Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Česká televize loni vybrala na televizních poplatcích 6,34 miliardy korun, meziročně o 600 milionů více a o 188 milionů nad plánem. Pomohlo jí zvýšení poplatku ze 135 na 150 korun i rozšíření okruhu poplatníků. Od příštího roku však může být systém zcela jiný: vládní koalice chce poplatky zrušit a nahradit je financováním ze státního rozpočtu.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Českou televizi čeká další protest proti změnám, které chystá vládní koalice. Po symbolickém černém oblečení zaměstnanců má následovat výstražná stávka.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Debata o televizních poplatcích a České televizi může dramaticky ovlivnit i podobu českého filmu. Pokud politici zásadně zaříznou finance ČT, z českého filmu zbyde jen popcorn a product placement. Bez České televize dnes ambiciózní český film vznikne jen těžko; bez ní ho producenti jednoduše nedají dohromady. Vyrobit film je totiž opravdu finančně složitá záležitost.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Hodnotící komise doporučila vedení metropole vítěze tendru na dostavbu budovy Nová Palmovka na sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Uvedl to náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN), který však verdikt komise, která hodnotila nabídky firem Porr a Geosan Group, nesdělil. O výsledku tendru podle něj bude v nejbližší době rozhodovat rada města.
Francie podezřívá Rusko ze šíření dezinformací o prezidentských kandidátech 🗳, píše AFP s odkazem na své bezpečnostní zdroje a na jednoho z dotčených politiků. Francouzské úřady minulý týden odhalily dezinformační kampaň zaměřenou na Raphaëla Glucksmanna, levicového poslance Evropského parlamentu a hlasitého kritika Kremlu. U Glucksmanna se očekává, že se příští rok bude ucházet o prezidentský úřad.
Dvě polské tepelné elektrárny 🏭 omezují svůj provoz kvůli vlně veder a nízké hladině vody v řece Visle, kterou používají k chlazení. Napsala to tisková agentura PAP, podle níž k tomuto kroku přistoupily elektrárny Kozienice a Polaniec.
Ceny ropy 🛢 klesají poblíž třítýdenních minim poté, co výroky katarských představitelů a amerického ministra financí Scotta Bessenta podle agentury Reuters vzbudily naději na diplomatické řešení konfliktu s Íránem, což by mohlo zlepšit přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Brent ztrácí 3,7 procenta na 80,67 dolaru za barel. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesá o 4,14 procenta na 77,01 dolaru za barel.
Pražská burza dnes znovu posílila 💪, a vylepšila tak své skoro půlroční maximum 🔝. Index PX stoupl o 1,04 procenta na 2766,09 bodu. Rostla většina hlavních titulů, ve ztrátě skončily akcie Monety, Philip Morris a Primoco. Objem obchodů se zvýšil na zhruba 650 milionů korun, což je lehce pod dlouhodobým průměrem.
Koruna dnes mírně posilovala 💪. Vůči euru zpevnila ve srovnání s pondělním závěrem o dva haléře na 24,18 Kč/EUR. K dolaru si česká měna polepšila o pět haléřů na 20,99 Kč/USD. Důležitou událostí týdne bude pro korunu čtvrteční zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB).
Za škodu za zavezení haldy Heřmanice v Ostravě statisíci tunami odpadu nenípodle ministerstva životního prostředí (MŽP) nikdo odpovědný a neexistuje oficiální viník. O rozhodnutí resortu dnes informoval web Seznam Zprávy.
Tuzemská internetová jednička Seznam.cz zvažuje zavést společné předplatné pro vydavatele médií 📰. Výběr placeného obsahu od různých vydavatelů by umístil do zvláštní sekce na své domovské stránce. Pro DeníkN to uvedl člen správní rady Seznamu Matěj Hušek.
Česká společnost ConsilTech miliardáře Tomáše Němce kupuje norského výrobce běžek Madshus ⛷ od dosavadního majitele Elevate Outdoor Collective. Podpis dohody společnosti oznámily v tiskové zprávě zveřejněné na webu norského výrobce. Hodnotu transakce neuvedly. ConsilTech vlastní mimo jiné výrobce lyží Kästle CZ se sídlem na Novém Městě na Moravě.
Číst více
Veřejné vysoké školy v reakci na nárůst počtu maturantů zvyšují počty nově přijatých studentů, obávají se ale přípravy rozpočtu na roky 2027 a 2028. V tiskové zprávě o tom informovala Česká konference rektorů. Školy podle ní v roce 2025 přijaly do bakalářských a magisterských studijních programů téměř 60 tisíc nových studentů, meziročně asi o 15 tisíc více. Letos to bude ještě víc, vyšší počet studentů podle nich musí být zohledněný ve státním rozpočtu.