Prezident Petr Pavel ostře zpochybnil vládní plán rozvoje české armády do roku 2040. Podle něj navržená koncepce nezajistí plnění závazků vůči NATO ani dostatečnou připravenost na konflikt vysoké intenzity. Česko podle projednávaného dokumentu neplní 70 procent požadovaných cílů výstavby schopností a u nejnáročnějších z nich zaostává o pět až deset let. Odpovědnost podle Pavla neleží na armádě, ale na politické reprezentaci.
Evropská komise schválila pro Ukrajinu další vojenskou pomoc za 6,1 miliardy eur, tedy zhruba 147 miliard korun. Peníze mají směřovat hlavně na protivzdušnou a protiraketovou obranu, rakety, munici a radary v době, kdy Rusko zesiluje své útoky.
Česko by podle prezidenta Petra Pavla mělo příští rok vydat na obranu více než dvě procenta HDP. Pokud zůstane jen na této hranici, hrozí podle něj vzhledem k závazkům přijatým v Haagu vznik deficitu v obranných výdajích pro další roky. Prezident se chce debaty o rozpočtu osobně účastnit.
Evropa by měla spojit vývoj a výrobu systémů protivzdušné obrany do jednoho společného projektu, navrhl premiér Andrej Babiš na jednání spojenců Ukrajiny v Paříži. Iniciativu nazval Europatriot a přirovnal ji ke vzniku Airbusu. Česko přitom není členem nové koalice devíti států, která chce s Ukrajinou rozvíjet obranu proti balistickým střelám.
Evropský obranný startup Helsing získal od investorů 1,8 miliardy dolarů, tedy zhruba 38,2 miliardy korun. Nové investiční kolo ocenilo výrobce dronů a vojenských systémů s umělou inteligencí na 18 miliard dolarů, v přepočtu téměř 382 miliard korun, uvedla agentura CNBC.
Vláda chce příští rok přidat ministerstvu obrany 36 miliard korun a poprvé dosáhnout aliančního závazku ve výši dvou procent HDP. Premiér Andrej Babiš zároveň před summitem NATO uvedl, že Česko nebude blokovat další pomoc Ukrajině, z vlastního rozpočtu na ni ale přispívat nechce.
Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní obranu a podpora Ukrajiny zůstává zásadní pro bezpečnost celého kontinentu, řekl prezident Petr Pavel tureckému deníku Türkiye před summitem NATO v Ankaře. Vyzdvihl také roli Turecka jako nepostradatelného spojence aliance.
Donald Trump překvapivě uznal, že Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede „celkem dobře“. Při jednání se šéfem NATO Markem Ruttem ale znovu ostře kritizoval alianční spojence, kteří ho podle něj zklamali během války s Íránem.
Telenovela kolem prezidenta Pavla v Ankaře nekončí. Prezident posunul svůj spor o účast na vlastně nepodstatném zasedání NATO v Turecku k Ústavnímu soudu. Asi to Česko potřebovalo, aby někdo rozsekl, jak říká Pavel, spor o moc. Dva lidé s milionovou podporou to nedokázali, to je vlastně nejsmutnější sdělení. Nechají to na právnících.
Česko podle NATO loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP. Babiš z toho viní Fialovu vládu, zatímco současný kabinet tvrdí, že se cíli snaží přiblížit – jistotu ale nedává.
Spojené státy podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho zůstávají pevně zavázány k obraně aliance. Evropa a Kanada však podle něj musejí převzít větší odpovědnost za konvenční vojenské schopnosti NATO. Rutte to uvedl v Bruselu před jednáním ministrů obrany aliance, kterého se zúčastní také americký ministr obrany Pete Hegseth.
Ceny ropy se prudce snižují, severomořská ropa Brent tak poprvé za čtyři týdny sestoupila pod psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel. Investoři nyní posuzují, jaký vliv bude mít vítězství demokratů v amerických kongresových volbách na další postup Washingtonu ve válce s Íránem.
Republikáni utrpěli porážku ve volbách do Kongresu kvůli válce s Íránem, napsal dnes americký viceprezident J.D. Vance na sociální síti X. Připustil to i prezident Donald Trump, poznamenal. Důvod neúspěchu Republikánské strany si všichni uvědomují, což musí být začátek konverzací o jejím dalším směřování, míní Vance. Republikáni ve volbách přišli o většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Přinést bezpečnější on-line prostředí, přísnější pravidla pro on-line tržiště a sociální sítě má nový zákon o digitální ekonomice, který přijala Sněmovna. Zákon přizpůsobuje české zákony evropskému nařízení o digitálních službách DSA (Digital Services Act). Nařízení má například pomoci posílit ochranu dětí v kyberprostoru. Zákon poslancům už v minulém volebním období předložila bývalá vláda Petra Fialy (ODS), ale Sněmovna ho do loňských voleb nestihla schválit.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ve čtvrtek opět klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 21 haléřů na 48,79 korun za litr. Benzin pak budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 42,64 koruny, což je o 40 haléřů méně než dnes.
Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané zřejmě vzrostou příští rok zhruba o 13 miliard korun. Vyplývá to z novely, kterou dnes schválila Sněmovna. Vláda původně navrhovala meziroční růst o 21 miliard. Dolní komora částku koaličním pozměňovacím návrhem snížila. Důvodem je očekávaný vyšší výběr pojistného i nárůst počtu pečujících osob, které rovněž patří mezi takzvané státní pojištěnce.
Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat a v příštím roce zůstanou na nynější úrovni. Zákon navíc změní dosavadní jednodenní dálniční známku na známku 24hodinovou. Počítá s tím zákon, který dnes podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Senát umožnil přijetí tohoto zákona tím, že k němu nepřijal žádné usnesení.
Rusko doufá, že výsledky kongresových voleb ve Spojených státech nebudou mít vliv na úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru na Ukrajině. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trumpovi republikáni v úterních volbách ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil operátorovi O2 Czech Republic nákup společnosti Ness Czech, která patří mezi největší poskytovatele IT služeb v Česku. Dosud byla firma Ness Czech součástí skupiny Ness Digital Engineering, kterou vlastní americký investiční fond KKR.
