Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Do každé bitvy jdeme se stejným nadšením, i když některé nevyhrajeme, říkají Marika Čupa, Milena Králíčková a Dita Babincová Doleželová

Jaroslav Kramer

Je lepší plánovat, nebo nechat věci plynout? Jak se zbavit stresu z prostředí advokacie? A proč se ženy málokdy cítí jako přirozené lídryně? Nejen to se řešilo v další epizodě podcastu #FinŽeny. Tentokrát do studia usedly rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková, generální ředitelka a předsedkyně představenstva UniCredit Factoring Dita Babincová Doleželová a dlouholetá investorka a zakladatelka platformy pro ženské investování fin4elle Marika Čupa.

Dámy, které se sešly v této epizodě podcastu #FinŽeny, charakterizuje vedle nutného kvalifikačního kritéria, jímž je jistá erudice ve světě financí, především nehynoucí elán. Dita Babincová Doleželová pracuje pro banku UniCredit déle než dvě dekády. Za vyloženou finančnici se však nepovažuje. Prohlašuje se ze rozenou obchodnici. To, že prodává finanční instrumenty, nazývá shodou okolností. Na své pozici oceňuje především dynamičnost prostředí. „Jsem energická a pro práci potřebuji zahořet. Mám ráda, když u práce ztratím pojem o čase,“ přiznává Babincová Doleželová.

Marika Čupa je vystudovaná právnička a praxi advokátky se věnovala na různých adresách, než v březnu 2019 založila kancelář Čupa & Partners. To, co může vypadat jako ideální kariérní cíl, ale po pár letech opustila a poslední tři roky se z „volné nohy“ věnuje investování a osvětě v rámci fin4elle. „Od té doby nezažívám stres, nemám syndrom pondělního rána, protože se vždy těším, co budu dělat. Manžel a děti se mi smějí. Nicméně pro mě byl ten firemní právnický svět hodně divoký, zatímco teď to mám takové, jaké si to udělám,“ přibližuje změnu Marika Čupa.

Sebevědomí přichází se zvládnutými úkoly, říkají Alica Koblovská, Eva Moniová a Dagmar Palková

Co vše obnáší zásadní kariérní obrat po čtyřicítce? Je možné se na dovolené těšit zpátky do práce? A jakým způsobem se dá na nové pracovní pozici budovat sebevědomí? Nejen o tom si do další epizody podcastu #FinŽeny přišly popovídat vedoucí právního oddělení v Arete Alica Koblovská, CRM & Data Specialist v Partners Bance Eva Moniová a International Controller v Sev.en Global Investment Dagmar Palková.

Přečíst článek

První žena na pozici rektorky Univerzity Karlovy Milena Králíčková má za sebou bohatou kariéru lékařky, vědkyně a vysokoškolské pedagožky. Coby aktuální šéfka obří instituce je ale vlastně také „standardní finženou“, která musí vědět o každé koruně. „Uvnitř univerzity to funguje tak, že se snažíte motivovat akademiky a fakulty k účelnému nakládání s vnitřním rozpočtem, s dělením prostředků mezi pracovišti. Finanční řízení bytostně ovlivňuje všechny hlavní role, jimiž je univerzita známa. To znamená vzdělávací činnost a vědecké bádání,“ říká Králíčková.

Pohled na chod univerzity skrze finance si Králíčková osvojila již v pozici proděkanky pro rozvoj lékařské fakulty v Plzni. „Tehdy jsme stáli před rozhodnutím, zda se zapojit do Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, který fakultě mohl umožnit vybudování mezinárodního výzkumného centra, ale přitom ji také finančně zatížit, nebo ji nechat dál žít poklidným životem. Dnes jsem ráda, že jsme do toho šli a že mezinárodní centrum stojí,“ konstatuje s hrdostí rektorka UK.   

Deset mečbolů

Téměř žádná pozice není dostatečně vysoká, aby její držitel nemusel své kroky a rozhodnutí konzultovat se svým okolím. Zejména v korporátním světě musí i manažeři občas skousnout hořkou pilulku v podobě argumentační prohry či povinnosti vést projekt, s nímž nejsou ztotožněni. Podle Mariky Čupa ale člověk málokdy ví dopředu, zda je bitva prohraná. „Já jsem strávila 12 let obchodováním na Forexu (devizový trh - pozn. red.), paralelně s prací, do toho se mi narodila dcera a dělala jsem advokátní zkoušky. Hořela jsem pro to a žila myšlenkou, že budu obchodovat, a trvalo mi sedm let, než jsem si připustila, že to asi nemá cenu. Takže nemá smysl házet flintu do žita, protože nikdy nevíte. Zda to byla prohra, či výhra, se často vidí až zpětně,“ myslí si Marika Čupa.

Být zvídavý prospívá po všech stránkách, říkají o miliardových ambicích manažerky Jana Kapr a Monika Marečková

Jedna vybudovala společně s manželem z Austrálie technologickou firmu s globálním dosahem a téměř miliardovými tržbami. Druhá řídí už patnáct let úspěšnou poradenskou firmu, která si pod jejím vedením na onu magickou miliardu také pomýšlí. Co se stane, když se potkají u jednoho stolu? To napoví nový díl podcastu #FinŽeny, kam dorazily řídící partnerka RSM v Česku a na Slovensku Monika Marečková a spolumajitelka společnosti Billigence Jana Kapr.

Přečíst článek

Dita Babincová Doleželová to vidí podobně, i když zná situace, v nichž se jako manažerka nemusí cítit komfortně. „Tak to někdy bývá, ale z mého pohledu žádná bitva není předem prohraná. Život už mi hodněkrát ukázal, jak se můžeme mýlit. Myslíme si, jak to bude, že to dokážeme odhadnout, ale pak se najednou objeví výhybka, která věci posune do úplně jiné perspektivy nebo důležitosti. Do každé bitvy se tak pouštím se stejným nadšením a některé holt nevyhrajeme,“ uvádí CEO UniCredit Factoring. Rektorka Univerzity Karlovy navazuje s příměrem ze sportu. „Jsem vášnivá tenistka, a v tenisu je to přesně o tom. I když čelíte deseti mečbolům, můžete zápas vyhrát.  

Proč já?

Přestože kombinace agility a schopností dělá ze všech tří dam rozené lídryně, samy to tak jednoznačně nevidí. Marika Čupa tvrdí, že se věnuje především tomu, co ji baví. „Vždy to nějak vyplynulo. Neměla jsem cíl, že budu advokátka. Advokátní zkoušky jsem si udělala, protože to dávalo v té době smysl. Pak jsme najednou měli víc práce, tak jsem musela přijmout nějakého kolegu. S investováním to bylo podobně. Zkrátka vždy, když jsem měla rozvojový plán, stalo se něco jiného,“ přibližuje Čupa.

Ani Milena Králíčková nemůže uvést, že by šla cílevědomě za vidinou pozice rektorky. „Když jsem byla prorektorkou pro studium, byla zrovna covidová pandemie. Tehdy jsem vůbec neuvažovala, že bych šla do boje o rektorskou pozici. Ale během pandemie bylo důležité propojit fakulty. Máme sedmnáct fakult, to znamená sedmnáct hráčů, kteří si chtějí hrát svou hru. V době pandemie ale potřebovali od rektorátu pomoc, podporu, odpovědi, jak vlastně vyučovat. Takže mě lidé z fakult zažili v této roli, měli dojem, že mi to šlo, a tak mi začali navrhovat, zda bych neuvažovala o pozici rektorky. Začala jsem tedy uvažovat a v rozhodování mi pomohla podpora rodiny,“ vzpomíná Králíčková a dodává, že by ráda pokračovala i v dalším funkčním období, do čehož ji popohání především chuť dokončit rozdělané úkoly.

Jaroslav Kramer, užito se svolením

Old Boys Club ve světě investic? Ani to nás neodradí, říkají Jana Holíková, Kateřina Zychová a Anna Píchová z One Family Office

Existuje ve světě investic okurková sezóna? Čím je specifická práce v rodinné kanceláři? A je možné naučit se nudit? Nejen o tom byla řeč v novém dílu podcastu #FinŽeny, který vzniká ve spolupráci portálu Newstream.cz s projektem #FinŽeny. Pozvání do mobilního studia v pražském Florentinu přijaly Jana Holíková, Kateřina Zychová a Anna Píchová, tři profesionálky v oblasti investic působící v One Family Office.

Přečíst článek

Dita Babincová Doleželová tvrdí, že na jakékoli lukrativní nabídky nejprve reaguje hlasitým smíchem. „Vždy mě nejprve napadne, proč já? Děláte si legraci? Po této první fázi o tom začnu přemýšlet ve větším detailu, co to je za pozici, co to obnáší za práci a proč tam chtějí mě. U první nabídky bylo zřejmé, že chtějí využít mou energii. Tam jsem si byla jistá, že jí mám dost, takže když se potkala nabídka s poptávkou, šla jsem do toho. Byl to ale posun v rámci korporátu, takže jsem měla podporu kolegů,“ říká Babincová Doleželová.

Umějí dámy říct ne a umí to říct i samy sobě?

Na jaké bariéry v současnosti naráží ženský leadership?

A jak se účastnice podcastu sžívají s nejistotou spojenou s jejich pracovními rolemi?

I to se probíralo v podcastu #FinŽeny. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také v kanále Newstream Podcasty na Spotify či Apple Podcasts. 

#FinŽeny, užito se svolením


 

Související

Být zvídavý prospívá po všech stránkách, říkají o miliardových ambicích manažerky Jana Kapr a Monika Marečková

Přečíst článek
Jaroslav Kramer, užito se svolením

Old Boys Club ve světě investic? Ani to nás neodradí, říkají Jana Holíková, Kateřina Zychová a Anna Píchová z One Family Office

Přečíst článek

Měníme předsudky vůči ženám, říkají v podcastu #FinŽeny Nemika Menevse, Martina Tesařová a Kateřina Kozerovská

Přečíst článek

Češi objevují obytná auta. Poprvé v historii jich je víc než karavanů

Letošní léto vrátilo Čechy ke kempingu. Hitem byly obytňáky
Morelo CZ
Michal Nosek

Obytné vozy zažívají v Česku nebývalý boom. Podle aktuálních statistik je na českých silnicích přes 63 tisíc obytných vozidel a poprvé v historii převládají obytná auta nad přívěsnými karavany. Zájem podporují zkušenosti z covidových let, touha po nezávislém cestování i širší nabídka modelů.

Podle údajů Asociace kempování a karavaningu ČR (AKK ČR) bylo v létě 2025 registrováno téměř 64 tisíc obytných vozidel. Z toho 33,5 tisíce tvoří obytná auta a zbytek karavany. „Zlomový okamžik nastal letos. Po desítkách let, kdy měly karavany početní převahu, se na čele ocitla obytná auta. Je to jasný signál změny preferencí českých cestovatelů,“ říká předseda AKK ČR Jiří Krejča. Jen za první pololetí letošního roku přibylo 985 nových obytných aut a 364 nových karavanů. Pokud se trend udrží, bude rok 2025 patřit k nejsilnějším v historii českého karavaningu. Ukazuje to, že Češi stále častěji dávají přednost samostatným, plně vybaveným vozům, které jim umožňují cestovat pohodlně a nezávisle na ubytování i plánované trase.

Růst popularity potvrzují i čísla z cestovního ruchu. Podle Českého statistického úřadu Češi ve druhém čtvrtletí 2025 uskutečnili v hromadných ubytovacích zařízeních celkem osm milionů nocí, tedy o 5,3 procenta více než loni. Ještě výraznější růst je vidět u kempů, hlavního zázemí pro karavanisty. V roce 2024 se zde uskutečnilo 3,7 milionu přenocování, z toho přes 80 procent tvořili čeští hosté. V letošním druhém čtvrtletí do kempů přijelo meziročně o 6,8 procenta více hostů, kteří zůstali delší dobu.

„Za růstem popularity obytných vozů stojí hned několik faktorů – drahé rekreační nemovitosti, obliba domácí turistiky i větší důraz na flexibilitu,“ říká Marek Knieža, ředitel TipCars. „Češi ale hledají i větší zážitkovost: možnost kdykoli změnit plány, zastavit na zajímavém místě a užít si dovolenou vlastním tempem. Právě v tom je kouzlo obytných vozů,“ doplňuje.

Mikrobyty jsou trend

Mikrobyty jsou trend. Přečtěte si, kdy máte šanci na ně získat hypotéku a kdy nikoli

S tím, jak rostou ceny nemovitostí, začínají být v kurzu i netypické nemovitostní prostory, které donedávna moc zájemců o koupi ještě nelákaly. Už i hypoteční statistiky ale registrují rostoucí trend nákupu o byty s atypickými a miniaturními dispozicemi. Za jakých podmínek máte tedy šanci na takovéto nemovitosti získat hypotéku?

Přečíst článek

Z karavanů k obytňákům

Zatímco přívěsné karavany měly v Česku dlouhou tradici a v 80. letech byly pro mnohé symbolem svobody, dnes postupně ztrácejí na popularitě. Důvodem je především pohodlí a flexibilita obytných aut, která jsou soběstačná a cestovatelé nejsou odkázáni na tažné vozidlo. Obytný automobil umožňuje spontánní cestování. Lidé oceňují, že mohou vyrazit kdykoliv a kamkoliv, aniž by museli řešit složité připojování přívěsu. „Segmentace trhu jasně ukazuje, že Češi vnímají obytné vozy jako dlouhodobou alternativu k rekreačním nemovitostem. Zatímco rodiny hledají prostor, mladší páry kompaktnost a nároční zákazníci komfort, společným jmenovatelem je důraz na mobilitu a svobodu,“ uvádí Knieža.

Data TipCars ukazují, že trh s obytnými vozy se čím dál víc segmentuje a každý typ zákazníka hledá něco jiného. Alkovny, typické výrazným převisem nad kabinou řidiče, nabízejí více lůžek a díky praktickému uspořádání jsou ideální pro rodiny. V posledním roce jejich mediánová cena vzrostla o 150 tisíc korun a průměrné stáří kleslo o tři roky, což potvrzuje silnou poptávku.

Částečně integrované vozy kombinují kompaktnější rozměry s vyšším komfortem a udržují si nejvyšší cenovou hladinu – medián vozu dosahuje téměř 2,9 milionu korun – a zároveň omládly z šesti na pět let. Na opačném konci stojí mobilní domy, obytné jednotky, které se obvykle přepravují nákladním vozidlem a na místě usazují za pomoci jeřábu. Jejich mediánová cena klesla o 160 tisíc korun a věk se zvýšil o sedm let

Pandemie jako katalyzátor změn

Výrazným stimulem byl covid-19, kdy se cestování do zahraničí zastavilo a lidé hledali alternativy k hotelům. Pandemie ukázala, že cestovat se dá i jinak. Bezpečně, pohodlně a nezávisle. Obytná auta tento trend naplnila. Podle odborníků ale nejde o krátkodobý výkyv. Data ukazují, že od roku 2012 se počet obytných aut v Česku téměř ztrojnásobil, zatímco u karavanů docházelo k poklesu nebo stagnaci. Zájem o obytná auta však naráží i na své limity. Pořízení nového vozu se často pohybuje v řádu milionů korun a levnější nejsou ani dovážené ojetiny. K tomu se přidávají náklady na provoz a omezené možnosti parkování. Cestování obytným autem tak není vždy levnější než hotel. 

Experti ale očekávají, že počet obytných aut bude dál růst. Přibývá menších, úspornějších modelů, které se hodí i pro krátké výlety. S rostoucí poptávkou se rozšiřuje i infrastruktura – nové odpočívny, servisní místa a modernizované kempy. Česko se tak pomalu přibližuje západní Evropě, kde je karavaning dlouhodobě populární. Pokud bude tempo růstu pokračovat, během pár let se dostaneme na úroveň, kterou mají dnes třeba Rakousko nebo Nizozemsko.

Kempy už nejsou za babku. A lákají i náročné dovolenkáře

Češi jsou národem táborníků. Kempování má u nás dlouhou tradici, která se však za poslední roky významně proměnila. Doba, kdy stačil stan u rybníka a suchý záchod za keřem, je dávno pryč. Dnešní kempař očekává čisté sociální zázemí, elektrické přípojky, kvalitní restauraci nebo alespoň Wi-Fi. A je připraven si za to připlatit.

Přečíst článek

Letošní léto vrátilo Čechy ke kempingu. Hitem jsou obytňáky

Obyčejný byznys: Provoz kempu je sázkou do loterie, říká správce rekreačního zařízení

Jako kluk jezdil Petr Čada každé prázdniny s rodiči do kempu u Lužnice a láska k této řece mu vydržela po celý život. Po dokončení hotelové školy nabíral pár let zkušenosti v cizině a po návratu do Česka měl o své budoucnosti jasno. Pronajal si kemp v jižních Čechách. 

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

W Hollywood

RECENZE: Naleštěná bída pod slavným nápisem. Hotel W Hollywood je přehlídkou zklamání

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Volíme podle zákona z roku 1995. Asi si nikdo nevšiml, že je 21. století

Zleva soudkyně Veronika Křesťanová, předseda soudu Josef Baxa a soudkyně Kateřina Ronovská ve sněmovním sále Ústavního soudu, který vyhlásil, jak rozhodl o návrhu poslanců ANO na zrušení důchodové reformy
Profimedia
Dalibor Martínek

Před volbami roste politikům tlak, vzniká spousta sporů. Do svobodných voleb vstupuje i moc soudní, a dokonce i státní úřady. Má to tak být? Dva příklady z poslední doby.

Richard Chlad, nyní miliardář, za socialismu vekslák, vyhlásil obskurní soutěž za sto tisíc korun na podporu svých oblíbených Motoristů. Hned se této iniciativy chopil Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Kromě toho, že Filip Turek získal krátce před volbami další pozornost, tak je podivné, že kdejakou podporu řeší nějaký úřad.

Fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaně bez vědomí kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta, je povinna se před vstupem do volební kampaně registrovat jako registrovaná třetí osoba, praví zákon č. 247/1995 Sb, Paragraf 16, odstavec 2.

Zákon dává úřadu možnost pokutovat osoby, které placenou formou zasahují do volební kampaně, pokud registraci nemají, až do výše tři sta tisíc korun. To by Chlada asi nezlikvidovalo.

Spojené státy budou deportovat držitele víz, kteří oslavovali zabití konzervativního aktivisty Charlieho Kirka

Rubio: Máte víza a oslavovali jste smrt Kirka? Pak vás deportujeme

Spojené státy budou deportovat držitele víz, kteří oslavovali zabití konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, jenž byl minulý týden zastřelen ze střechy při debatě v areálu univerzity v Utahu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to oznámil v příspěvku na sociální síti X s tím, že proces rušení víz již začal. Rubio oznámení učinil v době, kdy lidé napříč Spojenými státy čelí profesním důsledkům za komentáře nebo reakce na sociálních sítích týkající se Kirkovy smrti, píše server Axios.

Přečíst článek

Nejvíc zarážející je, že se úřad placený z veřejných peněz zabývá tím, jestli je někdo někde registrován nebo není. Vždyť volby mají být svobodnou soutěží. Ať si každý podporuje, koho chce. Mít nějaký limit na předvolební výdaje je jistě správná myšlenka. Aby kdejaký miliardář si nenakoupil veškerý marketingový prostor a chudáci malé či nové strany měly šanci oslovit voliče.

Praha obsypaná Babišem

Na druhé straně, Andrej Babiš, přítel Richarda Fuxy, majitele BigBoardu, který má Prahu obsypanou svými reklamními plochami, měl plakáty na každém kroku. Kolik ho to stálo nebo jak Fuxovi pomoc s kampaní oplatil můžeme jenom spekulovat. Je fajn mít základní pravidla. Ale ta se dají všelijak obejít. Klíčové přeci je, aby se lidé mohli sami rozhodovat. Ne aby kampaň řídil nějaký úřad.

Máme tu přeci veřejnoprávní televizi, tak ať se každý politik vyžvaní, jak chce. Co je úřadu do toho, jestli je nějaký podporovatel registrovaný či není?

Kdo bojuje o Poslaneckou sněmovnu? Přečtěte si jednotlivé profily:

Andrej Babiš >>>

Petr Fiala >>>

Tomio Okamura >>>

Vít Rakušan >>>

Další profily šéfů politckých stran zveřejníme opět o víkendu. 

Druhým příkladem je soudní moc. Třetí noha demokratického zřízení. Jistě, musí se držet zákona a vykládat ho. Nicméně legislativní moc, o kterou ve volbách jde, a která může přijít se změnou zákonů, má krátce před volbami. Měla by mít prostor. Neznámá, na politickém spektru nová strana Volt, usilovně pracuje na tom, aby SPD a Stačilo! byly vyřazeny z voleb, jelikož je považuje za skryté koalice.

U krajských soudů Volt neuspěl, nyní oslovil Ústavní soud. Ten se podnětem bude zabývat. Není jasné, jestli to stihne do voleb. Vzhledem k tempu české justice to vypadá jako málo pravděpodobná varianta. Má to dvě roviny. Jednak by případné vyřazením těchto stran s celkem vysokými preferencemi poškodilo volby, a Volt by to těžko vyneslo do Poslanecké sněmovny. A druhou stránkou je, proč by si strany nemohly na své kandidátky napsat jména, jaká chtějí? Spolu je přiznanou koalicí, má těžší podmínky pro vstup do parlamentu. Cestu si vybraly samy, je to součástí marketingové strategie. Držíme spolu.

Šéf ANO Andrej Babiš

Dalibor Martínek: Češi milují Babiše. A hned po něm Okamuru

Češi si přejí jednobarevný kabinet hnutí ANO. Podle průzkumu agentury Median je pro takové řešení 41 procent lidí. Vládu ANO s SPD chce 37 procent, Spolu, STAN a Piráty jen 31 procent.

Přečíst článek

SPD je osobní projekt Tomia Okamury. Je celkem pochopitelné přijmout jeho myšlenku, že si na své kandidátky může prdnout, koho chce. A Stačilo! je osobním politickým projektem Daniela Sterzika. Proč by si na kandidátku nemohl dát, kdo ho napadne? Komunisty, socialisty a jiné divné existence. Proč to má řešit podle zákona z roku 1995 Ústavní soud?

Volby by měly být svobodnou soutěží. V Česku jsme si v devadesátých letech vytvořili úzkoprsé volební předpisy včetně úřadu pro dohled. K době to patřilo. Nikdo nechtěl návrat komunistů, bylo potřeba to trochu sešněrovat. Ale všiml si někdo, že uplynulo dalších třicet let?

Související

Jana Maláčová, Daniel Sterzik a Kateřina Konečná

Spolupráce se SOCDEM zafungovala. Hnutí Stačilo! v preferencích silně posílilo

Přečíst článek
Doporučujeme