Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

„Civilizační rozklad Evropy.“ Trump vydal nový dokument, ve kterém se naváží do EU

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.

V dokumentu se uvádí, že se Evropa potýká s ekonomickými problémy, které jsou však „zastíněny skutečnou a mnohem drsnější perspektivou vymazání civilizace“ v příštích 20 letech.

„Mezi větší problémy, kterým Evropa čelí, patří činnosti Evropské unie a dalších nadnárodních orgánů, které podkopávají politickou svobodu a suverenitu, migrační politika, která mění kontinent a vyvolává konflikty, cenzura svobody slova a potlačování politické opozice, prudký pokles porodnosti a ztráta národní identity a sebevědomí,“ uvádí se v 33stránkovém dokumentu Trumpovy administrativy.

Politico v této souvislosti uvádí, že dokument zřejmě uvítají krajně pravicové evropské strany, jejichž volební programy se soustředí na kritiku EU a požadují omezení migrace z neevropských zemí, zejména těch s většinově muslimskou populací. V praxi se podle deníku v dokumentu ukazuje ideologické souznění mezi Trumpovým populistickým hnutím MAGA a nacionalistickými stranami v Evropě.

Papež Lev XIV.

Karel Pučelík: Hledáte důstojný hlas Ameriky? Najdete ho ve Vatikánu

Americký prezident Donald Trump nemá na domácí scéně příliš mnoho efektivních oponentů. Zdá se však, že jednomu z jeho krajanů se daří i v MAGA světě prosadit. Papež Lev XIV. má připomínky vůči americkému postupu na Ukrajině, tvrdé imigrační politice a všeobecnému nárůstu nesnášenlivého populismu i ekonomickým nerovnostem. Vypadá to, že ačkoli papež i Trump mluví o křesťanství, každý z nich popisuje něco úplně jiného.

Přečíst článek

Trumpova administrativa si podle Politico buduje čím dál užší vztahy s krajně pravicovými uskupeními například v Německu či Španělsku a v dokumentu naznačuje, že by svým ideologickým spojencům v Evropě mohla pomáhat.

„Amerika vybízí své politické spojence v Evropě, aby podporovali toto oživení ducha, a rostoucí vliv vlasteneckých evropských stran skutečně dává důvod k velkému optimismu,“ uvádí se ve strategii.

Dokument je vzácným oficiálním vysvětlením Trumpova pohledu na zahraniční politiku. Takové strategie, které prezidenti obvykle zveřejňují jednou za funkční období, mohou pomoci utvářet způsob, jakým jednotlivé části americké vlády rozdělují rozpočty a stanovují politické priority. V úvodní poznámce ke strategii ji Trump nazval „cestovní mapou, která zajistí, že Amerika zůstane největší a nejúspěšnější zemí v dějinách lidstva a domovem svobody na zemi“.

Americká vláda ve strategii připouští, že Evropa je nadále pro USA „strategicky a kulturně klíčová“, zároveň ale opakuje svou předešlou kritiku. Viceprezident J.D. Vance již v únoru na bezpečnostní konferenci v Mnichově kritizoval evropskou migrační politiku a zpochybňoval svobodu slova v evropských zemích, čímž šokoval zástupce evropského politického mainstreamu.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš

Lukáš Kovanda: Slepý fond? Sledujte, kdo tady vlastně oslepne. A Babiš to nebude

Slepé svěřenské fondy jsou v západních demokraciích běžným nástrojem pro omezení střetu zájmů. Ekonom Lukáš Kovanda však upozorňuje, že jejich účinek je často iluzorní. Není to politik, který je zaslepen, ale veřejnost. Ne jinak je tomu v případě Andreje Babiše.

Přečíst článek

„Velké nahrazení“

Dokument také opakuje rasistickou konspirační teorii o „velkém nahrazení“, podle níž elity údajně plánují oslabit volební hlasy bělošských Evropanů tím, že otevřou své země migraci z afrického kontinentu a zejména z muslimských zemí.

Válka na Ukrajině je zmíněna v krátké odchylce od tématu „civilizačního vymazání“ Evropy. USA zdůrazňují, že je v americkém zájmu, aby válka skončila, mimo jiné i proto, aby byla obnovena „strategická stabilita“ s Ruskem. Trumpova administrativa však tvrdí, že „nestabilní menšinové vlády“ v Evropě mají „nerealistická očekávání ohledně války“ a naznačuje, že tyto země brání mírovému procesu. Tyto komentáře přitom přicházejí v době, kdy evropští lídři soukromě varují, že Washington by mohl Ukrajinu během mírových jednání s Moskvou zradit, poznamenal Politico.

V neposlední řadě dokument v rozporu s politikou otevřených dveří NATO uvádí, že USA chtějí ukončit vnímání Severoatlantické aliance jakožto „stále se rozšiřujícího“ uskupení.

Související

Americký prezident Donald Trump

Trump v projevu pustil do OSN. Ukončil jsem sedm neukončitelných válek, prohlásil

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Slepý fond? Sledujte, kdo tady vlastně oslepne. A Babiš to nebude

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš
ČTK
Lukáš Kovanda

Slepé svěřenské fondy jsou v západních demokraciích běžným nástrojem pro omezení střetu zájmů. Ekonom Lukáš Kovanda však upozorňuje, že jejich účinek je často iluzorní. Není to politik, který je zaslepen, ale veřejnost. Ne jinak je tomu v případě Andreje Babiše.

Vložení majetku do slepého svěřenského fondu není zázračným řešením, jak zamezit střetu zájmů, ani v rozvinutých demokraciích a zemích se zavedeným a stabilním institucionálním a právním rámcem, jakými jsou Spojené státy, Kanada či Británie. V těchto zemích politici při nástupu do veřejné funkce celkem běžně umisťují svůj majetek do slepého svěřenského fondu. V poslední době takové řešení uplatnil třeba někdejší britský premiér Rishi Sunak nebo jeho současný kanadský protějšek Mark Carney.

Babiš se vzdá Agrofertu. Holding se mu nevrátí ani po odchodu z politiky

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích dnes uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti. Podle Babiše kroky daleko přesahují požadavky předpisů.

Přečíst článek

Problém jménem Trump 

Americký prezident Donald Trump se na rozdíl od některých ze svých předchůdců v Bílém domě řešení na bázi slepého svěřenského fondu vyhnul. Jeho majetek, konglomerát Trump Organization, nyní řídí jeho děti Donald junior a Eric. Takže o zaslepení svěřeného majetku nemůže být řeči už jen z tohoto důvodu. Protože americký prezident může i ve funkci neformálně dále ovlivňovat to, co se s jeho majetkem děje, skrze rodinnou vazbu na syny. Navíc zůstává konečným vlastníkem Trump Organization. 

Limity zaslepení fondu

Ústřední ideou slepého svěřenského fondu je ovšem právě to, že za účelem jeho zaslepení stane v čele osoba, která nemá s osobou, jejíž majetek se ve fondu ocitá, nic společného. Ani z hlediska rodinného, ani obchodního a finančního. Osobou, která svěřený majetek spravuje, nemusí být nutně osoba fyzická, může jít o osobu právnickou typu banky či jiné finanční instituce. Například ve Spojených státech může politik svůj majetek slepě svěřit bance, pokud jeho vazby s ní nejdou nad rámec vedení běžného či spořícího účtu, případně dalších základních služeb.

Šéf ANO Andrej Babiš

Lukáš Kovanda: Babiš způsobem, jakým se vzdal Agrofertu, zachází dále než Trump

Šéf hnutí ANO a nadcházející staronový premiér ČR Andrej Babiš se vzdal holdingu Agrofert způsobem, který jde dále v porovnání se způsobem, jakým kontrolu nad svým majetkem ošetřil americký prezident Donald Trump. Trump s nástupem do Bílého domu roku 2017 svěřil vedení vlastního konglomerátu, Trump Organization, dětem. Ti konglomerát řídí nadále i během Trumpova druhého funkčního období v Bílém domě. Trump ovšem zůstává jeho vlastníkem. Babiš se naproti tomu vzdává Agrofertu natrvalo. A potomkům připadne až po jeho smrti.

Přečíst článek

I věrohodné zaslepení svěřenského fondu má ovšem své limity stran snahy zcela předejít potenciálnímu střetu zájmu. Protože například politik, který svůj majetek do slepého svěřenského fondu vkládá, pochopitelně ví, jaký majetek do něj vkládá. I v praxi pokročilých západních demokracií přitom může politik určit základní mantinely chodu slepého svěřenského fondu. Teoreticky by sice třeba svěřenský správce mohl nahradit svěřené politikovo akciové portfolio akciemi úplně jinými, avšak v praxi k takto radikálním změnám nedochází.

Svěřenský správce podobu slepě svěřeného majetku svými prodeji i nákupy proměňuje, aniž by o konkrétních změnách politik ve veřejné funkci vůbec věděl (v tomto smyslu jde vskutku o zaslepení), ale zřídkakdy jde o změny zcela převratné. Politik totiž může svěřenskému správci sdělit ještě před převedením majetku své základní požadavky, např. že si nepřeje, aby zaslepený fond investoval do kryptoměn nebo firem těžících uhlí. Sdělení nemusí být přímé povahy. Komunikace mezi politikem a svěřenským správcem probíhá v pokročilých demokraciích přes další osobu či těleso, například příslušnou komisi.

Politik může fakticky ovlivnit, co se prodá a co ne

Politik i v rozvinutých západních demokraciích tedy ovšem i tak může fakticky zamezit tomu, aby svěřenský správce svěřovaný majetek fondu celý prodal. 

Existují přitom dva základní typy slepých svěřenských fondů. Zřízením prvního z nich se politik vzdává kontroly nad svým majetkem nevratně, až do své smrti, zřízení druhého typu znamená vzdání se kontroly například pouze po dobu výkonu veřejné funkce. V obou případech politik sice neví, k jakým změnám ve fondu dochází, má ale možnost nahlédnout do základních, zpravidla čtvrtletních finančních výkazů a zjistit například, jak se vyvíjejí základní parametry fondu, jakými jsou příslušný celkový zůstatek nebo aktuální hodnota svěřeného majetku. 

Šéf ANO Andrej Babiš

Babiš našel řešení. Prezident Pavel jej jmenuje premiérem v úterý

Prezident Petr Pavel jmenuje předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že Babiš dodržel dohodu a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmu. Prezident to napsal na síti X. Babiš dnes večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.

Přečíst článek

Paradox slepého fondu. Omezuje kontrolu veřejnosti

Do slepého svěřenského fondu je v západních demokraciích umísťován zejména majetek typu akciových portfolií nebo portfolií jiných cenných papírů, méně již nemovitostí nebo obchodních společností.

Zřízení slepého svěřenského fondu paradoxně může znamenat ztrátu transparentnosti. Politik se totiž svěřením majetku takovému fondu i v pokročilých západních demokraciích vyvazuje z povinnosti přiznávat svůj majetek veřejnosti, neboť majetek svěřený fondu formálně přestává být jeho.

Veřejnost tak je vlastně zřízením fondu „oslepena“ také, neboť přestává mít vhled do vývoje politikova majetku. Pokud přitom politik počítá s tím, že nad majetkem ve svěřenském fondu opět získá kontrolu po skončení veřejné funkce, ztrácí veřejnost kontrolu nad majetkem, který přitom zase jednou politikův celý bude. V tom tedy tkví zásadní rozpor mnohých slepých svěřenských fondů: mají eliminovat střet zájmů, leč vlastně veřejnost zbavují kontroly nad tím, zda se tak skutečně děje – veřejnost musí slepě věřit, že se tak děje.

Babišův model? Napůl slepý fond

Schéma, které volí nadcházející staronový český premiér Andrej Babiš, má tedy blízko k řešení na bázi nevratně zřízeného slepého svěřenského fondu. Slepý by měl být v tom smyslu, že Babiš, ani jeho osoby blízké – rodinně, obchodně, finančně – nebudou mít vliv na každodenní vývoj svěřeného majetku, tedy holdingu Agrofert.

Slepý naopak není v tom, že Babiš vždy bude vědět, jaký je obsah svěřenského fondu. Ví, že v něm vždy bude Agrofert – a že tento majetek po jeho smrti připadne dětem. Takovéto základní mantinely určené politikem směřujícím do veřejné funkce – to, že se nemají (některá) svěřená aktiva prodat a jiná zase kupovat, či to, komu připadne majetek po politikově smrti – je však možné určit také v pokročilých západních demokraciích. 

Babiš naopak zachází dále než četní politici na Západě, kteří využívají institutu slepého svěřenského fondu, a to v tom, že se na rozdíl od nich svěřovaného majetku vzdává nevratně.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Šéf ANO Andrej Babiš

Lukáš Kovanda: Babiš způsobem, jakým se vzdal Agrofertu, zachází dále než Trump

Přečíst článek

Brusel napařil Elonu Muskovi pokutu 120 milionů eur

Brusel napařil Elonu Muskovi pokutu 120 milionů eur
Profimedia
 ČTK

Evropská komise obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila, doplnila komise.

Jde o první sankci pro síť X v rámci přelomové unijní legislativy a podle agentury Reuters lze očekávat, že sankce vyvolá hněv americké vlády. Podle vysokého unijního představitele předcházely dnešnímu rozhodnutí dva roky intenzivní práce a komise byla se společností X v kontaktu. Výše pokuty byla stanovena podle délky trvání a závažnosti porušení, uvedl unijní zdroj.

„Komise dnes uložila společnosti X pokutu 120 milionů eur za porušení jejích povinností v oblasti transparentnosti podle nařízení o digitálních službách (DSA). Mezi porušení patří klamavý design její modré fajfky, nedostatečná transparentnost jejího reklamního úložiště a neposkytnutí přístupu k veřejným datům pro výzkumníky,“ uvedla komise.

Porušení se týkají tří oblastí, jednou z nich jsou podvodné informace pro uživatele v souvislosti s takzvanou modrou fajfkou u účtů. Dříve takzvaný checkmark znamenal, že je účet společností X (dříve Twitter) ověřený, měli ho například politici, známé osobnosti nebo média. Nyní se ale dá toto označení koupit v rámci X Premium, takže ztratilo důvěryhodnost.

Tesle v Evropě dál klesá prodej, v Norsku však letos překonal rekord

Ani nové verze nepomohly. Tesla dál čelí klesajícím prodejům na evropských trzích

Americkému výrobci elektromobilů Tesla v listopadu na významných evropských trzích meziročně prudce klesl prodej. Děje se tak i přes uvedení nových verzí jeho nejprodávanějšího Modelu Y na trh, uvedla agentura Reuters. Podnik se v Evropě od začátku roku potýká s poklesem podílu na trhu. Automobilce miliardáře Elona Muska nicméně vzrostl počet registrací nových vozů v Norsku a v Itálii.

Přečíst článek

Druhé porušení se týká toho, že síť X neposkytuje dostatečný prostor výzkumníkům. Ti pak mají často přístup jen k částečným či nespolehlivým datům, což má dopad na jejich schopnost zkoumat například to, zda jsou uživatelé, včetně nezletilých, vystaveni nezákonnému nebo škodlivému obsahu. Podobné výhrady měla komise i vůči Facebooku, Instagramu či TikToku.

Evropská komise je exekutivním orgánem EU s rozsáhlými pravomocemi, plní rovněž úlohu antimonopolního úřadu. Podle unijního Nařízení o digitálních službách (DSA), které vstoupilo v platnost loni, musejí firmy Google ze skupiny Alphabet, Microsoft, Meta Platforms, X, TikTok a další vyvinout větší úsilí v boji proti nelegálnímu a škodlivému obsahu na svých platformách.

Musk síť X koupil v roce 2022, kdy ještě působila pod názvem Twitter. Síť následně prošla rozsáhlými změnami, které kromě přejmenování zahrnovaly také propuštění většiny zaměstnanců a uvolnění pravidel pro regulaci obsahu.

Musk, který je mimo jiné šéfem a největším akcionářem firmy na výrobu elektromobilů Tesla, je nejbohatším člověkem na světě. Podle aktuálního žebříčku miliardářů sestavovaného agenturou Bloomberg činí hodnota jeho majetku zhruba 467 miliard dolarů (asi 9,7 bilionu korun).

V poslední době se Musk výrazně angažoval také v politice. Podporoval amerického prezidenta Donalda Trumpa ve volební kampani a po Trumpově vítězství několik měsíců vedl skupinu pro zefektivnění státní správy (DOGE). Vztahy mezi Trumpem a Muskem se však postupem času zhoršily.

Evropské nařízení DSA, které je zaměřeno proti velkým technologickým společnostem a má zajistit, aby menší konkurenti mohli soutěžit a spotřebitelé měli větší výběr, je častým terčem kritiky administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Ta tvrdí, že se komise zaměřuje na americké podniky a cenzuruje Američany.

Elon Musk

Revoluce ve státní správě se nekoná. Trumpův úřad DOGE zmizel dřív, než stihl dokončit mandát

Skupina pro efektivitu státní správy (DOGE), kterou po své lednové inauguraci spustil americký prezident Donald Trump a kterou do května vedl miliardář Elon Musk, předčasně ukončila činnost osm měsíců před vypršením svého mandátu. Trump v lednu pověřil Muskův tým rozsáhlými škrty ve federální vládě, podle kritiků však úsilí vyústilo pouze v malé úspory, píše agentura Reuters.

Přečíst článek

Evropská komise uvedla, že se její předpisy nezaměřují na žádnou národnost a že pouze brání své digitální a demokratické standardy, které obvykle slouží jako měřítko pro zbytek světa. Podle místopředsedkyně Evropské komise Henny Virkkunenové je podle některých komentářů mírná pokuta pro společnost X přiměřená a byla vypočtena na základě povahy porušení, jejich závažnosti z hlediska dotčených uživatelů v EU a jejich trvání.

„Nejsme tady proto, abychom ukládali nejvyšší pokuty. Jsme tady proto, abychom zajistili dodržování našich digitálních právních předpisů, a pokud naše pravidla dodržujete, pokutu nedostanete. Je to takto jednoduché,“ uvedla. „Myslím, že je velmi důležité zdůraznit, že DSA nemá nic společného s cenzurou,“ dodala.

Na blížící se rozhodnutí EU reagoval už ve čtvrtek americký viceprezident JD Vance. „Kolují zvěsti, že Evropská komise vyměří síti X pokutu v řádu stovek milionů dolarů za to, že se nezapojuje do cenzury,“ uvedl na sociální síti X viceprezident. „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům,“ dodal.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Doporučujeme