Průměrná mzda v České republice loni vzrostla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 3316 korun měsíčně. Druhým rokem po sobě se mzdy zvýšily také reálně – po započtení inflace vzrostly o 4,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Statistikové zároveň připomínají, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Zástupci vlády a odborů se nedohodli na tom, jak by v příštím roce měly růst platy ve veřejném sektoru. Jurečka navrhuje růst tarifních částek od ledna o pět, nebo o sedm procent. Odbory požadují přidání o devět až deset procent.
Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o čtyři procenta na 1849 eur (46 557 korun). Růst mezd byl nejpomalejší ze zemí Visegradské skupiny (V4), kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Nezaměstnanost sice v květnu lehce poklesla z 4,3 procenta na 4,2 procenta, to však nic nemění na tom, že k lehkému ochlazování na českém pracovním trhu v posledních kvartálech dochází. Míra registrované nezaměstnanosti na jaře klesá kvůli sezónnosti, ale je o aktuálně 0,6 procentního bodu vyšší než před rokem. Současně s tím roste počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, kteří práci nemají déle než 24 měsíců.
Obchodní řetězec Tesco ČR zvýší od července základní mzdy zaměstnancům na provozních pozicích, tedy například prodavačkám a prodavačům, průměrně o 4,5 procenta. Vzrostou i základní mzdy pracovníků v distribučním centru, a to v průměru o 3,5 procenta. Zvyšování mezd letos oznámily i další obchodní řetězce v Česku.
Zaměstnancům nošovické automobilky Hyundai vzrostou od května základní mzdy v průměru o 4,8 procenta. Spolu s navýšením dalších trvalých složek výdělku, jako jsou individuální prémie a příplatky, jde celkem o 8,2 procenta. Vyplývá to z nové podoby kolektivní smlouvy, na které se dohodly odbory a vedení závodu Hyundai Motor Manufacturing Czech (HMMC). Zažehnaly tak hrozbu stávky. Kolektivní smlouvu podepíšou zástupci vedení a odborů v nejbližších dnech, sdělil mluvčí HMMC Jan Rodek.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za minulý rok činit 45 865 korun hrubého. Meziročně se zvedla asi o 300 korun. Pod důstojnou částkou bylo 63 procent zaměstnaných. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53 953 korunách, proti předloňsku loni vzrostl o víc než 6200 korun. Nedosáhlo na něj 59 procent zaměstnanců. Méně než stanovenou důstojnou sumu vydělávalo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Výsledky experti představili dnes na tiskové konferenci.
Česká ekonomika letos stoupne o 1,5 až 1,8 procenta a potáhne ji především vyšší spotřeba domácností. Ta se bude stabilně zvyšovat díky pokračujícímu růstu reálných mezd a relativně nízké inflaci, uvádí analýza úvěrové pojišťovny Coface, která dlouhodobě monitoruje ekonomické klima ve 160 zemích světa. Česko pravidelně řadí mezi země s nadprůměrně dobrým podnikatelským prostředím.
Zaměstnavatelé letos nejčastěji plánují navyšovat mzdy do pěti procent. Pro většinu zaměstnanců to bude znamenat, že reálné výdělky letos zřejmě zase umažou jen část ztráty z posledních let, které způsobila silná inflační vlna. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Alma Carreer, do kterého se zapojilo 788 zaměstnavatelů s více než deseti zaměstnanci.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
České dráhy (ČD) nemusejí vracet státu více než sedm miliard korun, které dostaly v roce 2008 za převod majetku na tehdejší Správu železniční dopravy cesty (SŽDC). Pražský vrchní soud zamítl odvolání společností RegioJet a Student Agency. Na svém webu o tom informovala advokátní kancelář Skils, upozornil server Zdopravy.cz.
Číst více
Írán podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasil s tím, že na dobu neurčitou pozastaví svůj jaderný ☢ program a neobdrží od Spojených států žádné zmražené finanční prostředky. Uvedla to agentura Bloomberg.
Koruna posílila 💪 k oběma hlavním světovým měnám a přiblížila se k úrovním před začátkem bojů na Blízkém východě. Obchoduje se za 24,27 Kč/EUR a za 20,54 Kč/USD. V porovnání se čtvrtečním podvečerem si polepšila k euru o sedm haléřů a vůči americkému dolaru získala 12 haléřů. Podle analytiků koruně v závěru týdne pomohlo oznámení o otevření Hormuzského průlivu.
Pražská burza posílila 💪. Index PX stoupl o 0,59 procenta na 2699,60 bodu. Posílila většina hlavních emisí. Nahoru burzu táhly především zdražující akcie bank a zbrojovek. Patřily k emisím, se kterými se obchodovalo v největším objemu.
Americká společnost zabývající se umělou inteligencí 🧠 (AI) Anthropic v současné době vede rozhovory s Evropskou komisí (EK) ohledně svých modelů, včetně rizikového modelu Mythos, který dosud není v EU dostupný. Uvedl to mluvčí komise Thomas Regnier.
Nizozemský soud zrušil arbitrážní rozhodnutí z roku 2023, podle kterého Česko uspělo ve sporu o 3,6 miliardy korun proti kyperským firmám ze skupiny Synot. Zároveň ale společnostem zakázal vést znovu proti Česku arbitráž.
Číst více
Český státní dluh v prvním čtvrtletí vzrostl o 42,3 miliardy korun na rekordních 3,72 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 340 771 korun. Míra zadlužení se od počátku roku nezměnila, nadále činí 43 procent hrubého domácího produktu (HDP).
V souladu s příměřím v Libanonu je Hormuzský průliv zcela otevřen všem obchodním plavidlům, a to po dobu trvání příměří, uvedl na síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
Číst více
Členské státy Evropské unie se chystají vyzvat k rychlejšímu zavádění čisté energie, aby zmírnily otřesy na trhu s fosilními palivy, které způsobuje krize kolem Íránu a růst cen ropy a plynu. Vyplývá to z návrhu dohody, do kterého nahlédl bruselský server Politico.
Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 23 haléřů na 43,13 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,33 koruny za litr, tedy o tři haléře levněji než dnes. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.