Hnutí ANO chce po volbách prosadit, aby bylo spropitné v restauracích osvobozeno od daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Podle místopředsedkyně hnutí Aleny Schillerové by to pomohlo omezit šedou ekonomiku, zlepšit přístup zaměstnanců k hypotékám či leasingům a přineslo by právní jistotu do oboru. Podporu návrhu vyjádřil také Luboš Kastner z Hospodářské komory.
Třináctý plat, vánoční prémie nebo odměnu v podobné výši jako loni vyplatí za letošní rok svým zaměstnancům meziročně stejně či mírně více firem. Odměny letos dostane přes 38 procent zaměstnanců v soukromé sféře. Vyplynulo z průzkumu Hospodářské komory mezi 444 podniky, který ve středu novinářům představil její prezident Zdeněk Zajíček.
Českým firmám začaly přicházet první objednávky spojené s obnovou Ukrajiny. Některé obdržely konkrétní nabídky a nyní je uskutečňují, další jsou ve fázi příprav. Vyplývá to z průzkumu mezi téměř 200 členy Hospodářská komory a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka mají zakázky v současnosti hlavně firmy, které zatím s ukrajinským trhem neměly zkušenosti.
Česká republika vyčerpala všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do takzvané pasti středních příjmů, ve které se mohou ocitnout země dohánějící úroveň ekonomicky vyspělých států. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR o konkurenceschopnosti české ekonomiky. Důsledkem podle ní bude dlouhodobá hospodářská stagnace, zpomalení růstu mezd a životní úrovně obyvatelstva. Zvrátit by to mohla větší podpora produkce s vyšší přidanou hodnotou.
Česká ekonomika bude v letošním roce stagnovat, v příštím roce stoupne o dvě procenta. Mzdy by se reálně mohly začít zvedat už ve druhé polovině tohoto roku. Roční míra inflace dosáhne letos 10,8 procenta, v roce 2024 klesne na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktuální prognózy Hospodářské komory ČR, kterou představil její prezident Zdeněk Zajíček.
České ekonomice by nejvíce prospělo, pokud by se zrušil jak institut zaručené mzdy, tak také institut mzdy minimální. Politicky je to druhé zřejmě zcela neprůchodné, takže buďme rádi za případné zrušení alespoň mezd zaručených. Jejich zrušení žádá jak Hospodářská komora, tak třeba Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků.
Zásadní rozpor s vládou máme v otázce daní právnických osob, říká Jan Rafaj, nový šéf Svazu průmyslu a dopravy, důležité lobbistické organizace. Rafaj v půlce května vyhrál volby do čela svazu. Ve finále porazil Rafaj, který ve svazu pracuje 12 let a je šéfem české pobočky společnosti Heimstaden, která spravuje čtyřicet tisíc bytů po OKD, i bývalého premiéra Mirka Topolánka. Co jsou jeho priority? A jak je chce prosadit?
Dosavadní prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý po devíti letech ve funkci končí. Podnikatelé ve středu na celostátním sněmu v Praze do funkce na další tři roky zvolili dosavadního viceprezidenta komory a místopředsedu ODS Zdeňka Zajíčka. Zajíček získal 190 hlasů, jeho protikandidát Martin Pecina 64 hlasů. Zajíček vystoupí na tiskové konferenci, kterou odvysíláme v 16:00.
Schválení novely stavebního zákona je podle Hospodářské komory ČR dobrým odrazovým můstkem. Stačit to ale nebude, protože stavebnictví se potýká s celou řadou problémů. Je třeba zkrátit proces povolování staveb, řešit digitalizaci celého procesu, financování dopravních staveb i to, že ve stavebnictví je nedostatek lidí. A bude hůř, pokud Ukrajince nenahradí jiní cizinci. „Bez toho tu jinak můžeme mít za pár let téměř neřešitelné problémy,“ zdůraznil viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Zástupci hospodářských komor sdružených v evropské asociaci Eurochambres vybrali během jednání ve Stockholmu do svého čela prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. Stal se tak vůbec prvním Čechem, který jako prezident povede evropskou komorovou síť, která zastupuje 20 milionů podniků ze 43 zemí. Prioritou Vladimíra Dlouhého bude v tomto krizovém období prosazovat posílení konkurenceschopnosti evropských firem a narovnání podmínek s jejich globálními obchodními partnery.
Produktivita práce v Česku se od rozdělení Československa zvýšila o 84,6 procenta. Z výjimkou let 1997, 2008, 2009, 2016 se vždy meziročně zvyšovala, průměrný roční nárůst byl o 2,4 procenta. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR. Podle komory ale česká produktivita práce stále nedosahuje evropského průměru. Pro její zvýšení je třeba, aby se tuzemské firmy zaměřily na inovace a výrobu s vysokou přidanou hodnotou.
