Extrémní vedra jako investiční příležitost. Evropa musí přestavět města i energetické sítě
Rekordní vedra v západní Evropě nejsou jen zdravotní hrozbou. Podle CNBC začínají měnit i investiční sázky: v kurzu mohou být klimatizace, modernizace elektrických sítí, pojišťovny nebo firmy pomáhající Evropě přizpůsobit se horkým létům.
Západní Evropa se potýká s rekordními vedry, která podle textu CNBC neohrožují jen zdraví lidí, ale začínají měnit i uvažování investorů. Červená varování před horkem platila ve Spojeném království, Francii, Německu, Švýcarsku a Itálii. Úřady upozorňovaly, že extrémní teploty mohou být rizikem i pro zdravou populaci.
Na řadě míst teploty vystoupaly výrazně nad 40 stupňů Celsia. Úlevu nepřinášely ani noci a Evropa se znovu ukázala jako zranitelná: má staré budovy, stárnoucí infrastrukturu, menší rozšíření klimatizací a obyvatelstvo není na podobné teploty tolik zvyklé jako v jiných částech světa.
Nový český rekord
Vlna veder zasáhla i Česko. Podle Českého hydrometeorologického ústavu naměřily Doksany na Litoměřicku 40,9 stupně Celsia, což by v případě oficiálního potvrzení znamenalo nový absolutní teplotní rekord země. Dosavadní maximum držely Dobřichovice s 40,4 stupně. V pražském Klementinu, které měří teplotu 251 let, bylo 39 stupňů a stanice dosáhla na svůj absolutní rekord.
Češi dál míří hlavně za mořem do jižní Evropy, stále víc jich ale hledá únik před vedrem. Roste zájem o Kodaň, Oslo, Island, Skotsko nebo Azory, zatímco letenky zdražily až o pětinu a cesty do USA ztrácejí na popularitě.
Češi utíkají před vedrem. Vedle moře roste zájem o sever Evropy
Enjoy
CNBC upozorňuje, že s častějšími vlnami veder se mění i investiční logika. Někteří investoři hledají firmy, které mohou pomoci společnostem přizpůsobit se horkým létům a extrémnímu počasí. Jde například o společnosti zaměřené na dekarbonizaci, klimatickou adaptaci, hospodaření s vodou, zdravotnictví nebo pojištění.
Podle Stephanie Nivenové ze společnosti Ninety One vzniká v Evropě kvůli extrémnímu počasí strukturální růstová příležitost. Její fond sleduje mimo jiné pojišťovny, které lépe modelují klimatická rizika a nabízejí produkty pro svět, v němž budou škody z extrémního počasí častější. Zmínila například společnosti Aon a Intact Financial.
Další oblastí jsou technologie, které pomáhají fyzicky zvládat vedro. Patří sem chladicí a mrazicí systémy nebo zařízení pro úpravu teploty v budovách. CNBC v této souvislosti zmiňuje například společnost Trane Technologies.
Z teplejších evropských lét mohou podle analytiků Morningstar těžit také průmyslové firmy působící v oblasti vytápění, ventilace a klimatizace. Moderní tepelná čerpadla totiž mohou fungovat i jako chladicí zařízení. Mezi možné vítěze analytici řadí například Johnson Controls nebo Siemens.
Česko čeká teplotně nadprůměrné léto a s ním i otázka, zda se mohou opakovat blackouty. Podle zakladatele energetické skupiny Amper Jana Palaščáka jsou soláry snadný terč, ale hlavním viníkem výpadků elektřiny nejsou. Tím jsou přehřívající se sítě, slabá odolnost infrastruktury, sucho a problémy konvenčních elektráren s chlazením.
Jan Palaščák: Vedra udeří na elektrické sítě. Budou zase blackouty?
Názory
Tlak na energetiku
Vedra zároveň zvyšují tlak na evropskou energetiku. Prudce roste poptávka po chlazení, spotové ceny elektřiny stoupají a starší elektrická infrastruktura naráží na své limity. Podle Morningstar to zvýrazňuje potřebu modernizace sítí. Těžit by z toho mohly společnosti dodávající transformátory, rozvaděče, automatizaci sítí a zařízení pro řízení energie, například ABB, Schneider Electric a Siemens.
Stratégové UBS v poznámce uvedli, že vlna veder bude mít přímé ekonomické důsledky. Vysoké teploty už narušily dodávky elektřiny, zavřely školy a ovlivnily dopravu i kulturní památky. Francouzské jaderné elektrárny musely omezit výrobu, protože horko zkomplikovalo chlazení.
Podle UBS může současná epizoda dodat další politický impuls investicím do dekarbonizace, klimatické adaptace, elektrifikace a energetické účinnosti. Evropa tak kvůli vedrům neřeší jen aktuální krizi, ale i dlouhodobou otázku, jak přestavět infrastrukturu, energetiku a města pro svět, v němž budou horká léta stále běžnější.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
