Čipy pro AI potřebují chlad. Jenže svět se přehřívá
Výkonné čipy pro umělou inteligenci potřebují chlad a stabilní přísun elektřiny. V době extrémních veder je ale energetická síť nejvíce zatížená. Blackouty tak dělají z výstavby datových center stále rizikovější byznys. Pojišťovny už počítají škody a technologické firmy přicházejí s odolnějšími, ale o to dražšími návrhy datacenter.
Datová centra, která pohánějí současný rozmach umělé inteligence, řeší nový typ rizika. Nejde jen o cenu elektřiny, dostupnost čipů nebo povolování nových staveb. Stále větší problém představuje extrémní počasí – od veder přes bouře až po povodně a požáry.
Na riziko upozornila CNBC v době, kdy část Evropy zasáhla výrazná vlna veder. Vysoké teploty ukazují, jak zranitelná může být infrastruktura, na které stojí digitální ekonomika. Týká se to továren, jaderných elektráren, přenosových sítí i datových center.
Evropa se vaří a klimatická krize přestává být abstraktní debatou. Vedra zabíjejí, zhoršují zdraví, prodražují život a odhalují slabiny domů, nemocnic i dopravy. Přesto se v Česku stále vedou spory o to, zda problém vůbec existuje. 
Karel Pučelík: Klimatická krize vtrhla do našich bytů. Budeme pořád dělat, že neexistuje?
Názory
Pojišťovny zpozorněly
Podle pojišťovny Zurich se extrémní počasí během posledních tří let stalo hlavní příčinou škod v jejím americkém portfoliu pojištění výstavby datových center. Dnes má tvořit zhruba třetinu ztrát.
Problémem je i to, že nová datová centra často vznikají mimo tradiční technologické uzly. Staví se na levnějších pozemcích v předměstských nebo venkovských lokalitách, kde dříve rozsáhlá infrastruktura nestála. Historických dat o dopadech extrémního počasí tam proto bývá méně.
„Extrémní počasí už nelze brát jen jako okrajové riziko,“ uvedl pro CNBC Patrick McBride, šéf pro mezinárodní výstavbu ve pojišťovně Zurich.
Podle studie klimatické analytické firmy First Street čelí 79 procent světové kapacity datových center zvýšenému riziku akutních klimatických hrozeb, jako jsou povodně, silný vítr nebo požáry. Ty mohou způsobit výpadky provozu, prodražit opravy a zvýšit cenu pojištění.
Nová centra míří mimo zavedené lokality
Letos má podle společnosti Zurich vznikat 64 procent kapacity datových center mimo tradiční americká centra, jako je severní Virginie. Výstavba se přesouvá například do západního Texasu, Tennessee, Wisconsinu nebo Ohia.
Právě v těchto regionech ale mohou nové areály narážet na tornáda, krupobití nebo silný vítr. Rizikové jsou rozsáhlé střechy, na nichž bývají umístěné chladicí systémy, vzduchotechnika nebo energetická zařízení včetně solárních panelů.
Podobné otázky řeší i Evropa. Část kapacit se přesouvá například na Pyrenejský poloostrov, kde ale zároveň rostou teploty.
Vedro zatěžuje čipy i elektrickou síť
Nejde přitom jen o samotné datové centrum. Extrémní teploty současně zvyšují spotřebu elektřiny v celé síti. Domácnosti a firmy více používají klimatizace, zatímco datová centra potřebují energii na chlazení serverů.
Česko čeká teplotně nadprůměrné léto a s ním i otázka, zda se mohou opakovat blackouty. Podle zakladatele energetické skupiny Amper Jana Palaščáka jsou soláry snadný terč, ale hlavním viníkem výpadků elektřiny nejsou. Tím jsou přehřívající se sítě, slabá odolnost infrastruktury, sucho a problémy konvenčních elektráren s chlazením.
Jan Palaščák: Vedra udeří na elektrické sítě. Budou zase blackouty?
Názory
Podle Mishala Thadaniho, šéfa softwarové firmy Rhizome, tvoří chlazení i za běžných podmínek přibližně 40 procent spotřeby energie datových center. V době veder tento podíl roste.
„Datová centra potřebují nejvíce energie právě ve chvíli, kdy jí má síť nejméně k dispozici,“ řekl Thadani CNBC.
Technologické firmy mění návrh center
Provozovatelé proto začínají upravovat návrhy nových datových center. Microsoft pro CNBC uvedl, že své areály navrhuje tak, aby spolehlivě fungovaly v širokém rozsahu podmínek. Firma zmiňuje výběr lokalit, záložní systémy i průběžné monitorování.
Také Nvidia posouvá technologii chlazení. Firma uvedla, že její nové AI servery mohou pracovat s chladicí kapalinou o teplotě 45 stupňů Celsia. Vyšší teplota chlazení může snížit energetické náklady, protože každý stupeň navíc podle Nvidie znamená přibližně čtyřprocentní úsporu nákladů na chlazení.
Podle Aarona Lewise ze společnosti Johnson Controls se požadavky klientů mění. Někteří evropští zadavatelé už podle něj do specifikací zahrnují i faktor klimatické změny, aby datová centra počítala s růstem teplot.
Střední Evropu zasáhla mimořádně silná vlna veder. Vědci upozorňují, že podobné epizody jsou stále častější, delší a intenzivnější a mají přímý dopad na zdraví lidí, fungování společnosti, zemědělství i přírodu. V Česku padají teplotní rekordy a největší zátěž se podle odborníků projevuje především v nížinách.
Třicítky budou častější a delší. Vědci varují, že vlny veder začínají měnit život ve střední Evropě
Zprávy z firem
AI infrastruktura bude dražší a náročnější
Boom umělé inteligence tím naráží na další limit. Datová centra zůstávají klíčovou investiční příležitostí, ale jejich stavba i provoz budou muset více počítat s počasím, dostupností elektřiny a odolností sítí.
Riziko už nesledují jen technologické firmy. Stále důležitější roli hrají pojišťovny, investoři a provozovatelé energetické infrastruktury. Pokud se klimatická rizika nezohlední včas, mohou podle expertů zvyšovat náklady, prodlužovat výpadky a ohrozit návratnost investic, na nichž stojí současná AI horečka.
Lidé si často stěžují, že modely umělé inteligence „halucinují“, tedy že nabízejí chybná, případně zcela smyšlená fakta. Podle autorů aktuálního vydání magazínu The Economist však skutečný problém velkých jazykových modelů je někde jinde: ve světonázorech, na nichž algoritmy staví své výsledky. Magazín zkoumal 25 AI modelů a hledal sadu přesvědčení, na nichž modely své odpovědi staví. Výsledkem je fascinující série grafů, ale také zjištění, že modely vycházejí z výrazně odlišných postojů než jednotlivé světové národy.
The Economist zkoumal hodnoty modelů umělé inteligence. Zásadně se liší od hodnot lidských
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
