Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné, uvedla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přístup vlády k obraně kritizovali v debatě zástupci opozice. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní svoje spojenecké závazky.
Prezident Petr Pavel považuje snižování výdajů na obranu v současné době za nezodpovědné. Řekl to na tiskové konferenci po návštěvě Prahy. Předpokládá, že bude mít možnost si o tom promluvit s ministryní financí Alenou Schillerovou a premiérem Andrejem Babišem (oba ANO).
Evropský obranný sektor se na začátku roku 2026 dostal do centra pozornosti investorů. Podle analýzy serveru CNBC prudce roste zájem o akcie evropských zbrojařských firem, a to v reakci na zhoršující se geopolitickou situaci i dlouhodobé obavy o obranné schopnosti Evropy. Investoři stále častěji hovoří o vzniku nového „megatrendu“ ve výdajích na obranu, který by mohl trvat celé příští desetiletí.
Vojenský rozpočet USA na rok 2027 by měl činit 1,5 bilionu dolarů (v přepočtu 31,19 bilionu korun), oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. K závěru podle svého vyjádření dospěl po jednání se senátory, kongresmany a dalšími politickými představiteli. Podle agentury AP by šlo o masivní navýšení obranného rozpočtu USA. Rozpočet na letošní rok, který schválil Senát Spojených států, činí 901 miliard dolarů (18,7 bilionu korun).
Šéf NATO Mark Rutte vyzval spojence v alianci, aby zesílili obranné úsilí, a zamezili tak možné válce vedené ze strany Ruska. Takový konflikt by se podle něj mohl rozsahem rovnat válce, kterou „zakusili naši prarodiče a praprarodiče“, varoval Rutte. Informovala o tom agentura Reuters.
Kolegium ministryně obrany Jany Černochové (ODS) schválilo nákup tří pasivních radiolokátorů PLESS od pardubické společnosti ERA za 2,3 miliardy korun. Černochová to řekla v rozhovoru pro server E15. Informoval o tom také server Novinky a deník Právo. Nabídku nyní projedná vláda. Jeden stacionární a dva mobilní radary dokážou podle výrobce odhalit i drony a sledovat cíle do vzdálenosti 700 kilometrů. Trojice radiolokátorů doplní dříve pořízené systémy VERA-NG, navazující na legendární radar Tamara.
Většina opozičních stran podle premiéra Petra Fialy (ODS) podceňuje téma obrany nebo ho zneužívá ve vnitropolitickém boji. Rusko ani nikdo další si na nás netroufne a válka nebude hrozit jen v případě, že se budeme o naši obranu odpovědně starat, uvedl na síti X. Ocenil reakci Severoatlantické aliance na vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru v minulém týdnu, která podle něj ukázala, že NATO funguje.
Schodek státního rozpočtu bude příštím roce větší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Snahu o spojenectví sociálních demokratů s hnutím Stačilo!, v němž figurují komunisté, hájí předsedkyně Jana Maláčová s místopředsedou Lubomírem Zaorálkem jako racionální volbu ve chvíli změny mezinárodní situace, kdy se státy NATO zavázaly k výdajům na obranu ve výši pěti procent. Rozhodnutí, které nebylo konzultováno ve společnosti, může podle nich vést k ohrožení sociálního smíru a demokratického rozvoje Česka. Ve středu podle nich hlasovaly pro výzvu na spojenectví v říjnových sněmovních volbách směrem k hnutí Stačilo! dvě třetiny předsednictva. Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná na síti X uvedla, že Stačilo! je připraveno jednat o spojenectví s každým, kdo je proti zdražování a aroganci moci.
Válka může mít různé podoby. Od obrněné techniky valící se přes hranice až po kybernetickou bezpečnost. Na to všechno musí být Česko připravené, říká Jiří Hynek, prezident Asociace zbrojního průmyslu, která zastřešuje 230 českých podniků. Pět procent na zbrojení podle něj není potřeba utratit hned, ale postupným náběhem a s dobrou strategií. I vzdělání může být zbrojení.
Cíl pětiprocentních výdajů na obranu je odrazem potřeb, které zejména Evropa po desítky let zanedbávala, řekl český prezident Petr Pavel v debatě na takzvaném NATO Public Foru v Haagu. Mnoho evropských zemí dosud vynakládalo na obranu méně, než bylo potřeba, proto cíle výstavby schopností kontinent plnil z 50 či 60 procent, míní prezident.
