Extrémní vedra jako investiční příležitost. Evropa musí přestavět města i energetické sítě
Rekordní vedra v západní Evropě nejsou jen zdravotní hrozbou. Podle CNBC začínají měnit i investiční sázky: v kurzu mohou být klimatizace, modernizace elektrických sítí, pojišťovny nebo firmy pomáhající Evropě přizpůsobit se horkým létům.
Západní Evropa se potýká s rekordními vedry, která podle textu CNBC neohrožují jen zdraví lidí, ale začínají měnit i uvažování investorů. Červená varování před horkem platila ve Spojeném království, Francii, Německu, Švýcarsku a Itálii. Úřady upozorňovaly, že extrémní teploty mohou být rizikem i pro zdravou populaci.
Na řadě míst teploty vystoupaly výrazně nad 40 stupňů Celsia. Úlevu nepřinášely ani noci a Evropa se znovu ukázala jako zranitelná: má staré budovy, stárnoucí infrastrukturu, menší rozšíření klimatizací a obyvatelstvo není na podobné teploty tolik zvyklé jako v jiných částech světa.
Nový český rekord
Vlna veder zasáhla i Česko. Podle Českého hydrometeorologického ústavu naměřily Doksany na Litoměřicku 40,9 stupně Celsia, což by v případě oficiálního potvrzení znamenalo nový absolutní teplotní rekord země. Dosavadní maximum držely Dobřichovice s 40,4 stupně. V pražském Klementinu, které měří teplotu 251 let, bylo 39 stupňů a stanice dosáhla na svůj absolutní rekord.
Češi dál míří hlavně za mořem do jižní Evropy, stále víc jich ale hledá únik před vedrem. Roste zájem o Kodaň, Oslo, Island, Skotsko nebo Azory, zatímco letenky zdražily až o pětinu a cesty do USA ztrácejí na popularitě.
Češi utíkají před vedrem. Vedle moře roste zájem o sever Evropy
Enjoy
CNBC upozorňuje, že s častějšími vlnami veder se mění i investiční logika. Někteří investoři hledají firmy, které mohou pomoci společnostem přizpůsobit se horkým létům a extrémnímu počasí. Jde například o společnosti zaměřené na dekarbonizaci, klimatickou adaptaci, hospodaření s vodou, zdravotnictví nebo pojištění.
Podle Stephanie Nivenové ze společnosti Ninety One vzniká v Evropě kvůli extrémnímu počasí strukturální růstová příležitost. Její fond sleduje mimo jiné pojišťovny, které lépe modelují klimatická rizika a nabízejí produkty pro svět, v němž budou škody z extrémního počasí častější. Zmínila například společnosti Aon a Intact Financial.
Další oblastí jsou technologie, které pomáhají fyzicky zvládat vedro. Patří sem chladicí a mrazicí systémy nebo zařízení pro úpravu teploty v budovách. CNBC v této souvislosti zmiňuje například společnost Trane Technologies.
Z teplejších evropských lét mohou podle analytiků Morningstar těžit také průmyslové firmy působící v oblasti vytápění, ventilace a klimatizace. Moderní tepelná čerpadla totiž mohou fungovat i jako chladicí zařízení. Mezi možné vítěze analytici řadí například Johnson Controls nebo Siemens.
Česko čeká teplotně nadprůměrné léto a s ním i otázka, zda se mohou opakovat blackouty. Podle zakladatele energetické skupiny Amper Jana Palaščáka jsou soláry snadný terč, ale hlavním viníkem výpadků elektřiny nejsou. Tím jsou přehřívající se sítě, slabá odolnost infrastruktury, sucho a problémy konvenčních elektráren s chlazením.
Jan Palaščák: Vedra udeří na elektrické sítě. Budou zase blackouty?
Názory
Tlak na energetiku
Vedra zároveň zvyšují tlak na evropskou energetiku. Prudce roste poptávka po chlazení, spotové ceny elektřiny stoupají a starší elektrická infrastruktura naráží na své limity. Podle Morningstar to zvýrazňuje potřebu modernizace sítí. Těžit by z toho mohly společnosti dodávající transformátory, rozvaděče, automatizaci sítí a zařízení pro řízení energie, například ABB, Schneider Electric a Siemens.
Stratégové UBS v poznámce uvedli, že vlna veder bude mít přímé ekonomické důsledky. Vysoké teploty už narušily dodávky elektřiny, zavřely školy a ovlivnily dopravu i kulturní památky. Francouzské jaderné elektrárny musely omezit výrobu, protože horko zkomplikovalo chlazení.
Podle UBS může současná epizoda dodat další politický impuls investicím do dekarbonizace, klimatické adaptace, elektrifikace a energetické účinnosti. Evropa tak kvůli vedrům neřeší jen aktuální krizi, ale i dlouhodobou otázku, jak přestavět infrastrukturu, energetiku a města pro svět, v němž budou horká léta stále běžnější.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
