Návštěvníci Londýna si nejspíš připlatí. Město zvažuje daň pro turisty
Londýn je cílem desítek milionů turistů ročně. Zatímco podobné metropole běžně vybírají od turistů poplatky za pobyt, britské hlavní město nikoliv. To by se ale mohlo brzy změnit. Jakými přístupy by se Londýn mohl inspirovat?
Britská vláda tento týden představí plán na ozdravení státního rozpočtu. Ministryně financí Rachel Reevesová ale ve středu nejspíš představí i změny, které do rozpočtu přímo nespadají. Jednou takovou by mělo být i nové právo regionálních zastupitelstev a starostů zavádět vlastní poplatky. Londýn se patrně chystá této možnosti využít, připojit se však mohou i další města.
Labouristický starosta hlavního města Sadiq Khan potenciální změnu vítá, čímž opatrně naznačuje, že by vedení skutečně mohlo přijít se speciální daní pro návštěvníky, kteří se v Londýně ubytují alespoň a jednu noc, uvádí BBC. Za minulý rok statistiky evidují 89 milionů přespání, takže případná daň by vynesla městskému rozpočtu pořádný balík. Podle Khana by si Londýn ročně přišel až na 240 milionů liber.
Skotsko i Wales mají poplatky pro návštěvníky již připravené, v případě Skotska tak mohou činit i přímo zastupitelstva. Například v Edinburghu bude daň činit pět procent z ceny ubytování. Ve Walesu od příštího roku budou turisté platit 1,30 libry za noc. Anglie je však podle BBC jedinou zemí v G7, kde zastupitelstva ani starostové s vlastní iniciativou přijít nesmějí.
Tunisko je země, kde se pouštní vítr mísí s vůní koření a slaný mořský vzduch se potkává s aromatem pečeného chleba. Každé jídlo zde připravují s hrdostí a úctou k tradicím. Jednou z těch nejcennějších je výroba harrisy, tedy legendární pálivé pasty, která se stala symbolem tuniské kuchyně.
Pálivé srdce Tuniska: Gastronomie, která voní po koření a tradici
Enjoy
Jak se dělá městská daň
Jen těžko však lze plány považovat za „zrudnutí“ Londýna nebo opatřením proti přílišnému turismu, které se v poslední době množí napříč Evropou. Poplatky za pobyt v turistické destinaci je totiž mimo Británii běžným dovolenkovým výdajem. Pobytové taxy jsou obvyklé v Evropských zemích i v Českých městech.
Think tank Centre for Cities vypracoval na žádost zastupitelů studii, ve které mapuje přístupy z turisticky oblíbených měst ze skupiny zemí G7. New York, Toronto, Milán, Paříž, Tokio a Mnichov už podobná opatření zavedly. Dosud není jasné, jak by daň v Londýně vypadala. Každopádně ale může čerpat inspiraci ze zmíněných měst. Ty jsou v zásadě tři.
Jednoduše vypadá rovný poplatek pro všechny pobyty, který vybírá Tokio. Má to ale jeden háček. Přestože japonské hlavní město hostí nejvíce pobytů, vybere ročně jen kolem 35 milionů liber, což by patrně bylo pro starostu Khana zklamáním.
Další možnosti jsou výrazně výnosnější. New York a Toronto vyžadují platbu v procentuální výši ceny ubytování. New York tak vydělá skoro 500 milionů liber. Podobné pravidlo mají třeba i německá města Berlín či Kolín nad Rýnem. Ve Francii a v Itálii (Milán se navíc chystá daň přechodně zvýšit kvůli olympiádě) se poplatek určuje podle destinace, typu ubytování a počtu hvězdiček – Británie však žádný zavedený systém hvězd nemá.
Odborníci bijí na poplach, studie názorně ilustrují, jakým peklem může skončit ignorování klimatických cílů. A společnost? Diskutuje o tom, co si o klimatu myslí Bill Gates. Vlivní na konferenci o emisích létají soukromými tryskáči. Chtělo by to drastickou změnu perspektivy.
Karel Pučelík: Nezajímá mě, co říká Bill Gates. Klimatické divadlo vlivných nás dovede akorát ke hladomoru
Názory
Podpora lokální ekonomiky
Zástupci sektoru služeb sice na nápad reagují s nelibostí a obávají se, že bude mít dopad na počty turistů ze zahraničí i domácích návštěvníků. Pro ilustraci, do Londýna vloni přicestovalo přes 20 milionů zahraničních cestovatelů a skoro 14 milionů domácích. Centre for Cities však tento scénář nepředpokládá. „Je nepravděpodobné, že by Londýn zaznamenal výrazný pokles počtu návštěvníků, pokud zavede daň ve výši srovnatelné s ostatními významnými městy,“ uvádí.
Daň by naopak přivítaly městské části, kam turisté často míří. Centrální čtvrť Westminster s řadou nejslavnějších památek po takovém opatření volá dlouhodobě. Velký počet návštěvníků prý finančně dopadá na místní obyvatele. „Ve dne máme přes milion obyvatel, zatímco v noci jich je asi 200 tisíc, což znamená, že místní daňoví poplatníci pomáhají dotovat zbytek Londýna,“ uvedl pro BBC labouristický lídr místního zastupitelstva Adam Hug.
Londýnská radnice předpokládá, že by daň byla vzpruhou pro místní ekonomiku. „Starosta jasně uvedl, že mírná turistická daň, podobná jako v jiných mezinárodních městech, by podpořila naši ekonomiku, přinesla růst a pomohla upevnit reputaci Londýna jako globální turistické a obchodní destinace,“ uvedl mluvčí starosty Khana.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.