Východoněmecké volby přinesly další vítězství AfD, v Berlíně uspěla Levice. Kancléř Friedrich Merz čelí po sérii neúspěchů rostoucímu tlaku a jeho straně se komplikuje cesta k vládě v dalších spolkových zemích. Otázkou zůstává, zda výsledky povedou ke změně kurzu jeho kabinetu.
Regionální volby v Sasku-Anhaltsku vyhrála krajně pravicová Alternativa pro Německo. To, že se uskupení ve volbách daří, není žádná novinka. Jenže ve východoněmecké zemi strana vyhrála naprosto drtivě. Možná se dočká i historicky prvního postu zemského premiéra. Zbývá jediná otázka: Je to jen začátek převzetí moci?
Volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba považuje od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. ZDF jí přisuzuje 41, ARD 39 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě.
AfD už není jen protestní silou na okraji německé politiky. V Sasku-Anhaltsku míří k drtivému vítězství. Podle posledních průzkumů má podporu kolem 43 procent a za určitých okolností může získat i většinu mandátů. Její lídr Ulrich Siegmund už otevřeně mluví o deportacích, čistkách ve státní správě a zásadní změně školství, píše Bloomberg.
Alternativa pro Německo (AfD) míří v Sasku-Anhaltsku k přesvědčivému volebnímu vítězství. Podle průzkumů může získat přes 40 procent hlasů a výrazně porazit kancléřovu CDU. Friedrich Merz den před hlasováním připustil, že tradiční strany musejí politický boj s AfD vést lépe.
Tesla prodala rekordní počet aut a tržby jí vyskočily o 26 procent, ziskovost se ale propadá. Automobilka Elona Muska ve druhém čtvrtletí překročila hranici 28 miliard dolarů tržeb, čistý zisk jí však klesl a provozní marže spadla na 1,4 procenta. Firma zároveň dál sází na autonomní řízení, Robotaxi, baterie a umělou inteligenci.
Nosit červenou čepici a otevřeně se hlásit k politice Donalda Trumpa se konečně může vyplatit. Americká vláda totiž spouští program na podporu evropských neziskovek a občanských hnutí prosazujících myšlenky MAGA. Od tohoto týdne spustila program, který těmto organizacím a hnutím pošle až tři miliony dolarů, tedy zhruba 65 milionů korun.
Připravované reformy Merzova kabinetu narážejí na odpor veřejnosti, snižují oblibu vládní koalice a nechávají vyrůst AfD. Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier je ale považuje za nutné.
AfD si na sjezdu v Erfurtu potvrdila dosavadní vedení a sebevědomě mluví o vládnutí. Jednání největší opoziční strany v Německu provázejí masové protesty, blokády ulic i ostrá debata o tom, kam až sahá její radikalizace.
Bývalý prezident Václav Klaus a předseda Sněmovny Tomio Okamura podpořili na konferenci německou AfD. Stranu, kterou civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou, označili za oběť diskriminace a popřáli jí volební úspěch.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz má před sebou ožehavé dny a stále není jasné, zda se po volebních debaklech své strany dokáže udržet ve funkci. V komentářích k výsledkům hlasování v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku to dnes píší německá média.
V nedělních volbách 🗳 v Berlíně zvítězila s velkým náskokem radikálně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů. Za ní následují Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze s 18,8 procenta a Alternativa pro Německo (AfD) s 16,3 procenta.
Nové 🚀 raketové testy KLDR nepředstavují hrozbu pro USA ani jejich spojence, uvedlo dnes na síti X americké tichomořské velitelství. Prohlášení přichází krátce poté, co Pchjongjang obvinil USA z vyostření napětí v souvislosti s řadou jejich vojenských cvičení na Korejském poloostrově.
Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 3️⃣8️⃣,2️⃣ procenta hlasů. Vyplývá to výsledků hlasování, které dnes zveřejnil zemský volební úřad. Na druhém místě skončila s 35,5 procenty sociální demokracie (SPD) vedená zemskou premiérkou Manuelou Schwesigovou. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala.