Telenovela kolem prezidenta Pavla v Ankaře nekončí. Prezident posunul svůj spor o účast na vlastně nepodstatném zasedání NATO v Turecku k Ústavnímu soudu. Asi to Česko potřebovalo, aby někdo rozsekl, jak říká Pavel, spor o moc. Dva lidé s milionovou podporou to nedokázali, to je vlastně nejsmutnější sdělení. Nechají to na právnících.
Sněmovna schválila spornou novelu rozpočtových zákonů, která vládě umožní navyšovat výdaje na obranu i strategické infrastrukturní stavby nad rámec schválených rozpočtových limitů. Opozice varuje před rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti a hrozí Ústavním soudem.
Evropská unie pošle Ukrajině první část obří půjčky nejpozději na začátku června. Kyjev má z celkových 90 miliard eur dostat zhruba 9,1 miliardy eur, přičemž většina peněz půjde na vojenské účely. První prostředky z obranné části mají podle Evropské komise zamířit na drony.
Snižování výdajů na obranu podporuje 17 procent Čechů. Pro jejich zachování na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP) je 24 procent lidí. Dalších 27 procent dotázaných by preferovalo jejich růst na průměr Severoatlantické aliance (NATO), který loni činil 2,8 HDP. Nadprůměrný podíl HDP by do obrany investovalo 17 procent veřejnosti. Vyplývá to z dubnového průzkumu agentury STEM, kterého se zúčastnilo 1315 lidí.
Exministryně obrany Jana Černochová (ODS) zvažuje žalobu na premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho opakovaným výrokům o zlodějinách v resortu či upravených výběrových řízeních. Na tiskové konferenci před jednáním Sněmovny uvedla, že ji vyjádření premiéra dohnala k tomu, že vyhledá advokáta, aby s ním postup konzultovala.
Evropské vlády se obávají, že Vladimir Putin může v příštích dvou letech vycítit příležitost k otestování odhodlání Západu vůči NATO. Podle serveru Politico panují mezi obrannými představiteli a politiky obavy, že Kreml může využít období, kdy je Donald Trump stále v Bílém domě a Evropská unie ještě nedokončila posílení svých vojenských kapacit.
Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl dnes ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP.
Připravované novely klíčových rozpočtových zákonů prodlužují výjimku na zbrojní výdaje a obecně rozvolňují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle expertů také oslabují kontrolu Sněmovny.
Česká vláda udělá vše pro to, aby splnila své závazky vůči Severoatlantické alianci, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Praze. Svou obranyschopnost a závazky považuje podle Babiše vláda za důležité a prioritní. Šéf aliance uvedl, že Česká republika je od vstupu do aliance spolehlivým spojencem a je odhodlána přispívat ke společné obraně. Připomněl, že se NATO kvůli bezpečnostní situaci ve světě loni rozhodlo zvyšovat obranné výdaje.
Mark Rutte, generální tajemník NATO, vyzval členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Tomu se říká hozená rukavice. Babiš se dostává do kouta, cestu do něj si sám vymyslel.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte vyzval členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu. Rutte to uvedl ve výroční zprávě NATO za rok 2025, podle níž evropské země a Kanada zvýšily loni meziročně objem financí věnovaných na obranu o 20 procent.
