Česká televize loni vybrala na televizních poplatcích 6,34 miliardy korun, meziročně o 600 milionů více a o 188 milionů nad plánem. Pomohlo jí zvýšení poplatku ze 135 na 150 korun i rozšíření okruhu poplatníků. Od příštího roku však může být systém zcela jiný: vládní koalice chce poplatky zrušit a nahradit je financováním ze státního rozpočtu.
Česká televize (ČT) loni vybrala na televizních poplatcích 6,34 miliardy korun, což je meziročně o 600 milionů více a o 188 milionů nad plánem. Za růstem je loňské květnové zvýšení poplatku ze 135 na 150 korun i rozšíření okruhu poplatníků. Vyplývá to z údajů, které na zasedání Rady České televize prezentoval finanční ředitel David Břinčil.
Příjmy České televize byly loni podle Břinčila vyšší, než počítal rozpočet, a náklady naopak nižší.
Letos ČT čeká z poplatků 6,8 miliardy
Letos ČT počítá s výnosem z poplatků zhruba 6,8 miliardy korun a pro rok 2027 kolem sedmi miliard korun. Poplatkový systém ale chce stávající vládní koalice zrušit a převést financování ČT a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu.
Po úterním jednání zástupců koalice s generálními řediteli ČT a ČRo premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který televizní a rozhlasové poplatky zruší. O výši částky, kterou by obě veřejnoprávní média měla místo poplatků dostávat ze státního rozpočtu, má kabinet teprve jednat.
Podle Babiše má být nové financování férové, předvídatelné a má obsahovat inflační doložku. Ředitelé ČT a ČRo po jednání uvedli, že konkrétní částka na schůzce nezazněla a že písemný návrh zákona zatím neviděli.
Nižší částka by podle ČT znamenala miliardový výpadek
Původní vládní návrh počítal pro příští rok s návratem příjmů na úroveň roku 2024. Podle Břinčila by to pro Českou televizi znamenalo snížení příjmů o 1,3 miliardy korun. Definitivní částku pro financování ČT z rozpočtu by vláda měla oznámit v pondělí.
Glosa Michala Noska: Konec koncesionářských poplatků? Jen politický trik. Češi budou platit dál
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun. Loni celkové výnosy činily 7,96 miliardy a předloni 7,5 miliardy korun.
Přibylo domácností i firem
Počet poplatníků se loni zvýšil o 161 tisíc domácností na téměř 3,5 milionu. Množství platících firem nad 24 zaměstnanců dosáhlo 18 tisíc podniků.
ČT loni vydala na mzdové náklady 2,8 miliardy korun, náklady na výrobu pořadů byly 2,3 miliardy a provoz a režie vyšly na 1,8 miliardy korun. Objem uzavřených smluv na investice byl 500 milionů Kč. Počet zaměstnanců ČT loni klesl o 94 na 2878 lidí.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Glosa Michala Noska: Konec koncesionářských poplatků? Jen politický trik. Češi budou platit dál
Státy letos na trzích získávají peníze nebývalým tempem. Od začátku roku si prostřednictvím syndikovaných emisí půjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy asi 10,5 bilionu korun. Podle agentury Bloomberg za tím stojí rostoucí výdaje na obranu, infrastrukturu i přechod k modernějším zdrojům energie.
Vlády letos vydávají dluhopisy rekordním tempem. Podle propočtů agentury Bloomberg si od začátku roku vypůjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy přibližně 10,5 bilionu korun. Objem prodaných dluhopisů tak překonal i úroveň z první poloviny roku 2020, kdy si státy ve velkém půjčovaly na podporu ekonomik zasažených lockdowny během pandemie covidu-19.
Za prudkým nárůstem emisí stojí především vyšší veřejné výdaje. Vlády navyšují rozpočty na obranu, modernizují infrastrukturu a investují do energetických projektů. Dalším tlakem na veřejné finance je stárnutí populace i dražší obsluha dluhu v prostředí vyšších úrokových sazeb.
Výdaje rostou od finanční krize
Rozpočtové deficity se v mnoha zemích zvyšují už od globální finanční krize. Během pandemie prudce vzrostly, protože vlády financovaly podpůrné programy a centrální banky držely úrokové sazby na historicky nízkých úrovních. Nyní se deficity znovu prohlubují.
Lukáš Kovanda: Pětiletá sázka na stát? V turbulentní době může bolet
Vyplatí se pořídit Dluhopisy Republiky? K mání jsou výnosnější a zároveň flexibilnější alternativy, přitom srovnatelně bezpečné, komentuje státní emisi ekonom Lukáš Kovanda.
„Hlavním důvodem zvýšeného objemu emisí dluhopisů jsou především rostoucí veřejné výdaje, a tím i vyšší potřeba financování,“ uvedl hlavní analytik Danske Bank Jens Peter Sörensen. Jako příklady zmínil vyšší výdaje na armádu, infrastrukturu a přechod na čistší zdroje energie.
Německo a další evropské země vyčlenily stovky miliard eur na nákup zbraní a munice. Evropská unie zároveň uvolnila fiskální pravidla, aby členským státům umožnila více investovat do obrany a energetických projektů zaměřených na snížení závislosti na fosilních palivech.
Evropa spoléhá na syndikované emise
Objem peněz získaných prostřednictvím syndikovaných emisí je stále výrazně nižší než objem dluhopisů prodaných v běžných státních aukcích. Významný vliv na to má zejména Spojené státy, jejichž ministerstvo financí vydává dluhopisy výhradně prostřednictvím standardních aukcí.
V Evropě je však běžné, že si státy najímají banky, které dluhopisy prodávají investorům formou syndikované emise. Tento postup může být v období zvýšené volatility na trzích méně rizikový. Správcům státního dluhu zároveň dává větší kontrolu nad načasováním prodeje.
Největším emitentem státních dluhopisů na trhu syndikovaných emisí byla v osmi z posledních deseti let Itálie. První místo drží i letos. Za prvních šest měsíců roku si tímto způsobem podle Bloombergu půjčila téměř 70 miliard eur.
Německo, Británie i Srbsko lámou rekordy
Výrazně aktivní je letos také Německo, které změnilo svá fiskální pravidla, aby mohlo navýšit výdaje na obranu a infrastrukturu. Prostřednictvím tří syndikovaných emisí už získalo 14 miliard eur.
Británie, Belgie a Srbsko letos uskutečnily největší syndikované emise dluhopisů ve své historii. Mezi deset největších emitentů se letos zařadily také Austrálie a Mexiko.
Kryštof Míšek: Nové státní dluhopisy jako past. Stát může zopakovat drahou chybu z inflační krize
Protiinflační dluhopisy vypadají jako férový způsob, jak domácnostem ochránit úspory. Pro stát ale mohou být mimořádně drahé. Česká zkušenost z let 2021 až 2023 i varovný příklad Velké Británie ukazují, že při návratu vyšší inflace se z atraktivního produktu pro občany může stát nákladné riziko pro veřejné finance.
Poptávka investorů přitom zůstává silná, zejména po dluhopisech s kratší splatností. Podle portfolio manažera společnosti TwentyFour Asset Management Johna Owena vlády využívají příznivých podmínek na trhu k tomu, aby zvládly náročný harmonogram refinancování starších dluhů a zároveň financovaly vyšší veřejné výdaje.
Vyšší sazby komplikují plánování
Dluhopisové trhy ovlivňuje také nejistý vývoj inflace a úrokových sazeb. Inflační šok spojený s konfliktem na Blízkém východě zvýšil výnosy dluhopisů a zhoršil výhled světové ekonomiky. Pro vlády to znamená dražší financování a složitější plánování budoucích emisí.
Evropská centrální banka má tento týden podle očekávání analytiků poprvé od roku 2023 zvýšit úrokové sazby. Ke zpřísnění měnové politiky by letos podle očekávání trhu mohl přistoupit také americký Fed. Další vývoj však zůstává nejistý.
Lukáš Kovanda: Inflace znovu straší trhy. Češi mohou víc sázet na protiinflační dluhopisy
Svět zachvátila obava z velké inflace. Výnosy státních dluhopisů po světě rostou a stranou nezůstává ani Česko. Investoři se vedle vyšší inflace bojí také drahé ropy a rostoucích vládních dluhů. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to může změnit zájem o nové Dluhopisy Republiky: fixní varianta může ztratit část lesku, zatímco protiinflační může být pro střadatele lákavější.
Napětí na Blízkém východě eskalovalo na konci února, kdy Spojené státy a Izrael společně zaútočily na Írán. V důsledku konfliktu je zablokovaný Hormuzský průliv, klíčová námořní trasa pro vývoz ropy ze zemí Perského zálivu. Před válkou přes něj proudila přibližně pětina světové spotřeby ropy. Následný prudký růst cen ropy přispěl ke zvýšení inflace v řadě zemí.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
ČEZ poprvé vydal zelené dluhopisy. Od investorů získá přes 18 miliard
Květnová inflace zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta a přiblížila se tak cíli České národní banky. Podle ekonomů ale není vyhráno: na podzim mohou znovu zdražovat energie a potraviny přestanou fungovat jako tlumič cen.
Na první pohled přinesla květnová inflace dobrou zprávu. Ceny rostly pomaleji než v dubnu a znovu se přiblížily dvouprocentnímu cíli České národní banky. Jenže pohled pod hlavní číslo ukazuje méně klidný obrázek: služby, nájemné a pohonné hmoty dál výrazně zdražují.
Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně vzrostly o 2,1 procenta. Proti dubnu tak inflace zpomalila o 0,4 procentního bodu. Český statistický úřad tím potvrdil svůj předběžný odhad.
Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta. Vývoj ovlivnily hlavně vyšší ceny potravin a nealkoholických nápojů a také bydlení.
„Květnový meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 2,1 procenta. Tento růst byl stejně jako v dubnu tlumen cenami potravin. Ty, částečně i díky loňské vyšší srovnávací základně, prohloubily svůj meziroční pokles a byly oproti loňskému květnu levnější zhruba o dvě procenta,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Mzdy v Česku vystřelily nad 50 tisíc. ČNB z toho radost mít nebude
Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.
V meziměsíčním srovnání zdražovaly hlavně některé potraviny. Ceny ovoce vzrostly o 5,3 procenta, vepřového masa rovněž o 5,3 procenta, drůbeže o 4,1 procenta a polotučného trvanlivého mléka o 14,1 procenta.
Nejvýraznější skok ale zaznamenaly brambory, které byly proti dubnu dražší o 28,2 procenta.
V bydlení se do květnového růstu promítlo hlavně nájemné, které meziměsíčně stouplo o 0,5 procenta. Ve stravovacích a ubytovacích službách zdražily ubytovací služby o 1,9 procenta a stravovací služby o 0,4 procenta.
Naopak směrem dolů působily ceny rekreace, sportu a kultury. Organizované dovolené a zájezdy zlevnily o 0,9 procenta. Z potravin a nápojů byly levnější nealkoholické nápoje, a to o 1,2 procenta.
Ceny zboží jako celek zůstaly proti dubnu beze změny, zatímco služby meziměsíčně zdražily o 0,4 procenta.
Hypotéky táhnou mladí. Lidé do 36 let tvoří u bank až polovinu trhu
Ačkoliv ceny bytů a také úrokové sazby u hypoték neustále rostou, mileniály a generaci Z to neodrazuje. Banky hlásí rostoucí objemy zvýhodněných hypoték pro lidi do 36 let.
V meziročním srovnání zpomalily inflaci především potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny sýrů klesly o 2,6 procenta, olejů a tuků o 16,4 procenta, nealkoholických nápojů o 1,7 procenta, mouky o 10,7 procenta a cukru o 0,6 procenta.
Výrazně levnější byly také některé položky, které domácnosti běžně sledují při nákupech. Polotučné trvanlivé mléko meziročně zlevnilo o 17,7 procenta, máslo o 23,3 procenta a brambory o 19,9 procenta.
Pokračoval také pokles cen oblečení a obuvi. Oděvy byly levnější o dvě procenta, obuv o 5,3 procenta.
Zpomalil i růst cen alkoholu. Destiláty a likéry v květnu meziročně zdražily o 2,3 procenta, zatímco v dubnu to bylo 5,8 procenta. Víno zdražilo o 0,9 procenta a pivo o jedno procento.
Maloobchod: lidé šetřili na benzínu i potravinách, ale ne na kosmetice
Na druhé straně zůstávají výrazným proinflačním faktorem pohonné hmoty. V oddíle doprava vzrostly ceny pohonných hmot a maziv meziročně o 26,3 procenta.
Podle hlavního ekonoma Banky CREDITAS Petra Dufka právě pohonné hmoty odchýlily inflaci od dříve předpokládané trajektorie. V posledním měsíci se sice jejich cenový vývoj zklidnil, meziročně jsou ale stále výrazně dražší.
„Samy o sobě navyšují inflaci o 0,8 procentního bodu,“ uvedl Dufek.
Podobně na vývoj upozorňuje analytik Raiffeisenbank Martin Kron. „Oproti minulému měsíci mírně zrychlila inflace v oblasti dopravy, kde byly ceny pohonných hmot vyšší o více než 26 procent,“ uvedl.
Český mostařský balet v Německu. Metrostav posadil 725 tun oceli na milimetry přesně
V německém Münsteru se přes kanál Dortmund–Ems během dvou dnů přesunul nový most Pleistermühlenweg. Ocelová konstrukce o hmotnosti zhruba 725 tun, vyrobená i v Česku, musela přesně dosednout na ložiska. Pro Metrostav šlo o další důležitou zahraniční referenci. Český stavební gigant se po domácích kauzách a zákazu veřejných zakázek snaží posilovat reputaci hlavně technicky náročnými stavbami doma i v Evropě.
Vedle dopravy se na meziročním růstu cen výrazně podílelo bydlení. Nájemné za bydlení stouplo o 6,5 procenta, materiály a služby pro drobné opravy a údržbu bydlení o 4,4 procenta. Vodné zdražilo o 3,9 procenta, stočné o 3,8 procenta a teplo a teplá voda o 1,6 procenta.
Naopak elektřina meziročně zlevnila o 11,5 procenta a zemní plyn o 5,5 procenta. Také díky tomu není celková inflace vyšší.
„Za to, že inflace není nyní mnohem vyšší, vděčíme potravinám a levnějším energiím, konkrétně elektřině a plynu,“ uvedl Dufek.
Náklady vlastnického bydlení, tedy takzvané imputované nájemné, meziročně vzrostly o 5,3 procenta. Podle ČSÚ za tím byl hlavně růst cen nových nemovitostí.
Dufek upozorňuje, že samotné nájemné má na současné inflaci mimořádně silný podíl. „Z inflace ve výši 2,1 procenta představuje samotné nájemné více než jednu třetinu,“ uvedl.
Služby dál zdražují rychleji než zboží
Celkově ceny zboží meziročně vzrostly o 0,6 procenta, zatímco ceny služeb o 4,7 procenta. Právě služby proto zůstávají jedním z hlavních důvodů, proč se inflace sice přiblížila cíli ČNB, ale z ekonomiky úplně nezmizela.
„Proinflačním faktorem zůstávají ceny služeb, ačkoli růst jejich cen mírně zpomalil na 4,7 procenta,“ uvedl Kron.
Podle Dufka je zřejmé, že k výraznějšímu ochlazení ve službách zatím nedochází. „Celkově si služby připisují 4,7 procenta a je tedy zřejmé, že k žádnému ochlazování v dotčených odvětvích nedochází. Zvlášť ne v ubytování, kde se meziročně zdražovalo o 6,5 procenta,“ uvedl ekonom.
Stravovací služby meziročně zdražily o 4,1 procenta, ubytovací služby o 6,5 procenta.
„Vláda zasypala ekonomiku penězi.“ Ekonom Navrátil vysvětluje, proč inflace vystřelila
Vláda po covidu zasypala ekonomiku penězi, a proto spotřebitelé nemuseli snižovat poptávku a obchodníci zlevňovat. A pak z toho byla extrémně vysoká inflace, říká v rozhovoru pro Newstream hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Podle předběžných výpočtů harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, který umožňuje srovnání v rámci Evropské unie, vzrostly ceny v Česku v květnu meziměsíčně o 0,2 procenta a meziročně o 1,8 procenta. V dubnu činil meziroční růst podle této metodiky 2,1 procenta.
Podle bleskových odhadů Eurostatu byla květnová meziroční inflace v eurozóně 3,2 procenta. V Německu dosáhla 2,7 procenta a na Slovensku čtyř procent. Nejrychleji ceny rostly v Bulharsku, kde inflace činila 6,3 procenta, nejpomaleji na Maltě, kde byla 2,1 procenta.
Podzim může inflaci znovu zvednout
Ekonomové se shodují, že květnový výsledek je příznivý, ale nemusí znamenat trvalý návrat inflace ke dvěma procentům.
Raiffeisenbank očekává, že se inflace v nejbližších měsících bude pohybovat v horní části tolerančního pásma České národní banky, tedy mezi dvěma a třemi procenty. Ke konci roku by se podle Krona mohla dostat i nad tuto úroveň.
„Zásadním faktorem bude mimo jiné, jak dodavatelé energií upraví své ceníky od letošního podzimu, a také ceny potravin, které zatím přispívají k relativně příznivému vývoji inflace,“ uvedl Kron.
Podobně mluví i Dufek. Podle něj bude třeba sledovat hlavně ceny energií a potravin.
„Vzhledem k tomu, že se situace v Zálivu zatím nijak výrazně nezklidňuje, je třeba počítat s tím, že ceny energií začnou postupně růst s tím, jak bude stále více lidí refixovat. Současně i potraviny přestanou hrát roli tlumiče inflace, takže na podzim jejich ceny zřejmě opět porostou,“ uvedl Dufek.
Podle něj inflace v dohledné době setrvá v horní polovině tolerančního pásma ČNB. „Riziko překročení hranice tří procent na přelomu roku každým týdnem narůstá,“ dodal.
Inflace klesla k cíli ČNB. Analytici ale varují před drahými službami
Česká inflace se v květnu znovu přiblížila dvouprocentnímu cíli České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta.
