Starosta švýcarské obce Crans-Montana Nicolas Féraud řekl, že v baru Le Constellation, který minulý čtvrtek vyhořel, nebyly mezi lety 2020 a 2025 prováděny žádné pravidelné kontroly požární bezpečnosti. Informovala o tom agentura Reuters. Z analýzy asi 60 dokumentů vyplývá, že podnik prošel kontrolou naposledy v roce 2019. Při požáru o silvestrovské noci zahynulo 40 lidí a dalších 119 bylo zraněno.

„Ačkoli bylo v roce 2025 v obci provedeno více než 1400 požárních inspekcí, obecní rada zjistila, že tento bar v letech 2020 až 2025 pravidelnými inspekcemi neprošel,“ uvedl starosta. Dosud není jasné, proč v baru nebyla provedena pravidelná kontrola. „Je nám to velmi líto. Neměli jsme žádné informace o tom, že ke kontrolám nedošlo,“ dodal Féraud.

Úřady už dříve uvedly, že podle nich požár způsobily jiskřící zábavní pyrotechnické fontány, které zapálily pěnovou výplň stropu. Novináři se ptali, zda při poslední inspekci byla kontrolována také tato pěna. Féraud uvedl, že zákon neukládá povinnost kontrolovat během inspekcí stropy. „Zvukově izolační pěna na stropě nebyla nikdy kontrolována. Naši bezpečnostní kontroloři to nepovažovali za nutné,“ řekl starosta. Obecní rada obce na tiskové konferenci uvedla, že pověří specializovanou externí agenturu, aby zkontrolovala všechny veřejné budovy, a zakáže používání pyrotechniky v interiérech.

Obec dříve vydala prohlášení, ve kterém uvedla, že je odhodlána podporovat oběti požáru, jejich rodiny a blízké. „Budeme nadále dělat vše, co je v našich silách, aby se taková tragédie již nikdy neopakovala,“ oznámila obec.

Bude vyšetřována i samotná obec?

Rodiny obětí na dnešní informaci představitelů obce, že v letech 2020 až 2025 nebyla v baru provedena žádná kontrola požární bezpečnosti, reagovaly se zděšením. Agentuře AFP to řekl právník Romain Jordan, který zastupuje několik z nich. „Rádi bychom slyšeli omluvu, zejména pět dní po události,“ řekl Jordan a dodal, že ohromující množství nedostatků v kontrolách ještě naléhavěji vyvolává otázku, zda by neměla být předmětem vyšetřování také obec.

Prozatím švýcarské úřady zahájily trestní vyšetřování majitelů a manažerů baru. Ti jsou podezřelí z usmrcení z nedbalosti, ublížení na zdraví z nedbalosti a z nedbalostního způsobení požáru. Jsou jimi Francouzi Jacques a Jessica Morettiovi, uvádí AFP.

OBRAZEM: Po únosu Madura přitvrzení. Ulice Caracasu hlídají ozbrojenci

Politika

Ve Venezuele se po únosu prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami do Spojených států ukazuje jedno: represe s jeho zmizením neskončily, naopak ještě zesílily. Uvádí to britská veřejnoprávní stanice BBC.

nst

Přečíst článek

Ve Venezuele se po únosu prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami do Spojených států ukazuje jedno: represe s jeho zmizením neskončily, naopak ještě zesílily. Uvádí to britská veřejnoprávní stanice BBC.

V ulicích hlavního města Caracasu podle jejích zjištění hlídkují policisté s automatickými zbraněmi i ozbrojené provládní milice. Ve městě zároveň vyrostly desítky vojenských kontrolních stanovišť. Úřady v pondělí zadržely a následně propustily 14 novinářů, převážně ze zahraničí, jednoho z nich deportovaly. Obyvatelé se i nadále obávají vycházet do ulic a veřejně vyjadřovat své názory. Obchodníci ze strachu před rabováním nevpouštějí do svých provozoven větší skupiny lidí.

13 fotografií v galerii

Muži v kuklách s puškami

Představitelé režimu autoritářského prezidenta zůstávají ve svých funkcích a podle svědectví zpřísňují zásahy proti jakýmkoli projevům politického odporu. Kromě armády a policie pročesávají ulice na příkaz vlády také ozbrojené občanské milice, které mají potlačit případné oslavy překvapivé sobotní operace amerických ozbrojených sil.

Svědci, s nimiž hovořila BBC, popisují muže v kuklách s puškami, kteří kontrolují lidi na ulicích – včetně obsahu jejich zpráv v komunikačních aplikacích, například WhatsAppu. Jakýkoli náznak podpory opozici tak může snadno skončit zatčením.

Venezuelský ministr vnitra v pondělí zveřejnil na Instagramu fotografii, na níž pózuje v ulicích Caracasu obklopen policisty s útočnými puškami.

Na sociálních sítích mezitím Venezuelané sdílejí tisíce snímků, na nichž s transparenty odmítají jmenování dosavadní viceprezidentky Delcy Rodríguezové prozatímní hlavou státu. Jiní vyjadřují protest z bezpečí svých domovů tím, že řinčí hrnci a pánvemi. Většina obyvatel se ale kvůli obavám z tvrdých represí zdráhá vyjít do ulic nebo otevřeně projevit podporu opozici či zásahu Spojených států, uvádí BBC.

Student Marcelo Vera Cruz stanici řekl, že lidé Madurovo zajetí veřejně neslaví, protože by je okamžitě začaly pronásledovat „stát, tajné služby, policie nebo polovojenské skupiny“. „Doma jsme šťastní, to ano,“ uvedl. „Mohu vás ujistit, že přes 80 procent obyvatel země má z toho, co se stalo, radost. Ale v zájmu vlastní bezpečnosti nemůžeme jen tak vyjít ven a oslavovat.“

Zároveň však podle něj panují pochybnosti, jak bude dál postupovat americký prezident Donald Trump, na jehož rozkaz se operace proti Madurovi uskutečnila. „Myslím, že většina lidí má pocit, že je to ten samý starý příběh, jen pod jiným názvem,“ dodal.

Trumpův manuál moci ve Venezuele, kterému rozumí Putin i Zelenskyj

Názory

Trump nezačal vyjednávání u stolu, ale u vrtulníku. Noc. Caracas ztichne. A potom se stane to, co si většina lidí nedovolí ani vyslovit: Donald Trump nechá zajmout Nicoláse Madura a odvézt ho do Spojených států. Trump pak pronese větu, která vymaže všechny nuance: Spojené státy jsou „v čele“, dokud nedojde k předání moci.

Radim Pařík

Přečíst článek

Evropští lídři vzkazují Trumpovi: Grónsko není americké

Politika

Grónsko patří svému lidu a pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodovat o záležitostech, které se týkají jejich vztahů, uvedli ve společném prohlášení lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska, Británie a Dánska. Bezpečnosti v Arktidě musí být podle nich dosaženo kolektivně, ve spolupráci se spojenci z NATO, včetně Spojených států. Evropští lídři tak reagovali na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko. Území je přitom autonomní částí Dánského království, které je členem Evropské unie.

ČTK

Přečíst článek