Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Horský kolos, který vydržel. Labská bouda se mění a přitahuje stále víc návštěvníků

Labská bouda
ČTK
 ČTK

Labská bouda v nadmořské výšce 1340 metrů severozápadně od Špindlerova Mlýna je i po padesáti letech provozu oblíbenou zastávkou turistů na hřebenech Krkonoš. Zájem o ni v posledních letech roste. V extrémních horských podmínkách se osvědčila a dokázala, že má v Krkonoších své místo, řekla spolumajitelka Labské boudy Klára Sovová. Mnohými kritizovaný železobetonový kolos ve tvaru klínu je podle ní neodmyslitelnou součástí Krkonoš, který si nachází své příznivce.

„Údržba a provoz Labské boudy není legrace, ale neměnila bych. Třeba, co se týče zásobování, tak musíte vzhledem k nepřístupnosti místa a mnoha dalším okolnostem uvažovat v horizontu měsíců, ne dnů či týdnů. Počasí je tady extrémní a navíc podnikáme v nejpřísněji chráněné oblasti Krkonošského národního parku, tedy v klidovém území KRNAP,“ řekla Sovová.

Podle ní je nutné mít především dobrý tým spolupracovníků, který je schopen reagovat na nečekané výzvy. Chod Labské boudy zajišťuje 15 až 30 lidí podle vytížení hotelu, restaurace a bufetu, více práce má personál vzhledem k vyšší návštěvnosti v letních měsících.

„Labská bouda je takový malý zaoceánský parník, který se naštěstí tolik nehýbe, ale za to kolem něj často zuří bouře. Je potřeba počítat s tím, že když se něco pokazí, tak nelze čekat okamžitou pomoc, ale musíte si poradit sami,“ řekla Sovová.

Devítipodlažní stavba, částečně zapuštěná do svahu, s hlavním vchodem v úrovni nejvyššího patra nese stejný název jako hostinec zničený požárem v roce 1965. Nový hotel s více než 170 lůžky, téměř 80 pokoji a dvěma restauracemi zahájil provoz v roce 1975. Teď je kapacita hotelu asi dvoutřetinová, pokoje se postupně rekonstruují.

Chystané investice

Z větších investic, které na Labské boudě chystají, je vrátit do čela stavby v nejvyšším patře, kde je restaurace, velká vertikální okna. Nyní jsou tam menší okna v řadě nad sebou. „Velká okna zajišťovala neopakovatelný výhled do Labského dolu. Naším cílem je okna vrátit do původního stavu. Hledáme vhodnou technologii, která by to umožnila. Původní okna vlivem klimatických podmínek praskala, a tak byla vyměněna. Předpokládáme, že do pěti let práce začnou. Náklady včetně instalace nových oken odhadujeme do pěti milionů korun,“ řekla Sovová.

Základní kámen nové Labské boudy byl položen v červnu 1969 a slavnostně byla otevřena 15. listopadu 1975. „Labskou boudu odborná veřejnost začíná doceňovat. Ve své době to byla kvalitní architektura, styl hotelů, který k nám přišel z Francie a měl dostat lidi do hor,“ řekla Sovová.

Krkonošská chalupa

Konec chalupářského snu? Rekordní počet majitelů se chystá prodat své chaty

Chaty a chalupy v méně vyhledávaných lokalitách či v horším stavu po letošní chalupářské sezóně zlevnily. Naopak ceny nejdražších chat, chalup a nemovitostí vhodných k celoročnímu užívání se nezměnily, nebo dokonce vzrostly. Cenové rozdíly mezi rekreačními nemovitostmi v Česku se tak stále prohlubují. Některé chaty lze pořídit za statisíce, jiné i za několik milionů korun, uvádí analýza realitní platformy Bezrealitky.cz. Nyní, před podzimními prázdninami, chalupáři připravují své nemovitosti na zimu – a rekordní počet z nich plánuje prodej.

Přečíst článek

Provozovatelem horského hotelu je společnost Labská bouda, s.r.o. Majiteli Labské boudy jsou od roku 2020 z 60 procent Klára Sovová a ze 40 procent Tomáš Čumpelík. Sovová je spoluvlastníkem Labské boudy nepřetržitě od roku 2012. Od té doby investovali do rekonstrukce a modernizace objektu okolo 30 milionů korun. Sovová je také spolumajitelkou hřebenové Luční boudy ve východních Krkonoších.

Labská bouda má od roku 2022 nové opláštění, které vyšlo na více než deset milionů korun a jde tak o jednu z největších investic za poslední roky. Práce byly rozvržené do několika let, stavební sezona v Krkonoších je totiž vzhledem k počasí výrazně kratší než v podhůří. Další významnou investicí v obdobném rozsahu v poslední době byla změna energetické náročností objektu včetně zateplení či změny neekologického topného systému, nyní je tak Labská bouda vytápěná převážně za pomoci elektrické energie.

V posledních deseti letech vybudovali na Labské boudě třeba také čističku odpadních vod, došlo na výměnu zastaralých rozvodů nebo byla zrekonstruována restaurace s terasou. Restauraci majitelé objektu uvedli do původního stavu, zrušili příčky a na galerii udělali podle původních plánů točité schodiště.

Správa KRNAP koupila pozemky v Černém Dole, aby zastavila výstavbu apartmánů

Žádné apartmány: KRNAP vykoupil pozemky v Černém Dole, aby zabránil výstavbě

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) zabránila v Černém Dole na Trutnovsku možné výstavbě apartmánového komplexu na hranici parku. Od investora odkoupila za více než šest milionů korun rozsáhlé pozemky na loukách na východním okraji obce, uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Část pozemků je vedena v územním plánu obce jako zastavitelná plocha. Jejich ponechání v soukromém vlastnictví by podle Drahného znamenalo tlak na využití pro developerské projekty.

Přečíst článek

Návštěvnost roste

Návštěvnost Labské boudy v posledních letech podle Sovové roste. V covidových letech 2021 a 2022 evidovali na Labské boudě takzvaných lůžkonocí 3736 a 4864 a v následujícím roce 2023 jich bylo už 5221 a loni 5358. V letošním roce byla obsazenost lůžek do konce října 4922.

„Co se týče zájmu o ubytování na Labské boudě, tak jednoznačně vedou letní měsíce,“ řekla Sovová. Například letos v červenci a v srpnu evidují 662 a 790 lůžkonocí a loni ve stejné době 615 a 901. V zimní sezoně 2024/2025, tedy od listopadu do konce března, se měsíční počet lůžkonocí pohyboval od 256 v listopadu po 389 v únoru.

Restaurace a bufet ročně obslouží okolo 100 tisíc lidí. Zatímco mezi jednodenními návštěvníky Labské boudy, která je nedaleko česko-polské hranice, převažují Poláci nad Čechy, mezi ubytovanými je to naopak, vedou Češi. Němečtí turisté tvoří významný podíl návštěvníků Labské boudy pouze v období, když jsou v Německu státní svátky, to pak tvoří až 20 procent návštěvníků. Na Čechy a Poláky to ale nestačí. Roční náklady na provoz jsou přibližně deset milionů korun.

Na Labské boudě funguje meteorologická stanice a solární a ozónová observatoř Českého hydrometeorologického ústavu a v zimě tam má zázemí Horská služba Krkonoše.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Bouda Horní Malá Úpa

Zakázané hory? Ani náhodou. Tahle bouda stojí uprostřed KRNAPu a je dokonale legální

Přečíst článek

Konec boomu fast-casual? Chipotle zažívá největší ochlazení za roky

Chipotle Mexican Grill
ČTK
Zdeněk Pečený

Akcie společnosti Chipotle Mexican Grill od začátku roku odepsaly čtvrtinu hodnoty. Dříve miláček investorů a symbol zdravějšího fast-casual stravování dnes čelí zpomalení tržeb, úbytku zákazníků a změně nálady spotřebitelů. Zatímco Chipotle ztrácí, levnější řetězce jako McDonald’s či Burger King si udržují růst díky slevovým nabídkám a návratu k jednoduchosti.

Trh s rychlým občerstvením prochází dramatickým přeskupením. „V době výrazného růstu cen se těšily řetězce typu Chipotle velké oblibě, protože nabízely lepší hodnotu za peníze,“ vysvětluje analytik XTB Tomáš Cverna. Jakmile se ale inflace začala uklidňovat a cenové rozdíly mezi fast-foodem a kvalitnějšími alternativami se rozšířily, zákazníci se začali vracet k levnějšímu jídlu. „To se dotýká výkonnosti dříve oblíbených alternativ k restauracím rychlého občerstvení. Akcie Chipotle tak klesají k ročním minimům,“ dodává Cverna.

Dvourychlostní trh

Podle Lukáše Rašky z Portu situace Chipotle odráží širší trend v americkém sektoru. „Zatímco klasické řetězce typu McDonald’s či Burger King těží z levnějších nabídek a slevových menu, prémiovější fast-casual hráči, jako Chipotle nebo Cava, narážejí na rostoucí cenovou citlivost spotřebitelů,“ říká. Tento dvourychlostní vývoj znamená, že masovější značky zvládají slabší spotřebu lépe než koncepty stavějící na kvalitě a vyšší průměrné útratě.

Z investičního pohledu nejde o problém jedné firmy, ale o celkový posun ve spotřebitelském chování. „Chipotle má stále silnou značku a schopnost růst prostřednictvím expanze i digitalizace, ale současný vývoj ukazuje, že ani prémiové řetězce nejsou vůči ekonomickým cyklům imunní,“ doplňuje Raška.

Jídelna na Výtoni

Jsou jídla na tácu jen levná? Není to tak, jídelny konkurují i kvalitou

Rychle, levně a hlavně chutně se najíst jsme tentokrát vyrazili do táckárny nedaleko Výtoně. Za oběd včetně nápoje jsme zaplatili každý něco kolem 160 korun.

Přečíst článek

Fundamenty zůstávají silné

Akcie Chipotle Mexican Grill od začátku roku ztratily zhruba dvacet pět procent po slabších kvartálních výsledcích. Tržby vzrostly o 7,8 procenta na 2,72 miliardy dolarů, ale růst srovnatelných prodejen byl jen 0,3 procenta, což trh zklamalo. Management navíc snížil celoroční výhled a přiznal úbytek zákazníků s nižšími a středními příjmy.

„Tento trend se nejvíce projevuje u věkové skupiny 25–35 let, která je pro fast-casual segment klíčová,“ připomíná Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital. Dodává, že Chipotle i přes krátkodobý pokles zůstává finančně zdravou firmou – s provozní marží 17 procent, návratností kapitálu 45 procent a plánem otevřít až 370 nových poboček v roce 2026. Digitální prodej dnes tvoří více než 36 procent tržeb, což zůstává silnou konkurenční výhodou.

Přechodné ochlazení

Míšek uzavírá, že pokles akcií je spíše dočasnou korekcí než známkou strukturálního problému. „Pro investory s delším horizontem může být současná cena kolem 30 dolarů za akcii příležitostí k postupnému vstupu,“ uvádí. Z krátkodobého hlediska ale trh vysílá jasný signál: v době nejistoty se americký spotřebitel vrací k nejnižší ceně – a v té hře má Chipotle zatím slabší karty.

Související

S&P 500

Akciové trhy v euforii: rekordy lámou Amerika, Evropa i Asie. Lídrem roku je Japonsko

Přečíst článek

Češi zasluhují pochvalu za třídění elektroodpadu, zato se zelenou elektřinou je to horší

Češi zasluhují pochvalu za třídění elektroodpadu, zato se zelenou elektřinou je to horší
Profimedia
Jaroslav Kramer

Dobré úmysly často vedou k nešťastným koncům, ukazuje letos počínání Evropské komise v udržitelných regulacích. Čím si pošramotila důvěryhodnost a co jí lze naopak přičíst k dobru? Kde drhne přechod k nové energetice? A přináší udržitelnost omezení nebo i nové svobody? Přečtete si v následujícím souhrnu zajímavostí z dalších sedmi dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.

V udržitelnosti je to jedno z témat roku. Evropská komise chtěla vyjít vstříc byznysu a zjednodušit některé regulace. Nejviditelnější byl asi návrh úlev v povinném ESG reportingu. Výsledkem je však podle spoluzakladatele poradenské společnosti Envitral Lukáše Ferkla spíše nejistota, která komplikuje plánování i investice. „Asi všichni se shodnou na tom, že to nebylo provedeno šťastně,“ říká.

video

České firmy od ESG neutíkají, spíše naopak, zaznělo na konferenci newstream.cz

Firmy se připravují na novou éru ESG reportingu a povinnost referovat o udržitelnosti podle nové evropské směrnice. Letošní květen by pak mohl přinést i schválení odkladu povinnosti pro vybrané skupiny firem. Zavedení reportingu by ale společnosti neměly vnímat jen jako povinný diktát z Bruselu, nýbrž jako výzvu, která jim do budoucna přinese hodnotu, pomůže řídit rizika a zlepší i konkurenceschopnost, shodli se v odborné debatě Newstream lídři byznysu, z nichž někteří už sami mají s tímto reportingem i vlastní zkušenost.

Přečíst článek

Některé změny byly podle něj retroaktivní, což je velký problém, který vnáší nejistotu do právního řádu. Změna pravidel navíc přišla za situace, kdy už celá řada firem do nové povinnosti nainvestovala nemálo energie, času i peněz. To představuje značný šrám na důvěryhodnosti Evropské komise. Ferkl ale nezapomíná ani na pozitiva. Zejména to, že debata o udržitelnosti se vrací na racionálnější úroveň. Srovnání Evropy a Spojených států podle experta z Envitrailu ukazuje, že svět k větší udržitelnosti směřuje i bez regulace, takže by bylo nejlepší, kdyby Evropská unie spíše využívala mezinárodně uznávané standardy a nezaváděla úplně nové administrativní nástroje.

Poslechněte si nejnovější epizody podcastu Trendy v udržitelnosti 

Lze se ovšem setkat i s pozitivnějšími pohledy. Partner advokátní kanceláře White & Case Ivo Janda balík Omnibus, jehož součástí je návrh uvolnění pravidel reportingu, spíše přivítal. Nová Evropská komise podle něho chápe, že vydávání zpráv o udržitelnosti musí dávat smysl a nemělo by zahlcovat malé a střední firmy. „Je to třeba odstupňovat podle velikosti firem, místa jejich působení a nastavit chytře tak, aby reporting postihl jen ty firmy, kde to má logiku,“ říká Janda.

Zároveň nabízí hlubší pohled na věc. Množství směrnic a nařízení podle něj mnohdy není výsledkem právnického diktátu shora. Právo často přichází až jako druhé, když reaguje na politický, ekonomický a sociální vývoj. „Myslím si, že potřeba regulace vzešla ze socioekonomického prostředí velkých firem. A fakt, že třeba k reportování přešla řada z nich dobrovolně, dokládá, že v investičním světě je to potřeba. Protože když se investoři zajímají o firmu, musí sledovat objektivní kritéria a regulace ESG je pomáhá vytvářet,“ komentuje Janda.

Stopka lakování na zeleno

Ohledně budoucí podoby pravidel pro ESG reporting nyní panuje nejistota. V některých oblastech udržitelné agendy je ale jasněji. Například v regulaci greenwashingu. Návrh novelizace občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele zavádí do českého práva směrnici o posilování spotřebitelů v oblasti zelené transformace.

Prakticky řečeno jde o to, že dnes má na sobě téměř každý výrobek informaci o dopadu na životní prostředí. „Evropská unie ale došla k závěru, že spousta těchto tvrzení nemá žádné opodstatnění. Nově tedy budou zakázána obecná tvrzení typu ´šetrný k životnímu prostředí´, ´zelený´ a podobně, aniž by takový claim byl podložen důkazy,“ upozorňuje partnerka a ředitelka české kanceláře Peterka Partners Barbora Urbancová. Zároveň připomíná, že trest za takový přestupek nemusí končit postihem ze strany regulátora. „V sázce je pak reputace na trhu, žaloby od spotřebitelů, případně konkurentů na trhu. Takže se to určitě nevyplatí,“ dodává.

Martin Křivánek z KPMG

Česko to v otázkách ESG nebude mít lehké, jsme průmyslová země, říká Martin Křivánek z KPMG

Udržitelnost, ESG a CSRD. To jsou pojmy, které na nás míří ze všech stran. Nejvíc je asi v tuto chvíli řeší velké firmy, kterých se už příští rok budou týkat první nefinanční reporty za rok 2024. Jak ale zmiňuje Martin Křivánek, který vede ESG služby v KPMG, systém je nastaven tak, že budou muset reportovat víceméně všichni a této povinnosti během dalších pár let nikdo neunikne. „Kdo začíná reportovat jako jeden z prvních, potřebuje informace nejen o sobě, ale i o celém svém dodavatelsko-odběratelském (resp. hodnotovém) řetězci. Důležité je, kdo dodává suroviny, jak funguje výroba nebo jak to následně distribuujete,“ vysvětluje.

Přečíst článek

Smělé vize versus pohledy z praxe

Energie pohání civilizace a udržitelná energetická transformace proto nemizí ze středu pozornosti. Proti smělým strategiím se ale občas staví realita. Česko je se zhruba 17procentním podílem obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny výrazně pod celoevropskou úrovní, která byla loni téměř trojnásobná. Základní cíle do budoucna vytyčuje národní klimaticko-energetický plán, který počítá s růstem zhruba na 28 procent do roku 2030.

„Osobně si myslím, že to není reálné. Když vezmeme, co vše za zbudováním obnovitelného zdroje stojí, je to poměrně krátká doba, abychom docílili takto vysokého čísla,“ říká Pavel Mrkáček, spoluzakladatel Katemo Group, která buduje aktuálně největší bateriové úložiště v Česku. Její projekt v Modlanech na Ústecku zahrnuje také jednu z největších tuzemských fotovoltaických elektráren. Podnikatel, který má s obnovitelnými zdroji praktické zkušenosti, svou prognózu zdůvodňuje tím, že ve hře je příliš mnoho podmínek, které je třeba v případě energetických investic splnit. V případě záměru na zelené louce může být jen příprava a shánění všech povolení na léta.

větrná elektrárna, ilustrační foto

Větrná energie: Promarněná ekonomická příležitost pro celé Česko?

Sousední státy investují miliardy do rozvoje větrné energie a zajišťují si tak nejen levnější energii, ale i nové příjmy pro obce a obyvatele v regionech s větrnými elektrárnami, Česká republika však v této oblasti stále zaostává. Větrná energetika přitom nepředstavuje jen nástroj ekologické transformace – má také silný ekonomický potenciál. A ten v Česku zůstává z velké části nevyužitý.

Přečíst článek

Energetická transformace přináší vedle přechodu k bezemisním zdrojům i další novinky, jako je sdílení energií z lokálních zdrojů, typicky fotovoltaik na střechách. I jeho rozvoj může být pomalejší, než se očekávalo. Naznačuje to příklad společnosti ZDR Investments, která spravuje nemovitostní fondy investující primárně do nákupních parků. Jejich střechy jsou pro instalaci fotovoltaických elektráren ideální příležitostí a firma jí využívá.

Pustila také do pilotního projektu na sdílení vyrobené elektřiny, což od loňska umožňuje legislativa. Záměr postoupil značně daleko – až ke stanovování alokačních klíčů, podle nichž se proud v daném časovém úseku rozděluje jednotlivým odběratelům. „Je to celé velice administrativně náročné. Pravý čas ale ještě nenazrál, takže budeme pokračovat, až i legislativa postoupí zase dál,“ líčí osud projektu ESG manažerka firmy Marcela Fujanová. V Rakousku už jsou podle ní některé fotovoltaiky ZDR Investments zapojeny do komunitní energetiky. V Česku je vývoj pomalejší i kvůli tomu, že obce často teprve zpracovávají energetické koncepce.

Budoucnost je ve sdílené energetice, říká šéf Woltairu Jan Hanuš

Podle společnosti Deloitte patří mezi nejrychleji rostoucí firmy v Evropě a mohl by se dokonce stát i dalším českým jednorožcem, tedy startupem s tržní hodnotou přesahující miliardu dolarů. Woltair v letošním roce vstoupil na dva zahraniční trhy, roste ale i v domovském Česku. A peníze od investorů se jen hrnou. „Každá země, která se zabývá adopcí zelené energie, řeší to samé. Je to především nedostatek kapacit na straně techniků. Woltair je pro investory extrémně zajímavý právě tím, že nabízí efektivní řešení,“ říká generální ředitel Jan Hanuš.

Přečíst článek

Český úspěch a špetka filozofie

Jsou ale i sféry udržitelnosti, kde podle zasvěcených Česko spíše vyniká. Patří sem například sběr elektroodpadu. Toho výrazně přibývá s tím, jak se se lidé obklopují stále větším množstvím elektrospotřebičů. Naštěstí jsou poměrně uvědomělí v jeho třídění. Týká se to hlavně větších spotřebičů, menší přeci jen občas skončí ve směsném odpadu. „Celkově ale Češi třídí velmi dobře, chtěl bych je pochválit,“ říká Daniel Šafář, obchodní ředitel společnosti Asekol, jednoho z prvních kolektivních systémů sběru elektroodpadu v tuzemsku. Ten v prvním roce svého působení před 20 lety sesbíral necelých šest tisíc tun elektroodpadu, loni to bylo skoro 70 tisíc tun.

Česko míru sběru elektroodpadu postupně zvyšuje, i když ještě v roce 2023 se mu podle dostupných čísel ministerstva životního prostředí nepodařilo naplnit požadovanou kvótu 65 procent. Plní ji jen některé kolektivní systémy a Asekol mezi ně s úrovní 65,5 procenta patří. V rámci Evropy se ale podle Šafáře naše země řadí k těm úspěšnějším.

Rozmach užívání elektrických přístrojů se svými odpadovými důsledky ukazuje na základní otázku udržitelné transformace: zda se dá skloubit společnost založená na růstu s dlouhodobou udržitelností. „My bereme růst jako vzestup HDP a spotřeby. To se s dlouhodobou udržitelností slučuje těžko,“ soudí zakladatel advokátní kanceláře PRK Partners Marek Procházka.

Planeta má totiž biogeofyzické limity. Pouze efektivita nestačí, protože její zvyšování často vede i ke zvyšování spotřeby. Samospasitelná není ani cirkularita, tedy právě omezování odpadů. Je proto třeba hledat nové přístupy a pohledy. Konzumní kultura podle Procházky stvořila ideu, že svoboda je možnost volby mezi co nejvíce produkty. Udržitelnost se pak jeví jako omezení možností. „Jenže svoboda je v podstatě osvobození od závislostí ve velmi širokém spektru, tedy například i na fosilních palivech, na drahých energiích nebo na konzumerismu,“ říká Procházka. Udržitelná éra tak může přinést nové formy svobody – přechod od svobody kvantitativní ke svobodě kvalitativní.

Zjistěte více o projektu [ta] Udržitelnost

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Jan Sadil

Jan Sadil: Bydlení bude dál zdražovat, ale už jen mírně, pohybujeme se na úrovni dostupnosti

Přečíst článek
Tradiční Oktoberfest čelí kulturní válce. Ne kvůli pivu, ale biokuřatům

Tradiční Oktoberfest čelí kulturní válce. Ne kvůli pivu, ale biokuřatům a udržitelnosti

Přečíst článek
Doporučujeme