Nová studie publikovaná v září 2025 přináší dosud nejkomplexnější pohled na to, jak se časování jídel u starších dospělých mění v průběhu let a jak souvisí s morbiditou, genetickými predispozicemi a dlouhodobou mortalitou. Výzkum, který probíhal více než třicet let na rozsáhlém vzorku starších dospělých, ukazuje, že denní rozvržení příjmu potravy úzce odráží fyzické i psychické zdraví a jeho změny mohou sloužit jako hodnotný ukazatel biologického stavu organismu.

Jedním z nejzajímavějších zjištění je souvislost mezi posunem prvního jídla dne a zdravotními obtížemi. Ukázalo se, že čím později účastníci jedli snídani, tím častěji byla přítomná chronická onemocnění, zhoršená nálada, únava, kognitivní symptomy nebo problémy v oblasti orálního zdraví, které mohou omezovat komfort přijímání potravy. Pozdní čas prvního jídla byl dokonce spojen s vyšší úmrtností v průběhu sledovaného období.

Tyto výsledky korespondují s moderními poznatky o cirkadiánním rytmu organismu. Centrální hodiny v mozku reagují především na světlo, zatímco periferní hodiny v tkáních, například v játrech nebo slinivce, se řídí především příjmem potravy. První jídlo dne tedy představuje významný synchronizační signál. Když je tento signál opožděn, dochází k nesouladu mezi jednotlivými částmi cirkadiánního systému, což může ovlivnit energetický metabolismus, hladinu stresových hormonů, zánětlivé procesy i kvalitu spánku.

Jídelní okno se se stářím zmenšuje

Studie zároveň ukazuje, že s přibývajícím věkem mají lidé tendenci posouvat snídani, v menší míře i večeři, a celkově se tak jejich celkové jídelní okno často zmenšuje. Zkracování jídelního okna se shoduje s rostoucím množstvím výzkumů, podle nichž má omezené časové okno příjmu potravy během dne příznivé účinky na metabolickou rovnováhu, hladinu inzulinu, krevní tlak či systémové zánětlivé markery.

U starších lidí je zkracování jídelního okna často výsledkem přirozeného biologického posunu, nikoliv vědomé strategie. Organismus ve vyšším věku upřednostňuje údržbu před výkonem a snižuje signály hladu, aby si vynutil delší fáze metabolického klidu bez zátěže trávení, během nichž může probíhat buněčná oprava. Jde o evoluční adaptaci, kdy tělo může méně spoléhat na vědomé rozhodování člověka, který se normálně stravuje spíše podle návyků nebo emocí. Organismus proto ve starším věku reguluje energetický příjem tak, aby minimalizoval metabolické přetížení.

Geny mají výrazné slovo

Významnou roli ve vzorcích časování jídla hraje genetika. Studie ukazuje, že lidé s takzvanou eveningness, tedy vrozenou tendencí fungovat lépe ve večerních hodinách, mají přirozeně posunuté jídelní rytmy. Tento chronotyp je spojen s vyšším rizikem některých negativních zdravotních výsledků, například metabolických dysbalancí, posunutého cirkadiánního rytmu nebo vyšší dlouhodobé mortality. Neznamená to však, že je takový člověk k horším výsledkům biologicky odsouzen. Vědomý a cílený životní styl, zahrnující pravidelný spánek, expozici dennímu světlu, pohyb a kvalitní stravu, tato rizika významně zmírní. Genetika tvoří rámec, ale vědomé návyky zůstávají tím, co skutečně určuje výsledky.

Doporučení, která z výzkumu vyplývají, jsou překvapivě konkrétní. Jedním z nejjednodušších a zároveň nejúčinnějších závěrů je, že pravidelné, časnější jídlo může podpořit stabilitu vnitřních rytmů a celkovou vitalitu. První jídlo dne by obecně mělo následovat relativně brzy po probuzení, protože tím dochází k synchronizaci metabolických procesů a ke snížení závislosti na stresových hormonech. Stejně důležité je i rovnoměrné rozložení jídel a vyhýbání se velmi pozdním večeřím, což podporuje lepší spánek a efektivnější metabolismus.

Organismus totiž potřebuje dostatečně dlouhou noční pauzu, během níž probíhá regenerace, hormonální reorganizace a oprava buněčných struktur. Studie rovněž potvrzuje, že změny ve stravovacím rytmu mohou být jedním z prvních signálů zhoršujícího se fyzického nebo psychického zdraví. U starších osob je tento vztah výraznější, ale projevit se může v jakémkoli věku.

Čerstvé jídlo nonstop, bez kuchyně a bez obsluhy. Filip Sajler spustil síť chytrých lednic Eat Smart, které nabízejí přes stovku jídel včetně českých klasik – třeba i smažáku.

Bez kuchyně, bez obsluhy, bez starostí. Jen čerstvé jídlo dostupné 24/7. Filip Sajler po dvaceti letech v gastronomii přichází s projektem, který může přepsat budoucnost firemního stravování v Česku.

Eat Smart, síť chytrých lednic napojených na hi-tech gastronomické centrum, dnes roste tempem desítek procent měsíčně. Firmám slibuje až 75procentní úsporu nákladů. A zaměstnancům kvalitu, kterou by od „kantýny v lednici“ nečekali.

16 fotografií v galerii

Eat Smart: Kantýna, kterou nikdo neobsluhuje

Projekt stojí na chytré lednice s RFID technologií (automatická identifikace a sledování objektů pomocí rádiových vln - - pozn. red). V tomto případě má každá krabička jídla svůj vlastní RFID čip, díky němuž má Eat Smart i firmy detailní přehled o dostupnosti jídel a jejich trvanlivosti. Výběr a platba probíhají přes aplikaci nebo displej lednice, celý systém je plně bezhotovostní a funguje nonstop.

Klasickou kantýnu přitom tato technologie dokáže nahradit s výrazně nižšími náklady. Firmy šetří až 90 procent investic a 75 procent provozu. Sajler vysvětluje, že impulz k vytvoření Eat Smart nevznikl ze dne na den. Roky vedli s klienty stejnou debatu - chtěli kvalitní jídlo ve firmách, ale nechtěli provozovat kantýnu ani řešit zaměstnance, provoz a náklady.

Češi dosáhli svého limitu. Za oběd víc než dvě stovky nedají

Enjoy

Po pěti letech zdražování se růst cen obědů v Česku téměř zastavil. Průměrná útrata se už několik měsíců drží kolem 197 korun a strávníci zjevně narazili na svůj cenový strop. Restaurace proto hledají rovnováhu mezi cenou a kvalitou, zatímco Češi zvažují, kde a za kolik se nají.

nst

Přečíst článek

„Mezi lety 2015 až 2020 jsme měli každý týden desítky poptávek typu: máme továrnu, máme kanceláře, ale nechceme kantýnu,“ přibližuje Sajler. Společnost Perfect Canteen, kterou Sajler založil a spoluvlastnil společně s rodinou Piškaninů Hopi Holdingu (Perfect Canteen v roce 2024 prodali společnosti Aramark), tehdy tuto službu dlouhodobě nabízet nechtěla, protože by musela provozovat stovky malých výdejen, což firmě nedávalo ekonomický smysl. Tým Hopi Chef Tech Food se značkou Eat Smart proto začal testovat různé systémy, ale nic nefungovalo uspokojivě.

Tým Perfect Canteen proto začal testovat různé systémy, ale nic nefungovalo uspokojivě. Až David Piškanin z HOPI přišel se zásadní myšlenkou, na jejímž základě vznikl kompletně interně vyvinutý produkt - česká technologická lednice, vyráběná převážně z tuzemských komponentů. „Říkali jsme si, že to musí být stejně přirozené, jako když doma otevřete lednici. Bez bariér, bez čekání, bez obsluhy,“ dodává Sajler. Proto Eat Smart cílí na segment mezi kantýnou a dovážkou.

Projekt Eat Smart vznikl v srpnu 2024 a firma už dodala 78 chytrých lednic, další desítky jsou ve výrobě a směřují k instalaci. Cílem je dosáhnout 100 lednic do konce roku, dalších sto v příštím roce. Systém Eat Smart dnes využívají firmy po celém Česku od kancelářských budov přes průmyslové závody až po zdravotnická zařízení. Celkem se prostřednictvím chytrých lednic prodá přibližně 50 tisíc jídel měsíčně. Koncept však nezůstává jen uvnitř firem. Na několika místech, například v budovách T-Mobile na Roztylech, Monety Money Bank nebo na Magistrátu města Hradec Králové a v ostravské nemocnici, jsou lednice přístupné i široké veřejnosti.

Firma plánuje i zahraniční expanzi do Německa a Rakouska, Polsko zvažuje. „My nejsme jen food projekt, jsme i technologický projekt. A to je kombinace, která nám otevírá dveře i mimo gastronomii,“ dodává Sajler.

Revoluce v centru Prahy: Ambiente ukázalo, jak se dělá restaurace budoucnosti

Enjoy

Ambiente proměnilo jednu z nejznámějších restaurací v Praze. Nový design Brasileira Slovanský dům ukazuje, že estetika může být i byznysovou strategií.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Čerstvé jídlo až na deset dní

Jídla do lednice vznikají v jedné z hal v areálu firmy HOPI. Kombinace technologií sous-vide, slow cooking, vacuum cooking, cook&chill a precizního balení zajišťuje trvanlivost až 10 dní bez jediného konzervantu. Sajler přiznává, že největší inspiraci našel tam, kde se o jídle přemýšlí s neobvyklou precizností, a to v severských zemích. „Skandinávie je v potravinářských technologiích úplně jinde. Když jsme viděli tamní provozy, bylo to jako nahlédnout do budoucnosti. Tam jsme pochopili, jak může vypadat výrobní závod, který má duši kuchyně a disciplínu potravinářství,“ dodává.

Tým si proto prošel několik tamních závodů, aby pochopil, jak funguje technologie. Nešlo jen o stroje nebo procesy, ale o celé propojení světa gastronomie a moderní výroby. O schopnost skloubit chuť a autenticitu restaurace s hygienickými standardy potravinářství. Výsledkem je „hotovka“, která vyjde na cca 119 korun. Nejde ale jen o cenu. Sajler a jeho tým do každé krabičky chce přenést poctivou kuchyni. Stejně jako v restauracích se i v Modleticích pro vaření využívají ty nejkvalitnější suroviny, maso od farmářů nebo sůl z Mallorky.

Zapomeňte na foie gras. Nové V Zátiší sází na brambory s tvarohem

Enjoy

Po více než třiceti letech prošla jedna z ikon pražské gastronomie zásadní proměnou. V Zátiší, podnik, který je od počátku symbolem poctivého fine diningu, mění interiér i celou filozofii a s novým šéfem kuchyně. Pod taktovkou Daniela Bureše se budou servírovat tradiční slovanská jídla i zelenina z vlastního pole.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Ledničky Eat Smart nabízí přes 120 druhů jídel, včetně tradičních pokrmů, vegetariánských variant i sladkých klasik. Nejoblíbenější jsou plněné bramborové knedlíky se zelím a dukátové buchtičky s vanilkovým krémem. Navzdory moderním vlivům totiž stále platí, že 60 až 70 poptávky poptávky tvoří česká kuchyně. Takže ani lednice se neobejde bez tradičního smažáku.

„Když se bavíme o tom, jak českou klasiku posunout, jde hlavně o její zlehčování. Svíčkovou můžete udělat jinak, nemusí být tak těžká. Krémové omáčky jde připravit s menším množstvím smetany, přílohy lze odlehčit, nebo nahradit část tradičních surovin modernějšími prvky. Hodně pracujeme i s fermentovanou zeleninou,“ vysvětluje.

Neodmyslitelné jsou podle Sajlera italské těstoviny či asijská kuchyně. „A pak je tu Caesar salát. Ten nemůže chybět nikde, to je naprostý evergreen,“ říká s úsměvem. Zájem podle něj ale roste i o vegetariánské či veganské pokrmy. 

Ani lunchmeat, ani vepřové ve vlastní šťávě. Jak chutná luxusní konzerva?

Enjoy

Lokál, Kuchyň, Pizza Nuova, Café Savoy, michelinská La Degustation a řada dalších – všechny tyto prestižní podniky spojuje jedna značka: Ambiente. A právě tato síť se nyní kromě vysoké gastronomie pouští i do retailu. Jejich recept? Přeměnit nejoblíbenější pokrmy na „konzervy“ dostupné pro každého.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Kvalita pražské gastronomie se hodně proměnila. Strávníci jsou náročnější, říká šéf vyhlášené Zlaté Prahy

Enjoy

Šťovík i chleba s máslem servírují v restauraci Zlatá Praha v zrekonstruovaném hotelu Fairmont (někdejší InterContinental). Kuchyni tam velí Maroš Jambor, který do Prahy přinesl zkušenosti z těch nejznámějších michelinských restauracích ve světě.

Petra Nehasilová

Přečíst článek