Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

V Česku pracuje přes milion cizinců. Ve stavebnictví je to každý pátý

Stavební dělník
ČTK
Dalibor Martínek

V Česku pracuje legálně milion a osmdesát tisíc cizinců, vyplývá z aktuální analýzy statistického úřadu. Číslo vychází z expertních odhadů ministerstva práce a průmyslu. Zahraničních pracovníků přibývá, ale jen pozvolna.

Podle zástupců profesních sdružení tvoří Ukrajinci zhruba desetinu pracovníků ve stavebnictví z celkových více než čtyř set tisíc lidí. Dalších deset procent v tomto segmentu tvoří Slováci či lidé z východního Balkánu, například Severní Makedonie. Pětina českého stavebního průmyslu stojí na zahraničních pracovnících. S rozvojem velkých projektů, jako je například dostavba jaderné elektrárny Dukovany, bude potřeba stavební pracovní síly ještě růst.

„Stavebnictví tradičně zaměstnává významný podíl zahraničních pracovníků. Zrychlení vízových procesů a digitalizace administrativy je proto zásadní podmínkou pro stabilitu sektoru,“ glosuje vývoj Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Podle údajů statistického úřadu bylo ke konci loňského roku v Česku evidováno víc než šest set tisíc Ukrajinců, včetně dětí.

Lidí ze zemí organizace OECD (zahrnuje 38 vyspělých zemí světa) pracuje v Česku „pouhých“ čtyři sta tisíc, z toho osmdesát procent ze sousedních států. I přes rostoucí migrační otevřenost patří Česko, i přes zdánlivě velké číslo cizinců na trhu, k zemím OECD s nejnižším zastoupením cizinců na trhu práce. Zejména v Západní Evropě je tento podíl mnohem vyšší.

Podle dalších zjištění statistiků klesá zaměstnanost v zemědělství nebo v lesnictví, kde aktuálně pracuje už jenom asi 135 tisíc lidí. V průmyslu a stavebnictví jsou to necelé dva miliony zaměstnanců. Nejvíc přibývá pracujících ve službách, kde se počet pracujících za loňský rok zvýšil o víc než sto tisíc na téměř tři a půl milionu.

Český průmysl

Česká ekonomika sice nepředvedla žádný zázrak, ale EU je na tom hůř

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,2 procenta a meziročně o 2,1 procenta díky spotřebitelům. Ekonomové hovoří o zklamání. Nicméně EU je na tom hůř.

Přečíst článek

Mzdy na průměru

Z hlediska mezd je Česko stále za průměrem zemí OECD. V době vysoké inflace před třemi lety se země propadla pod sedmdesát procent průměru. Průměrná česká mzda, která je aktuálně 52 tisíc korun, nedosahuje ani na úroveň Litvy nebo Slovinska. Můžeme se utěšovat, že máme vyšší průměrné mzdy než Slovensko (v roce 2024 59 procent průměru OECD) nebo Maďarsko (57 procent).

Pozoruhodné je, že v Česku je zaměstnanost mladých lidí velmi nízká. Do věku 24 let u nás pracuje pouze necelá čtvrtina populace. Horší údaje už vykazuje jenom několik zemí Evropské unie, s Řeckem a Itálií v čele.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Škoda Auto, ilustrační foto

Jan Bureš: Propouští průmysl, nabírá stavebnictví a služby, mzdy dál svižně rostou

Přečíst článek
Konec růstu cen je v nedohlednu

Konec růstu cen je v nedohlednu. I v zemědělství se po čtyřech měsících poklesu začalo zase zdražovat

Přečíst článek

Spor mezi Pavlem a Babišem kvůli summitu NATO pokračuje. Hrad zvažuje kompetenční žalobu

Prezident Petr Pavel (vlevo) a premiér Andrej Babiš (ANO)
ČTK
 ČTK

Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Andrejem Babišem o účast na summitu NATO v Turecku nabírá na síle. Hrad připouští, že pokud vláda prezidentovi cestu zablokuje, může situace skončit až u kompetenční žaloby.

Pokud bude vláda Andreje Babiše (ANO) bránit prezidentovi Petru Pavlovi v cestě na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Turecku, prezidentův poradce Tomáš Lebeda hlavě státu doporučí podání kompetenční žaloby. Lebeda to řekl serveru Novinky.cz. Podle něj vláda nemůže svým rozhodováním bránit prezidentovi ve výkonu pravomocí, které vycházejí z ústavy, zvyklostí i tradičního rozdělení rolí. Podle prezidentova mluvčího Vojtěcha Šeligy je otázka kompetenční žaloby v tuto chvíli hypotetická. Hrad věří v odpovědnost a v dohodu, uvedl.

O účasti na summitu bude prezident jednat s Babišem 8. května. Hlava státu usiluje o vedení delegace, premiér už dříve řekl, že považuje za nelogické, aby prezident jel spolu s vládní delegací.

Lebeda uvedl, že podle ústavy prezident zastupuje zemi navenek a žádná vláda ani žádný jiný ústavní orgán mu nemůže tuto pravomoc odepřít. „Pokud by to vláda chtěla nějakými technickými, organizačními nebo jinými opatřeními obstruovat, nebo se tomu snažit zamezit, pak je nezbytné uvažovat o tom, jak vymoci naplnění ústavy. Tady by pak přicházela v úvahu kompetenční žaloba. Ale pevně věřím, že k tomu vůbec nedojde. Premiér si musí uvědomit, že jeho vláda nemůže blokovat výkon prezidentských pravomocí,“ řekl Lebeda, který je ředitelem odboru vnitřní politiky prezidentské kanceláře.

Dodal, že pokud by se Pavel s Babišem na účasti na summitu nedohodli, podání kompetenční žaloby by prezidentovi „silně doporučil“.

Statická ukázka 43. výsadkového pluku v Chrudimi

Dalibor Martínek: Výdaje na obranu? Vrtění psem v podání Babiše a Pavla

Debata o tom, jestli by se Česko vojensky ubránilo protivníkovi, je bezpředmětná. Česko se historicky neubránilo ani Němcům, ani Rusům. Prezident Pavel aktuálně prohlásil, že Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se zavázalo. Má pravdu. Vůbec to však nesouvisí se schopností země ubránit se.

Přečíst článek

Pavel na začátku dubna v dopisu Babišovi napsal, že hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát na summitu v čele české delegace. Podle Babiše by měla na summitu hájit své postoje a výdaje na obranu vláda, protože má na starosti státní rozpočet. Proti účasti prezidenta opakovaně vystupoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Šéf diplomacie od doby, kdy vygradoval spor o jmenování poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí, označuje Pavla za zástupce opozice.

Summity NATO v minulosti navštěvovali za ČR jak předsedové vlád, tak prezidenti. Pavel se zatím zúčastnil všech, které se od jeho nástupu do funkce konaly, tedy v roce 2023 ve Vilniusu, ve Washingtonu v roce 2024 i loni v Haagu.

Související

Premiér Andrej Babiš

Babišova vláda dál hrotí spor s Pavlem. Jeho žalobu kvůli NATO chce smést ze stolu

Přečíst článek

Michal Nosek: Černá stavba? Kdepak, jen divně nasvícená. Česká specialita jménem „legislativní úklid“

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO)
ČTK
Michal Nosek

Reportérky Seznam Zpráv si všimly, že kolem ministryně Zuzany Mrázové vyrostlo několik staveb, které by si s úřady nejspíš „nerozuměly“. Shodou okolností se zároveň chystá zákon, jenž by podobná nedorozumění dokázal velmi efektivně uklidit ze stolu. Náhody se dějí. Občas velmi systematicky.

Česká krajina je plná drobných staveb, které vznikly z lásky, potřeby a občas i z tvořivého vztahu k předpisům. Pergoly, kůlny, přístřešky, takové to domácí stavební minimum. Rozdíl je v tom, že většina lidí k tomu nemá bonus v podobě možnosti „kdyžtak upravíme zákon“. Sněmovna totiž právě projednává novelu stavebního zákona, kterou předložila Mrázová společně s vládními poslanci a která by měla zmírnit pravidla pro dodatečné povolování staveb, čímž by se legalizace černých staveb zjednodušila.

Ministryně se hájí tím, že o stavbách na svém pozemku nevěděla a když pozemek získala, tak už tam stály. Což je v politice něco jako černý rolák, hodí se ke všemu a nikdy nezklame. Ať už je to pravda, nebo ne, na výsledek to má téměř nulový vliv. Fakta zůstávají, jen tón debaty je o něco uhlazenější.

Jak vyřešit problém bez zbytečného řešení

Klasický postup by byl: Máte problém, vyřešíte ho. Ministerský přístup je trochu odlišný: Máte problém, změníte definici problému. Černá stavba? To zní nepříjemně. „Dodatečně narovnaný právní stav“? To už působí téměř uklidňujícím dojmem. A když tenhle posun zrovna prochází legislativním procesem, celé to působí jako dokonale načasovaný servis.

Dvě verze reality

Pro běžného občana existuje poměrně přehledný postup. Postavíš bez povolení, úřad si všimne a následuje nepříjemná část s bagrem. Pro vyvolené lidi v systému je to trochu jinak. Postavíš bez povolení, vede se diskuse, hledá se výklad, případně se upraví zákon a problém nenápadně zmizí. Obě verze jsou legální. Jen ta druhá je výrazně kreativnější a nabízí víc možností.

Zuzana Mrázová (ANO)

Glosa Dalibora Martínka: Mrázová prý platila pakatel za obecní byt. No a co

Ministryně Mrázová bydlela v době svého starostování v Bílině v obecním bytě s nájmem v řádu několika tisíc korun, jak nyní „odhalilo“ jisté médium. Má to být vážně nová vládní kauza?

Přečíst článek

Když se z výjimky stane vzorec

Aby to nepůsobilo jako ojedinělá epizoda, podobné příběhy se objevují i jinde. Namátkou třeba u poslence Filipa Turka. Ten nedávno úspěšně zlegalizoval svou černou stavbu, kterou nyní stát považuje za moštárnu v sadu. A má klid. Už to nevypadá jako náhoda. Spíš jako dobře zavedený mechanismus, který občas zavrzá, ale jinak funguje spolehlivě.

Brit by nad tím zvedl obočí a suše nevěřícně poznamenal: „To je ale výhodné.“ Čech spíš pokrčí rameny: „Hlavně, že se to nějak vyřeší.“ A má pravdu.

V Česku se totiž věci nekomplikují. Jen se občas velmi tvořivě zjednoduší.

Související

Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví

S novou verzí stavebního zákona má problém téměř každý, říká šéf stavařů Nouza

Přečíst článek
Poslanecká sněmovna schválila rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má zásadně změnit způsob povolování staveb v Česku. Stavební úřady nově přejdou pod stát, vznikne Úřad rozvoje území a investorům by mělo k povolení stavby stačit jedno sloučené řízení zakončené jediným rozhodnutím.

Sněmovna schválila zásadní stavební novelu. Úřady přejdou pod stát, povolování má zrychlit

Přečíst článek