Šéf Volkswagenu Oliver Blume skončí v čele Porsche. Z funkce stahuje pod tlakem akcionářů i kvůli slabým výsledkům. Automobilka se chystá do roku 2029 zrušit téměř dva tisíce pracovních míst.

Šéf německého automobilového koncernu Volkswagen Oliver Blume se vzdá vedení značky luxusních vozů Porsche. Ta už začala hledat jeho nástupce. Informoval o tom dnes německý podnikatelský časopis WirtschaftsWoche, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací.

Výrobce luxusních sportovních vozů Porsche v roce 2022 vstoupil na frankfurtskou akciovou burzu. Jeho většinovým vlastníkem ale zůstal koncern Volkswagen, jehož součástí je také Škoda Auto.

Skutečnost, že Blume řídí celý koncern Volkswagen a zároveň i samotnou značku Porsche, je podle listu WirtschaftsWoche často terčem kritiky, zejména ze strany akcionářů. Tlak na změnu navíc zvyšují zhoršující se hospodářské výsledky automobilky Porsche.

Akcie společnosti Porsche od vstupu na burzu, tedy zhruba za uplynulé tři roky, ztratily více než 40 procent hodnoty. Provozní zisk podniku se v letošním prvním pololetí meziročně propadl zhruba o dvě třetiny na miliardu eur (24,5 miliardy Kč). Tržby se snížily téměř o sedm procent na 18,2 miliardy eur.

Automobilka Porsche už na začátku roku oznámila, že hodlá do roku 2029 zrušit asi 1900 pracovních míst. Opatření by se mělo týkat aktivit podniku v oblasti německého města Stuttgart, kde má Porsche sídlo.

Šéf Porsche přichází s opatrným varováním: Přijdou další škrty

Zprávy z firem

Německý výrobce luxusních sportovních automobilů Porsche plánuje další kolo tvrdých úsporných opatření. Zatím však není jasné, zda budou tato opatření zahrnovat také snižování počtu zaměstnanců. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na dopis, který zaměstnancům rozeslal předseda představenstva Porsche Oliver Blume.

ČTK

Přečíst článek

Bloomberg: Značka Porsche se stává chudým příbuzným zářící Škody

Zprávy z firem

Porsche se stává chudým příbuzným zářící Škody. Značka pro masový trh vydělává více peněz než producent luxusních sportovních vozů, píše agentura Bloomberg. Podle autora článku na jejím webu to dosavadní svět automobilů obrací naruby.

ČTK

Přečíst článek

Politické strany, které vyšlou své kandidáty do sněmovních voleb pod hlavičkou jiné strany, což je letošní novinka při parlamentních volbách, nemají v případě úspěchu těchto subjektů nárok na žádnou státní finanční podporu. A to ani v případě, že ve sněmovně zasednou jejich lidé.

„Podle zákona stranám, které samy do Poslanecké sněmovny nekandidují, za účast jejich členů na kandidátkách jiných stran žádný nárok na státní příspěvek nevzniká,“ uvedl pro Newstream Marek Antoš, proděkan a vedoucí katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Podle něj nejsou vyloučené nějaké interní dohody mezi politickými stranami o tom, že si část peněz poté, co je stát kandidující straně vyplatí, mezi sebou přepošlou. I na tyto případné dohody ale dopadá limit vyplývající ze zákona. „Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, pokud by součet všech peněžitých darů přijatých od jedné a téže osoby přesáhl v jednom kalendářním roce částku tři miliony korun.“

Týká se to mnoha stran, které se tím, že se schovaly pod jiný subjekt, připravily své stranické kasy o tučné peníze. Zelených, kteří vyslali třicet svých lidí do osmi krajů pod Piráty. Týká se to všech stran, které se schovaly pod deštník SPD, tedy Trikolory, Svobodných a PRO. A týká se to i sociální demokracie, komunistů a dalších dvou stran, ČSNS a SD-SN, které jdou do voleb pod hnutím Stačilo!. V žádném z těchto případů nevznikla koalice. Ta by v případě dvou členů musela získat osm procent hlasů, v případě tří a více členů jedenáct procent.

Jedinou koalicí je Spolu. SPD vystupuje jako jeden subjekt, stejně jako Stačilo! a Piráti. Takže jim ke vstupu do sněmovny stačí pět procent hlasů.

Hlavní tváří Stačilo! je sice komunistka Kateřina Konečná, ale šéfem hnutí je Daniel Sterzik. Za tím by tedy v případě volebního úspěchu peníze šly. Sterzik již na úterní konferenci oznámil, že hnutí bude mít jeden poslanecký klub a nebude mít žádné finanční závazky k participujícím stranám do budoucnosti. Na kandidátkách Stačilo! převažují komunisté, dále jsou tam socialisté a členové zbylých dvou stran. Sterzik uvedl, že vlastních kandidátů má hnutí čtyři desítky.

Stát stranám, které se dostanou do sněmovny, vyplácí každoročně nemalé částky. Vloni dostaly ANO a Spolu deset milionů „stálého příspěvku“. Piráti necelých šest milionů. Potom jsou tam příspěvky na počet mandátů, 900 tisíc ročně za jeden. ANO za mandáty loni, stejně jako za každý rok volebního období, inkasovalo 65 milionů, Starostové a ODS třicet milionů. Lidovci dvacet, SPD 18 milionů korun. TOP 09 necelých třináct. Potom ještě existuje příspěvek na podporu činnosti politického institutu. Za to dostalo ANO 14 milionů korun, ale třeba i SPD pěkných 3,7 milionu korun.

Dalibor Martínek: Šaráda kolem Čapího hnízda se přesouvá do sněmovny

Názory

Fakta jsou zřejmá. Babiš někdy před dvaceti lety vymyslel, že si vezme dotaci padesát milionů na Čapí hnízdo, přestože na ni neměl nárok. Dělalo to tak mnoho bohatých podnikatelů, když si stavěli hotely a rekreační střediska. Byly to však dotace určené pro malé a střední firmy, ne pro boháče.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Volby do sněmovny 2025: termín, kandidující strany a průzkumy

Politika

Po čtyřech letech čekají Českou republiku další parlamentní volby. Ve dnech 3. a 4. října 2025 si občané zvolí do sněmovny 200 poslanců. Půjde o první volby, kdy Češi v zahraničí mohou hlasovat také korespondenčně. Následující přehled shrnuje vše důležité – termín voleb, možnosti hlasování, přehled kandidujících stran a hnutí, i to, koho favorizují volební průzkumy.

nst

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Korespondenční hlasování, bouře ve sklenici vody

Názory

K hlasování ve sněmovních volbách se v zahraničí zapsalo 24 206 lidí. V cizině přitom podle odhadů ministerstva zahraničí žije 400 až 600 tisíc českých občanů. Kvůli tomuto odhadu se o volby ze zahraničí vedl tuhý boj. Zvlášť opozice se jí urputně bránila. Evidentně tušila, že v cizině nemá populisticky naladěné publikum.

Dalibor Martínek

Přečíst článek