Horský kolos, který vydržel. Labská bouda se mění a přitahuje stále víc návštěvníků
Labská bouda v nadmořské výšce 1340 metrů severozápadně od Špindlerova Mlýna je i po padesáti letech provozu oblíbenou zastávkou turistů na hřebenech Krkonoš. Zájem o ni v posledních letech roste. V extrémních horských podmínkách se osvědčila a dokázala, že má v Krkonoších své místo, řekla spolumajitelka Labské boudy Klára Sovová. Mnohými kritizovaný železobetonový kolos ve tvaru klínu je podle ní neodmyslitelnou součástí Krkonoš, který si nachází své příznivce.
„Údržba a provoz Labské boudy není legrace, ale neměnila bych. Třeba, co se týče zásobování, tak musíte vzhledem k nepřístupnosti místa a mnoha dalším okolnostem uvažovat v horizontu měsíců, ne dnů či týdnů. Počasí je tady extrémní a navíc podnikáme v nejpřísněji chráněné oblasti Krkonošského národního parku, tedy v klidovém území KRNAP,“ řekla Sovová.
Podle ní je nutné mít především dobrý tým spolupracovníků, který je schopen reagovat na nečekané výzvy. Chod Labské boudy zajišťuje 15 až 30 lidí podle vytížení hotelu, restaurace a bufetu, více práce má personál vzhledem k vyšší návštěvnosti v letních měsících.
„Labská bouda je takový malý zaoceánský parník, který se naštěstí tolik nehýbe, ale za to kolem něj často zuří bouře. Je potřeba počítat s tím, že když se něco pokazí, tak nelze čekat okamžitou pomoc, ale musíte si poradit sami,“ řekla Sovová.
Devítipodlažní stavba, částečně zapuštěná do svahu, s hlavním vchodem v úrovni nejvyššího patra nese stejný název jako hostinec zničený požárem v roce 1965. Nový hotel s více než 170 lůžky, téměř 80 pokoji a dvěma restauracemi zahájil provoz v roce 1975. Teď je kapacita hotelu asi dvoutřetinová, pokoje se postupně rekonstruují.
Chystané investice
Z větších investic, které na Labské boudě chystají, je vrátit do čela stavby v nejvyšším patře, kde je restaurace, velká vertikální okna. Nyní jsou tam menší okna v řadě nad sebou. „Velká okna zajišťovala neopakovatelný výhled do Labského dolu. Naším cílem je okna vrátit do původního stavu. Hledáme vhodnou technologii, která by to umožnila. Původní okna vlivem klimatických podmínek praskala, a tak byla vyměněna. Předpokládáme, že do pěti let práce začnou. Náklady včetně instalace nových oken odhadujeme do pěti milionů korun,“ řekla Sovová.
Základní kámen nové Labské boudy byl položen v červnu 1969 a slavnostně byla otevřena 15. listopadu 1975. „Labskou boudu odborná veřejnost začíná doceňovat. Ve své době to byla kvalitní architektura, styl hotelů, který k nám přišel z Francie a měl dostat lidi do hor,“ řekla Sovová.
Chaty a chalupy v méně vyhledávaných lokalitách či v horším stavu po letošní chalupářské sezóně zlevnily. Naopak ceny nejdražších chat, chalup a nemovitostí vhodných k celoročnímu užívání se nezměnily, nebo dokonce vzrostly. Cenové rozdíly mezi rekreačními nemovitostmi v Česku se tak stále prohlubují. Některé chaty lze pořídit za statisíce, jiné i za několik milionů korun, uvádí analýza realitní platformy Bezrealitky.cz. Nyní, před podzimními prázdninami, chalupáři připravují své nemovitosti na zimu – a rekordní počet z nich plánuje prodej.
Konec chalupářského snu? Rekordní počet majitelů se chystá prodat své chaty
Reality
Provozovatelem horského hotelu je společnost Labská bouda, s.r.o. Majiteli Labské boudy jsou od roku 2020 z 60 procent Klára Sovová a ze 40 procent Tomáš Čumpelík. Sovová je spoluvlastníkem Labské boudy nepřetržitě od roku 2012. Od té doby investovali do rekonstrukce a modernizace objektu okolo 30 milionů korun. Sovová je také spolumajitelkou hřebenové Luční boudy ve východních Krkonoších.
Labská bouda má od roku 2022 nové opláštění, které vyšlo na více než deset milionů korun a jde tak o jednu z největších investic za poslední roky. Práce byly rozvržené do několika let, stavební sezona v Krkonoších je totiž vzhledem k počasí výrazně kratší než v podhůří. Další významnou investicí v obdobném rozsahu v poslední době byla změna energetické náročností objektu včetně zateplení či změny neekologického topného systému, nyní je tak Labská bouda vytápěná převážně za pomoci elektrické energie.
V posledních deseti letech vybudovali na Labské boudě třeba také čističku odpadních vod, došlo na výměnu zastaralých rozvodů nebo byla zrekonstruována restaurace s terasou. Restauraci majitelé objektu uvedli do původního stavu, zrušili příčky a na galerii udělali podle původních plánů točité schodiště.
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) zabránila v Černém Dole na Trutnovsku možné výstavbě apartmánového komplexu na hranici parku. Od investora odkoupila za více než šest milionů korun rozsáhlé pozemky na loukách na východním okraji obce, uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Část pozemků je vedena v územním plánu obce jako zastavitelná plocha. Jejich ponechání v soukromém vlastnictví by podle Drahného znamenalo tlak na využití pro developerské projekty.
Žádné apartmány: KRNAP vykoupil pozemky v Černém Dole, aby zabránil výstavbě
Reality
Návštěvnost roste
Návštěvnost Labské boudy v posledních letech podle Sovové roste. V covidových letech 2021 a 2022 evidovali na Labské boudě takzvaných lůžkonocí 3736 a 4864 a v následujícím roce 2023 jich bylo už 5221 a loni 5358. V letošním roce byla obsazenost lůžek do konce října 4922.
„Co se týče zájmu o ubytování na Labské boudě, tak jednoznačně vedou letní měsíce,“ řekla Sovová. Například letos v červenci a v srpnu evidují 662 a 790 lůžkonocí a loni ve stejné době 615 a 901. V zimní sezoně 2024/2025, tedy od listopadu do konce března, se měsíční počet lůžkonocí pohyboval od 256 v listopadu po 389 v únoru.
Restaurace a bufet ročně obslouží okolo 100 tisíc lidí. Zatímco mezi jednodenními návštěvníky Labské boudy, která je nedaleko česko-polské hranice, převažují Poláci nad Čechy, mezi ubytovanými je to naopak, vedou Češi. Němečtí turisté tvoří významný podíl návštěvníků Labské boudy pouze v období, když jsou v Německu státní svátky, to pak tvoří až 20 procent návštěvníků. Na Čechy a Poláky to ale nestačí. Roční náklady na provoz jsou přibližně deset milionů korun.
Na Labské boudě funguje meteorologická stanice a solární a ozónová observatoř Českého hydrometeorologického ústavu a v zimě tam má zázemí Horská služba Krkonoše.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
