Rusko dál ztrácí pozice na světovém vesmírném trhu, kde bývalo průkopníkem a vůdcem. V loňském roce státní korporace Roskosmos uskutečnila 17 startů raket do vesmíru, stejně jako o rok dříve. Mezitím Spojené státy zvýšily počet startů ze 145 na 181 a Čína z 68 na 91, napsal server The Moscow Times.

Pokud se pomine období pandemie, pak počet startů vesmírných raket zůstává v Rusku druhý rok za sebou na nejnižší úrovni od roku 1961, kdy Jurij Gagarin uskutečnil první let člověka do vesmíru - tehdy bylo takových startů devět za rok. V polovině 60. let Sovětský svaz posílal do vesmíru ročně více než čtyři desítky raket, na začátku 70. let počet startů dosáhl 80 až 86 za rok a v roce 1982 dosáhl rekordního počtu 99 startů.

Stejně startů jako Nový Zéland

Od té doby se tento počet natolik snížil, že se Rusko ocitlo na pokraji vypadnutí z první trojky vesmírných velmocí. Nový Zéland loni také uskutečnil 17 vesmírných startů (oproti 13 v roce 2024 a sedmi v roce 2023), poznamenal portál.

Na oběžnou dráhu Země míří miliardáři a ambiciózní startupy

Názory

Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.

Josef Tuček

Přečíst článek

Podle popularizátora kosmonautiky Vitalije Jegorova Roskosmos původně plánoval v loňském roce nejméně 20 startů vesmírných raket, ale na konci listopadu se porouchala startovací rampa na kosmodromu Bajkonur, což vedlo ke zrušení startu vesmírné lodi Progress MS-33. Ze startovací rampy musela být odvezena raketa Proton-M s meteorologickou družicí. A z prosince na březen se odložil zkušební start perspektivní rakety Sojuz-5. Všechna selhání měly různé příčiny, ale celkově podle Jegorova ukazují stav ruského vesmírného odvětví nikoliv v nejlepším světle.

Ještě před čtvrt stoletím bylo Rusko v počtu startů na oběžnou dráhu ve vůdčí pozici: Roskosmos jich zvládal více než 30, oproti 28 v případě USA, 12 u Evropy a pěti u Číny, podle údajů za rok 2000. Od té doby USA zvýšily počet startů více než pětinásobně a Čína téměř čtrnáctkrát.

Věda 2026: Umělá inteligence, nové zásahy do genů v medicíně a ruch v kosmu

Názory

Momentálně nejuznávanější světový vědecký časopis Nature načrtl pro letošní rok několik oblastí, v nichž se dá čekat zajímavý vývoj, který posune zejména techniku a medicínu, a bude tak mít dopad i na byznys.

Josef Tuček

Přečíst článek

V naději na návrat do klubu hlavních vesmírných velmocí Kreml schválil v roce 2025 národní projekt dobývání kosmu za 4,4 bilionu rublů (1,17 bilionu korun), v jehož rámci se plánuje vynést skoro 900 družic projektu Rassvet (což je obdoba Starlinku). Podle plánu se má do roku 2030 zvýšit počet startů na 68 ročně a za 12 let překonat sovětský rekord, tedy vyslat více než stovku raket do vesmíru.

Nehledě na ambiciózní očekávání, v podmínkách technologické izolace je Rusko odsouzeno k zaostávaní za vesmírnými lídry, míní expert na kosmonautiku Ivan Timofejev. Spoléhat se na Čínu, kterou Kreml označuje za strategického partnera, nemá podle něj smysl: „Čína nechce spolupracovat, vše si udělá sama. A (Rusko) jí nemá co nabídnout,“ prohlásil podle The Moscow Times.

Umělá inteligence přestává být jen nástrojem pro vyhledávání informací. Podle studie Morgan Stanley by do roku 2030 mohlo až 45 procent online zákazníků svěřit své nákupy autonomním AI agentům, kteří za ně vyberou zboží, porovnají nabídky a v některých případech i rovnou objednají. Tento posun zásadně promění způsob, jakým lidé nakupují, i jakým e-shopy prodávají.

Do roku 2030 by mohla až téměř polovina online nakupujících svěřit své nákupy umělé inteligenci, uvádí studie Morgan Stanley. Tyto inteligentní systémy už přitom nejsou pouhými chatovacími aplikacemi. Jde o autonomní digitální asistenty, kteří dokážou analyzovat uživatelské preference, vyhledávat produkty, porovnávat ceny, sledovat dostupnost a podle nastavených pravidel i samostatně dokončit nákup.

„AI agenti, tedy automatizované systémy, které jednají na základě požadavků uživatele, mohou již brzy převzít roli, kterou dnes zastává samotný zákazník. Budou zadávat dotaz, prohledávat e-shopy, vybírat, srovnávat a nakupovat,“ říká Adam Rožánek, zakladatel on-line firmy Trenýrkárna.cz.

Od vyhledávače k nákupnímu agentovi

Zatímco dnes zákazník zpravidla přijde do vyhledávače, zadá klíčová slova a následně manuálně vybírá z nabídek různých e-shopů, AI agenti tento proces zásadně zjednodušují. Dokážou v reálném čase vyhodnotit ceny, recenze, dostupnost, náklady na dopravu, rychlost doručení i podmínky vrácení zboží, a nabídnout rovnou nejlepší variantu podle preferencí konkrétního uživatele.

V praxi to může znamenat například to, že uživatel zadá jednoduchý pokyn: „Kup mi běžecké boty do 3 tisíc korun, stejné značky jako minule, ideálně s doručením do dvou dnů.“ AI agent následně projde nabídky napříč e-shopy, vybere optimální produkt a po schválení objednávku dokončí.

„Tento posun od klasického vyhledávání a manuálního procházení webů k inteligentním agentům je z hlediska technických možností už velmi blízko. AI dnes zvládá vyhodnocovat nabídky v reálném čase a pracovat s preferencemi uživatele. Zákazník se tak stává spíše zadavatelem požadavku než aktivním vyhledávačem,“ doplňuje Rožánek.

Nábytek z Temu? Ikeu drtí levná konkurence, bude asi zlevňovat

Zprávy z firem

Nový ředitel Ikey, Polák Jakub Jankowski, bude bojovat s poklesem zisku i tržeb. Půjde s menšími obchody do menších měst.

nst

Přečíst článek

Konkrétní scénáře využití

Nejrychleji se AI agenti prosadí tam, kde se nákupy často opakují nebo kde hraje hlavní roli pohodlí a úspora času. Typickým příkladem jsou potraviny, kde může agent automaticky doplňovat zásoby podle předchozí spotřeby, sledovat akční ceny nebo hlídat dostupnost oblíbených značek.

Další oblastí jsou domácí potřeby a drogerie. Například pravidelný nákup pracích prostředků, kosmetiky nebo hygienických potřeb. AI agent zde může optimalizovat nákup podle ceny za jednotku, ekologických preferencí nebo citlivosti pokožky uživatele.

U módy může AI pracovat s historií nákupů, velikostmi a stylem zákazníka. Místo procházení desítek e-shopů nabídne jen několik relevantních kousků, případně upozorní na slevu u produktu, který si uživatel dříve prohlížel.

„Podle studie by největší využití těchto nástrojů mělo přijít právě v běžných kategoriích, kde rozhoduje rychlost a komfort. Potraviny, domácí potřeby, drogerie a móda jsou typickými příklady. Pravidelnost nákupů z nich dělá ideální prostředí pro nasazení AI agentů,“ říká Kamil Brabec, manažer značky Vuch.

Oběd z výrobní linky. Budoucnost, nebo konec restaurací?

Enjoy

Misky na dopravním pásu, roboti dávkují ingredience, lidé jen kontrolují. Wonder chce přepsat pravidla gastronomie. Jenže jídlo není balík z e-shopu – a zákazníci to cítí.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Nová výzva pro e-shopy

Nástup AI agentů znamená zásadní změnu i pro samotné obchodníky. Tradiční marketing zaměřený na přilákání zákazníka na web ustupuje nutnosti stát se preferovanou volbou pro algoritmus, který nakupuje jménem uživatele.

Klíčová bude především kvalita dat, aktuální skladová dostupnost, přesné popisy produktů, jednotné značení velikostí, transparentní ceny a jasné obchodní podmínky. AI agenti totiž nepracují s emocemi, ale s daty a pravidly.

„Aby mohl software reálně nakupovat za zákazníka, musí mít k dispozici perfektní data na straně e-shopů. Dostupnost, velikosti, popisy, cenotvorbu. V praxi ale vidíme, že řada e-shopů stále řeší základní věci. Proto neočekáváme, že by v nejbližší době většina tržeb plynula přes plně autonomní AI agenty. Spíše půjde o postupné nasazování, například ve formě chytrých doporučení nebo asistovaného nákupu,“ uzavírá Brabec.