Hygiena v potravinářských provozech má stále mezery. Většina zaměstnanců pere pracovní oděvy doma, často v rozporu s předepsanými postupy. Průzkum mezi českými a slovenskými pracovníky ukazuje, že chybějící systém péče o pracovní textil může mít vliv nejen na bezpečnost výroby, ale i na zdraví zaměstnanců a důvěru spotřebitelů.
Zaměstnanci potravinářských firem se o své pracovní oblečení často starají sami – a to i přesto, že by mělo být čištěno odborně. Podle průzkumu agentury Norstat si 86 % pracovníků v Česku a na Slovensku alespoň jednou vypralo pracovní oděv doma.
Výsledek? Riziko šíření bakterií i neplnění hygienických norem, které jsou pro potravinářskou výrobu klíčové.
„Domácí pračky obvykle nedosahují teplot potřebných pro zničení mikroorganismů. Běžné praní pod 70 °C nestačí,“ upozorňují odborníci na potravinářskou bezpečnost. Podle nich tak může docházet k přenosu nečistot a patogenů mezi výrobními prostory a domácností.
Oblečení z domova místo pracovního oděvu
Alarmující je také zjištění, že téměř dvě třetiny pracovníků nosí při práci vlastní oblečení namísto firemního. Takový postup přitom znamená nejen porušení předpisů, ale i riziko kontaminace. Třetina zaměstnanců navíc připouští, že pracovní oděv někdy používá i mimo pracoviště.
V prostředí, kde se manipuluje s potravinami, to představuje závažný problém – bakterie nebo zbytky biologického materiálu se tak mohou přenášet do výroby a zpět.
ČTK Protext
Zaměstnanci chtějí pohodlí i kvalitu
Na druhé straně průzkum ukazuje, že zaměstnanci jsou se svými pracovními oděvy většinou spokojeni – oceňují hlavně pohodlí a funkčnost.
Prostor ke zlepšení ale zůstává: třetina pracovníků si stěžuje na nízkou kvalitu materiálů a na to, že poškozené oděvy se často neopravují.
Zajímavé je také téma udržitelnosti. Až 70 % zaměstnanců ji považuje za důležitou hodnotu, ale pouze čtvrtina firem recykluje pracovní textil. Většina oděvů tak po skončení životnosti končí na skládkách.
Profesionální údržba jako standard budoucnosti
Řešení, které se v zahraničí osvědčilo, spočívá v pronájmu a profesionální údržbě pracovních oděvů.
Takový systém zajišťuje pravidelné praní při předepsaných teplotách, kontrolu kvality, opravy i ekologickou likvidaci textilu. Firmám přináší jistotu splnění hygienických standardů a zároveň snižuje administrativní i finanční zátěž.
Podle průzkumu využívá profesionální pronájem oděvů v Česku a na Slovensku zatím jen necelá třetina zaměstnanců, přestože jde o běžnou praxi v mnoha evropských zemích.
Jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů tohoto řešení je společnost Lindström, která se specializuje na pronájem pracovních oděvů pro různé obory včetně potravinářství.
Zajišťuje kompletní servis – od návrhu a výroby oděvů na míru přes jejich pravidelné praní a opravy až po recyklaci vyřazených kusů.
Díky využívání RFID technologie má každá firma přehled o pohybu svých oděvů, zatímco zaměstnanci mají vždy čisté a bezpečné oblečení připravené v šatní skříňce.
Lindström tak propojuje hygienu, pohodlí i udržitelnost v jednom systému.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Bilance 2023/2024: Společnost dm investuje do cen, designu prodejen, technologií i udržitelné budoucnosti
Serge Damian dostal před lety velký úkol. Měl pro nadnárodní skupinu CSG připravit první ESG report. Tehdy CSG naskočilo na trend udržitelnosti. V současnosti jsou data, která dokázal ve skupině najít, setřídit a interpretovat, zcela zásadní pro investory i fungování konkrétních firem. „Čím dál více lidí u nás vidí, že to není diktát, ale svého druhu audit pro řízení rizik,“ říká Damian.
Máte za sebou první integrovaný report, v němž vedle klasické výročky vyšla také data o udržitelnosti skupiny. Jaké z toho máte výstupy?
Musím přiznat, že ta situace byla zvláštní. Když jsme výsledek představili, první reakce byly skvělé. Sami jsme měli radost, co jsme dokázali. Ale pak začaly přicházet dotazy od našich stakeholderů. Když je shrnu, šlo o to, že pochválili fakt, že máme data. Ale okamžitě následovaly dotazy – a jak s nimi nyní budete pracovat? Pro nás to je ale skutečně první krok. Audit toho, jak na tom v současnosti jsme.
Přesto se musím zeptat, dáváte si nějaké cíle?
Udělali jsme si referenční průzkum u našich globálních konkurentů. Všichni tuto problematiku řeší mnohem déle než my a ano, vidíme, že máme ještě velkou cestu před sebou. K těm cílům. Je to strašně složité. Když totiž vyjdete z nařízení, které Evropská komise vydala, jde vlastně o to, že buď máte data a pak z nich máte vyjít, nebo je nemáte a pak je musíte odhadnout. A na základě toho si pak máte stanovit cíle. Jenomže my se opravdu nechceme zavazovat k čemukoli nereálnému. Říct, že budeme uhlíkově neutrální příští rok, je prostě nesmysl nebo by to byla lež a to nemůžeme. Ostatně report prochází poměrně tvrdým auditem.
Olga Trčková: Čeští sběratelé jsou dnes vášnivější než mnohde na světě
Vybudovala DSC Gallery, která se zařadila mezi nejvýraznější komerční galerie u nás. Vystavuje největší jména tuzemské scény, ale také mladé talenty, a hlavně do Prahy vozí významná jména berlínské, londýnské i newyorské scény. Olga Trčková je vášnivou sběratelkou, pomáhá umělcům, ale také jiným sběratelům. „Jednou vás pozvu do DSC Gallery London,“ slibuje v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB, z něhož nabízíme ochutnávku.
Musím smeknout před společností Deloitte, která nám report auditovala. Opravdu to bylo hodně práce a také pro ně to je pořád relativně nové. Přesto to bylo hodně profi, přijeli do celé řady konkrétních firem a někdy šli do hodně velkých detailů.
Rozhovor se Sergem Damianem vyšel v magazínu Newstream CLUB
Jak chcete s daty pracovat dál?
Poté, co jsme zprávu vydali, jsem si uvědomil, co všechno jsme udělali špatně. Takže to bylo první – pokusili jsme se všechno znovu projít a znovu si definovat, co pro nás je podstatné a co nikoli. A chceme se dál soustředit na to podstatné. A i v tom jsme se inspirovali u konkurence. Zkrátka některé věci, které jsme nyní reportovali, se nás vlastně netýkají. Ale protože jsme to chtěli udělat poctivě, nabrali jsme půl milionu datových vstupů. V tom se nikdo nezorientuje. Takže tady je prostor pro další práci a také o tom chceme diskutovat se svými stakeholdery. Ujistit se, co pro ně je důležité při vnímání skupiny CSG. Nicméně už to, že jsme report udělali, a jistě i to, jakým způsobem jsme ho udělali, nám hodně pomohlo.
V čem?
Detaily říct nesmím, ale existují institucionální investoři, kteří svou případnou investici přímo podmiňují existencí podobného reportu. Takže jednotliví ředitelé a vedení celé skupiny naši práci plně docenili. A vlastně nejen to, čím dál víc zaměstnanců i šéfů konkrétních firem chápe podstatu – že nejde o „diktát“, ale že to je audit, který má pomoci při řízení rizik. A o tom to přesně je.
Stačí všem váš report, nebo to je spíše počáteční informace a pak chtějí další?
Po vydání reportu jsem skutečně vyplňoval asi desítku dalších dokumentů od různých institucí či velkých finančních domů.
CSG působí ve více zemích světa, vedle evropských také v USA a Indii. Jak se to podepisuje na sběru dat?
Na to jsme narazili dost tvrdě. A ani nejde o přístup jednotlivých firem ani kultur, jde o to, že v různých zemích některé kategorie prostě nemají nebo je vnímají odlišně. Například zdánlivě jednoduchá otázka: Kolik máte zaměstnanců? Tak to ve skutečnosti můžete jinak vnímat v Evropě, jinak v Indii a jinak v USA. Patří tam „ičaři“? Patří tam agenturní pracovníci?
Co s tím?
My nyní pracujeme na určitém sladění. U nás pak také důležitou roli hraje skutečnost, že jsme rychle se vyvíjející firma. Takže třeba za poslední rok jsme nějaké firmy prodali, další ale koupili. V tom je to také docela složité. A platí to i pro nové sektory, takže například letos jsme koupili chemickou společnost v Německu, což i pro náš tým představuje poměrně velkou výzvu.
Šéfkuchař Marek Janouch: Smažák na Hradě nenajdete
Každý den se mu otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu – z terasy přímo na Pražském hradě. Šéfkuchař Marek Janouch tu se svým týmem připravuje českou kuchyni inspirovanou starými kuchařkami i šlechtickými hostinami, nicméně v moderním pojetí. Tradici spojuje s aktuálními trendy, sezónností a důrazem na kvalitní suroviny. O tom, jak se vaří na, tak výjimečném místě, proč se u nich smažený sýr nikdy na lístku neobjeví a jak důležité je pro něj mít v kuchyni stabilní tým, jsme si povídali v „jeho“ Kuchyni na Hradě.
V současnosti probíhá několik důležitých kroků. Předně jednáme se svými stakeholdery a ptáme se jich jednak na ten samotný report, jednak na to, co je o naší společnosti v této oblasti skutečně zajímá. K těm hlavním patří investoři, ale jsou tam také média a samozřejmě vlády, protože velká část byznysu CSG je B2G (business-to-government, tedy byznys mezi soukromým sektorem a vládami – pozn. red.).
Zároveň musíme hodně komunikovat dovnitř firmy a samozřejmě již nyní probíhá sběr dat. Úspěch reportu se ale projevil i v tom, že máme mandát výrazně navýšit počet lidí, s nimiž tuto problematiku řešíme.
Vidíme mnoho geopolitických změn a poměrně často se opakuje, že zejména kvůli nové americké vládě se od této problematiky ustupuje. Jak to tedy je?
Asi bych odpověděl dvojím způsobem. Předně: My vidíme, že velcí konkurenti, a to i ti američtí, v ESG nebo udržitelnosti či jakkoli jinak si to pojmenujete, dělají spoustu věcí, stejně tak to zajímá institucionální investory. A ne, u nikoho nevidíme žádné výraznější náznaky, že by se od toho upouštělo. Druhá odpověď souvisí s daty. Ta jsou pro firmu cenná právě pro řízení rizik. Někde může být ohrožení dané nedostatkem vody, jinde příliš rychle rostoucí teplotou, takže například v některých částech Evropy musejí být továrny zavřené měsíc v roce. A to přece stojí peníze. Hodně peněz. A jako taková tato data mají velkou cenu.
Solární panely zlevnily, i s menší dotací je proto návratnost zajímavá
Po dvou letech rekordního zájmu o solární energii se situace na trhu s fotovoltaikou stabilizuje. Přichází doba konsolidace, profesionalizace a návratu k dlouhodobě udržitelnému růstu. „Není to krize, ale návrat k normálu,“ vysvětluje Mário Franko, odborník na fotovoltaiku E.ON Energie.
Chief Sustainability Officer skupiny Czechoslovak Group. Opírá se o dlouholeté zkušenosti z financí, strategického řízení i průmyslu. Jeho úkolem je propojovat odpovědné podnikání s dlouhodobou konkurenceschopností a udávat skupině jasný směr v oblasti ESG.
Zakladatel GymBeam Dalibor Cicman: Chci spolupracovat s nejchytřejšími lidmi na globální úrovni
GymBeam patří k nejrychleji rostoucím startupům v Evropě. Sázka na fitness potravinové doplňky se zakladateli a hlavnímu akcionáři firmy Daliboru Cicmanovi vydařila stejně jako snaha organicky růst nejprve na východoevropských trzích a nyní také v Německu. „Jsme firma, kde se zkouší hodně věcí, je to naše DNA,“ říká Dalibor Cicman v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB, kde mimo jiné prozrazuje, jakou budoucnost pro svou firmu chystá.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Tramvaj Škoda 52T míří z Prahy do Polska ukázat své revoluční brzdy
V Česku je velmi zdravý komerční nemovitostní sektor, říká v nejnovější epizodě podcastu Realitní Club Katarína Brydone, generální ředitelka společnosti Colliers v ČR. Firma je lídrem v oblasti poradenství s komerčními nemovitostmi.
„Máme velký boom v oblasti investic,“ říká Brydone. Investice nepocházejí jenom ze zahraničí, ale také od tuzemských investorů. Zahraniční partneři jsou často překvapeni, když vidí, jak se českému nemovitostnímu trhu daří. „Když mluvím s lidmi mimo střední Evropu, jsou celkem překvapení, jak vysoké objemy transakcí zde máme a jaká je výnosnost.“
Yieldy, tedy výnosnost, dokonce mírně klesá, je zde vysoká míra likvidity. Za první pololetí letošního roku bylo v Česku investováno do komerčních nemovitostí přes dvě miliardy euro, což je nejvyšší číslo v rámci střední Evropy. „Očekáváme, že celkový výsledek transakcí za letošní rok bude 3,5 miliardy eur,“ říká šéfka Colliers v ČR.
Když byl trh „v největších obrátkách“, bývalo toto číslo na úrovni 3,8 až 3,9 miliardy. Blížíme se rekordním hodnotám. „Myslím, že letošní rok bude třetí nejvyšší výsledek v historii českého trhu,“ dodává.
Český trh komerčních realit táhnou tuzemští investoři
Na trhu s komerčními realitami jsou stále investiční příležitosti. Na prodej jsou nejen luxusní hotely v Praze, ale také třeba nákupní centra. Například Galerie Myslbek či nákupní centrum Atrium Flora.
Zatímco objem transakcí v Česku roste, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku nebo Rumunsku je pokles. A překvapivě to stejné platí v západní Evropě. Děje se tak z několika důvodů. Dlouhou dobu platilo, že objem obchodů v Česku je daný nabídkou nemovitostí, které přicházejí na trh. „Vždy byla velká poptávka po českých aktivech.“ Výstavba komerčních nemovitostí je u nás podle Brydone jedna z nejnižších v rámci Evropy.
Je tu však jedno „ale“. Trh s nemovitostmi je cyklický. Colliers jako celosvětově působící firma sleduje všechny trhy, v jaké jsou kondici, zda klesají nebo stoupají. „V Česku se odrážíme ode dna. V západní Evropě to neplatí,“ říká Brydone. Čím to je? Je to dané tím, co se děje na straně investorů, které Brydone dělí na dvě kategorie. Mezinárodní kapitál a lokální kapitál. Zahraniční kapitál je nyní v útlumu.
Hledá bezpečná místa pro investice, což je historicky Londýn nebo Paříž. Německo bylo z hlediska globálních investorů také bráno jako bezpečná lokalita. Ale náš západní soused se aktuálně pere s ekonomickou výkoností, a to investoři dobře sledují. Tok peněz záleží na tom, co se děje ve světě. Výnosnost v oblasti nemovitostí nyní nestíhá výkonnost akciových trhů. Proto peníze investorů, což jsou běžní občané ze všech zemí světa, kteří svěřují své peníze investičním fondům a bankám, nemíří ve velké míře do nemovitostí. Jsou to sice miliardy dolarů, ale trend je klesající.
Karel Havlíček: Chceme stavební superúřad a náš původní zákon
Pokud budeme ve vládě, rozhodně vrátíme zpět do hry minulý návrh stavebního zákona, který současný kabinet hodil pod stůl. Včetně stavebního superúřadu, uvedl místopředseda ANO Karel Havlíček.
Mezinárodní kapitál je nyní podle Brydone velmi utlumený. Do nemovitostí vkládají v rámci celého světa velcí investoři jako jsou penzijní fondy nebo banky mezi deseti až dvanácti procenty disponibilních aktiv, a poradenské společnosti vyhledávají a vybírají neperspektivnější trhy. Růst českého trhu je podle ní dán především lokálním kapitálem. Česko je pro svět historicky řazené do východní Evropy. Pro světové investory neexistuje nic jako střední Evropa. Takže investice ze zahraničí sem plynou pomalu, se zpožděním.
V čem tedy spočívá klíč úspěchu českého trhu s komerčními nemovitostmi? Je to dáno tím, že před dvaceti lety vznikl zákon, který investičním fondům umožňuje investice do nemovitostí, a ještě je daňově zvýhodňuje. „Češi spoří na důchod, a české fondy díky tomu mají náboj pro tyto nákupy.“ A také platí, že se české subjekty mnohem lépe vyznají v trhu a jeho rizicích. Takže jsou zde aktivnější.
Katarína Brydone, CEO Colliers v ČR, byla hostem pořadu Realitní Club. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Ve formě podcastu ji najdete na Spotify či Apple Podcasts v kanále Newstream Podcasty. Hezký poslech.
Speciál Realitní Club
Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části – webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu.
Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
