EU chce lépe hlídat, kdo kupuje strategické firmy a infrastrukturu v Evropě. Europoslanci schválili pravidla, která zavedou povinné prověřování zahraničních investic v citlivých sektorech. Podle české europoslankyně Markéty Gregorové posloužil český systém jako jeden ze vzorů pro evropské řešení.
Dnes je smutné výročí brutálního teroristického útoku v pařížském klubu Bataclan, kde bylo zabito 70 mladých lidí. Bataclan se stal symbolem hrůzy. A 13. listopad zůstává ve Francii dnem ticha a otázek. Svět tehdy viděl, že terorismus není vzdálená hrozba, ale útok na samotný způsob života, na tanec, hudbu a smích, a může se stát kdekoli. Bataclan zůstává pro Francouze trauma, které se však proměnilo v bdělost a konkrétní kroky, jak situaci měnit.
Polsko se chystá zahájit výstavbu národního systému obrany proti dronům během několika měsíců – bez čekání na společnou iniciativu Evropské unie. Oznámil to náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk, podle něhož chce Varšava reagovat na rostoucí riziko útoků bezpilotních letounů z ruské strany.
Akcie firem zaměřených na kvantové počítače prudce vzrostly poté, co Wall Street Journal informoval, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná s několika společnostmi o převzetí vlastnických podílů výměnou za federální dotace. Podle zdrojů deníku by mělo jít o společnosti IonQ, Rigetti Computing, D-Wave Quantum a Quantum Computing Inc., zatímco další firmy, včetně Atom Computing, o podobných dohodách uvažují.
Česko i celá EU čelí výraznému nedostatku odborníků na kybernetickou bezpečnost, což představuje jednu z největších výzev současnosti, uvedl Petr Procházka z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Z toho důvodu patří zajištění odborníků mezi jednu z hlavních priorit aktualizovaného dokumentu Národní strategie kybernetické bezpečnosti, kterou vláda schválila na konci léta.
Zvyšující se počet incidentů s bezpilotními letouny, které v posledních měsících pronikly do vzdušných prostorů NATO, stále více znepokojují evropské státy. EU proto zvažuje vybudování takzvané „dronové zdi“, systému určeného k ochraně evropského nebe před neřízenými letouny přicházejícími z Ruska.
Ve středu 1. října 2025 bude živě představena analýza nákladů a přínosů české pomoci Ukrajině, kterou zpracovali autoři Pražské bezpečnostní konference.
Česko potřebuje podle prezidenta Petra Pavla vládu, která mu zajistí bezpečnost, a ochrání suverenitu země ve společenství demokratických zemí a neponechá ji napospas Rusku. Pavel v dnešním projevu před nadcházejícími sněmovními volbami také řekl, že jejich výsledky bude respektovat a bude postupovat v souladu s ústavou. Chce, aby vznikla vláda stabilní a kompetentní. Obyvatele požádal prezident o to, aby se voleb zúčastnili. Zhruba pětiminutový projev hlavy státu odvysílala v úterý večer Česká televize.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise. Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
Budoucnost České republiky je pouze v Severoatlantické alianci, jejíž nenahraditelnost se ukazuje právě dnes, kdy se ve východní Evropě opět válčí. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl při slavnostním zahájení dvoudenních Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR na letišti v Mošnově na Novojičínsku.
Firmy jako Meta, Palantir či Google za bezpečnost svých šéfů vydávají stále vyšší částky. Potenciální útočníci je viní ze všeho zlého, co se na světě děje.
