AfD v Německu dál sílí a poprvé se v celostátním průzkumu dostala na 30 procent. Konzervativce kancléře Friedricha Merze nechává daleko za sebou a tlak na jeho odchod z čela vlády roste.
Volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba považuje od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. ZDF jí přisuzuje 41, ARD 39 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě.
AfD už není jen protestní silou na okraji německé politiky. V Sasku-Anhaltsku míří k drtivému vítězství. Podle posledních průzkumů má podporu kolem 43 procent a za určitých okolností může získat i většinu mandátů. Její lídr Ulrich Siegmund už otevřeně mluví o deportacích, čistkách ve státní správě a zásadní změně školství, píše Bloomberg.
Alternativa pro Německo (AfD) míří v Sasku-Anhaltsku k přesvědčivému volebnímu vítězství. Podle průzkumů může získat přes 40 procent hlasů a výrazně porazit kancléřovu CDU. Friedrich Merz den před hlasováním připustil, že tradiční strany musejí politický boj s AfD vést lépe.
Tesla prodala rekordní počet aut a tržby jí vyskočily o 26 procent, ziskovost se ale propadá. Automobilka Elona Muska ve druhém čtvrtletí překročila hranici 28 miliard dolarů tržeb, čistý zisk jí však klesl a provozní marže spadla na 1,4 procenta. Firma zároveň dál sází na autonomní řízení, Robotaxi, baterie a umělou inteligenci.
Nosit červenou čepici a otevřeně se hlásit k politice Donalda Trumpa se konečně může vyplatit. Americká vláda totiž spouští program na podporu evropských neziskovek a občanských hnutí prosazujících myšlenky MAGA. Od tohoto týdne spustila program, který těmto organizacím a hnutím pošle až tři miliony dolarů, tedy zhruba 65 milionů korun.
Připravované reformy Merzova kabinetu narážejí na odpor veřejnosti, snižují oblibu vládní koalice a nechávají vyrůst AfD. Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier je ale považuje za nutné.
AfD si na sjezdu v Erfurtu potvrdila dosavadní vedení a sebevědomě mluví o vládnutí. Jednání největší opoziční strany v Německu provázejí masové protesty, blokády ulic i ostrá debata o tom, kam až sahá její radikalizace.
Bývalý prezident Václav Klaus a předseda Sněmovny Tomio Okamura podpořili na konferenci německou AfD. Stranu, kterou civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou, označili za oběť diskriminace a popřáli jí volební úspěch.
Německá AfD míří k dalšímu volebnímu průlomu. V Berlíně se podle průzkumu dotahuje na CDU a ve dvou východoněmeckých zemích má šanci volby vyhrát.
Německá vláda se po roce ocitá pod sílícím tlakem. Kancléř Friedrich Merz čelí rekordně nízké důvěře, uvnitř CDU se podle médií mluví o možné výměně a do toho dál roste podpora krajně pravicové AfD. Konzervativci sice spekulace odmítají, otázka Merzovy budoucnosti už ale visí nad Berlínem.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
