Všechno zlé je k něčemu dobré, ale proč to aktuálně platí i pro výrobu elektřiny ze slunce, která se v Česku rozvíjí trochu jako na tobogánu? Co vede šéfa velké developerské firmy k závěru, že v byznysu jsou nyní všichni trochu slepí? A na čem vázne budování cirkulární ekonomiky? Odpovědi nejen na tyto otázky nabízí dalších osm dílů podcastové série Trendy v udržitelnosti, za níž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Zpovídáni v nich byli nejen představitelé firem napříč ekonomikou, ale i experti z neziskových iniciativ. Co vše zaznělo, přibližuje následující text.

Dotace na fotovoltaické elektrárny loni hned dvakrát klesly. Přesto si domácnosti, které chtějí pořídit vlastní zelený zdroj energie, nepohorší. Často za něj zaplatí dokonce méně než dřív. Někdejší solární boom v době energetické krize totiž přinesl prudké zdražení materiálu a s tím, jak opadá, přichází zase zlevnění.

„Teď jsou ceny panelů, střídačů či baterií na historických minimech. Tudíž investice, kterou je nutno udělat po obdržení dotace, je pořád srovnatelná a pohybuje se mezi 190 až 250 tisíci korun podle parametrů elektrárny,“ zhodnotil Pavel Matoušek, expert na fotovoltaiku v energetické společnosti Innogy. Návratnost investice se podle něj u domácností může pohybovat kolem devíti či deseti let. V případě firem, které mají velkou a více méně nepřetržitou spotřebu, to může být při započtení dotace tři až pět let.

Někoho pořád odrazuje vyšší pořizovací cena, už brzy ale bude fotovoltaika povinná, říká Jan Kakos z Bidli

Zprávy z firem

Největším katalyzátorem přechodu na udržitelné zdroje energií se v Česku stala energetická krize, jinde v Evropě už ale projekty dávno běžely. Teď je na nás, abychom srovnali krok, i když v některých otázkách si nevedeme vůbec špatně. „Jsme na předních místech, co se týče akumulace elektřiny vyrobené ze slunce. To v Evropské unii není úplně zvykem. Přitom právě bateriová úložiště slouží k tomu, aby docházelo k lepšímu využití solární energie,“ vysvětluje Jan Kakos, obchodní ředitel Bidli technologie. 

Klára Sýkora (Sudová), Newstream & Partner

Přečíst článek

Rozšiřování výroby elektřiny ze slunce bude podle Pavla Matouška dál pokračovat, protože moc jiných možností ani nezbývá. „Fotovoltaika určitě představuje nevyužitý potenciál. Při současných technologických možnostech může fungovat hlavně jako decentrální zdroj, který je vždycky blízko spotřebě. Nejjednodušší řešení je instalovat ji na střechách, a nevyužitých střech je u nás stále kolem osmdesáti pěti procent,“ uvedl Matoušek.

Obnovitelné zdroje mají být hlavním řešením jednoho z největších rébusů udržitelné transformace, kterým je energetika. Dosavadní vývoj ale naznačuje, že co platilo včera, může být zítra jinak. Ještě v předminulé dekádě byl pro Evropskou unii strategickým palivem v dopravě stlačený zemní plyn (CNG). Jenže s výrazným zpřísněním emisních norem od roku 2020 už neobstál, protože nebyl automobilkám schopen pomoci snížit flotilové limity emisí tak jako elektromobily. „Všechny automobilky přestaly vyrábět vozidla s CNG motorem a vrhly se na elektromobilitu, což vnímám jako chybu. Věřím, že čas CNG se ještě může vrátit,“ uvedl Andrej Prno, místopředseda představenstva společnosti Pražská plynárenská Distribuce.

Nahradit plyn jakožto nechtěné fosilní palivo podle něj obecně nebude tak snadné. Jeho tuzemská spotřeba je zhruba 74 terawatthodin ročně, v případě elektřiny je to zhruba 60 terawatthodin. „Pokud bychom chtěli nahradit zemní plyn, museli bychom postavit jednou tolik výroben elektrické energie, což není úplně jednoduché,“ řekl Prno s tím, plyn bude mít nadále velice silnou roli v energetickém mixu nejenom za deset, ale i za dvacet, třicet let. Cestou je však podle něj určitě ozeleňování plynárenství a postupné nahrazování zemního plynu bezemisními alternativami.

Změna nálad nejen v cirkulární ekonomice

Jsou obory, které staví udržitelná transformace před těžko splnitelné úlohy, developmentu ale silný tlak legislativy i obchodních partnerů na udržitelnost prospěl. Myslí si to generální ředitel společnosti Crestyl Simon Johnson. V posledních měsících ovšem přišlo ochlazení donedávna žhavého trendu – mimo jiné s tím, jak se s nástupem Donalda Trumpa otočil přístup Spojených států. „Ta změna je poměrně razantní a rád bych věřil, že je to krátkodobá bublina. Nicméně, pokud jde o budoucnost, jsme teď v byznysu všichni trochu slepí,“ řekl Johnson. Osobně má za to, že základní směřování se nezmění, ale nastane zpomalení, což může mít negativní vliv na životní prostředí.

V Polsku je trh předvídatelnější. Města tam chtějí stavět, říká generální ředitel českého developera

Reality

Na pozici generálního ředitele developerské společnosti Crestyl je Simon Johnson oficiálně pár týdnů, ještě déle se na ni ale Angličan žijící v Česku 25 let připravoval. O budoucnosti má tak jasno. V Česku například Crestyl uvažuje o spojení se s Pražskou developerskou společností a po Polsku plánují vstoupit i do Německa. I nadále ale bude development v tuzemsku tou nejdůležitější byznysovou nohou. „V Česku cílíme na vyšší segment nemovitostí a ty mají také větší hodnotu než ty v Polsku, kde stavíme víc ale také v nižším segmentu. Český trh je na druhou stranu hůř předvídatelný,“ říká Simon Johnson v rozhovoru.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Velkým tématem ve stavebnictví, které je ohromně náročné na suroviny, je cirkularita materiálů. V Česku podle Johnsona platí celkem přísné stavební normy a recyklace je v poměrně pokročilé fázi. Crestyl k ní tlačí i rozhodnutí dosahovat u komerčních staveb vysokých úrovní certifikace LEED. Alespoň zatím to ovšem není ekonomicky efektivní záležitost, protože představuje náklady navíc. Simon Johnson však věří, že do budoucna se to, i vzhledem k technologickému pokroku, změní.

Velmi praktické zkušenosti sbírají s opětovným zhodnocením někdejšího odpadu v Sazce. Jako nad každým jednorázovým produktem se i nad použitými stíracími losy dlouho vznášela otázka „Kam s nimi?“ Loterijní společnost losy již přes dvacet let ekologicky recykluje a stávají se pak součástí plat na vejce nebo stavebních izolací. Dnešní doba umožňuje jít dál, upcyklovat. A právě tímto směrem se vydává platforma reLosy. Ta si za relativně krátkou dobu připsala několik hotových realizací, počínaje teniskami navrženými tak, aby vzbudily zájem. „Opravdu tu pozornost přitáhly, a to nejen k nám, ale celkově k cirkulární ekonomice. Také se nám líbilo, že se obrazně řečeno do upcyklace obouváme,“ uvedla manažerka kategorie stíracích losů Eva Nováková. Díky platformě reLosy se tak zrodil modulární nábytek, kde podíl použitých losů dosahuje 70 procent, nebo BMX pumptrack, což jsou díly pro sestavení speciální cyklistické dráhy.

Cirkulární ekonomika každopádně stojí na spolupráci. „Žádná firma, která s tím konceptem pracuje, není schopna ho obsáhnout sama. Musí nacházet dodavatele a další partnery, kteří jsou ochotní udělat krok navíc. V posledních letech se ochota ke spolupráci téměř vypařila,“ posteskla si zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky INCIEN Soňa Klepek Jonášová. K nápravě mají pomoci Bohémské dohody.

Použitý beton, cihly i suť jsou cenné. V zahraničí už to pochopili, říká první dáma zeleného stavebnictví

Reality

Opatrně zbourat a pak kostičky použít zase na další stavbu. Tak funguje nejen lego, ale i cirkulární ekonomika v praxi. V Česku je zatím v plenkách. I pro odborníky je těžké se orientovat v této problematice. Přínosné by určitě bylo, pokud by celý proces podpořil i stát, říká v rozhovoru pro newstream.cz letos nově zvolená předsedkyně České rady pro šetrné budovy Iveta Králová.  

Věra Tůmová

Přečíst článek

„Teď třeba formujeme dobrovolnou dohodu, která se týká uplatnění nízkoemisních, tedy udržitelných recyklovaných materiálů do staveb. Na to každý řekne, že ho to zajímá, ale nikdo neví, co to vlastně znamená. Proto se snažíme definovat nejmenší možnou společnou bariéru, kterou ti hráči mohou překonat, které porozumí a budou ji považovat za vlastní. Teprve pak mohou dát na stůl konkrétní závazky,“ vysvětluje Soňa Klepek Jonášová záměr, který má pomoci cirkulární ekonomice ve stavebnicví.

Břímě reportingu a falešné dilema

Někdy je potřeba se do pokroku opřít, jindy zase ubrat plyn. To druhé letos zvolila Evropské komise v případě povinného vydávání zpráv o udržitelnosti, které mají poskytnout obrázek, jak firmy ovlivňují životní prostředí a společnost. Takzvané ESG reporty podle směrnice CSRD už letos začaly publikovat vybrané velké podniky. Další firmy se měly zapojit v následujících letech ve dvou vlnách. Evropská komise ale letos navrhla jejich okruh zúžit a náběh reportování o dva roky odložit. „Trochu nám to zkomplikuje situaci s nedostatkem dat, protože takzvaný balíček omnibus sníží počet firem, pro které bude reporting povinný, zhruba o 80 procent,“ upozornila specialistka Komerční banky Beáta Jirková. Prodlouží se tak podle ní období, kdy si banky, které musely ESG report vydat už letos za loňský rok, budou muset při vyhodnocování uhlíkové stopy portfolií pomáhat odhady.

Specialistka přední tuzemské banky zároveň přiblížila, že reportování podle nových standardů je opravdu náročné, a to i pro společnost, která už má s vydáváním zpráv o udržitelnosti letité zkušenosti. Sestavení ESG reportu splňujícího požadavky CSRD si v Komerční bance vyžádalo více než rok práce, zapojení externích konzultantů a desítek interních kolegů.

Jak je na tom s udržitelností svých aktivit sám stát, který ukládá povinnosti ostatním? Jde o důležitější otázku, než se může na první pohled zdát, protože veřejná správa zadá ročně v Česku zakázky za stovky miliard korun. Ohled na udržitelnost jí ukládá legislativa, velkou motivací by mělo být i hledisko ekonomické.

Komunitní zahrady se stávají městským trendem, který dál sílí

Enjoy

S příchodem jara začínají naplno i zahradnické práce. Pro ty, kteří nemají svou zahrádku, nebo minimálně terasu, se k zahrádkaření nabízí možnost nájmu truhlíků či záhonků v komunitních zahradách. 

nos

Přečíst článek

„Správně provedená zakázka týkající se udržitelnosti by měla v konečném důsledku ušetřit. Bavíme se tady o pohledu na celý životní cyklus. To znamená, že ekologicky výhodné řešení může mít vyšší pořizovací náklady, ale je potřeba podívat se i na náklady na provoz, údržbu a případnou likvidaci,“ zdůraznila Anna Cervanová z advokátní kanceláře Rowan Legal. Udržitelnost by se tak podle ní neměla brát jako zákonem uložená povinnost, nutné zlo či módní trend, nýbrž jako běžné a pragmatické kritérium pro hodnocení. Veřejní zadavatelé se díky tomu mohou dobrat k efektivnějším řešením, na druhé straně je veřejná správa opravdu velkým zákazníkem a v mnoha oblastech vysloveně tvoří trh, takže může směřování k udržitelnější budoucnosti výrazně pomoci.

V souvislosti s udržitelnou transformací zaznívá otázka, kolik to bude stát a zda na to budeme mít. Geopolitická situace ji ve veřejné debatě změnila na dilema dekarbonizace nebo obrana. Půjde také o jedno z hlavních témat každoroční podzimní konference platformy Business Leaders Forum, letos nazvané Future-Proof Leadership.

„Toto téma velmi rezonuje ve veřejném prostoru, ale podle mě je falešné dilema, že si musíme zvolit jedno, nebo druhé. Chtěla bych to na konferenci otevřít, přičemž nečekám, že všichni budou souhlasit. Považuji za důležité se tím zabývat, protože i od premiéra jsem slyšela, že máme nějaký balík peněz na dekarbonizaci, tak jasně, dáme je na obranu. Mně to tak jasné nepřijde a myslím, že bychom se mohli pokusit hledat cesty, jak řešit obě věci současně,“ nabídla svůj pohled šéfka platformy, která byla založena už v roce 1992 a u jejího zrodu stál tehdy princ Charles, dnes král Karel.

Ženy v právu posilují. Novou partnerku mají Rowan Legal, šéfku právníků ohlásil T-Mobile

Zprávy z firem

Advokátka Olga Kaizar přestupuje z dosavadního působiště v PwC Legal jako nová partnerka se specializací práva nemovitostí do Rowan Legal. Český T-Mobile pak má od května novou šéfku právníků, Karolinu Helebrantovou. Nestává se často, že by se v jednom období sešly dvě takto velké „ženské“ personálie v právu, podotýká ve svém právním souhrnu, který se tentokrát výhradně věnuje personáliím, Jaroslav Kramer, spolupracovník redakce.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Právníci pomáhají měnit brownfieldy nebo posouvat nájemní bydlení

Zprávy z firem

Advokátní kancelář Rowan Legal pomohla Českým drahám k výhodnému prodeji pozemků v jižní části Nákladového nádraží Žižkov. A&O Shearman pak asistovali při koupi sídla ČEZ v projektu Smíchov City. Obě lokality se po řadě let v neutěšeném stavu promění v moderní čtvrtě. Jaké další mandáty mají na svědomí lídři právního trhu, přibližuje ve svém právním souhrnu, který se tentokrát výhradně věnuje transakcím, Jaroslav Kramer, spolupracovník redakce.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek