EU chce lépe hlídat, kdo kupuje strategické firmy a infrastrukturu v Evropě. Europoslanci schválili pravidla, která zavedou povinné prověřování zahraničních investic v citlivých sektorech. Podle české europoslankyně Markéty Gregorové posloužil český systém jako jeden ze vzorů pro evropské řešení.
Dnes je smutné výročí brutálního teroristického útoku v pařížském klubu Bataclan, kde bylo zabito 70 mladých lidí. Bataclan se stal symbolem hrůzy. A 13. listopad zůstává ve Francii dnem ticha a otázek. Svět tehdy viděl, že terorismus není vzdálená hrozba, ale útok na samotný způsob života, na tanec, hudbu a smích, a může se stát kdekoli. Bataclan zůstává pro Francouze trauma, které se však proměnilo v bdělost a konkrétní kroky, jak situaci měnit.
Polsko se chystá zahájit výstavbu národního systému obrany proti dronům během několika měsíců – bez čekání na společnou iniciativu Evropské unie. Oznámil to náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk, podle něhož chce Varšava reagovat na rostoucí riziko útoků bezpilotních letounů z ruské strany.
Akcie firem zaměřených na kvantové počítače prudce vzrostly poté, co Wall Street Journal informoval, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná s několika společnostmi o převzetí vlastnických podílů výměnou za federální dotace. Podle zdrojů deníku by mělo jít o společnosti IonQ, Rigetti Computing, D-Wave Quantum a Quantum Computing Inc., zatímco další firmy, včetně Atom Computing, o podobných dohodách uvažují.
Česko i celá EU čelí výraznému nedostatku odborníků na kybernetickou bezpečnost, což představuje jednu z největších výzev současnosti, uvedl Petr Procházka z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Z toho důvodu patří zajištění odborníků mezi jednu z hlavních priorit aktualizovaného dokumentu Národní strategie kybernetické bezpečnosti, kterou vláda schválila na konci léta.
Zvyšující se počet incidentů s bezpilotními letouny, které v posledních měsících pronikly do vzdušných prostorů NATO, stále více znepokojují evropské státy. EU proto zvažuje vybudování takzvané „dronové zdi“, systému určeného k ochraně evropského nebe před neřízenými letouny přicházejícími z Ruska.
Ve středu 1. října 2025 bude živě představena analýza nákladů a přínosů české pomoci Ukrajině, kterou zpracovali autoři Pražské bezpečnostní konference.
Česko potřebuje podle prezidenta Petra Pavla vládu, která mu zajistí bezpečnost, a ochrání suverenitu země ve společenství demokratických zemí a neponechá ji napospas Rusku. Pavel v dnešním projevu před nadcházejícími sněmovními volbami také řekl, že jejich výsledky bude respektovat a bude postupovat v souladu s ústavou. Chce, aby vznikla vláda stabilní a kompetentní. Obyvatele požádal prezident o to, aby se voleb zúčastnili. Zhruba pětiminutový projev hlavy státu odvysílala v úterý večer Česká televize.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise. Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
Budoucnost České republiky je pouze v Severoatlantické alianci, jejíž nenahraditelnost se ukazuje právě dnes, kdy se ve východní Evropě opět válčí. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl při slavnostním zahájení dvoudenních Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR na letišti v Mošnově na Novojičínsku.
Firmy jako Meta, Palantir či Google za bezpečnost svých šéfů vydávají stále vyšší částky. Potenciální útočníci je viní ze všeho zlého, co se na světě děje.
Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social oznámil vyslání dalších 5000 amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským prezidentem Karolem Nawrockým. Trump neuvedl žádné další podrobnosti, a proto není zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
