Lokální potraviny mají v Česku navíc. Rodinné farmy ale pořád narážejí na bariéry
Lokální ovoce a zelenina od rodinných farmářů mají v českých obchodech stále větší prostor, podle pěstitelů je ale jejich potenciál pořád zdaleka nevyužitý. Farmáři upozorňují, že v době rostoucích nákladů a výkyvů počasí je pro ně stabilní odbyt stále důležitější. Právě spolupráce s obchodníky tak může rozhodovat o tom, zda se menší a střední pěstitelé dokážou dlouhodobě udržet na trhu.
Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka jsou rodinné farmy jednou z cest, jak řešit část problémů českého zemědělství. Jejich potenciál ale podle něj zůstává nevyužitý.
„České zemědělství trpí spoustou problémů a rodinné farmy jsou klíčem k řešení řady problémů. Mají ale nevyužitý potenciál,“ uvedl Šebek. Lokální produkce podle něj hraje roli i z hlediska bezpečnosti v současné geopolitické situaci a zároveň pomáhá vytvářet novou zemědělskou generaci.
Výrazně se to ukazuje u ovocnářů. Malé farmy do pěti hektarů dnes podle Ovocnářské unie tvoří zhruba 60 procent pěstitelů ovoce, na celkové produkci se ale podílejí jen asi desetinou. Přibližně polovinu produkce naopak zajišťují farmy o velikosti od pěti do 50 hektarů. Ty se často dostávají do složité pozice: jsou příliš malé na pravidelné dodávky do velkých řetězců, ale zároveň příliš velké na to, aby vše prodaly přímo zákazníkům.
Právě u těchto podniků by se podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka měla posílit spolupráce s obchodníky. Ti podle něj musejí počítat s tím, že lokální produkce má jiný rytmus než velké dodávky ze zahraničí.
„Pěstitel, obchodník i spotřebitel si musí uvědomit, že lokální produkce má svá pravidla, může tam být časová prodleva, podléhá vlivům počasí. Obchodníci musí vytvářet odpovídající podmínky a tolerovat, že objem produkce není tak velký,“ řekl Ludvík.
Zákazníci jsou ochotni si připlatit
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy už zákazníci u kvalitních lokálních plodin nehledí jen na cenu. Pokud jde o čerstvé produkty s domácím původem a příběhem, jsou ochotni si připlatit. Zájem je podle něj zejména o české jahody, maliny, borůvky, rybíz a většinu zeleniny.
„Právě tady jsou zákazníci ochotni si za domácí původ, vyšší kvalitu a čerstvost připlatit výrazně více než u běžných komodit, kde stále rozhoduje především cena. Pro české farmáře je to velká příležitost, protože se mohou odlišit něčím, co dovoz nabídnout nedokáže,“ dodal Prouza.
Letošní sezóna samosběrů jahod začíná s horšími vyhlídkami než v minulých letech. Jarní mrazy a sucho poškodily část porostů, pěstitelé proto očekávají nižší sklizeň, menší plody a kratší sezónu. Ceny na farmách sice zůstávají výrazně nižší než v obchodech, na řadě míst ale meziročně vzrostou až o deset procent.
Lukáš Kovanda: Češi si letos za samosběr jahod připlatí. Úroda může klesnout až o třetinu
Názory
Pro menší zemědělce ale může být vstup do obchodních sítí složitý. Podle Prouzy se často hůře orientují v dodavatelských a logistických pravidlech, obchodníci jsou jim však připraveni pomoci. Svaz obchodu a cestovního ruchu už dříve společně s Asociací soukromého zemědělství vydal Manuál farmáře pro dodávky do retailu, který vysvětluje, co spolupráce s řetězci obnáší.
Jako příklad fungující spolupráce farmáři zmiňují on-line supermarket Rohlík.cz. Ten nyní spolupracuje s 250 lokálními producenty a podle zástupců zemědělců chce kvalitní lokální produkci dávat větší prostor i do budoucna.
Debata tak ukazuje, že poptávka po českém ovoci a zelenině existuje. Aby se ale domácí plodiny dostaly k zákazníkům ve větším objemu, potřebují farmáři stabilnější odbyt, pružnější obchodní podmínky a systém, který dokáže lépe pracovat s menšími a sezonními dodávkami.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
