Mimořádné odměny letos čekají zaměstnance ve více než dvou pětinách firem. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Hospodářské komory ČR. Výrazně méně štědré jsou ale nejmenší podniky, které stále narážejí na finanční limity a někdy nezvládají ani růst mezd.
Česká republika nesplňuje většinu kritérií pro splnění eura. Přesto je jeho přijetí vlastně nevyhnutelné, protože žádný jednostranný krok typu referenda Českou republiku nezbaví závazku, že společnou evropskou měnu přijme. Jen to nebude nijak brzy. V pořadu Svět financí na CNN Prima NEWS to prohlásil ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.
Třináctý plat, vánoční prémie nebo odměnu v podobné výši jako loni vyplatí za letošní rok svým zaměstnancům meziročně stejně či mírně více firem. Odměny letos dostane přes 38 procent zaměstnanců v soukromé sféře. Vyplynulo z průzkumu Hospodářské komory mezi 444 podniky, který ve středu novinářům představil její prezident Zdeněk Zajíček.
Českým firmám začaly přicházet první objednávky spojené s obnovou Ukrajiny. Některé obdržely konkrétní nabídky a nyní je uskutečňují, další jsou ve fázi příprav. Vyplývá to z průzkumu mezi téměř 200 členy Hospodářská komory a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka mají zakázky v současnosti hlavně firmy, které zatím s ukrajinským trhem neměly zkušenosti.
Česká republika vyčerpala všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do takzvané pasti středních příjmů, ve které se mohou ocitnout země dohánějící úroveň ekonomicky vyspělých států. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR o konkurenceschopnosti české ekonomiky. Důsledkem podle ní bude dlouhodobá hospodářská stagnace, zpomalení růstu mezd a životní úrovně obyvatelstva. Zvrátit by to mohla větší podpora produkce s vyšší přidanou hodnotou.
Česká ekonomika bude v letošním roce stagnovat, v příštím roce stoupne o dvě procenta. Mzdy by se reálně mohly začít zvedat už ve druhé polovině tohoto roku. Roční míra inflace dosáhne letos 10,8 procenta, v roce 2024 klesne na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktuální prognózy Hospodářské komory ČR, kterou představil její prezident Zdeněk Zajíček.
České ekonomice by nejvíce prospělo, pokud by se zrušil jak institut zaručené mzdy, tak také institut mzdy minimální. Politicky je to druhé zřejmě zcela neprůchodné, takže buďme rádi za případné zrušení alespoň mezd zaručených. Jejich zrušení žádá jak Hospodářská komora, tak třeba Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků.
Zásadní rozpor s vládou máme v otázce daní právnických osob, říká Jan Rafaj, nový šéf Svazu průmyslu a dopravy, důležité lobbistické organizace. Rafaj v půlce května vyhrál volby do čela svazu. Ve finále porazil Rafaj, který ve svazu pracuje 12 let a je šéfem české pobočky společnosti Heimstaden, která spravuje čtyřicet tisíc bytů po OKD, i bývalého premiéra Mirka Topolánka. Co jsou jeho priority? A jak je chce prosadit?
Dosavadní prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý po devíti letech ve funkci končí. Podnikatelé ve středu na celostátním sněmu v Praze do funkce na další tři roky zvolili dosavadního viceprezidenta komory a místopředsedu ODS Zdeňka Zajíčka. Zajíček získal 190 hlasů, jeho protikandidát Martin Pecina 64 hlasů. Zajíček vystoupí na tiskové konferenci, kterou odvysíláme v 16:00.
Schválení novely stavebního zákona je podle Hospodářské komory ČR dobrým odrazovým můstkem. Stačit to ale nebude, protože stavebnictví se potýká s celou řadou problémů. Je třeba zkrátit proces povolování staveb, řešit digitalizaci celého procesu, financování dopravních staveb i to, že ve stavebnictví je nedostatek lidí. A bude hůř, pokud Ukrajince nenahradí jiní cizinci. „Bez toho tu jinak můžeme mít za pár let téměř neřešitelné problémy,“ zdůraznil viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Zástupci hospodářských komor sdružených v evropské asociaci Eurochambres vybrali během jednání ve Stockholmu do svého čela prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. Stal se tak vůbec prvním Čechem, který jako prezident povede evropskou komorovou síť, která zastupuje 20 milionů podniků ze 43 zemí. Prioritou Vladimíra Dlouhého bude v tomto krizovém období prosazovat posílení konkurenceschopnosti evropských firem a narovnání podmínek s jejich globálními obchodními partnery.
Americký dolar se dnes drží ❌ bez výraznějších změn. Nejnovější údaje o vývoji ekonomiky Spojených států podporují očekávání, že americká centrální banka (Fed) příští týden přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb. Kolem 18:15 středoevropského času euro vůči dolaru ztrácelo necelou desetinu procenta a pohybovalo se nedaleko 1,1635 dolaru. Během čtvrtka se jednotná evropská měna vyšplhala až na třítýdenní maximum 1,1681 dolaru, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v uplynulém týdnu posílila a uzavřela jej tak na dosud nejvyšší závěrečné hodnotě. Index PX během týdne 📈 stoupl o 1,35 procenta na 2526,7 bodu. Nejvíce rostly opět cenné papíry pojišťovací skupiny VIG, největší pokles naopak postihl akcie Moneta Money Bank.
Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Evropská unie jednají o nahrazení cenového stropu na ruskou ropu úplným ❌ zákazem poskytování námořních služeb pro její přepravu. Snaží se tak snížit ruské příjmy z ropy, které Moskvě pomáhají financovat válku na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 4️⃣5️⃣ miliard norských korun (92,7 miliardy korun). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švýcarská vláda získala jasnou 👍 podporu většiny účastníků konzultačního procesu, jehož cílem je schválit novou dohodu prohlubující vztahy mezi alpskou konfederací a Evropskou unií. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Očekává se, že dohoda, na kterou se EU a Švýcarsko po měsících náročných jednání dohodly loni v prosinci, zamíří v březnu do parlamentu. Následně se k ujednání vyjádří i voliči v referendu, neboť se k tomu vláda zavázala.
Švédsko postupně ❌ ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Slovenská rafinerie Slovnaft z maďarské skupiny MOL po téměř dvou desetiletích vyměnila svého šéfa. Dosavadního generálního ředitele a předsedu představenstva společnosti Oszkára Világiho tento týden vystřídal v obou uvedených funkcích 👨 Gabriel Szabó. Ten byl naposledy místopředsedou představenstva Slovnaftu.
Agrární komory zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, ❌ odmítly připravované změny ve společné zemědělské politice. Její členové se zároveň zapojí do protestu, který do Bruselu v této záležitosti svolala největší evropská zemědělská organizace COPA-COGECA.
Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců ✅ schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci.
Evropská komise obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 1️⃣2️⃣0️⃣ milionů eur (2,9 miliardy korun).