Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Expertní pracovní skupina zřízená opozičními poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby stáhl návrh zákona o médiích veřejné služby z připomínkového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Připomínkové řízení má skončit v pátek.
Mezinárodní federace novinářů ostře vstoupila do sporu o budoucnost České televize a Českého rozhlasu. Delegáti jejího kongresu jednomyslně odsoudili vládní návrh převést financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet, protože podle nich ohrožuje jejich ekonomickou i redakční nezávislost a posiluje politickou kontrolu. IFJ chce premiéra Andreje Babiše vyzvat ke stažení návrhu.
Na Staroměstském náměstí v Praze se vpodvečer sešly tisíce lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle zpravodaje České tiskové kanceláře drželi účastníci české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Na akci dohlíželi policisté včetně antikonfliktního týmu.
Očekávané úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) mohly týkat i částek, s kterými počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Klempíř to uvedl v Nedělní debatě ČT. Návrh zahrnující zrušení televizních a rozhlasových poplatků, který kritizuje opozice či někteří odborníci, je podle něj napsaný dobře, byť po připomínkovém řízení očekává úpravy.
Ačkoli můžeme mít k České televizi různé výhrady, dělá dobrou službu. Za pár korun si každý přijde na své. Někdo sleduje zpravodajství, někdo Stardance, jiný dá přednost dánským seriálům. Pokud vláda nechá úřadovat Otu Klempíře, budeme si z daní platit neslanou nemastnou přehlídku Macikových tiskovek, filmů s Františkem Němcem a černobílých snímků o Blitzkriegu.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií nabírá na obrátkách. Předseda opozičních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do připravované pracovní skupiny k zákonu o médiích veřejné služby zapojil i opozici.
Boj o duši České televize a Českého rozhlasu se rozjíždí naplno. Občanská společnost se probouzí, odbory obou mediálních institucí vyhlásily stávkovou pohotovost, šéfové ČT a ČRo jednají s vládními špičkami. A do toho se chystají ne jeden, ale hned dva zákony na radikální proměnu médií veřejné služby. A je dobré si přiznat, že to nakonec bude vláda, kdo si prosadí svou, bez ohledu na cokoli. A to jednoduše proto, že mediální duální systém u nás v podstatě kolabuje.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se ve středu setká s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem kvůli vládnímu návrhu změn financování veřejnoprávních médií. Předseda vlády odmítl, že by kabinet chtěl plánovaným zrušením televizních a rozhlasových poplatků ničit veřejnoprávní média. Je naopak otevřený diskusi a bude transparentní, uvedl Babiš. S ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem se podle Babiše sejde vicepremiér Karel Havlíček (ANO).
Vládní zákon o veřejnoprávních médiích by podle Mezinárodního tiskového institutu (IPI) mohl v případě schválení porušovat Evropský akt o svobodě médií (EMFA). Ten vyžaduje, aby všechny členské státy EU včetně Česka garantovaly nezávislé fungování veřejnoprávních médií zajišťující transparentní a předvídatelné financování. V tiskové zprávě to uvedl výkonný ředitel Mezinárodního tiskového institutu Scott Griffen a předseda správní rady české pobočky institutu Robert Čásenský.
Některé čerpací stanice v Moskvě a na severu Ruska začaly zavádět limity na nákup pohonných hmot. Napsal to server The Moscow Times, který krok spojil s měsíce trvajícími ukrajinskými vzdušnými útoky na významné ruské rafinerie. Portál zároveň píše, že opatření jsou zřejmě zaměřena na prevenci panických nákupů a hromadění pohonných hmot, vzhledem k tomu, že palivové nádrže většiny osobních aut pojmou méně, než činí některé zavedené limity.
Izraelské údery zabily v Libanonu od 2. března, kdy začal nynější konflikt, již 3516 lidí a 10 674 jich zranily. Dle agentury NNA to uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
Liberecký kraj uspěl s připomínkami k návrhu akceleračních zón pro rychlejší výstavbu větrných elektráren, který představilo v polovině dubna ministerstvo pro místní rozvoj. Na území kraje počítal návrh s pěti lokalitami pro výstavbu větrných elektráren v Ralsku a na Semilsku, vytipovány byly bez konzultace s obcemi, kterých se to přímo týká.
Světová zdravotnická organizace (WHO) potřebuje pro boj s ebolou v příštích třech měsících 115 milionů dolarů, prozatím ale od dárců získala pouze 35 procent této částky. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Chikwe Ihekweazu, který má v organizaci na starosti mimořádné situace.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl o 0,15 procenta na 2526,96 bodu. Dolů burzu táhly především zlevňující akcie zbrojovek Czechoslovak Group (CSG) a Colt CZ a bankovní skupiny Erste, které patřily k nejobchodovanějším. Vyplývá to z výsledků obchodování na pražské burze.
Ministerstvo zdravotnictví bude navrhovat zvýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. Na konferenci Zkrácené úvazky a příležitosti v nich schované?, kterou dnes pořádal úřad vlády, to řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO). Letos systém veřejného zdravotního pojištění hospodaří s téměř 563 miliardami korun, výdaje jsou zhruba o 15 miliard vyšší než příjmy, a pojišťovny čerpají rezervy z předchozích let.
Evropská komise navrhla soubor opatření zaměřených na 📈 posílení evropských kapacit v oblasti polovodičů, čipů, umělé inteligence i cloudových služeb. Cílem je snížit závislost na amerických technologických gigantech, což by mohlo vyostřit napětí v transatlantických vztazích, poznamenala agentura Reuters.
Skupina EP Group miliardáře Daniela Křetínského vloni více než 📈 zečtyřnásobila čistý zisk na 4,55 miliardy eur (zhruba 110 miliard korun) z 1,11 miliardy eur v předchozím roce. Její tržby vzrostly o více než 140 procent na 66,84 miliardy eur (přes 1,6 bilionu korun). Vyplývá to z výroční zprávy podniku.
Evropský parlament přejde z Googlu na francouzský internetový vyhledávač Qwant. Chce tak 📉 snížit závislost Evropy na amerických technologiích, uvedla dnes agentura Reuters. Změna nastane automaticky. Uživatelé si ale budou i nadále moci zvolit jiné vyhledávače.
Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) nesouhlasí s třímilionovým peněžitým trestem za podněcování k nenávisti, který mu dnes uložil Obvodní soud pro Prahu 1 za kontroverzní předvolební plakáty. SPD se proti verdiktu odvolá a je připravena pokračovat až k Ústavnímu soudu, řekl novinářům šéf hnutí a Sněmovny 👨 Tomio Okamura.