Debata o omezení automobilové dopravy v centru Berlína rozděluje německou metropoli a stává se jedním z hlavních témat před zářijovými volbami. Jak uvádí deník Financial Times, kampaň už nyní provázejí tisíce plakátů varujících před údajným zákazem aut.
Počet Němců, kteří kategoricky vylučují, že by mohli volit Alternativu pro Německo (AfD), klesl pod padesát procent, vyplynulo z průzkumu agentury INSA, o kterém informoval bulvární deník Bild. V Německu se mezitím znovu rozhořela debata o spolupráci se stranou, kterou v květnu tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Impulzem bylo rozhodnutí svazu rodinných podniků zákaz kontaktu s politiky AfD zrušit.
Americký miliardář Elon Musk opět Němce vyzval, aby volili stranu Alternativa pro Německo (AfD), kterou civilní tajná služba v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Učinil tak před komunálními volbami v nejlidnatější německé spolkové zemi - Severním Porýní-Vestfálsku. Pokud podle Muska nebudou Němci volit AfD, bude to znamenat konec Německa.
Německé vládní strany se přou, zda zakázat Alternativu pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Sociální demokracie (SPD) se o víkendu na svém sjezdu usnesla, že bude usilovat o zahájení procesu zákazu strany. Politici konzervativní unie CDU/CSU včetně ministra vnitra Alexandera Dobrindta jsou k tomu ale dál skeptičtí.
Americký viceprezident J. D. Vance přirovnal označení Alternativy pro Německo (AfD) za pravicově extrémistickou stranu k obnovení Berlínské zdi. Navázal tak na dřívější vyjádření šéfa americké diplomacie Marka Rubia, podle kterého sledování opozice tajnou službou představuje „tyranii v přestrojení“ a „Německo by mělo změnit směr“, kterým se ubírá.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) představuje podle poloviny Němců stejné nebezpečí pro společnost jako kdysi Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) Adolfa Hitlera, uvedl průzkum Nadace EVZ ve spolupráci s Univerzitou v Bielefeldu. Téměř 60 procent dotázaných považuje AfD za krajně pravicovou. Podle autorů studie mimo jiné dokazuje, že se antisemitismus, pravicový populismus a historický revizionismus opět usídlil ve středu německé společnosti.
Šéfovi německých křesťanských demokratů Friedrichu Merzovi se nejspíše splní to, co si předsevzal – vládnout v čele dvoučlenné koalice. Kolem třiceti procent hlasů však skončilo na kontech populistických stran, které se těší až šokující podpoře mladých voličů.
Vítěz parlamentních voleb v Německu se jeví jako předem jasný, přesto nás dnes nečeká nudné sledování výsledků. Klíčová otázka zní, zda nové rozložení Bundestagu poskytne prostor pro vznik akceschopné koalice. Jediný, kdo má odvahu Německo restartovat, je nejspíš jen lídr CDU Friedrich Merz. Dají mu k tomu voliči mandát?
Armáda Spojených států se připravuje na nové údery na Írán pro případ, že mírová jednání s Teheránem v Pákistánu nepovedou k uzavření dohody. Listu New York Post to řekl americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu s deníkem hovořil nedlouho poté, co viceprezident J.D. Vance odletěl do Islámábádu, kde povede americkou delegaci.
Pražský magistrát chce převzít 🏥🏥🏥 Nemocnici Na Františku od městské části Praha 1, která ji zřizuje. Vyplývá to z dopisu náměstkyně primátora Alexandry Udženije (ODS), který radnice obdržela tento týden. Starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) kvůli tomu svolala mimořádné jednání zastupitelů, jednat budou v pondělí.
Pražská burza v uplynulém týdnu výrazně posílila, index PX během něj stoupl o 4,5 procenta na 2650,8 bodu. Jde o největší mezitýdenní nárůst od konce března 2023. Nejúspěšnějším titulem týdne byla bankovní skupina Erste, největší pokles zaznamenaly opět akcie energetické společnosti Photon Energy. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Předchozí týden index PX vzrostl o 2,1 procenta.
Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja dnes zabily 19 lidí, píše libanonský deník L'Orient-Le Jour. Mezi oběťmi je osm civilistů a 11 příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně 15 lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání.
Ministerstvo kultury v připravovaném zákoně počítá s tím, že se zruší měsíční poplatky, které za Českou televizi a Český rozhlas platí občané a firmy. Dosavadní způsob financování nahradí platby ze státního rozpočtu včetně mechanismu, který zajistí valorizaci a dostatečnou předvídatelnost. O sloučení ČT a ČRo se neuvažuje, sdělil ministr kultury Oto Klempíř po setkání s řediteli obou veřejnoprávních médií Hynkem Chudárkem a René Zavoralem, kteří chtějí zachovat současný systém poplatků.
Ministerstvo životního prostředí potvrdilo pokutu ve výši pěti milionů korun pro rožnovskou společnost Energoaqua v kauze otravy řeky 🏞️🏞️🏞️ Bečvy. Vysokou sankci jí uložila na konci loňského roku Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), firma se proti ní odvolala.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v březnu zrychlil na 3,3 procenta z tempa 2,4 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř dva roky. Vyplývá to z dnešní zprávy amerického ministerstva práce. Za růstem inflace stojí prudké zdražení pohonných hmot v důsledku konfliktu na Blízkém východě.
Akcie zbrojařské společnosti Czechoslovak Group (CSG) na burze v Amsterodamu obnovily prudký pokles a dostaly se na historické minimum blízko 21 eur za kus, vyplývá z burzovních statistik. Oslabují také akcie dalších zbrojařských firem, což analytici dávají do souvislosti se zprávou agentury Bloomberg o možném zklidnění bojů na Ukrajině.
Rada EU, která zastupuje členské státy, schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení, informovala rada. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur 💶 (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo.
Stefano Gabbana, spoluzakladatel módního domu Dolce & Gabbana, rezignoval k 1. lednu na funkci předsedy představenstva. S odvoláním na sdělení podniku o tom dnes informují tiskové agentury. Třiašedesátiletý módní návrhář a podnikatel ale z firmy úplně neodchází.