Německá vláda se po roce ocitá pod sílícím tlakem. Kancléř Friedrich Merz čelí rekordně nízké důvěře, uvnitř CDU se podle médií mluví o možné výměně a do toho dál roste podpora krajně pravicové AfD. Konzervativci sice spekulace odmítají, otázka Merzovy budoucnosti už ale visí nad Berlínem.
Debata o omezení automobilové dopravy v centru Berlína rozděluje německou metropoli a stává se jedním z hlavních témat před zářijovými volbami. Jak uvádí deník Financial Times, kampaň už nyní provázejí tisíce plakátů varujících před údajným zákazem aut.
Přístup německé strany Alternativa pro Německo (AfD) k důvěrným dokumentům Evropské unie vyvolává mezi diplomaty a politiky obavy z možného úniku citlivých informací do Ruska. Upozornil na to web Politico s odkazem na zdroje z diplomatických kruhů i německého parlamentu.
Snaha krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) navázat systematické vztahy s politickým hnutím MAGA bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa začíná přinášet konkrétní výsledky. Uvádí to analýza agentury Bloomberg, která popisuje postupné sbližování AfD s částí americké administrativy a republikánského establishmentu po Trumpově návratu do Bílého domu.
Německá asociace rodinných podniků změnila po ostré kritice přístup ke straně Alternativa pro Německo (AfD). Minulý týden asociace oznámila, že se otevírá spolupráci s politiky AfD. Několik členů včetně drogistického řetězce Rossmann či výrobce nápojů Fritz-Kola následně sdružení opustilo. Předsedkyně asociace Marie-Christine Ostermannová nyní uvedla, že udělala chybu.
Desítky tisíc lidí protestovaly ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokovali přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Policie očekává, že se protestů zúčastní až 50 tisíc lidí, aktuální čísla zatím nezveřejnila. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.
Počet Němců, kteří kategoricky vylučují, že by mohli volit Alternativu pro Německo (AfD), klesl pod padesát procent, vyplynulo z průzkumu agentury INSA, o kterém informoval bulvární deník Bild. V Německu se mezitím znovu rozhořela debata o spolupráci se stranou, kterou v květnu tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Impulzem bylo rozhodnutí svazu rodinných podniků zákaz kontaktu s politiky AfD zrušit.
Americký miliardář Elon Musk opět Němce vyzval, aby volili stranu Alternativa pro Německo (AfD), kterou civilní tajná služba v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Učinil tak před komunálními volbami v nejlidnatější německé spolkové zemi - Severním Porýní-Vestfálsku. Pokud podle Muska nebudou Němci volit AfD, bude to znamenat konec Německa.
Německé vládní strany se přou, zda zakázat Alternativu pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Sociální demokracie (SPD) se o víkendu na svém sjezdu usnesla, že bude usilovat o zahájení procesu zákazu strany. Politici konzervativní unie CDU/CSU včetně ministra vnitra Alexandera Dobrindta jsou k tomu ale dál skeptičtí.
Americký viceprezident J. D. Vance přirovnal označení Alternativy pro Německo (AfD) za pravicově extrémistickou stranu k obnovení Berlínské zdi. Navázal tak na dřívější vyjádření šéfa americké diplomacie Marka Rubia, podle kterého sledování opozice tajnou službou představuje „tyranii v přestrojení“ a „Německo by mělo změnit směr“, kterým se ubírá.
AfD se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou. Značné oblibě se těší obzvláště na východě Německa.
