Snaha krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) navázat systematické vztahy s politickým hnutím MAGA bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa začíná přinášet konkrétní výsledky. Uvádí to analýza agentury Bloomberg, která popisuje postupné sbližování AfD s částí americké administrativy a republikánského establishmentu po Trumpově návratu do Bílého domu.
Německé vládní strany se přou, zda zakázat Alternativu pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Sociální demokracie (SPD) se o víkendu na svém sjezdu usnesla, že bude usilovat o zahájení procesu zákazu strany. Politici konzervativní unie CDU/CSU včetně ministra vnitra Alexandera Dobrindta jsou k tomu ale dál skeptičtí.
Americký viceprezident J. D. Vance přirovnal označení Alternativy pro Německo (AfD) za pravicově extrémistickou stranu k obnovení Berlínské zdi. Navázal tak na dřívější vyjádření šéfa americké diplomacie Marka Rubia, podle kterého sledování opozice tajnou službou představuje „tyranii v přestrojení“ a „Německo by mělo změnit směr“, kterým se ubírá.
AfD se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou. Značné oblibě se těší obzvláště na východě Německa.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) představuje podle poloviny Němců stejné nebezpečí pro společnost jako kdysi Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) Adolfa Hitlera, uvedl průzkum Nadace EVZ ve spolupráci s Univerzitou v Bielefeldu. Téměř 60 procent dotázaných považuje AfD za krajně pravicovou. Podle autorů studie mimo jiné dokazuje, že se antisemitismus, pravicový populismus a historický revizionismus opět usídlil ve středu německé společnosti.
Šéfovi německých křesťanských demokratů Friedrichu Merzovi se nejspíše splní to, co si předsevzal – vládnout v čele dvoučlenné koalice. Kolem třiceti procent hlasů však skončilo na kontech populistických stran, které se těší až šokující podpoře mladých voličů.
Na druhém místě se s 20 procenty hlasů umístila Alternativa pro Německo, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
Pokud by v zítřejších německých volbách rozhodovali výhradně mladí lidé, zvítězí Levice a Alternativa pro Německo.
Vítěz parlamentních voleb v Německu se jeví jako předem jasný, přesto nás dnes nečeká nudné sledování výsledků. Klíčová otázka zní, zda nové rozložení Bundestagu poskytne prostor pro vznik akceschopné koalice. Jediný, kdo má odvahu Německo restartovat, je nejspíš jen lídr CDU Friedrich Merz. Dají mu k tomu voliči mandát?
Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených.
Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru s novináři to v Berlíně řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde.
Izrael dnes jako první stát na světě🆗🆗🆗 oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, samozvané republiky odtržené od Somálska. S odvoláním na komuniké šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura AFP. Toto rozhodnutí může proměnit regionální dynamiku, napsala agentura Reuters. Krok Izraele mezitím odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.
Cena zlata pokračuje📈📈📈 v růstu, krátce přesáhla rekordních 4530 dolarů za troyskou unci. Rekordních maxim dosahují i ceny stříbra a platiny.
