Kampaň „Proč míň?“ se ptá, proč by měla mít Česká televize a Český rozhlas méně peněz. Správná otázka. Stejně správné je ale ptát se, proč mají dostávat právě tolik. A co za miliardy skutečně nabízejí.
Českou televizi a Český rozhlas čekají v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií tvrdé škrty. Podle prvních odhadů by obě instituce mohlo opustit celkem 450 až 700 zaměstnanců. Vyplývá to z vyjádření generálního ředitele České televize Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Česká televize loni vybrala na televizních poplatcích 6,34 miliardy korun, meziročně o 600 milionů více a o 188 milionů nad plánem. Pomohlo jí zvýšení poplatku ze 135 na 150 korun i rozšíření okruhu poplatníků. Od příštího roku však může být systém zcela jiný: vládní koalice chce poplatky zrušit a nahradit je financováním ze státního rozpočtu.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Českou televizi čeká další protest proti změnám, které chystá vládní koalice. Po symbolickém černém oblečení zaměstnanců má následovat výstražná stávka.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Debata o televizních poplatcích a České televizi může dramaticky ovlivnit i podobu českého filmu. Pokud politici zásadně zaříznou finance ČT, z českého filmu zbyde jen popcorn a product placement. Bez České televize dnes ambiciózní český film vznikne jen těžko; bez ní ho producenti jednoduše nedají dohromady. Vyrobit film je totiž opravdu finančně složitá záležitost.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump si telefonovali o skončené misi amerických vyjednávačů, kteří se snaží zprostředkovat mírové řešení války na Ukrajině. Oznámil to Kreml, podle kterého oba státníci hovořili o možné výměně vězňů, napsala agentura Reuters. Putin také podle Kremlu seznámil Trumpa s děním na bojišti a americkému prezidentovi řekl, že Rusko nespřádá vůči Evropě žádné nepřátelské plány.
První část dostavby městského okruhu v Praze mezi Rybníčky a Českobrodskou by mohla začít už v roce 2029 a být zprovozněná v roce 2036. Stavba dalších tří úseků by pak měla začít v roce 2034 a trvat osm let. Stavbu na etapy a postupné zprovoznění umožnily změny v posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Vyplývá to z prezentace pro jednání dopravního výboru zastupitelstva.
Česko zažilo velmi horký zářijový den. Teplotní rekordy pro 8. září padly na 127 ze 171 stanic, které fungují alespoň 30 let. Maximální teplota dosáhla 33,5 stupně. Zaznamenaly ji shodně jihomoravské stanice v Brodě nad Dyjí a Dyjákovicích a také v Doksanech v Ústeckém kraji.
Představitelé New Yorku po útocích z 11. září 2001 věděli, že kvalita vzduchu v místě zřícení Světového obchodního střediska (WTC) je toxická pro lidské zdraví, a přesto ujišťovali veřejnost o opaku. Dnes to podle stanice CNN řekl newyorský starosta Zohran Mamdani s odvoláním na více než 170 tisíc dokumentů o kvalitě ovzduší po útocích, které dnes město poprvé zveřejnilo.
Prezidenti Ruska a Spojených států 👴 Vladimir Putin a Donald Trump si dnes telefonovali o skončené misi amerických vyjednávačů, kteří se snaží zprostředkovat mírové řešení války na Ukrajině. Oznámil to Kreml, podle kterého oba státníci hovořili o možné výměně vězňů, napsala agentura Reuters.
Dosavadní průzkumné práce sanační firmy Dekonta v bývalém vojenském prostoru na Klatovsku ❌ nezjistily žádné látky historicky používané jako chemické zbraně, třeba yperit či sarin. V lokalitě nebyly nalezeny ani nádoby s jedovatým plynem fosgen, uvedl dnes na webu Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
Německo poskytne Ukrajině bránící se ruské invazi potřebné 🚀 střely do protivzdušných systémů Patriot. Dnes to během on-line schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny podle agentury Reuters oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius. Ten uvedl, že střely PAC-2 půjdou ze zásob německé armády.
Břeclavský výrobce potravin Racio měl loni rekordní zisk 85,9 milionu korun. O rok dříve vydělal 84,8 milionu korun. Tržby firmě loni meziročně 📈 stouply o více než 200 milionů korun na 1,3 miliardy korun, vyplývá z výroční zprávy ve Sbírce listin. Růst tržeb pokračoval v trendu, který začal v době pandemie covidu v roce 2020.
Británie, Francie, Polsko a dalších devět zemí ❌ omezí dovoz zboží z nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu. Podle agentury Reuters to dnes oznámili jejich ministři zahraničí ve společném prohlášení. Situace na Západním břehu se vinou bezprecedentních násilností ze strany osadníků výrazně zhoršila, uvedli ministři.
Brněnské stavební společnosti OHLA ŽS loni 📈 vzrostly tržby o 14 procent na 12,2 miliardy korun. Zisk po zdanění se zvýšil o 29 procent na 454 milionů. Vyplývá to z výroční zprávy dostupné ve Sbírce listin. OHLA ŽS patří podle tržeb mezi pět největších stavebních společností v Česku.