Posledním přeletem přes kbelské letiště skončil provoz posledního vrtulníku Mi-8. Tento typ vrtulníků různých verzí sloužil v československé i české armádě od roku 1967. Zajišťovaly nejen přepravní a výsadkové úkoly, ale i lety prezidentů a nejvyšších státních představitelů. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při příležitosti slavnostního ukončení provozu Mi-8 udělila 24. základně dopravního letectva záslužný kříž ministra obrany 1. stupně za vynikající plnění úkolů.
Všechny státní podniky ministerstva obrany loni vykázaly zisk. Vyplývá to z hospodářských výsledků podniků, které ještě musí projít auditem. Do kladných čísel se dostal i státní podnik VOP CZ, který se v posledních letech potýkal s často vysokými ztrátami. „Zdravé a fungující státní podniky jsou důležitou součástí obranyschopnosti státu. Jsem proto ráda, že se nám podařilo společným úsilím docílit toho, že všech pět je v zisku. Děkuji jejich pracovníkům i vedení,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová.
Navýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě umožní novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Cílem navýšení je podle vlády podpořit doplnění stavů armády a udržení současného personálu.
Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom ve středu hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě. Stanovisko přednesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jako výsledek dohody poslaneckých frakcí.
Cenou za příměří na Ukrajině čelící ruské agresi nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina měla ustoupit ze svých požadavků. Ministryně to uvedla po setkání se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Ukrajinský ministr obrany před novináři poděkoval za veškerou pomoc, kterou ČR Ukrajině poskytuje, politickou i vojenskou. Jednání označil za produktivní.
Vláda rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.
Ministři rozdali loni na odměnách svým náměstkům a vrchním ředitelům sekcí dohromady víc než 38 milionů korun. Nejštědřejší byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která svým dvěma náměstkům vyplatila dohromady 1,5 milionu korun. Bez bonusu naopak loni byli náměstci ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), uvedl server iROZHLAS.cz, který shromáždil informace od jednotlivých resortů. Nejvíc dalo v loňském roce na odměny ministerstvo financí, nejméně ministerstvo spravedlnosti.
Ministryně obrany Černochová a náčelník generálního štábu Řehka nám předvádějí naprosto nedůstojné divadlo plné hádek na veřejnosti. Je to od obou těžce neprofesionální a někdo z nich by měl jít z kola ven, anebo oba. Musí to rychle skončit a premiér Fiala se s prezidentem Pavlem musí domluvit, koho odvolají. Veřejné spory ohrožují důvěru v obranu Česka v turbulentní geopolitické době. A také to, že nakládání s rekordními veřejnými investicemi do zbrojních akvizic, je děláno profesionálně a není ovlivněné nějakými osobními afekty.
Ani závěr roku se neobejde bez politiků a politici bez politiky. Alespoň tedy někteří. Například šéf Senátu se nehodlá vzdát své promluvy k národu, tentokrát si k němu vybral 18. prosinec. Tedy den, kdy se před osmadvaceti lety uskutečnila vůbec první schůze horní komory parlamentu. Ostatní na výběr nemají, a ani to nepotřebují. Potřebují hlavně, aby byli slyšet. A to především občanští demokraté v ODS. Například ministryně obrany Jana Černochová, která si nepřeje, aby v Praze vedla koalici Spolu do voleb Markéta Pekarová Adamová z TOP O9. A co dělají a budou dělat ti ostatní? Fiala zřejmě co je třeba, samozřejmě Spolu. Andrej Babiš zapálil třetí svíčku na adventním věnci a marně si láme hlavu s tím, koho ještě neurazil.
Politici vládních stran si zpočátku týdne zahráli štronzo, možná i přemýšleli, jestli náhodou nemají promazat sociální sítě. Brzy se však vzpamatovali, překvapení z amerických voleb opadlo a domácí chaos pokračoval. Premiér ohlásil schválení důchodové reformy, podle něj nejdůležitějšího zákona celého volebního období. Kvůli ní by lidé měli, jak řekl předseda vlády, Fialu a spol. znovu volit, když zvítězí Babiš, reformu penzí zruší. To už byl ale pátek, takže pěkně popořadě.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
