Snaha krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) navázat systematické vztahy s politickým hnutím MAGA bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa začíná přinášet konkrétní výsledky. Uvádí to analýza agentury Bloomberg, která popisuje postupné sbližování AfD s částí americké administrativy a republikánského establishmentu po Trumpově návratu do Bílého domu.
Německé vládní strany se přou, zda zakázat Alternativu pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Sociální demokracie (SPD) se o víkendu na svém sjezdu usnesla, že bude usilovat o zahájení procesu zákazu strany. Politici konzervativní unie CDU/CSU včetně ministra vnitra Alexandera Dobrindta jsou k tomu ale dál skeptičtí.
Americký viceprezident J. D. Vance přirovnal označení Alternativy pro Německo (AfD) za pravicově extrémistickou stranu k obnovení Berlínské zdi. Navázal tak na dřívější vyjádření šéfa americké diplomacie Marka Rubia, podle kterého sledování opozice tajnou službou představuje „tyranii v přestrojení“ a „Německo by mělo změnit směr“, kterým se ubírá.
AfD se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou. Značné oblibě se těší obzvláště na východě Německa.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) představuje podle poloviny Němců stejné nebezpečí pro společnost jako kdysi Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) Adolfa Hitlera, uvedl průzkum Nadace EVZ ve spolupráci s Univerzitou v Bielefeldu. Téměř 60 procent dotázaných považuje AfD za krajně pravicovou. Podle autorů studie mimo jiné dokazuje, že se antisemitismus, pravicový populismus a historický revizionismus opět usídlil ve středu německé společnosti.
Šéfovi německých křesťanských demokratů Friedrichu Merzovi se nejspíše splní to, co si předsevzal – vládnout v čele dvoučlenné koalice. Kolem třiceti procent hlasů však skončilo na kontech populistických stran, které se těší až šokující podpoře mladých voličů.
Na druhém místě se s 20 procenty hlasů umístila Alternativa pro Německo, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
Pokud by v zítřejších německých volbách rozhodovali výhradně mladí lidé, zvítězí Levice a Alternativa pro Německo.
Vítěz parlamentních voleb v Německu se jeví jako předem jasný, přesto nás dnes nečeká nudné sledování výsledků. Klíčová otázka zní, zda nové rozložení Bundestagu poskytne prostor pro vznik akceschopné koalice. Jediný, kdo má odvahu Německo restartovat, je nejspíš jen lídr CDU Friedrich Merz. Dají mu k tomu voliči mandát?
Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených.
Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru s novináři to v Berlíně řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde.
Americká investiční banka Goldman Sachs ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 📈 zvýšila čistý zisk meziročně o 12 procent na 4,62 miliardy dolarů (96,5 miliardy korun), zatímco tržby vzrostly o 18 procent na 13,45 miliardy dolarů. Vyplývá to z jejího dnešního sdělení. Zisk zvýšila i konkurenční banka Morgan Stanley.
Český prezident 👨 Petr Pavel je na Ukrajině. Schůzkou s představiteli místní správy v západoukrajinském Lvově dnes zahájil svou třetí návštěvu Ruskem napadené země od nástupu do funkce hlavy státu. V průběhu cesty se očekává také Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude pojímat vztahy s Čínou pragmatičtěji než bývalý kabinet Petra Fialy (ODS), ve vztahu k Číně bude také ☝ rétoricky zdrženlivější, shodli se analytici. Nepovažují ale za pravděpodobné, že by Babišova vláda znamenala návrat k éře vztahů České republiky a Číny z funkčního období prezidenta Miloše Zemana, který usiloval o velmi úzké obchodní i politické vazby obou zemí.
Největší internetová firma v Česku Seznam.cz, kterou vlastní 👨 Ivo Lukačovič, už nesídlí na Kypru, ale ve Švýcarsku, informovaly Hospodářské noviny. Podle nich je teď firma součástí Masaryk Holding AG, zatímco předtím ji Lukačovič ovládal přes kyperskou společnost Helifreak Limited.
Prioritou pro Turecko je předejít destabilizaci Íránu. Uvedl podle médií turecký ministr zahraničí Hakan Fidan ohledně protivládních demonstrací v sousední zemi a násilné reakce úřadů na ně. Ankara také neschvaluje použití síly proti Íránu a vyzývá k dohodě mezi Teheránem a Spojenými státy. USA ☝ pohrozily Íránu ráznými kroky v případě, že protivládní demonstranty popraví.
Návrh rozpočtu na letošní rok velmi pravděpodobně bude v ☝ rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady. Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve uvedla, že bude obtížné udržet schodek pod 300 miliardami korun.
Námitky, které měla Národní rozpočtová rada k sestavení státního rozpočtu na rok 2025, se v plné šíři ✅ naplnily. Výslednému saldu ale pomohl lepší než očekávaný výkon ekonomiky, řekl předseda rady Mojmír Hampl. Stát loni nedodržel plánovaný schodek 241 miliard korun, když v hotovostním vyjádření skončil rozpočet deficitem 290,7 miliardy korun, při očištění o příjmy z Evropské unie to bylo 250 miliard korun.
