Vojenské katedry se mají obnovit jako relikt, který jsme už jednou odmítli. To není vtip. Je to nostalgický sen ministra Zůny, který si katedru nikdy neužil, protože nestudoval civilní vysokou školu, ale přímo tu vojenskou. Ministr sice odmítá povinnou vojnu, ale vrací do hry instituci, která byla symbolem šikany a ztraceného času. Možná neříká všechno, ale historie mluví jasně.
Ministerstvo obrany zakázalo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, uvedl web Aktuálně.cz. Rozhovor měl podle avizovaných informací na sociálních sítích vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se však neobjevil, protože mělo zasáhnout ministerstvo. Mluvčí úřadu Petr Pešek webu řekl, že naplánované zveřejnění rozhovoru s Pavlem ministerstvo zastavilo kvůli současným diskusím uvnitř resortu obrany. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas uvedl, že se k této kauze armáda vyjadřovat nebude.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) by měl být razantnější a rychlejší ve změnách na ministerstvu obrany, míní místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. Ve středu má ministerstvo navštívit premiér Andrej Babiš (ANO). Se Zůnou chce jednat o zakázkách a plánech resortu, řešit mají i rozpočet obrany na příští rok.
Česká republika podle premiéra vydává na obranu v současnosti maximum možného. Reagoval tak na výzvu amerického velvyslance v Praze, který upozornil, že Česko by podle návrhu státního rozpočtu mohlo patřit mezi země s nejnižším podílem obranných výdajů v rámci NATO.
Ultimátum, miliardový kontrakt a spor o etiku umělé inteligence. Americký ministr obrany Pete Hegseth (na snímku) chce, aby firma Anthropic otevřela svou technologii armádě bez omezení. Výrobce systému Claude to odmítá, zatím. Staví se proti plně autonomním vojenským operacím i sledování amerických občanů, i za cenu toho, že by přišel o vládní zakázku.
Ministr obrany Jaromír Zůna tvrdí, že bezpečnost země se neměří procenty HDP. Jenže právě ta procenta jsou měnou důvěry v NATO. V době, kdy si část střední Evropy plete diplomacii s rezignací, je hazard s obranou víc než účetní trik.
Prezident Petr Pavel považuje snižování výdajů na obranu v současné době za nezodpovědné. Řekl to na tiskové konferenci po návštěvě Prahy. Předpokládá, že bude mít možnost si o tom promluvit s ministryní financí Alenou Schillerovou a premiérem Andrejem Babišem (oba ANO).
Skupina Promet Group, která je menšinovým akcionářem automobilky Tatra Trucks, se domnívá, že vedení Tatry nemuselo při některých rozhodnutích postupovat s péčí řádného hospodáře. Podle Promet Group se to týká armádní zakázky na vozidla, která ministerstvo obrany podle firmy nakupuje prostřednictvím společnosti Tatra Defence Systems (TDS) zhruba o jednu miliardu korun dráž, než kdyby je pořizovalo přímo od Tatry Trucks. Uvedl to server Seznam Zprávy.
Ministerstvo obrany změnilo na návrh samotného výrobce způsob nákupu nákladních vozů Tatra. Místo přímých dodávek nyní vozy pořizuje přes firmu ze skupiny zbrojaře Michala Strnada, což podle zjištění Seznam Zpráv znamená výrazné navýšení ceny. Při plném využití rámcové smlouvy může stát zaplatit až o miliardu korun více za technicky totožná vozidla, uvádí server.
Slovensko se chystá modernizovat armádní logistiku pomocí vozidel Tatra Force. Rámcová smlouva s CSG miliardáře Michala Strnada počítá s dodávkou až 1 289 vojenských vozidel za miliardu eur.
Ministerstvo obrany má podle SPD předložit podklady k ukončení své role v muniční iniciativě na pomoc Ukrajině v boji proti ruské agresi. Po dnešním téměř tříhodinovém jednání poslaneckého klubu SPD to novinářům řekl předseda hnutí a Sněmovny Tomio Okamura. Dodal, že postupuje podle programového prohlášení vlády a že Česko žádné peníze z rozpočtu poskytovat na pokračování války na Ukrajině nebude.
Tržby 75 největších globálních ✂️✂️✂️módních koncernů se loni zvýšily o 0,9 procenta na 541 miliard eur (13,2 bilionu korun). Byly o třetinu vyšší než v předkrizovém roku 2019. Podle agentury APA to vyplývá ze zprávy o globálním módním průmyslu, kterou zveřejnila italská Mediobanca. Z celkových tržeb připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.
