OBRAZEM: Loučení po 58 letech. Česká armáda vyřadila poslední vrtulník Mi-8
Posledním přeletem přes kbelské letiště skončil provoz posledního vrtulníku Mi-8. Tento typ vrtulníků různých verzí sloužil v československé i české armádě od roku 1967. Zajišťovaly nejen přepravní a výsadkové úkoly, ale i lety prezidentů a nejvyšších státních představitelů. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při příležitosti slavnostního ukončení provozu Mi-8 udělila 24. základně dopravního letectva záslužný kříž ministra obrany 1. stupně za vynikající plnění úkolů.
Poslední stroj Mi-8 s trupovým číslem 0836 roku výroby 1988 nalétal přes 5150 hodin, a uzavřel tak etapu těchto vrtulníků. Posledním pilotem stroje byl velitel 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely brigádní generál Jaroslav Falta, který by si přál, aby tento stroj zůstal na základně ve Kbelích.
Podle Černochové je úctyhodné, jak dlouho vrtulník sloužil, na druhou stranu to podle ní ukazuje obrovský vnitřní dluh, který má stát vůči české armádě a který byl způsobený dlouhodobým podfinancováním. Situaci by měla změnit modernizace armády.
„V tuto chvíli není na obzoru náhrada vrtulníku Mi-8 v plném rozsahu. Máme dva vrtulníky Mi-17, které jsou vybaveny sedačkami pro převoz cestujících, ale to není plnohodnotná náhrada. Je to transportní vrtulník, není odhlučněný, není v salónní úpravě. Takže čekáme, kdy se dočkáme nových vrtulníků, abychom mohli létat to, co jsme byli zvyklí létat dřív s ústavními činiteli a delegacemi,“ řekl Falta.
Pokora, disciplína a přesnost
Podle Falty měly vrtulníky, se kterými se dnes armáda loučí, svá specifika. Byly spolehlivé a stabilní, ale citlové na chyby. Vrtulníky Mi-8 byly méně výkonné proti Mi-17, takže bylo nutné s nimi létat opatrně, včas připravit vrtulník na přistání a sledovat vítr a rychlost. „Učil nás pokoře, disciplíně a přesnosti. Právě to z něj dělalo stroj, který formoval celé generace pilotů,“ dodal.
Vrtulníky skončily kvůli technické životnosti motoru stanovené výrobcem. „Existují výjimky, jak se dá prodlužovat, ale nyní už jsme došli s posledním kusem tohoto vrtulníku na konec všech výjimek a už nemáme jinou možnost, než provoz vrtulníku ukončit,“ řekl velitel 1. roje VIP vrtulníků Jaromír Fryščák, který létání s Mi-8 označuje za vynikající školu, neboť piloty naučily plánovat a získat cit pro jejich řízení.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala.
Česko dalo Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. Získalo 25 miliard
Politika
Sovětský vrtulník Mi-8 původně vznikl jako soukromá iniciativa konstruktéra Michaila Mila, který chtěl nabídnout armádě i civilním provozovatelům modernější stroj než tehdy vyráběnou „mi čtyřku“. Tento vrtulník patří k nejrozšířenějším na světě - Mi-8 a odvozených typů se vyrobilo dosud přes 17 tisíc kusů. Poprvé se vznesl do vzduchu v červenci 1961. Dodnes je spolu s typem Mi-17 používán ve 49 zemích světa.
První kusy „osmiček“ dostala Československá lidová armáda v roce 1967 a do konce 60. let jich v ČSSR létaly skoro tři desítky. Od roku 1984 pak začaly přicházet i modernější „sedmnáctky“, které po rozdělení federace převzala i armáda samostatné ČR. Nejnovější typ používaný českými vojenskými letci představuje Mi-171Š, při deblokaci ruského dluhu jich AČR v roce 2005 získala 16.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
