Průmyslová zóna Panattoni Smart Park, plánovaná na pozemcích okolo někdejšího dolu Barbora na Karvinsku a v blízkosti šikmého kostela svatého Petra z Alkantary, nepotřebuje mít zpracovanou studii EIA o vlivu na životní prostředí. Zatím nepravomocně takto rozhodlo ministerstvo životního prostředí, uvedla Mladá fronta Dnes. Společnost Panattoni rozhodnutí ministerstva přivítala. Odpůrci podle deníku plánují odvolání. Záměr se nelíbí památkářům nebo spolku Stará Karviná. Vadí jim, že má areál přetvořit území, jež je i cennou archeologickou lokalitou.

„Záměr společnosti Panattoni Czech Republic Development nemůže mít významný vliv na životní prostředí a nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona,“ stojí podle MfD v rozhodnutí ministerstva. K oznámení záměru ministerstvo obdrželo 41 vyjádření dotčených orgánů, samosprávy, veřejnosti i vlastních odborů. Z toho zástupci veřejnosti zaslali 30 vyjádření, pod nimiž se podepsalo 279 lidí.

5 fotografií v galerii

Nevratný zásah

Památkáři v průběhu řízení opakovaně uvedli, že plánovaná výstavba představuje významný a nevratný zásah do kulturně-historických, archeologických i krajinářských hodnot území Karviná-Doly, kde by chystaná průmyslová zóna měla stát. „Jde o archeologickou lokalitu s kontinuální stratigrafií od středověkého sídelního jádra až po industriální vrstvu 20. století. Záměr představuje nevratný zásah do archeologické vrstvy území, a to v rozsahu, který nelze kompenzovat pouhou záchrannou dokumentací,“ uvedli.

Ministerstvo v rozhodnutí uvádí, že při posuzování nebyly identifikovány významné negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, které by vyžadovaly vypracování studie EIA. Otázky památkové ochrany podle něj náleží do kompetence orgánů státní památkové péče a mají být řešeny v navazujících řízeních. Což je třeba vyřizování stavebního povolení.

Karvinský magistrát během zjišťovacího řízení připomínky neuplatnil, vedení města projekt dlouhodobě podporuje. „Považujeme jej za důležitý impuls pro místní ekonomiku. Očekáváme od projektu nejen vznik nových pracovních míst,“ komentoval rozhodnutí karvinský primátor Jan Wolf (SOCDEM).

Mosty, tramvaje a byty: jak rok 2026 promění Prahu

Reality

Rok 2026 přinese do Prahy viditelné změny. Dokončení Dvoreckého mostu, start nových tramvajových tratí a pokračující výstavba v bývalých brownfieldech posunou město do další fáze rozvoje. Současně se chystá schválení Metropolitního plánu, který má zrychlit povolování staveb a změnit podobu metropole.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Podle předsedkyně spolku Za Starou Karvinou Terezy Ondruszové, není rozhodnutí ministerstva adekvátní a spolek podá odvolání. „Jedná se o záměr natolik zásadní, že by podle nás měl proběhnout celý proces EIA,“ cituje ji MfD. Za největší problém označila samotné umístění průmyslové zóny v někdejším centru Karviné a fakt, že projekt neřeší možnost využití jiných lokalit.

Společnost Panattoni rozhodnutí ministerstva přivítala. „Výrazně se tak posouváme k realizaci projektu,“ konstatoval mluvčí Panattoni Karel Taschner, podle něj by stavba měla začít do konce roku 2026.

Průmyslový areál má vzniknout u bývalého Dolu Barbora a kostela, který je jedinou dochovanou stavbou ze staré Karviné. Chrám kvůli poddolování výrazně poklesl a naklonil se. Jako šikmý kostel ho proslavila spisovatelka Karin Lednická. Spolek Stará Karviná podal návrh na vyhlášení území krajinnou památkovou zónou. Rozloha celého areálu bude milion metrů čtverečních, přičemž samotné stavby budou zabírat zhruba její třetinu. V zóně by mohlo vzniknout až 4500 nových pracovních míst a celková výše investic by mohla dosáhnout až 25 miliard korun.

Bývalý šéf Transparency International a komentátor David Ondráčka vydal u nakladatelství Práh úspěšnou knihu Kauza Česko. Portál newstream.cz z ní nabízí několik ukázek. Ve druhé se Ondráčka věnuje fenoménu politických podnikatelů, pro které se v Česku ujal termín kmotři nebo zcela zavádějící označení lobbisté.

Fenomén „politických kmotrů“ je esencí českého postsocialistického politického kapitalismu. Kmotry si spojujeme s italskou mafií, ale u nás i kongresy ODS probíhaly tak, že se místo politických vizí řešilo, kdo dostane krajskou nemocnici a kdo jakou dotaci. Co to je za fenomén a v čem byl (anebo stále je) v Česku výjimečný? Pojďme se zamyslet nad tím, jaký dopad to mělo na českou politiku a strany, hlavně na ODS. A zda funguje i dnes.

Tato kategorie lidí a kšeftařů se napojila hlavně na ODS, ale dělo se to i v ČSSD, měly je Věci veřejné, STAN a další strany. Říkalo se jim někdy političtí podnikatelé, což je samo o sobě zajímavý termín… Jako že podnikají s politikou? Nebo díky politice?

Tito „političtí podnikatelé“ nepodnikali s produkty nebo službami, ale s vlivem, s přístupem k rozhodování, s funkcemi. Politika byl výnosný byznys. Média je někdy označovala za kontroverzní lobbisty, což je absurdní, lobbista nemá uplácet, slibovat pozice a peníze, ovládat stranické struktury a kandidáty.

Nařvaní chlápci

Typický kmotr byl statný padesátník, původem z devadesátkového podsvětí, vyhazovač z diskotéky nebo „manažer“ místní bezpečnostní agentury, často pocházející z okresní galérky, rváči, za komančů dealeři aut, valut nebo veksláci prodávající bony před Tuzexem. Někteří s trestní minulostí, jiní napojení na polomafiánské struktury, někteří se záznamem za fyzické napadení. Na konci devadesátek si přesedli do správní rady nemocnice, dopravního podniku nebo energetické firmy. Pořád trochu řízkové, ale už v saku a s účetním i advokátem vedle sebe.

Tyto figury najednou opanovaly vládní strany, a to tak, že absolutně. Krajští kmotři řídili regiony, dosazovali své lidi, dělili si moc, teritoria a kořist. Specifická paralelní struktura, která nahrazovala optimální politický proces – výběr kandidátů nebo nominace do klíčových manažerských pozic ve státních a městských firmách. Tak to reálně fungovalo a lidi samozřejmě viděli, že tak to funguje, že tito gangsteři jsou politická realita, a ODS se za to nikdy neomluvila.

Každý kraj svého kmotra

Každý kraj měl svého „kmotra“ – neoficiálního, ale všeobecně známého. Tahle země si v určité době zasloužila vlastní mapu politického podsvětí, protože moc se neuchvacovala z parlamentu, ale z radnic a hejtmanství. Nejprve naskočili logicky na magistráty velkých měst, později na hejtmanství a zajímaly je hlavně městské firmy. Tam, kde tekly miliardy z veřejných rozpočtů, se zjevovali muži v saku s mobilem u ucha, kteří nikdy nekandidovali, ale bez nichž se nedalo nic rozhodnout.

Z městských firem se stal zlatý důl pro každého, kdo dokázal správně „navrhnout řešení“ a měl správné známé. Rozpočty nemocnic, dopravních podniků, technických služeb – to nebyly veřejné instituce, ale políčka ve hře malé politické monopoly, kde šlo o to, kdo si postaví nejvíc hotelů, ideálně bez výběrového řízení a stavebního povolení. A tak se po celé republice zabydlel model „regionálního barona“, jenž sice nikdy nešel do přímého střetu, ale zato perfektně ovládal krajské zákulisí.

Kauza Česko Davida Ondráčky: Jakou roli hráli politici v Dozimetru

Názory

Bývalý šéf Transparency International a komentátor David Ondráčka vydal u nakladatelství Práh úspěšnou knihu Kauza Česko. Portál newstream.cz z ní nabídne několik ukázek. V první se Ondráčka věnuje největší kauze minulé vlády před problémem s bitcoiny, tedy Dozimetru.

David Ondráčka

Přečíst článek

Kmotrovství v jeho devadesátkové formě dnes oslabilo, transformovalo se, ale princip přežil. Dnes už nevidíme stejný archetyp, spíš jeho moderní mutace. Kmotr je dnes PR konzultant, nenápadný „poradce“, člověk, který není na fotkách, ale o němž ví každý poslanec. Strany se profesionalizovaly, naučily se lépe skrývat, kdo skutečně tahá za nitky. Vlivové skupiny existují dál, jen mají lepší branding. Už to nejsou kmotři, ale strategičtí poradci.

Hrdlička

Tomáš Hrdlička byl a stále je zákulisní figura motající se kolem pražské politiky, se zázemím na Praze 10. Hrdličkova skupina vždy měla přístup ke zlatým dolům, jako jsou pražský dopravní podnik a Pražské služby. Ale po Praze ve své době kolovaly i takzvané Hrdličkovy tabulky.

V těch se do detailu uvádělo, kolik a komu musí developer zaplatit na úplatcích, chce-li dosáhnout změny územního plánu s následnou šancí získat v dohledné době i stavební povolení. Hrdlička patřil mezi vlivné kmotry ODS, ale v dalších letech hrál roli i u řady dalších politických projektů – Věcí veřejných, částečně i Okamurovy SPD, měl blízko i k Zemanovu okolí.

Drsný sever

Alexandr Novák to dotáhl až na senátora, jeho bývalá partnerka Ivana Řápková na primátorku Chomutova. Tvořili zájmový propletenec, soláry, Kamencové jezero. Později to pokračovalo v ANO, takže další primátor Chomutova Hrabáč byl zatčen za korupci a aktuálně je v podobném průšvihu i současný primátor Milan Petrilák za ANO, jenž musel také odstoupit.

Babišovi pod rukama vyrostli v regionech místní gubernátoři a kmotři napojení na polomafiánské struktury, zde konkrétně vyděračský gang Zádamských. Chomutov byl vždycky divoký.

David Ondráčka napsal knihu o Česku. Žijeme v oligarchii, říká

Leaders

Jako šéf Transparency International se David Ondráčka dostal ke kauzám, které mohly Česko připravit o stovky miliard korun. Někdy napomohl jejich odkrytí, jindy byl protikorupční aktivismus bezzubý. Proč? Protože porazit ten systém musí i jiní, politici, policie, soudci. Nyní Ondráčka vydává knihu Kauza Česko, v níž popisuje celou řadu kauz a problémů, které tento „systém“ způsobuje. A nabízí i možnou alternativu. „Polistopadový systém v Česku se vyčerpal, potřebujeme změnu. Říkám tomu druhá polistopadová republika, nad níž bychom měli začít co nejdříve uvažovat,“ říká Ondráčka, který své komentáře publikuje na newstream.cz.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

V Ústeckém kraji měli svého „kmotra“ i socdemáci, Romana Housku, partnera hejtmanky Jany Vaňhové. Skončil zastřelený, což byla klasická mafiánská vražda. A když už si říkáte, že to horší být nemůže, vzpomeňte si na Janu Vaňhovou. Byla tak tragicky nekompetentní, že to musel hasit až hejtman Oldřich Bubeníček z KSČM. Ano, komunista jako záchranář.

Jaké kmotry mají v Ostravě či Plzni a dalších částech země? To se dozvíte v knize Kauza Česko, kterou vydalo nakladatelství Práh.