Měl to být jeden z velkých modernizačních projektů české armády. Po letech příprav ale končí bez vítěze. Ministerstvo obrany zrušilo tendr na 185 obrněných vozidel za 24,7 miliardy korun, která měla sloužit ženistům, zdravotníkům, speciálním silám či Vojenské policii. Resort jako jeden z důvodů uvádí ekonomické okolnosti.
České výdaje na obranu příští rok výrazně vzrostou. Ministerstvo obrany má podle ministra Jaromíra Zůny hospodařit se 191 miliardami korun, tedy zhruba o 36 miliardami více než letos. Česko tím má splnit závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Peníze mají mířit hlavně do modernizace armády, náboru vojáků a splátek už rozběhnutých projektů.
České armádě se daří nabírat nové vojáky rychleji, než plánovala. Jen za první pololetí se její řady rozšířily o více než dva tisíce lidí. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny však za rostoucím zájmem nestojí především vyšší platy. Uchazeče láká možnost podílet se na obraně země, smysluplná práce i zkušenosti využitelné v civilním životě.
Česká armáda převzala poslední z celkem 42 tanků Leopard 2A4 a završila tím přechod od sovětských tanků T-72 k západní technice. V příštích letech pořídí dalších 44 nejmodernějších tanků Leopard 2A8. O osudu dosluhujících T-72 rozhodne vláda
Exministryně obrany Jana Černochová (ODS) zvažuje žalobu na premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho opakovaným výrokům o zlodějinách v resortu či upravených výběrových řízeních. Na tiskové konferenci před jednáním Sněmovny uvedla, že ji vyjádření premiéra dohnala k tomu, že vyhledá advokáta, aby s ním postup konzultovala.
Vojenské katedry se mají obnovit jako relikt, který jsme už jednou odmítli. To není vtip. Je to nostalgický sen ministra Zůny, který si katedru nikdy neužil, protože nestudoval civilní vysokou školu, ale přímo tu vojenskou. Ministr sice odmítá povinnou vojnu, ale vrací do hry instituci, která byla symbolem šikany a ztraceného času. Možná neříká všechno, ale historie mluví jasně.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odmítl znovuzavedení povinné základní vojenské služby. Chce dál budovat profesionální jádro české armády a zaměřit se na různé typy dobrovolných záloh a mobilizačních sil. V rozhovoru pro pořad Spotlight serveru Aktuálně.cz ministr řekl, že už chystá dobrovolnou přípravu záložních důstojníků.
Armáda na svém youtubovém kanále zveřejnila diskutovaný rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem. Video mělo podle avizovaných informací vyjít na sociálních sítích 7. dubna, podle webu Aktuálně.cz ale zasáhlo ministerstvo obrany. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odmítl obviňování z cenzury, podle něj byly porušeny předpisy. Video pak minulý týden zveřejnil na facebooku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Stačilo pár dní ticha a jeden pozastavený obsah, a na povrch vyplaval zmatek, který sahá mnohem dál než k jednomu videu. Rozpory v komunikaci, nejasná odpovědnost a slabé krizové vedení ukazují, že v resortu obrany státu chybí jasná linie velení. A právě to vyvolává největší obavy.
Ministerstvo obrany tvrdí, že nezakázalo armádě zveřejnit rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, který byl natočený v rámci podcastu Kamufláž. Úřad to uvedl na síti X s tím, že armáda čekala na založení nového samostatného YouTube kanálu. Video mělo vyjít podle avizovaných informací na sociálních sítích 7. dubna, na posluchačských platformách se ale neobjevilo, protože podle webu Aktuálně.cz zasáhlo ministerstvo.
Ministerstvo obrany zakázalo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, uvedl web Aktuálně.cz. Rozhovor měl podle avizovaných informací na sociálních sítích vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se však neobjevil, protože mělo zasáhnout ministerstvo. Mluvčí úřadu Petr Pešek webu řekl, že naplánované zveřejnění rozhovoru s Pavlem ministerstvo zastavilo kvůli současným diskusím uvnitř resortu obrany. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas uvedl, že se k této kauze armáda vyjadřovat nebude.
Ceny ropy 🛢 se dnes vyvíjejí smíšeně. Na jedné straně cenu ovlivňuje dohoda mezi USA a Ruskem o dodávkách nafty, která by mohla uvolnit další dodávky z Moskvy. Na druhé straně jsou ale nové útoky v Saúdské Arábii a Jemenu, které by mohly přerušit dodávky ropy na trhy. Cena severomořské ropy Brent klesala o 0,6 procenta na 106,03 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu rostla o 0,5 procenta na 94,18 dolaru za barel.
