Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Česká televize loni vybrala na televizních poplatcích 6,34 miliardy korun, meziročně o 600 milionů více a o 188 milionů nad plánem. Pomohlo jí zvýšení poplatku ze 135 na 150 korun i rozšíření okruhu poplatníků. Od příštího roku však může být systém zcela jiný: vládní koalice chce poplatky zrušit a nahradit je financováním ze státního rozpočtu.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Českou televizi čeká další protest proti změnám, které chystá vládní koalice. Po symbolickém černém oblečení zaměstnanců má následovat výstražná stávka.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Debata o televizních poplatcích a České televizi může dramaticky ovlivnit i podobu českého filmu. Pokud politici zásadně zaříznou finance ČT, z českého filmu zbyde jen popcorn a product placement. Bez České televize dnes ambiciózní český film vznikne jen těžko; bez ní ho producenti jednoduše nedají dohromady. Vyrobit film je totiž opravdu finančně složitá záležitost.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Na seznam UNESCO byl zapsán řecký Olymp a starověká japonská města Asuka a Fudžiwara. Organizace o tom rozhodla na zasedání v Jižní Koreji.
Zemřel výtvarník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie a bývalý rektor AVU, bylo mu 86 let. Potvrdil to ministr zahraničí Petr Macinka.
České dráhy plánují v letošním roce investovat do 🚂🚂🚂vozového parku až 20 miliard korun. Rozsah modernizace v příštích letech bude záviset především na požadavcích objednatelů dopravy, tedy krajů a státu. Potvrdil to mluvčí firmy Petr Šťáhlavský. Letos dopravce dokončí dodávky 28 motorových jednotek RegioFox, 30 lokomotiv Siemens Vectron a 36 vozů pro soupravy ComfortJet, ve druhé půli roku převezme sedm jednotek RegioFox od výrobce Pesa a šest lokomotiv Siemens Vectron. Většina letošních dodávek už dorazila v prvním pololetí.
Číst více
