Evropa by měla spojit vývoj a výrobu systémů protivzdušné obrany do jednoho společného projektu, navrhl premiér Andrej Babiš na jednání spojenců Ukrajiny v Paříži. Iniciativu nazval Europatriot a přirovnal ji ke vzniku Airbusu. Česko přitom není členem nové koalice devíti států, která chce s Ukrajinou rozvíjet obranu proti balistickým střelám.
Telenovela kolem prezidenta Pavla v Ankaře nekončí. Prezident posunul svůj spor o účast na vlastně nepodstatném zasedání NATO v Turecku k Ústavnímu soudu. Asi to Česko potřebovalo, aby někdo rozsekl, jak říká Pavel, spor o moc. Dva lidé s milionovou podporou to nedokázali, to je vlastně nejsmutnější sdělení. Nechají to na právnících.
Česko podle NATO loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP. Babiš z toho viní Fialovu vládu, zatímco současný kabinet tvrdí, že se cíli snaží přiblížit – jistotu ale nedává.
Spojené státy podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho zůstávají pevně zavázány k obraně aliance. Evropa a Kanada však podle něj musejí převzít větší odpovědnost za konvenční vojenské schopnosti NATO. Rutte to uvedl v Bruselu před jednáním ministrů obrany aliance, kterého se zúčastní také americký ministr obrany Pete Hegseth.
Rutteho plán na pevnou vojenskou pomoc Ukrajině narazil u velkých spojenců. Francie, Británie i další země podle The Daily Telegraph odmítají návrh, aby každý člen NATO posílal Kyjevu 0,25 procenta HDP. Šéf aliance už připustil, že plán kvůli odporu nejspíš neprojde.
Česko nebude spolehlivým spojencem, pokud nesplní závazky, které přijalo v rámci NATO. Na bezpečnostní konferenci Globsec Forum 2026 to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Sněmovna schválila spornou novelu rozpočtových zákonů, která vládě umožní navyšovat výdaje na obranu i strategické infrastrukturní stavby nad rámec schválených rozpočtových limitů. Opozice varuje před rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti a hrozí Ústavním soudem.
Evropská unie pošle Ukrajině první část obří půjčky nejpozději na začátku června. Kyjev má z celkových 90 miliard eur dostat zhruba 9,1 miliardy eur, přičemž většina peněz půjde na vojenské účely. První prostředky z obranné části mají podle Evropské komise zamířit na drony.
Snižování výdajů na obranu podporuje 17 procent Čechů. Pro jejich zachování na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP) je 24 procent lidí. Dalších 27 procent dotázaných by preferovalo jejich růst na průměr Severoatlantické aliance (NATO), který loni činil 2,8 HDP. Nadprůměrný podíl HDP by do obrany investovalo 17 procent veřejnosti. Vyplývá to z dubnového průzkumu agentury STEM, kterého se zúčastnilo 1315 lidí.
Exministryně obrany Jana Černochová (ODS) zvažuje žalobu na premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho opakovaným výrokům o zlodějinách v resortu či upravených výběrových řízeních. Na tiskové konferenci před jednáním Sněmovny uvedla, že ji vyjádření premiéra dohnala k tomu, že vyhledá advokáta, aby s ním postup konzultovala.
Evropské vlády se obávají, že Vladimir Putin může v příštích dvou letech vycítit příležitost k otestování odhodlání Západu vůči NATO. Podle serveru Politico panují mezi obrannými představiteli a politiky obavy, že Kreml může využít období, kdy je Donald Trump stále v Bílém domě a Evropská unie ještě nedokončila posílení svých vojenských kapacit.
Státní zástupce obžaloval pět lidí a jednu právnickou osobu v korupční kauze kolem nákupu urychlovačů za 160 milionů korun ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze 🏥. Na svém webu to oznámilo Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze.
Rozvíjející se klimatický jev El Niňo 🌊by do konce příštího roku mohl přivést zhruba 50 milionů lidí do stavu akutního hladu. Podle deníku The Guardian na to upozornil Světový potravinový program (WFP), podle něhož už nyní čelí vážné potravinové nejistotě 225 milionů lidí ve 45 zemích.
Bankovní rada České národní banky 🏦 dnes rozhodne o dalším nastavení úrokových sazeb a zveřejní makroekonomickou prognózu. Podle analytiků centrální banka ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Naznačují to i výroky členů bankovní rady v médiích.
Kontroverzní slovenský podnikatel Marian Kočner jevinným z daňových podvodů při prodeji hotelů v horském středisku Donovaly a z vytunelování golfového areálu v obci Báč na jižním Slovensku. Soudní senát však upustil od uložení souhrnného trestu, protože pokládá za dostatečný trest 19 let vězení, který Kočner dostal za kauzu falšování směnek televize Markíza.