Do sněmovny podle očekávání putuje žádost o vydání Andreje Babiše ke stíhání za dotační podvod kolem Čapího hnízda. Už po několikáté. Že se tak stane bylo zřejmé. Soudce pražského městského soudu Jan Šott to letos v létě dostal za úkol od Vrchního soudu.
Šott je zároveň nadřízeným soudem zaúkolován, pokud se nenajdou nějaké nové okolnosti, Babiše skutečně potrestat. Ne omilostnit, jako to udělal v roce 2023.
Přesně kvůli této hrozbě potřeboval Babiš vyhrát volby, získat ve sněmovně většinu. Aby ho poslanci soudu nevydali. Což se jistě stane, Babiš má nyní před zákonem jako poslanec s imunitou čtyři roky k dobru.
Poslanecká imunita za trestné činy je feudální přežitek. Možná spíš komunistický, protože ve středověku, když se šlechtic stavěl králi, byl leckdy také zkrácen o hlavu. Poslanecká imunita měla za účel ochránit poslance od případného účelového stíhání s politickým podtextem. Záměrem jistě nebylo chránit zloděje. Nyní se tak však děje.
Dalibor Martínek: Tance kolem Turka. Tak to krasavci Motoristů dejte
Prezident Petr Pavel přijal na Pražském hradě předsedu Motoristů Petra Macinku. Schůzku si vyžádal sám Macinka. „Určitě jsme se bavili o panu Turkovi, bavili jsme se o řadě věcí,“ řekl neurčitě šéf Motoristů po jednání.
Babiš může současnou aktivitu soudce Šotta přehlížet. A dál skládat svou vládu. Má ve sněmovně sto osmičku a tu jen tak nepustí. K hlasování o vydání Andreje Babiše ve sněmovně jistě dojde. Nemusíme ho sledovat, výsledek je předem jasný. Sám Babiš deklaroval, že se imunity nevzdá. Žádné rytířské gesto. Nechce do vězení, chce vládnout.
Hrozba vězení pro nastávajícího premiéra má však mnoho důsledků. Nyní například ten, že se Filip Turek, „lotr“, který programově porušuje pravidla, může stát ministrem zahraničí. Jestli se tak stane, zatím není jasné. Babiš nesedí ve vězení, právě skládá nový kabinet, konečný výsledek se brzy dozvíme.
Potenciální vydání ke stíhání bude po čtyři roky silnou zbraní v rukou Tomia Okamury a Petra Macinky. Nejenom Turek v Černínském paláci. V příštích letech se může stát cokoliv, co nelze předvídat. Budeme mít vydíratelného premiéra. Šott dá po hlasování svou žádost o vydání Babiše k ledu, ale může ji kdykoliv zase vytáhnout.
Nepříjemná věc pro Babiše. Nebude to takový kapitán, jak si představoval. Dva miliony jeho voličů to vědělo dopředu, bylo jim to jedno.
Prezident Petr Pavel přijal na Pražském hradě předsedu Motoristů Petra Macinku. Schůzku si vyžádal sám Macinka. „Určitě jsme se bavili o panu Turkovi, bavili jsme se o řadě věcí,“ řekl neurčitě šéf Motoristů po jednání.
Jakási neurčitost je, zdá se, součástí DNA nově se líhnoucí strany. Možná to bude strana. Zatím je to jen názorová odnož Václava Klause. Který se možná cítil být příliš starý na to, aby se v parlamentních volbách ještě ucházel o nějaký mocenský post. Už mu to nestálo za to, byl premiérem i prezidentem, má svá léta. Proč by měl usilovat o poslanecký post.
Také dobře věděl, že by ve volbách neuspěl, získal by jen pár procent. A na stará kolena si bývalý prezident takovou potupu raději ušetřil. Dal tam Macinku. Který pro něj pracuje bezmála dvacet let. Ten ve volbách překvapivě uspěl. Sice se s necelými sedmi procenty hlasů a třinácti poslanci stal nejmenší stranou ve Sněmovně, ale hlavně, stal se jazýčkem na vahách. Vystřídal v této roli dlouho působící Lidovce. A svou úlohu si maximálně užívá.
Tato pidi (ne)strana má mít čtyři ministry. To je celkem dost, z pohledu počtu mandátů ve Sněmovně. Ale Andreji Babišovi se toto spojenectví vyplatí. Má střet zájmů, podniká, chce vládnout zemi, a zároveň jeho firmy pobírají veřejné dotace. To je střet zájmů. Ačkoliv by Babiš jistě tvrdil opak. Navíc, má máslo na hlavě, spolupracoval s komunistickým režimem.
Takže Motoristé se mu hodí. Zdá se, že celé povolební vyjednávání je o Filipu Turkovi. Brzda dohody. Nově vznikající koalice mrštně vytvořila programové prohlášení, obsadila co nejvíc vedoucích postů ve Sněmovně. Okamura a Babiš, ovšem i Macinka (Klaus), pracují jako dobře namazaný stroj. Babiš se s Okamurou dřív nemusel. Ale je po volbách, porcuje se medvěd. Najednou je u stolu místo pro všechny.
Aktualizováno
Lukačovič žene k soudu Babiše. Kvůli tvrzení, že dluží na daních
Majitel největší tuzemské internetové firmy Seznam.cz Ivo Lukačovič se bude bránit u soudu proti tvrzením poslance a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že on nebo jeho firma dluží na srážkové dani z dividend 900 milionů korun. Bude chtít omluvu a náhradu škody, kterou chce věnovat na dobročinné účely. Babiš v reakci uvedl, že Lukačovič by měl spíše říct, proč jeho firma sídlí na Kypru, a ne v České republice.
Jen co s tím Turkem. Dělá neplechu. Jeho výhodou je, že v létě dokončil a obhájil před svými čtyřicátými narozeninami magisterskou práci. Je tedy magistrem. Jistě je na něj jeho alma mater, soukromá University College Prague, pyšná. Téma jeho závěrečné práce znělo: Americká hegemonie, intervencionismus a česká zahraniční politika: Pohledy Václava Klause jako bytostného antiintervencionisty.
Kromě toho, že je Turek možná pro mnoho žen charismatický, má takový dobře řezaný obličej, tak je nyní také vysokoškolsky vzdělaný. Proslavil se schopností rychle jezdit autem, stal se europoslancem, je milionář. Jako nový poslanec Sněmovny musel odevzdat majetkové přiznání, uvedl sedmdesát milionů korun.
Proč se tedy skládání vlády pořád točí kolem Turka? Turek je přeci člověkem budoucnosti. Co na něm prezidentu Pavlovi nesedí. Proč by to nemohl být nový ministr zahraničí? Proč kvůli přímluvám za Turka musí jezdit na Hrad Macinka? Krade Turek? Lže? Píše nesmysly na sociální sítě? Ale jděte. Je snad horší, než každý druhý z nás? Turek klidně může být ministrem, a také se jím pravděpodobně stane.
Dalibor Martínek: Víc pokut a daň za auto. Snad je to poslední Hřibův nápad
Dobrá zpráva. Zdeněk Hřib v prosinci skončí na pozici náměstka pražského primátora pro dopravu. Stal se poslancem, nechce kumulovat funkce. Špatná zpráva je, že ho nahradí další Pirát, Jaromír Beránek. Doprava v Praze bude dál trpět.
Čerstvé jídlo nonstop, bez kuchyně a bez obsluhy. Filip Sajler spustil síť chytrých lednic Eat Smart, které nabízejí přes stovku jídel včetně českých klasik – třeba i smažáku.
Bez kuchyně, bez obsluhy, bez starostí. Jen čerstvé jídlo dostupné 24/7. Filip Sajler po dvaceti letech v gastronomii přichází s projektem, který může přepsat budoucnost firemního stravování v Česku.
Eat Smart, síť chytrých lednic napojených na hi-tech gastronomické centrum, dnes roste tempem desítek procent měsíčně. Firmám slibuje až 75procentní úsporu nákladů. A zaměstnancům kvalitu, kterou by od „kantýny v lednici“ nečekali.
Projekt stojí na chytré lednice s RFID technologií (automatická identifikace a sledování objektů pomocí rádiových vln - - pozn. red). V tomto případě má každá krabička jídla svůj vlastní RFID čip, díky němuž má Eat Smart i firmy detailní přehled o dostupnosti jídel a jejich trvanlivosti. Výběr a platba probíhají přes aplikaci nebo displej lednice, celý systém je plně bezhotovostní a funguje nonstop.
Klasickou kantýnu přitom tato technologie dokáže nahradit s výrazně nižšími náklady. Firmy šetří až 90 procent investic a 75 procent provozu. Sajler vysvětluje, že impulz k vytvoření Eat Smart nevznikl ze dne na den. Roky vedli s klienty stejnou debatu - chtěli kvalitní jídlo ve firmách, ale nechtěli provozovat kantýnu ani řešit zaměstnance, provoz a náklady.
Češi dosáhli svého limitu. Za oběd víc než dvě stovky nedají
Po pěti letech zdražování se růst cen obědů v Česku téměř zastavil. Průměrná útrata se už několik měsíců drží kolem 197 korun a strávníci zjevně narazili na svůj cenový strop. Restaurace proto hledají rovnováhu mezi cenou a kvalitou, zatímco Češi zvažují, kde a za kolik se nají.
„Mezi lety 2015 až 2020 jsme měli každý týden desítky poptávek typu: máme továrnu, máme kanceláře, ale nechceme kantýnu,“ přibližuje Sajler. Společnost Perfect Canteen, kterou v té době Sajler 100procentně vlastnil (dnes má 85 procent společnosti rodina Piškaninů a zbývajících 15 procent patří Sajlerovi), tehdy tuto službu dlouhodobě nabízet nechtěla, protože by musela provozovat stovky malých výdejen, což firmě nedávalo ekonomický smysl.
Tým Perfect Canteen proto začal testovat různé systémy, ale nic nefungovalo uspokojivě. Až David Piškanin z HOPI přišel se zásadní myšlenkou, na jejímž základě vznikl kompletně interně vyvinutý produkt - česká technologická lednice, vyráběná převážně z tuzemských komponentů. „Říkali jsme si, že to musí být stejně přirozené, jako když doma otevřete lednici. Bez bariér, bez čekání, bez obsluhy,“ dodává Sajler. Proto Eat Smart cílí na segment mezi kantýnou a dovážkou.
Projekt Eat Smart vznikl v srpnu 2024 a firma už dodala 78 chytrých lednic, další desítky jsou ve výrobě a směřují k instalaci. Cílem je dosáhnout 100 lednic do konce roku, dalších sto v příštím roce. Systém Eat Smart dnes využívají firmy po celém Česku od kancelářských budov přes průmyslové závody až po zdravotnická zařízení. Celkem se prostřednictvím chytrých lednic prodá přibližně 50 tisíc jídel měsíčně. Koncept však nezůstává jen uvnitř firem. Na několika místech, například v budovách T-Mobile na Roztylech, Monety Money Bank nebo na Magistrátu města Hradec Králové a v ostravské nemocnici, jsou lednice přístupné i široké veřejnosti.
Firma plánuje i zahraniční expanzi do Německa a Rakouska, Polsko zvažuje. „My nejsme jen food projekt, jsme i technologický projekt. A to je kombinace, která nám otevírá dveře i mimo gastronomii,“ dodává Sajler.
Revoluce v centru Prahy: Ambiente ukázalo, jak se dělá restaurace budoucnosti
Ambiente proměnilo jednu z nejznámějších restaurací v Praze. Nový design Brasileira Slovanský dům ukazuje, že estetika může být i byznysovou strategií.
Jídla do lednice vznikají v jedné z hal v areálu firmy HOPI. Kombinace technologií sous-vide, slow cooking, vacuum cooking, cook&chill a precizního balení zajišťuje trvanlivost až 10 dní bez jediného konzervantu. Sajler přiznává, že největší inspiraci našel tam, kde se o jídle přemýšlí s neobvyklou precizností, a to v severských zemích. „Skandinávie je v potravinářských technologiích úplně jinde. Když jsme viděli tamní provozy, bylo to jako nahlédnout do budoucnosti. Tam jsme pochopili, jak může vypadat výrobní závod, který má duši kuchyně a disciplínu potravinářství,“ dodává.
Tým si proto prošel několik tamních závodů, aby pochopil, jak funguje technologie. Nešlo jen o stroje nebo procesy, ale o celé propojení světa gastronomie a moderní výroby. O schopnost skloubit chuť a autenticitu restaurace s hygienickými standardy potravinářství. Výsledkem je „hotovka“, která vyjde na cca 119 korun. Nejde ale jen o cenu. Sajler a jeho tým do každé krabičky chce přenést poctivou kuchyni. Stejně jako v restauracích se i v Modleticích pro vaření využívají ty nejkvalitnější suroviny, maso od farmářů nebo sůl z Mallorky.
Zapomeňte na foie gras. Nové V Zátiší sází na brambory s tvarohem
Po více než třiceti letech prošla jedna z ikon pražské gastronomie zásadní proměnou. V Zátiší, podnik, který je od počátku symbolem poctivého fine diningu, mění interiér i celou filozofii a s novým šéfem kuchyně. Pod taktovkou Daniela Bureše se budou servírovat tradiční slovanská jídla i zelenina z vlastního pole.
Ledničky Eat Smart nabízí přes 120 druhů jídel, včetně tradičních pokrmů, vegetariánských variant i sladkých klasik. Nejoblíbenější jsou plněné bramborové knedlíky se zelím a dukátové buchtičky s vanilkovým krémem. Navzdory moderním vlivům totiž stále platí, že 60 až 70 poptávky poptávky tvoří česká kuchyně. Takže ani lednice se neobejde bez tradičního smažáku.
„Když se bavíme o tom, jak českou klasiku posunout, jde hlavně o její zlehčování. Svíčkovou můžete udělat jinak, nemusí být tak těžká. Krémové omáčky jde připravit s menším množstvím smetany, přílohy lze odlehčit, nebo nahradit část tradičních surovin modernějšími prvky. Hodně pracujeme i s fermentovanou zeleninou,“ vysvětluje.
Neodmyslitelné jsou podle Sajlera italské těstoviny či asijská kuchyně. „A pak je tu Caesar salát. Ten nemůže chybět nikde, to je naprostý evergreen,“ říká s úsměvem. Zájem podle něj ale roste i o vegetariánské či veganské pokrmy.
Ani lunchmeat, ani vepřové ve vlastní šťávě. Jak chutná luxusní konzerva?
Lokál, Kuchyň, Pizza Nuova, Café Savoy, michelinská La Degustation a řada dalších – všechny tyto prestižní podniky spojuje jedna značka: Ambiente. A právě tato síť se nyní kromě vysoké gastronomie pouští i do retailu. Jejich recept? Přeměnit nejoblíbenější pokrmy na „konzervy“ dostupné pro každého.
Šťovík i chleba s máslem servírují v restauraci Zlatá Praha v zrekonstruovaném hotelu Fairmont (někdejší InterContinental). Kuchyni tam velí Maroš Jambor, který do Prahy přinesl zkušenosti z těch nejznámějších michelinských restauracích ve světě.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Češi dosáhli svého limitu. Za oběd víc než dvě stovky nedají
