného zisku firmy.

Největší část peněz získá stát, který je většinovým akcionářem ČEZ. Do státního rozpočtu by mělo zamířit zhruba 16 miliard korun. Dividenda bude splatná v obvyklém termínu od 3. srpna.

Schválená dividenda je na horní hranici současné dividendové politiky ČEZ, podle níž firma vyplácí 60 až 80 procent očištěného zisku. Stejný podíl rozdělovala i loni. V roce 2023 akcionáři naopak schválili protinávrh ministerstva financí na výplatu celého očištěného zisku. Letos ministerstvo, které zastupuje stát jako akcionáře, vlastní protinávrh nepodalo.

Jeden z minoritních akcionářů navrhoval vyšší dividendu 50 korun na akcii. Představenstvo s tím ale nesouhlasilo. Podle něj by taková výplata byla nad rámec dividendové politiky a mohla by ohrozit rating společnosti. Protože valná hromada schválila návrh představenstva, o protinávrhu se už nehlasovalo.

„S dividendou na akcii ve výši 42 korun trh počítal, proto její schválení nevyvolalo žádné pohyby na akciích. S ohledem na aktuální tržní cenu dosahuje dividendový výnos asi 3,3 procenta, a není tak nijak oslnivý,“ řekl portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

„Dividenda 42 korun na akcii je nejnižší za poslední roky, naposledy byla dividenda nižší v roce 2019, kdy činila 34 korun na akcii. Od té doby se vždy pohybovala nad hranicí 45 korun,“ upozornil analytik XTB Tomáš Maxa.

Loni ČEZ vyplatil akcionářům 47 korun na akcii, celkem 25,2 miliardy korun. Stát z toho získal 17,6 miliardy korun.

Dividendy ČEZ vyplácí od roku 2000, tedy od dokončení jaderné elektrárny Temelín. Od té doby už mezi akcionáře rozdělil 499,5 miliardy korun, tedy téměř půl bilionu. Stát z toho získal 349,7 miliardy korun.

Kellnerová se rozhlíží po trhu, má investiční apetit

Nejbohatší žena Česka Renáta Kellnerová chce i v letošním roce masivně investovat, uvádí v aktuální výroční zprávě. V loňském roce patřily k nejviditelnějším krokům nákupy prémiových českých hotelů. Skupina také rostla v rámci struktury e& PPF Telecom, která převzala srbskou společnost SBB i slovenskou UPC. „Vyhledáváme společnosti, které mají růstový potenciál nebo potřebují restrukturalizovat,“ uvádí Kellnerová.

Přečíst článek

Nejvyšší dividendu v historii ČEZ vyplácel v roce 2023, kdy činila 145 korun na akcii. Důvodem byl mimořádně vysoký očištěný čistý zisk během energetické krize v roce 2022. Podnik tehdy na návrh státu vyplatil celý zisk 78 miliard korun.

Za loňský rok ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun. Čistý zisk společnosti meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy o 5,8 procenta.

Související

Ropa

Týden tradera: Trhy ignorují napětí. Ropa ale může všechno změnit

Přečíst článek
ČEZ

Propad, ale stále špička: ČEZ je třetí nejvíc nadhodnocenou firmou v Evropě

Přečíst článek