Debata o omezení automobilové dopravy v centru Berlína rozděluje německou metropoli a stává se jedním z hlavních témat před zářijovými volbami. Jak uvádí deník Financial Times, kampaň už nyní provázejí tisíce plakátů varujících před údajným zákazem aut.
Počet Němců, kteří kategoricky vylučují, že by mohli volit Alternativu pro Německo (AfD), klesl pod padesát procent, vyplynulo z průzkumu agentury INSA, o kterém informoval bulvární deník Bild. V Německu se mezitím znovu rozhořela debata o spolupráci se stranou, kterou v květnu tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Impulzem bylo rozhodnutí svazu rodinných podniků zákaz kontaktu s politiky AfD zrušit.
Americký miliardář Elon Musk opět Němce vyzval, aby volili stranu Alternativa pro Německo (AfD), kterou civilní tajná služba v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Učinil tak před komunálními volbami v nejlidnatější německé spolkové zemi - Severním Porýní-Vestfálsku. Pokud podle Muska nebudou Němci volit AfD, bude to znamenat konec Německa.
Německé vládní strany se přou, zda zakázat Alternativu pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Sociální demokracie (SPD) se o víkendu na svém sjezdu usnesla, že bude usilovat o zahájení procesu zákazu strany. Politici konzervativní unie CDU/CSU včetně ministra vnitra Alexandera Dobrindta jsou k tomu ale dál skeptičtí.
Americký viceprezident J. D. Vance přirovnal označení Alternativy pro Německo (AfD) za pravicově extrémistickou stranu k obnovení Berlínské zdi. Navázal tak na dřívější vyjádření šéfa americké diplomacie Marka Rubia, podle kterého sledování opozice tajnou službou představuje „tyranii v přestrojení“ a „Německo by mělo změnit směr“, kterým se ubírá.
AfD se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou. Značné oblibě se těší obzvláště na východě Německa.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) představuje podle poloviny Němců stejné nebezpečí pro společnost jako kdysi Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) Adolfa Hitlera, uvedl průzkum Nadace EVZ ve spolupráci s Univerzitou v Bielefeldu. Téměř 60 procent dotázaných považuje AfD za krajně pravicovou. Podle autorů studie mimo jiné dokazuje, že se antisemitismus, pravicový populismus a historický revizionismus opět usídlil ve středu německé společnosti.
Šéfovi německých křesťanských demokratů Friedrichu Merzovi se nejspíše splní to, co si předsevzal – vládnout v čele dvoučlenné koalice. Kolem třiceti procent hlasů však skončilo na kontech populistických stran, které se těší až šokující podpoře mladých voličů.
Na druhém místě se s 20 procenty hlasů umístila Alternativa pro Německo, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
Pokud by v zítřejších německých volbách rozhodovali výhradně mladí lidé, zvítězí Levice a Alternativa pro Německo.
Vítěz parlamentních voleb v Německu se jeví jako předem jasný, přesto nás dnes nečeká nudné sledování výsledků. Klíčová otázka zní, zda nové rozložení Bundestagu poskytne prostor pro vznik akceschopné koalice. Jediný, kdo má odvahu Německo restartovat, je nejspíš jen lídr CDU Friedrich Merz. Dají mu k tomu voliči mandát?
Palubní personál Lufthansy ✈ hodlá v pátek stávkovat. Odborový svaz UFO o tom informoval na svých internetových stránkách.
Americké akcie po oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem zahájily obchodování s výraznými zisky 💪. Index Nasdaq Composite přidává 3,65 procenta nad 22 821 bodů, zatímco širší index S&P 500 vykazuje růst o 2,1 procenta nad 6754 bodů. Dow Jonesův index má k dobru 0,85 procenta nad 46 978 bodů. Silný zájem je například o letecké společnosti.
