Česká energetická společnost Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře dokončila nákup vodní elektrárny Baixo Iguaçu v Brazílii o celkovém výkonu 350 megawattů. O převzetí elektrárny za 260 milionů eur (zhruba 6,4 miliardy korun) firma informovala v březnu, musela ale ještě získat potřebná regulatorní povolení. Transakce je největší českou investici v Jižní Americe a Baixo Iguaçu se stala svým výkonem největším energetickým zdrojem Energo-Pro, sdělila mluvčí skupiny Hana Hikelová.

Energo-Pro loni v Brazílii převzala za 118,3 milionu eur sedm menších vodních elektráren o celkovém výkonu 90 megawattů. Firma také staví novou vodní elektrárnu Chorreritas v Kolumbii, jejíž uvedení do provozu očekává v příštím roce. „Růst portfolia v Latinské Americe je strategickým krokem v rámci geografické diverzifikace naší skupiny. Posilujeme tak odolnost vůči hydrologickým, geopolitickým i ekonomickým výkyvům,“ uvedl generální ředitel Energo-Pro Jakub Fajfr.

Elektrárna reguluje průtok ikonických vodopádů Iguaçu a zajišťuje minimální průtok i v obdobích sucha. Dodává energii pro zhruba milion obyvatel Brazílie, což odpovídá osmi procentům roční spotřeby brazilského státu Paraná. Elektrárna je v provozu od roku 2019, koncesi má platnou na 30 let. Tři turbíny ročně vyrobí víc než 1500 gigawatthodin elektřiny. Výstavba elektrárny stála zhruba půl miliardy eur, přehrada má rozlohu 32 kilometrů čtverečních.

Nákup od brazilské společnosti Copel financovala Energo-Pro kombinací vlastních zdrojů a externího financování. Skupina v letošním prvním pololetí vydala dluhopisy za 750 milionů eur se splatností v roce 2030. „Výtěžek emise byl určen právě na financování akvizice Baixo Iguaçu a optimalizaci kapitálové struktury skupiny,“ uvedla firma.

Po začlenění elektrárny Baixo Iguaçu mají energetické zdroje skupiny Energo-Pro instalovaný výkon 1850 megawattů. Společnost nyní provozuje 54 vodních elektráren v pěti zemích světa, vedle Brazílie také v Bulharsku, Gruzii, Turecku a Španělsku. Provozuje také distribuční sítě v Bulharsku a Gruzii a zaměstnává téměř 10 tisíc lidí.

Energo-Pro se na výstavbu, provoz a modernizaci vodních elektráren specializuje od roku 1994, nyní spravuje aktiva v hodnotě víc než 2,5 miliardy eur. Loni skupina zvýšila konsolidované tržby o 13 procent na 1,436 miliardy eur a provozní zisk (EBITDA) o desetinu na 355 milionů eur.

Udržitelností k lepšímu fotbalu, hodnotnějším nemovitostem a menším ztrátám finančnictví

Zprávy z firem

Nejde o zelené sekýrování, nýbrž o lepší vyhodnocování rizik, říkají o fenoménu udržitelnosti nejen lidé ze světa peněz. Co riskují firmy, které zanedbávají nové povinnosti, jako je třeba ESG reporting? Proč může být poučným příkladem pro komunikaci zelené transformace Čína? Je plyn záležitostí minulosti nebo cestou do budoucnosti, například v dopravě? Nejen to se dočtete v následujícím výběru zajímavostí z dalších devíti dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters. Spojené státy ve středu večer také uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti ve snaze ukončit konflikt, který Rusko zahájilo v únoru 2022.

Šéf Bílého domu minulý týden po telefonátu s Putinem prohlásil, že jejich schůzka by se mohla uskutečnit do dvou týdnů. Některá média ale tento týden s odvoláním na vysoce postaveného představitele z Bílého domu napsala, že setkání prezidentů se v bezprostřední době neplánuje.

„Nezdálo se mi, že bychom se dostali tam, kam se dostat musíme - tak jsem to zrušil, ale v budoucnu to uděláme,“ řekl podle webu CNN novinářům v Oválné pracovně. Rozhovory s Putinem o ukončení války na Ukrajině jsou podle Trumpa sice dobré, ale nakonec nikam nevedou, napsala agentura AFP. Americký prezident podle Reuters v této souvislosti vyjádřil frustraci z uvázlých jednání.

Trump uvalil sankce

Americký ministr financí Scott Bessent jen krátce předtím oznámil, že Spojené státy uvalují sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřinných společností. Jako důvod uvedl, že Putin odmítá „tuto nesmyslnou“ válku ukončit, a proto uvaluje sankce na společnosti, které financují „kremelskou válečnou mašinérii“.

„Jedná se o obrovské sankce, a doufáme, že nebudou trvat dlouho. Doufáme, že válka bude ukončena,“ řekl podle AFP Trump.

Atomový comeback Ameriky. USA opět dobývají Evropu v jaderné energetice

Money

Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.

Jan Žižka

Přečíst článek