Evropský obranný sektor se na začátku roku 2026 dostal do centra pozornosti investorů. Podle analýzy serveru CNBC prudce roste zájem o akcie evropských zbrojařských firem, a to v reakci na zhoršující se geopolitickou situaci i dlouhodobé obavy o obranné schopnosti Evropy. Investoři stále častěji hovoří o vzniku nového „megatrendu“ ve výdajích na obranu, který by mohl trvat celé příští desetiletí.
Schodek státního rozpočtu bude příštím roce větší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Snahu o spojenectví sociálních demokratů s hnutím Stačilo!, v němž figurují komunisté, hájí předsedkyně Jana Maláčová s místopředsedou Lubomírem Zaorálkem jako racionální volbu ve chvíli změny mezinárodní situace, kdy se státy NATO zavázaly k výdajům na obranu ve výši pěti procent. Rozhodnutí, které nebylo konzultováno ve společnosti, může podle nich vést k ohrožení sociálního smíru a demokratického rozvoje Česka. Ve středu podle nich hlasovaly pro výzvu na spojenectví v říjnových sněmovních volbách směrem k hnutí Stačilo! dvě třetiny předsednictva. Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná na síti X uvedla, že Stačilo! je připraveno jednat o spojenectví s každým, kdo je proti zdražování a aroganci moci.
Válka může mít různé podoby. Od obrněné techniky valící se přes hranice až po kybernetickou bezpečnost. Na to všechno musí být Česko připravené, říká Jiří Hynek, prezident Asociace zbrojního průmyslu, která zastřešuje 230 českých podniků. Pět procent na zbrojení podle něj není potřeba utratit hned, ale postupným náběhem a s dobrou strategií. I vzdělání může být zbrojení.
Cíl pětiprocentních výdajů na obranu je odrazem potřeb, které zejména Evropa po desítky let zanedbávala, řekl český prezident Petr Pavel v debatě na takzvaném NATO Public Foru v Haagu. Mnoho evropských zemí dosud vynakládalo na obranu méně, než bylo potřeba, proto cíle výstavby schopností kontinent plnil z 50 či 60 procent, míní prezident.
Evropská komise navrhla opatření, která mají urychlit investice a výrobu v oblasti obrany tak, aby mohla Evropská unie lépe reagovat na bezpečnostní výzvy současnosti. Návrh hovoří například o zavedení zrychleného režimu povolování obranných projektů či zajištění, aby předpisy o chemických látkách odpovídaly potřebám obrany.
Slovensku by v současné době nesmyslného zbrojení svědčila neutralita, řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož země je od roku 2004 členem NATO. Fico poprvé veřejně hovořil o neutralitě země, a to v odpovědi na novinářský dotaz ohledně zvyšování výdajů na obranu. To plánuje Severoatlantická aliance i Evropská unie. Podle vůdce slovenské opozice Michala Šimečky by Ficova slova v praxi znamenala vystoupení Slovenska z NATO.
Prezident Petr Pavel počítá s tím, že summit Severoatlantické aliance (NATO) za dva týdny v Haagu přijme závazek k navýšení výdajů na obranu až na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to v pořadu Ptám se já na webu Seznam Zprávy. Česko toho podle něj může dosáhnout.
Francouzské ministerstvo obrany jedná s tamní automobilkou Renault o možné výrobě dronů. Firma to sdělila agentuře Reuters. Podle francouzského zpravodajského serveru Franceinfo se předpokládá, že Renault bude drony vyrábět na Ukrajině.
První samohybné houfnice Caesar by měla česká armáda převzít v dubnu 2026, všech 62 děl by mělo být dodáno do srpna 2027, uvedl vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka.
Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně na obranu kolem pěti procent hrubého domácího produktu (HDP), uvedl v reakci na vyjádření prezidenta Petra Pavla premiér Petr Fiala (ODS). Navýšením výdajů členů NATO na obranu se bude zabývat červnový summit Severoatlantické aliance v Haagu.
Dohoda o sdíleném zajištění bezpečnosti Arktidy a severního Atlantiku by mohla představovat ☝ východisko ze sporu mezi USA a Evropou o Grónsko. Řekl to agentuře Reuters litevský prezident Gitanas Nauséda k vývoji kolem Grónska, které chce pro Spojené státy získat americký prezident Donald Trump. Nauséda zároveň varoval, že spor o Grónsko zastiňuje ruskou válku proti Ukrajině a hraje do karet Moskvě.
Pražská burza dnes📉 zrychlila pokles, index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Víc než 11 procent ztratily akcie energetické společnosti ČEZ, vzhůru se z hlavních emisí posunul jen výrobce nápojů Kofola. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna mírně oslabila k euru a výrazněji zpevnila vůči dolaru.
Do soutěže na poskytovatele dopravy pro českou část linky Ex36 z Prahy přes Plzeň a Domažlice do Mnichova se přihlásili dva dopravci, České dráhy a Leo Express. Nyní jejich nabídky posoudí hodnoticí komise, uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Plnění zakázky, která je na pět let, má začít s novým jízdním řádem v prosinci 2026. Odhadovaná hodnota zakázky je 1️⃣,4️⃣ miliardy korun.
Americké akcie na začátku dnešního obchodování 📉 klesají. Vzhledem k pondělnímu svátku je dnes na newyorské burze první obchodní den tohoto týdne. Investoři tak mohou reagovat na víkendové a pondělní události, kdy došlo k výrazné eskalaci kolem záměru Donalda Trumpa anektovat Grónsko, jež je autonomní součástí Dánského království, člena NATO.
Francouzská automobilka Renault navázala 🤝 spolupráci při vývoji dronů se skupinou Turgis Gaillard, která podniká v leteckém a obranném průmyslu. Napsala to dnes agentura Reuters, podle které to pro automobilku znamená vstup do zbrojního sektoru s cílem pomoci zvýšit produkci pro francouzskou armádu.
Britská vláda ✅ povolila Číně postavit v Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko.
