EU urychluje investice do obrany
Evropská komise navrhla opatření, která mají urychlit investice a výrobu v oblasti obrany tak, aby mohla Evropská unie lépe reagovat na bezpečnostní výzvy současnosti. Návrh hovoří například o zavedení zrychleného režimu povolování obranných projektů či zajištění, aby předpisy o chemických látkách odpovídaly potřebám obrany.
Opatření mají podle unijní exekutivy snížit byrokracii, usnadnit investice do obranných schopností, poskytnout průmyslu větší předvídatelnost a usnadnit přístup k financování ze strany Evropské unie. To vše s cílem dosáhnout připravenosti na konflikt vysoké intenzity.
„Jediný způsob, jak dosáhnout evropského míru, je zajistit, abychom byli připraveni se důvěryhodně a rychle bránit,“ uvedl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. „Tímto balíčkem předkládáme ambiciózní návrhy na snížení byrokracie a usnadnění investic do obrany ve výši 800 miliard eur, které členské státy naléhavě potřebují k dosažení evropské obranné připravenosti do roku 2030,“ dodal.
Evropská komise nedávno zveřejnila takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. Nová strategie posílení obrany EU do roku 2030 předpokládá masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu.
Unijní exekutiva chce rovněž prostřednictvím plánu vyzbrojení Evropy ReArm Europe/Readiness 2030 mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).
Zástupci evropského obranného průmyslu vyjádřili opakovaně obavy ohledně unijní byrokracie a možného zpoždění v přístupu k finančním prostředkům, pokud jde o obranné projekty. Dnes předložený návrh by měl být odpovědí na tyto stížnosti.
Jedenáct ministrů obrany států EU, včetně šéfky českého resortu obrany Jany Černochové, napsalo nedávno v této souvislosti dopis právě eurokomisaři Kubiliusovi. V dopise uvedli, že armády kvůli stávající unijní byrokracii nejsou v případě potřeby plně připraveny zasáhnout.
„V současné době některé právní předpisy EU představují pro ozbrojené síly přímou překážku,“ uvádí se v dopise. „Věrohodné odstrašení v praxi znamená růst ozbrojených sil, což vyžaduje prostor pro výcvik, včetně létání, navigace a řízení a budování odpovídajícího vybavení,“ stojí v dokumentu.
Rusko otestuje vojenské schopnosti Evropy
Podle místopředsedkyně Evropské komise Henny Virkkunenové byla komise v souvislosti se současnými návrhy v intenzivním kontaktu s členskými státy a zástupci obranného průmyslu. „Hrozby, kterým čelíme, jsou větší a jsou globálnější, od mocných sítí organizovaného zločinu a terorismu až po hybridní hrozby poháněné dezinformacemi, strachem a sabotáží naší kritické infrastruktury, často ze strany nepřátelských zahraničních státních aktérů,“ uvedla Virkkunenová.
Jak dodala, podle hodnocení hrozeb od několika zpravodajských služeb ze zemí EU bude Rusko schopné v horizontu příštích tří až pěti let otestovat vojenské schopnosti a jednotu Evropy. „Musíme být schopni odstrašit potenciální hrozby,“ doplnila.
Navrhovaná opatření mimo jiné hovoří o zavedení zrychleného režimu povolování pro obranné projekty. V celé Evropské unii dosud mohly procesy povolování trvat i několik let. Návrh tuto lhůtu zkracuje na 60 dní. Dále komise navrhuje snížit administrativní zátěž související s projekty financovanými z Evropského obranného fondu (EDF).
Rovněž je třeba zjednodušit zadávání veřejných zakázek podporou společných nákupů a vyjasnit uplatňování stávajících pravidel platných v celé EU, jako jsou právní předpisy o hospodářské soutěži nebo životním prostředí. V neposlední řadě chce unijní exekutiva zajistit, aby předpisy o chemických látkách odpovídaly potřebám obrany.
„Cílem těchto změn je společně zlepšit schopnost Evropy jednat rychle, efektivněji koordinovat a zajistit, aby její obranný průmysl mohl dosahovat výsledků rychle a v dostatečném rozsahu,“ stojí v prohlášení komise. O legislativních návrzích bude nyní jednat Evropský parlament a rovněž Rada EU, která zastupuje členské státy.
Slovensku by v současné době nesmyslného zbrojení svědčila neutralita, řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož země je od roku 2004 členem NATO. Fico poprvé veřejně hovořil o neutralitě země, a to v odpovědi na novinářský dotaz ohledně zvyšování výdajů na obranu. To plánuje Severoatlantická aliance i Evropská unie. Podle vůdce slovenské opozice Michala Šimečky by Ficova slova v praxi znamenala vystoupení Slovenska z NATO.
Pokukuje Fico po odchodu z NATO? Slovensku by svědčila neutralita, řekl
Politika
Prezident Petr Pavel počítá s tím, že summit Severoatlantické aliance (NATO) za dva týdny v Haagu přijme závazek k navýšení výdajů na obranu až na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to v pořadu Ptám se já na webu Seznam Zprávy. Česko toho podle něj může dosáhnout.
Petr Pavel: Pět procent HDP na obranu? Česko je na tuto variantu připraveno
Politika
