OBRAZEM: Loučení po 58 letech. Česká armáda vyřadila poslední vrtulník Mi-8
Posledním přeletem přes kbelské letiště skončil provoz posledního vrtulníku Mi-8. Tento typ vrtulníků různých verzí sloužil v československé i české armádě od roku 1967. Zajišťovaly nejen přepravní a výsadkové úkoly, ale i lety prezidentů a nejvyšších státních představitelů. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při příležitosti slavnostního ukončení provozu Mi-8 udělila 24. základně dopravního letectva záslužný kříž ministra obrany 1. stupně za vynikající plnění úkolů.
Poslední stroj Mi-8 s trupovým číslem 0836 roku výroby 1988 nalétal přes 5150 hodin, a uzavřel tak etapu těchto vrtulníků. Posledním pilotem stroje byl velitel 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely brigádní generál Jaroslav Falta, který by si přál, aby tento stroj zůstal na základně ve Kbelích.
Podle Černochové je úctyhodné, jak dlouho vrtulník sloužil, na druhou stranu to podle ní ukazuje obrovský vnitřní dluh, který má stát vůči české armádě a který byl způsobený dlouhodobým podfinancováním. Situaci by měla změnit modernizace armády.
„V tuto chvíli není na obzoru náhrada vrtulníku Mi-8 v plném rozsahu. Máme dva vrtulníky Mi-17, které jsou vybaveny sedačkami pro převoz cestujících, ale to není plnohodnotná náhrada. Je to transportní vrtulník, není odhlučněný, není v salónní úpravě. Takže čekáme, kdy se dočkáme nových vrtulníků, abychom mohli létat to, co jsme byli zvyklí létat dřív s ústavními činiteli a delegacemi,“ řekl Falta.
Pokora, disciplína a přesnost
Podle Falty měly vrtulníky, se kterými se dnes armáda loučí, svá specifika. Byly spolehlivé a stabilní, ale citlové na chyby. Vrtulníky Mi-8 byly méně výkonné proti Mi-17, takže bylo nutné s nimi létat opatrně, včas připravit vrtulník na přistání a sledovat vítr a rychlost. „Učil nás pokoře, disciplíně a přesnosti. Právě to z něj dělalo stroj, který formoval celé generace pilotů,“ dodal.
Vrtulníky skončily kvůli technické životnosti motoru stanovené výrobcem. „Existují výjimky, jak se dá prodlužovat, ale nyní už jsme došli s posledním kusem tohoto vrtulníku na konec všech výjimek a už nemáme jinou možnost, než provoz vrtulníku ukončit,“ řekl velitel 1. roje VIP vrtulníků Jaromír Fryščák, který létání s Mi-8 označuje za vynikající školu, neboť piloty naučily plánovat a získat cit pro jejich řízení.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala.
Česko dalo Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. Získalo 25 miliard
Politika
Sovětský vrtulník Mi-8 původně vznikl jako soukromá iniciativa konstruktéra Michaila Mila, který chtěl nabídnout armádě i civilním provozovatelům modernější stroj než tehdy vyráběnou „mi čtyřku“. Tento vrtulník patří k nejrozšířenějším na světě - Mi-8 a odvozených typů se vyrobilo dosud přes 17 tisíc kusů. Poprvé se vznesl do vzduchu v červenci 1961. Dodnes je spolu s typem Mi-17 používán ve 49 zemích světa.
První kusy „osmiček“ dostala Československá lidová armáda v roce 1967 a do konce 60. let jich v ČSSR létaly skoro tři desítky. Od roku 1984 pak začaly přicházet i modernější „sedmnáctky“, které po rozdělení federace převzala i armáda samostatné ČR. Nejnovější typ používaný českými vojenskými letci představuje Mi-171Š, při deblokaci ruského dluhu jich AČR v roce 2005 získala 16.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
