České armádě se daří nabírat nové vojáky rychleji, než plánovala. Jen za první pololetí se její řady rozšířily o více než dva tisíce lidí. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny však za rostoucím zájmem nestojí především vyšší platy. Uchazeče láká možnost podílet se na obraně země, smysluplná práce i zkušenosti využitelné v civilním životě.
Armáda na svém youtubovém kanále zveřejnila diskutovaný rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem. Video mělo podle avizovaných informací vyjít na sociálních sítích 7. dubna, podle webu Aktuálně.cz ale zasáhlo ministerstvo obrany. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odmítl obviňování z cenzury, podle něj byly porušeny předpisy. Video pak minulý týden zveřejnil na facebooku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Stačilo pár dní ticha a jeden pozastavený obsah, a na povrch vyplaval zmatek, který sahá mnohem dál než k jednomu videu. Rozpory v komunikaci, nejasná odpovědnost a slabé krizové vedení ukazují, že v resortu obrany státu chybí jasná linie velení. A právě to vyvolává největší obavy.
Ministerstvo obrany tvrdí, že nezakázalo armádě zveřejnit rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, který byl natočený v rámci podcastu Kamufláž. Úřad to uvedl na síti X s tím, že armáda čekala na založení nového samostatného YouTube kanálu. Video mělo vyjít podle avizovaných informací na sociálních sítích 7. dubna, na posluchačských platformách se ale neobjevilo, protože podle webu Aktuálně.cz zasáhlo ministerstvo.
Ministerstvo obrany zakázalo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, uvedl web Aktuálně.cz. Rozhovor měl podle avizovaných informací na sociálních sítích vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se však neobjevil, protože mělo zasáhnout ministerstvo. Mluvčí úřadu Petr Pešek webu řekl, že naplánované zveřejnění rozhovoru s Pavlem ministerstvo zastavilo kvůli současným diskusím uvnitř resortu obrany. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas uvedl, že se k této kauze armáda vyjadřovat nebude.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) by měl být razantnější a rychlejší ve změnách na ministerstvu obrany, míní místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. Ve středu má ministerstvo navštívit premiér Andrej Babiš (ANO). Se Zůnou chce jednat o zakázkách a plánech resortu, řešit mají i rozpočet obrany na příští rok.
Česká republika podle premiéra vydává na obranu v současnosti maximum možného. Reagoval tak na výzvu amerického velvyslance v Praze, který upozornil, že Česko by podle návrhu státního rozpočtu mohlo patřit mezi země s nejnižším podílem obranných výdajů v rámci NATO.
Ultimátum, miliardový kontrakt a spor o etiku umělé inteligence. Americký ministr obrany Pete Hegseth (na snímku) chce, aby firma Anthropic otevřela svou technologii armádě bez omezení. Výrobce systému Claude to odmítá, zatím. Staví se proti plně autonomním vojenským operacím i sledování amerických občanů, i za cenu toho, že by přišel o vládní zakázku.
Ministr obrany Jaromír Zůna tvrdí, že bezpečnost země se neměří procenty HDP. Jenže právě ta procenta jsou měnou důvěry v NATO. V době, kdy si část střední Evropy plete diplomacii s rezignací, je hazard s obranou víc než účetní trik.
Prezident Petr Pavel považuje snižování výdajů na obranu v současné době za nezodpovědné. Řekl to na tiskové konferenci po návštěvě Prahy. Předpokládá, že bude mít možnost si o tom promluvit s ministryní financí Alenou Schillerovou a premiérem Andrejem Babišem (oba ANO).
Skupina Promet Group, která je menšinovým akcionářem automobilky Tatra Trucks, se domnívá, že vedení Tatry nemuselo při některých rozhodnutích postupovat s péčí řádného hospodáře. Podle Promet Group se to týká armádní zakázky na vozidla, která ministerstvo obrany podle firmy nakupuje prostřednictvím společnosti Tatra Defence Systems (TDS) zhruba o jednu miliardu korun dráž, než kdyby je pořizovalo přímo od Tatry Trucks. Uvedl to server Seznam Zprávy.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Číst více
