Americký viceprezident J. D. Vance přirovnal označení Alternativy pro Německo (AfD) za pravicově extrémistickou stranu k obnovení Berlínské zdi. Navázal tak na dřívější vyjádření šéfa americké diplomacie Marka Rubia, podle kterého sledování opozice tajnou službou představuje „tyranii v přestrojení“ a „Německo by mělo změnit směr“, kterým se ubírá.
Vítěz parlamentních voleb v Německu se jeví jako předem jasný, přesto nás dnes nečeká nudné sledování výsledků. Klíčová otázka zní, zda nové rozložení Bundestagu poskytne prostor pro vznik akceschopné koalice. Jediný, kdo má odvahu Německo restartovat, je nejspíš jen lídr CDU Friedrich Merz. Dají mu k tomu voliči mandát?
Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených.
Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru s novináři to v Berlíně řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde.
Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Realizace většiny volebních programů nejsilnějších německých politických stran by vedla k růstu veřejného zadlužení, což by mohlo mít širší dopady na německou ekonomiku a její konkurenceschopnost. Vyplývá to ze studie mnichovského ekonomického institutu Ifo, která analyzuje dopady předvolebních slibů německých politických stran na hospodářství. Největší negativní dopad na hospodaření státu by mělo uskutečnění slibů levicově populistického Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), a to až 199 miliard eur (4,99 bilionu korun) ročně.
Přes 200 tisíc lidí v sobotu přišlo v Mnichově na demonstraci proti spolupráci demokratických politiků s Alternativou pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou.
Kandidát konzervativní unie CDU/CSU na německého kancléře Friedrich Merz vyloučil jakoukoli povolební spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Řekl to v projevu na předvolebním sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Také podle bavorského premiéra a předsedy sesterské CSU Markuse Södera je jakákoli spolupráce s AfD vyloučená.
V Berlíně demonstrovalo proti spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD) 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA odhad policie považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desítky lidí demonstrovaly v několika německých městech. Německem od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.
Desítky tisíc lidí v Německu protestovaly proti politické pravici. Demonstranti provolávali hesla především proti Alternativě pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Kritiku si ale vysloužil i kandidát na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU Friedrich Merz, který tento týden avizoval výrazné zpřísnění migrační a azylové politiky v případě, že usedne v čele německé vlády. Volby se v Německu uskuteční za čtyři týdny.
Ceny ropy 🛢 klesají poté, co Spojené státy zavedly nové sankce vůči Íránu, což oživilo naději, že se namísto dalšího zesílení jeho konfliktu s Izraelem a vojenského zapojení USA podaří vyjednat dohodu.
Rusko neusiluje o kapitulaci Ukrajiny, ale chce, aby Kyjev uznal realitu na bojišti, prohlásil dnes podle agentur TASS a Reuters ruský prezident Vladimir Putin na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu.
Dolar na závěr týdne oslabuje 👎 ke koši měn, za celý týden by však mohl vykázat nejvyšší růst za více než měsíc. Investoři totiž v důsledku války na Blízkém východě a nejistoty ohledně jejího dopadu na světovou ekonomiku vyhledávali tradičně bezpečná aktiva. Dnes se však objevily signály, že USA se do konfliktu bezprostředně nezapojí, což snížilo poptávku po těchto bezpečných aktivech, v čele s dolarem.
Přímý zásah íránského reaktoru v Búšehru povede k úniku radioaktivity ☢, varoval dnes na zasedání Rady bezpečnosti OSN šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Rada v New Yorku jedná o izraelsko-íránském konfliktu, který začal minulý pátek izraelským útokem na íránskou jadernou a vojenskou infrastrukturu a další cíle.
Česká měna se dnes k euru opět obchodovala téměř beze změny ➡, oslabila o haléř na 24,83 koruny z euro. Vůči dolaru smazala čtvrteční ztrátu, když posílila o pět haléřů na 21,56 koruny za dolar.
Druhý největší výrobce oceli na světě ArcelorMittal ruší ❌ plány na přeměnu dvou oceláren v Německu na uhlíkově neutrální. Důvodem jsou příliš 🔝 vysoké náklady na energii ⚡ v zemi, oznámila dnes společnost.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl ↗ o 0,42 procenta na 2140,46 bodu. Pomohl k tomu hlavně růst ceny akcií společnosti ČEZ, které se podílely na většině z celkového objemu obchodů na burze. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Ruské státní energetické, dopravní a finanční firmy jsou kandidáty na privatizaci, uvedl ministr financí Anton Siluanov. Rusko, které směřuje významné prostředky do války na Ukrajině, potřebuje peníze do rozpočtu, připomněla agentura Reuters.
Izraelská armáda dnes v Gaze zabila 🔫 nejméně 44 Palestinců, včetně 25 čekajících na humanitární pomoc, sdělila podle agentury Reuters tamní civilní obrana.
Při cestování se psem 🐶, kočkou 🐱 či fretkou do jiného členského státu Evropské unie musí majitel označit zvíře čipem a zajistit platné očkování proti vzteklině. Zvíře musí mít rovněž cestovní pas. O pravidlech cestování se zvířaty dnes informovala Státní veterinární správa.