Česko je zemí vymírajících občanů i jejich sňatků. Loni zemřelo o takřka 36 tisíc více obyvatel Česka, než se jich narodilo. To je nejvyšší rozdíl od roku 1919. Nejméně od první světové války bylo také sňatků, ani ne 43 tisíc. Zatímco vymírání lidí v Česku přetáčí do přírůstku početního stavu obyvatelstva z dlouhodobého hlediska vysoce nadprůměrná imigrace – loni se do Česka přistěhovalo bezmála 111 tisíc osob – v případě sňatků se žádné přetočení do příznivějších hodnot nekoná, cizinci sňatečnost nezachraňují.

Vymírání a stárnutí české populace však není jediným důvodem „vymírání“ sňatků. Příčina jejich úbytku je nejen demografická, ale i ekonomická.

Ostatně blížící se start letošní svatební sezóny se naplno odhaluje propast mezi romantickými sny a realitou českých úspor.

Éra, kdy se do svazku manželského vstupovalo s čerstvým maturitním vysvědčením a prázdnou kapsou, je nenávratně pryč, neboť průměrný český ženich dnes dospěje k oltáři až ve věku téměř 33 let, nevěsta jen o dva roky dříve.

Lukáš Kovanda: Strnad přišel o 155 miliard. Na burzovní trůn se vrací ČEZ

Trhy

Zbrojařská skupina Czechoslovak Group po silném vstupu na burzu naráží na realitu trhu. Po slabším přijetí výsledků a zhoršeném globálním sentimentu její akcie klesly pod upisovací cenu a firma ztratila pozici nejhodnotnější české společnosti. Tu znovu přebírá ČEZ.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Drahé svatby

Mladí lidé se v roce 2026 odmítají spoléhat na finanční infuzi od rodičů a chtějí si svůj den „D“ hradit z vlastních zdrojů. Jenže narážejí na realitu cenovek, které se v oblasti služeb utrhly ze řetězu. Zatímco celková inflace v Česku konečně zkrotla, svatební byznys si udržuje svou vyšší cenovou hladinu a odmítá zlevnit i v časech ochlazující se poptávky.

Pokud dnes pár plánuje středně velkou veselku pro padesát hostů, musí počítat s tím, že mu z účtu zmizí 160 až 260 tisíc korun, vyplývá z dat webu Deník nevěsty. Pro mladého člověka s průměrným příjmem to znamená, že na jeden jediný den v bílém musí obětovat prostředky, které by jinak mohly posloužit jako základ vlastního bydlení nebo významná část splátek hypotéky.

Dominantní položkou je neúprosně hostina, catering a pronájem svatebního místa, což spolehlivě spolkne polovinu celého rozpočtu. Ten je neúprosný: jen pohoštění jednoho hosta včetně alkoholu dnes vyjde na dva až tři tisíce korun.

Michal Nosek: Stát vám vysvětlí, proč máte rodit. Rusko posílá bezdětné ženy na převýchovu

Názory

Když žena nechce děti, není to v Rusku její volba, ale problém k nápravě. Nové doporučení posílat bezdětné ženy k psychologům ukazuje, kam až může zajít stát, který zaměňuje demografii za ideologii. A osobní svobodu považuje za chybu v systému. Tohle už není populační politika. Tohle je ideologie v bílém plášti.

Michal Nosek

Přečíst článek

To vytváří tlak i na svatebčany. Aby pár nepocítil okamžitou ztrátu, měl by peněžitý dar pokrýt alespoň náklady na danou „židli“ u stolu. Bližší rodina pak obvykle přispívá vyššími částkami, přesto však novomanželé v průměru vyberou v obálkách jen zhruba polovinu celkových nákladů.

Svatba čím dál více připomíná luxusní záležitost, která se odkládá až do momentu skutečné finanční zralosti.

Neochota Čechů hrnout se před oltář ale není jen o drahém cateringu. Je odrazem reality na nemovitostním trhu, kde se vlastní bydlení pro řadu domácností stalo finančně nedostupným.

Dnešní třicátníci stojí před volbou: buď „prošustrují“ čtvrt milionu korun za jeden den, nebo je použijí jako základ na hypotéku. V zemi, kde pořízení bydlení vyjde na rekordní počet ročních platů – průměrný byt v Česku dnes stojí zhruba 13,6 průměrné roční mzdy, což je třetí nejhorší výsledek v EU – dává racionální člověk přednost cihlám před krajkou.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Svatba se v hierarchii potřeb odsouvá až za vyřešení střechy nad hlavou. S tím přímo souvisí i fakt, že se v Česku rodí nejméně dětí za posledních 250 let. Mladé páry děti chtějí, ale limitují je nejen ceny bydlení a neschopnost najít vhodného partnera, ale i prosté stárnutí. Vymírání českého obyvatelstva má tedy i svůj ekonomický důvod, stejně jako „vymírání“ sňatků. 

Průměrný věk nevěsty (30,6 let) se dnes prakticky shoduje s průměrným věkem prvorodiček (30,5 let). Manželství už navíc není podmínkou pro založení rodiny, což potvrzuje fakt, že v roce 2024 se celých 47 procent dětí narodilo mimo svazek manželský.

Svatba tak balancuje mezi symbolem lásky a ekonomickým rozhodnutím, které si stále více Čechů raději odkládá.

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Setkali jsme se v budově pokladen. Přivítal nás hrabě Francesco Kinský dal Borgo. Mimochodem jeden z těch, kteří zámkem neprovádějí jen obrazně, ale doslova. Jednou za měsíc se ujímá role průvodce a jak sám říká, prohlídky pak dostávají úplně jiný rozměr. Najednou nejde jen o historická fakta, ale o osobní vztah k místu, které má svou paměť i budoucnost.

20 fotografií v galerii

Příběh, který nezačal jednou rekonstrukcí

Novodobý příběh Karlovy Koruny se začal psát ve chvíli, kdy se areál po restituci vrátil rodině Kinských. Nešlo přitom jen o samotný zámek. Obnova postupně pokračovala přes jízdárnu a hospodářské zázemí. A práce zdaleka nekončí.

V krátkodobém horizontu čeká Karlovu Korunu hned několik dalších zásahů, které mají areálu dát nový, smysluplný život. Na řadě je rekonstrukce Tereziánského traktu, tedy bývalého předzámčí, kde se historicky skutečně bydlelo. Právě tady se dnes hledá nová funkce, která by respektovala charakter místa a zároveň ho znovu zapojila do každodenního života.

„Nejtěžší není historickou budovu opravit, ale najít jí nový smysl.“

Vedle toho se připravuje obnova bývalého zámeckého zahradnictví na okraji parku, kde by do budoucna mohlo vzniknout například komunitní nebo veřejně přístupné zázemí. A praktičtější, ale neméně důležitou kapitolou je také úprava parkování pro návštěvníky, která má zlepšit komfort celého areálu.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Z ruin k postupné obnově

Když se přitom člověk vrátí na začátek, je zřejmé, jak velký kus cesty má areál za sebou. Po restituci na začátku devadesátých let byl ve velmi špatném technickém stavu. Řada budov byla dlouhodobě zanedbaná, některé sloužily provozům, které s historickou funkcí místa neměly mnoho společného. Chyběly systematické investice, a tak bylo nutné začít od základů: opravit střechy, konstrukce, statiku i technickou infrastrukturu.

„Rekonstrukce památky je vždy projekt na desítky let. Nikdy to není hotové.“

Zásadní ale je, že nejde jen o samotnou rekonstrukci objektů. Jak zdůrazňuje Francesco Kinský, klíčovou výzvou je hledání nové funkce, která dá budovám smysl i do budoucna. Opravená, ale prázdná stavba dlouhodobě fungovat nemůže. Teprve ve chvíli, kdy se do ní vrátí život, má obnova skutečný význam.

Schwarzenbergův Dřevíč zmizel z trhu. Které zámky teď čekají na investora?

Reality

Český trh s historickými sídly se v posledních letech výrazně proměnil. Investoři dnes pečlivě zvažují nejen kupní cenu, ale především náklady na rekonstrukci, budoucí provoz a možnosti využití objektu. Zámek už dávno není impulzivní koupi, ale dlouhodobým projektem.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Zámek jako místo setkávání

Právě proto dnes areál čím dál víc otevírají i pro společenské a kulturní akce. Svatby, firemní setkání nebo menší kulturní programy navazují na historickou roli zámku jako místa setkávání a zároveň pomáhají financovat jeho provoz. Nejde ale o bezhlavé komerční využití. Důležité je, aby všechny aktivity respektovaly charakter místa a přirozeně do něj zapadaly. „Člověk je u památky spíš správcem než investorem. Má ji předat v lepším stavu, než ji převzal.“

I proto je dnes obnova Karlovy Koruny vnímána jako proces na generace. Nejde o jednorázový projekt, ale o postupné navracení hodnoty místu, které bylo desítky let upozaděné a které se teprve teď znovu skládá dohromady.

Princ Alfréd: Na údržbu zámku nám musí vydělat lesy

Leaders

Princ Alfréd z Lichtenštejna vlastní a spravuje rodové sídlo, renesanční zámek v Holleneggu v rakouském Štýrsku. Má odpovědnost za tradiční byznys, osm tisíc hektarů polí a lesů, těžbu a zpracování dřeva a údržbu krajiny. Baví ho ale i technologie a reality. Jak se žije aristokratovi v 21. století, přiblížil v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek