Vedro už tlumí výrobu v jaderných elektrárnách, říká Jan Palaščák
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Jaký vliv mají vedra na energetickou síť a na spotřebu?
Nejzřetelnější je to u spotřeby. My to sledujeme na Amper Meteo, jak se zapínají klimatizace, tak spotřeba roste. V Česku historicky tolik klimatizací nebylo, teď počet kanceláří a obydlí s klimatizací rychle roste. Poslední sobotu oproti té předchozí vzrostla spotřeba o patnáct gigawatthodin, protože bylo o čtrnáct stupňů tepleji. U spotřeby je dopad jednoznačný a předvídatelný.
U zdrojů energie je to také předvídatelné. Je jasné, že nyní fotovoltaika vyrábí hodně. Teď, když je nad Evropou heat dome (tepelná kupole - pozn. red.), široko daleko nefouká, takže větrné elektrárny nevyrábějí. Problém nebo riziko, které není úplně předvídatelné, představují konvenční zdroje, zejména jaderné. Jde hlavně o elektrárny s průběžným chlazením, které naštěstí v Česku nejsou. My máme cirkulační systém, který potřebuje méně vody. Ve Francii nebo ve Švýcarsku, kde mají systémy chlazení náročné na vodu, snižují výkon jaderných zdrojů. Takže v součtu máme zdroje, které vyrábějí méně, a ty, které vyrábějí více. Máme velkou spotřebu klimatizací a na trhu s elektřinou je vidět, že v horké dny jsou vyšší ceny, a hodně velké rozdíly ve spotřebě. Dopad to má i do elektrických sítí, kde roste riziko nějakých problémů.
Výkonné čipy pro umělou inteligenci potřebují chlad a stabilní přísun elektřiny. V době extrémních veder je ale energetická síť nejvíce zatížená. Blackouty tak dělají z výstavby datových center stále rizikovější byznys. Pojišťovny už počítají škody a technologické firmy přicházejí s odolnějšími, ale o to dražšími návrhy datacenter.
Čipy pro AI potřebují chlad. Jenže svět se přehřívá
Money
Poslední dny byly slunečné. Byl třeba u solárních elektráren problém s přetoky energie do soustavy?
Není to až takový problém, protože spotřeba klimatizací je docela velká a nadbytek výroby není velký. V nepracovní dny přebytky jsou, ale viděli jsme je větší třeba začátkem června než nyní, kdy spotřeba klimatizací vzrostla. Část elektřiny neopustila objekt. Je to docela dobrá kombinace: mít solár na střeše a uvnitř klimatizaci.
Datová centra jako zdroj tepla
Například datová centra tvoří spoustu tepla i v chladných dnech. Není to riziko v těchto vedrech?
Určitě v nich musí být obrovské horko. Tam je teplo i v zimě. Může tam být, stejně jako u elektrických sítí, riziko, že se nějaký prvek přehřeje. Odpadní teplo už se v řadě případů docela efektivně využívá. Samozřejmě otázka, kam s teplem v létě, je problém. To by se muselo jít do trigenerace, čímž by se vyrobil chlad. Bylo by to dražší, ale stálo by to za úvahu.
Jsou u přenosové sítě rizika výpadků, lze jim nějak čelit?
Nechci strašit, že něco vypadne čistě kvůli teplu, ale stát se to může. Materiál trpí a klesá i efektivita přenosu. Situace je napjatá i tím, že některé zdroje nejsou k dispozici. Doufejme, že jsme se poučili z loňského polovičního blackoutu. Doufejme, že záložní zdroje jsou připraveny a že se za ten rok podařilo vylepšit systém ochrany.
Klimatizace se v Česku mění z luxusního doplňku v běžnou položku rodinného rozpočtu. Jenže schopnost ochladit byt nebude dostupná všem stejně. Podle ekonoma Lukáše Kovandy tak přichází nový typ nerovnosti: letní energetická chudoba.
Lukáš Kovanda: Česko čeká nový problém: letní energetická chudoba
Názory
Změna klimatu postupuje
Nechci se pouštět do debaty o klimatické změně, ale co když bude podobné vedro i následující dva měsíce?
Já se do debaty o klimatické změně klidně pustím. Řadu let jsme měli mírnou zimu, teplé jaro. Několik let sice nebyla extrémně horká léta, takže jsme trochu zapomněli, že klimatická změna probíhá. Bylo otázkou času, kdy nastane to, co se děje nyní. Je s tím potřeba počítat do budoucna. Klimatizací bude ještě víc. I u síťových prvků by se mělo počítat s tím, že se teploty mohou dostat až k padesáti stupňům.
A dlouhodobě je nutné s tím počítat u jaderného programu. Problematika chlazení jaderných elektráren je velmi odborná a složitá, a bude potřeba počítat s tím, jak jaderné zdroje uchladíme. Vodou, třeba v Dukovanech nám snad nevyschne řeka Jihlava. Některé technologie, které jsou ve vývoji, počítají s jiným chlazením než vodou.
Takže výzvy pro energetiku z hlediska globálního oteplování vidíte zejména v technologickém rozvoji?
Principy z hlediska bezpečnosti energetiky jistě fungují. Musíme být připraveni na výpadky. Musíme mít v každém regionu zdroje, které dokážou najíždět ze tmy. Musíme mít dostatečně robustní sítě, aby se daly pomocí redispečinku přepínat. Transformovny se staví, v českých plánech se s tím počítá.
Rekordní vedra v západní Evropě nejsou jen zdravotní hrozbou. Podle CNBC začínají měnit i investiční sázky: v kurzu mohou být klimatizace, modernizace elektrických sítí, pojišťovny nebo firmy pomáhající Evropě přizpůsobit se horkým létům.
Extrémní vedra jako investiční příležitost. Evropa musí přestavět města i energetické sítě
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
