Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.

I kdyby v návrhu rozpočtu chybělo „jen“ zhruba 40 miliard na připravené dopravní stavby, a nikoli částka blížící se 100 miliard, o níž hovoří (stále ještě) vládní opozice, měla by dosluhující vláda, ctí-li elementární politickou kulturu, říci, kde se tyto prostředky mají vzít. Protože to byla sama tato končící vláda, která hned v prvních dnech po sněmovních volbách přiznala, že dané peníze v návrhu rozpočtu chybí. Do návrhu je před volbami nezahrnula zjevně proto, aby ještě staré Sněmovně předložila návrh rozpočtu s nerealisticky nízkým schodkem. Učinila tak jednak proto, aby se vešla do limitů daných zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ale jednak hlavně proto, aby zvýšila své šance na volební úspěch – aby se tedy stylizovala do kabinetu, jenž umí krotit deficity.

Schodek navrhovaný dosluhující vládou, 286 miliard korun, je při samé horní mezi toho, co zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti dovoluje. Takže jestliže by se zahrnuly zmíněné dopravní stavby za zhruba 40 miliard, došlo by k porušení zákona. Pokud se tedy nenajdou odpovídající úspory či rezervy jinde. Ale to vše je stále úkolem vlády dosluhující. Za to si ji občané platí.

Aktualizováno

Fiala obviňuje ANO: Rozpočtová hra má zakrýt Babišovy problémy

Politika

Hra vznikající koalice kolem návrhu státního rozpočtu na příští rok je podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) jen snahou, jak odclonit pozornost od nevyřešených dotačních problémů předsedy ANO Andreje Babiše, které brání rychlejšímu vzniku nové vlády. Fiala sdělil, že je načase přestat s politickými hrami a hnutí ANO se musí konečně začít chovat odpovědně. Kabinet se poradí, jak bude postupovat, řešení je víc, dodal později Fiala. Podle dosluhujícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) znamená počínání nastupující koalice jen vyšší deficit a rozhazování peněz.

ČTK

Přečíst článek

Dosluhující vláda nemá co předjímat verdikt Sněmovny. Mělo by být její povinností předložit nový návrh rozpočtu tak, aby zahrnoval i pokrytí výdajů, které v posledním návrhu – podle jejího vlastního pozdějšího doznání – chybí. I když je málo pravděpodobné, že nová Sněmovna návrh schválí, dosluhující vládu to nevyvazuje z odpovědnosti za předložení návrhu, který bude nedostatky, k nimž se sama hlásí, korigovat. Vždyť přece – jeden příklad za všechny – strany dosluhující vlády vyvolaly hned třikrát hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, když v letech 2017 až 2021 vládl Babišův kabinet. Byly také tehdy ve Sněmovně v menšině, jako opět nově nyní, přesto se opakovaně o sesazení vládnoucího kabinetu pokusily. To je běžný politický provoz. Nyní, dokud tedy vládnou, by tedy zase měly opakovaně předkládat návrh rozpočtu, včetně korekcí a oprav nedostatků, k nimž se od posledního návrhu samy přihlásily. I když mají ve Sněmovně menšinu.

Pravděpodobná nová Babišova vláda ještě žádnou vládou není. A není jasné, zda a kdy jí bude. Proto za návrh rozpočtu odpovídá vláda Fialova. Nedává tedy příliš smysl, že dosluhující vláda viní tu ještě neexistující, že si do návrhu rozpočtu chce propašovat nějaké své vlastní rozmáchlé sliby z předvolební kampaně. Neexistující kabinet k tomu nemá žádné „páky“, prostě protože ještě neexistuje.

Ostatně nejlepším způsobem, jak se dosluhující kabinet může s rizikem onoho propašování utkat, je předložit nové Sněmovně opravený návrh rozpočtu, vůči němuž nebude mít námitek Národní rozpočtová rada či odborná obec. Tak dosluhující vláda odejde s čistým stolem a čistým štítem a veškeré možné schodky nad zákonným limitem už půjdou k tíži vlády nové, ať bude jakákoli.

Dalibor Martínek: Kvůli Čapáku budeme mít vydíratelného premiéra

Názory

Do sněmovny podle očekávání putuje žádost o vydání Andreje Babiše ke stíhání za dotační podvod kolem Čapího hnízda. Už po několikáté. Že se tak stane bylo zřejmé. Soudce pražského městského soudu Jan Šott to letos v létě dostal za úkol od Vrchního soudu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Jenže Národní rozpočtová rada i nezávislá odborná obec mají problém ještě s návrhem rozpočtu z pera dosluhující vlády, zejména kvůli oněm chybějícím desítkám miliard na dopravní stavby, ovšem i kvůli dalším nedostatkům.

A, jak už víme, „manko“ v návrhu rozpočtu přiznává i sama dosluhující vláda.

A o to právě v jádru jde…

Stále už takřka dvě měsíce se totiž hraje o to samé. Politici napříč spektrem tuší, že už jen zahrnutí připravených dopravních staveb by znamenalo porušení zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Dosluhující vláda tedy chce přehodit toto zahrnutí na vládu novou a okamžitě ji na tom základě obvinit z rozpočtové neodpovědnosti. Vznikající vláda by naopak ráda, aby dopravní stavby zahrnula ještě vláda dosluhující, aby tedy na končícím kabinetu jako prvním ulpěl cejch rozpočtové neodpovědnosti.    

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a na Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to Hospodářské noviny s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.

Možnost brzkého ukončení produkce v uhelných elektrárnách skupina Sev.en avizovala už dříve. Důvodem je ztráta konkurenceschopnosti výroby elektřiny a tepla z uhlí v příštích letech, na kterou tlačí růst cen emisních povolenek.

Podle HN už skupina o uzavření elektráren rozhodla. Tento týden by se měly o chystaném záměru oficiálně dozvědět zaměstnanci. Rozhodnutí se zatím týká elektráren ve Chvaleticích a Počeradech a také elektrárny a teplárny v Kladně. Naopak těžba uhlí v posledním aktivním lomu Vršany by podle HN měla ještě pokračovat. Provoz by měl být zachován také v modernější teplárně ve Zlíně.

Podle iROZHLAS.cz zatím skupina neformálně upozornila státního správce soustavy ČEPS, že propočítává efektivitu dalšího provozu a zvažuje v příštím roce jejich uzavření. V případě rozhodnutí o ukončení o tom musí společnost ČEPS předem informoval. Uhelné elektrárny totiž poskytují služby pro vyrovnávání soustavy. Provozovatel soustavy by následně měl vyhodnotit, zda bude elektrárny potřebovat pro zajištění spolehlivého provozu sítí. V minulosti ovšem ČEPS na základě předběžných scénářů avizoval, že by tuzemská soustava měla případné vypnutí těchto elektráren ustát.

Současná vláda v demisi v minulosti uvedla, že uhelná energetika v Česku skončí do roku 2033. Dřívější uzavírání uhelných zdrojů ale připustili i další výrobci. Skupina ČEZ ve svých aktuálních plánech uvádí rok 2030, v případě rychlé ztráty konkurenceschopnosti uhelných elektráren je ale možný i dřívější termín.

„Naše elektrárny jsou zmodernizované, povětšinou i s dodávkou tepla pro blízké okolí, a jejich ekonomika je zatím příznivá i po roce 2027. Každý rok vyhodnocujeme ekonomiku uhelných zdrojů a podle toho se budeme rozhodovat,“ řekl k současnému provozu uhelných elektráren skupiny ČEZ mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Společnost Sev.en Česká energie z Tykačovy skupiny Sev.en, pod kterou uhelné elektrárny a těžba uhlí patří, loni skončila v čisté ztrátě 2,1 miliardy korun. O rok dříve byla její ztráta skoro třikrát vyšší. Tržby skupiny v meziročním srovnání klesly o 26 procent na 1,06 miliardy eur (asi 26,8 miliardy korun).

Ruské válečné cíle se přetavily do podoby amerického mírového plánu, píše Pařík

Názory

Mírový návrh ve skutečnosti přibližuje Ukrajinu k části jejího nejhoršího scénáře, jen bez bojů. Pro zemi není rozdíl mezi dohodou a nejhorší alternativou dostatečný, píše v komentáři vyjednavač Radim Pařík a rozebírá situaci z hlediska strategického vyjednávání.

Radim Pařík

Přečíst článek

Aktualizováno

Babiš na nákupech. Agrofert za 290 milionů eur kupuje terminál čpavku v Rotterdamu

Zprávy z firem

Holding Agrofert předsedy hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše koupil za 290 milionů eur (zhruba sedm miliard korun) nizozemskou společnost OCI Ammonia Holding B.V., která vlastní dovozní a skladovací terminál čpavku v Rotterdamu a také platformu pro distribuci čpavku zákazníkům v Evropě.

ČTK

Přečíst článek