Premiér Andrej Babiš představil další možnou podobu financování České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky by podle něj mohly být dobrovolné, stát by však oběma institucím garantoval určitou částku. Peníze by přitom neměly pocházet přímo ze státního rozpočtu. Premiér současně hovoří o inspiraci skandinávským modelem. Z ekonomického hlediska však jeho návrh vyvolává zásadní otázku: pokud občané nebudou muset platit, a přesto má být financování garantované, odkud se chybějící miliardy vezmou?
Z boje o Českou televizi a potažmo rozhlas se stala otevřená válka mezi koalicí a opozicí. Jedni mluví o neškodné změně způsobu financování, druzí o demontáži demokracie. Zůstává záhadou, proč se vláda věnuje zrovna televizi, fungujícímu mechanismu. Nabízí se jediné vysvětlení.
Do sporu o financování České televize a Českého rozhlasu se vložil také šéf odborů Josef Středula. Převod veřejnoprávních médií pod státní rozpočet bez pevných zákonných záruk podle něj ohrožuje nezávislost novinářské práce a může vést k omezení programu i propouštění. Odbory zároveň kritizují způsob, jakým vláda změnu prosazuje, a požadují skutečný sociální dialog.
Brněnské náměstí Svobody zaplnily tisíce lidí, kteří protestovali proti chystanému zrušení koncesionářských poplatků a převodu financování České televize a Českého rozhlasu na stát. Demonstranti varovali před oslabením nezávislosti veřejnoprávních médií a kritizovali také způsob, jakým koalice ANO, SPD a Motoristů návrh ve Sněmovně prosazuje. Spor se dál vyostřuje: zaměstnanci ČT a ČRo chystají stávku a opozice se chce obrátit na Ústavní soud i Evropskou komisi.
Prezident Petr Pavel se vložil do vyhroceného sporu o zrušení koncesionářských poplatků. Neočekávané zařazení návrhu a noční víkendové hlasování podle něj podkopávají víru v dobré úmysly jeho předkladatelů a vyvolávají vážné pochybnosti o jejich záměrech. Hlava státu zároveň vyzvala koalici i opozici ke zklidnění situace a požaduje, aby případným zásadním změnám ve financování České televize a Českého rozhlasu předcházela široká debata.
Spor o zrušení koncesionářských poplatků dál sílí. Mediální odbornice Marína Urbániková kritizuje rychlost, s jakou koalice ANO, SPD a Motoristů návrh prosazuje, a varuje, že financování České televize a Českého rozhlasu přímo ze státního rozpočtu může oslabit jejich politickou nezávislost. Za problematické považuje i to, že vláda podle ní změnu dostatečně věcně nezdůvodnila.
Vládní návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel po téměř dvacetihodinovém jednání prvním čtením. Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla opoziční pokusy předlohu zamítnout či vrátit k přepracování. Česká televize a Český rozhlas by nově dostávaly peníze přímo ze státního rozpočtu, zároveň by ale měly k dispozici méně prostředků než letos.
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku. Reagují na rozhodnutí vládní koalice přednostně projednat zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Protest se má projevit i ve vysílání. Podle iniciativy Veřejnoprávně plánované financování ze státního rozpočtu ohrožuje nezávislost obou institucí, vláda změnu obhajuje úlevou pro občany a firmy.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků se dobře prodává jako úleva domácnostem. Náklady na veřejnoprávní média tím ale nezmizí. Vláda je chce přesunout do státního rozpočtu a zároveň financování omezit. Podstatná otázka proto zní, co za své peníze veřejnost dostane a jak budou redakce chráněny před politiky, o jejichž práci mají informovat. Opoziční spekulace o povolebních motivech tuto debatu jen odvádějí stranou.
Česká televize plánuje do roku 2030 propustit téměř 350 lidí a už příští rok ušetřit 350 milionů korun. Škrty zasáhnou i výrobu pořadů. Úspory přicházejí v době, kdy vláda Andreje Babiše chystá změnu financování veřejnoprávních médií a televize se připravuje na nejisté příjmy.
Kampaň „Proč míň?“ se ptá, proč by měla mít Česká televize a Český rozhlas méně peněz. Správná otázka. Stejně správné je ale ptát se, proč mají dostávat právě tolik. A co za miliardy skutečně nabízejí.
Nejvyšší soud potvrdil peněžité tresty pro 👨🚒 hasiče a úřednici odsouzené za pochybení v souvislosti s havárii na řece Bečvě v roce 2020. Jejich dovolání odmítl, vyplývá z justiční databáze. Rozhodoval v neveřejném zasedání, uvedla mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není dostupné. Oba odsouzení by se ještě mohli obrátit se stížností na Ústavní soud.
Ukrajinské síly v noci na dnešek 🚀 zasáhly ropné zařízení v ruské Samarské oblasti, napsal server The Kyiv Independent s odkazem na zdroje, které monitorují průběh války. Server uvedl, že informaci nemohl nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci útočilo na objekty přístavní infrastruktury v Oděské oblasti na Ukrajině.
V Praze se dnes sejdou 🤝 vyjednávací týmy STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě ohledně možné koaliční spolupráce na magistrátu. Jedná se o další z řady schůzek, na základě kterých se STAN a Spolu plánují rozhodnout o možném přibrání třetího partnera do vyjednávané koalice. V úterý se obě uskupení sejdou také s Piráty.
Téměř konečné výsledky nedělního druhého kola prezidentské volby v Bulharsku ukazují, že v úřadu bude pokračovat prezidentka 👩 Ilijana Jotovová. Podle výsledků po sečtení přes 99 procent okrsků získala 57,6 procenta hlasů, ukazují výsledky ústřední volební komise. K volbám přišla méně než čtvrtina voličů.
Spojené státy navrhly při zářijových jednání v Moskvě a Kyjevě ✅ obnovu dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu na území Ukrajiny. Napsal to dnes The Wall Street Journal s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů ze Spojených států, Ukrajiny a dalších evropských zemí. Prodeje by se podle návrhu uskutečňovaly přes americké zprostředkovatele.
