Ani statisícová demonstrace na Letné nepřiměla premiéra Andreje Babiše ke změně postoje. Požadavky Milionu chvilek na odvolání Tomia Okamury z čela Sněmovny či odebrání ministerstva obrany SPD odmítl a vláda trvá také na zrušení televizních a rozhlasových poplatků.
Celodenní stávka České televize a Českého rozhlasu může podle předsedy SPD a Poslanecké sněmovny Tomia Okamury dopadnout přesně opačně, než její organizátoři zamýšlejí. Tvrdí, že lidé mohou během omezeného vysílání zjistit, že se bez veřejnoprávních médií obejdou. Za ideální model jejich financování přitom označil dobrovolné poplatky.
Ovládnout Českou televizi a Český rozhlas se pro vládu Andreje Babiše stává stále větší zátěží. Tomio Okamura si myslel, že zestátněním televize si vyřídí své účty. Jenže se stal pravý opak. Šéf Poslanecké sněmovny vyvolal odezvu, která přesáhne jeho volební období. Zítra bude stávka.
Premiér Andrej Babiš představil další možnou podobu financování České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky by podle něj mohly být dobrovolné, stát by však oběma institucím garantoval určitou částku. Peníze by přitom neměly pocházet přímo ze státního rozpočtu. Premiér současně hovoří o inspiraci skandinávským modelem. Z ekonomického hlediska však jeho návrh vyvolává zásadní otázku: pokud občané nebudou muset platit, a přesto má být financování garantované, odkud se chybějící miliardy vezmou?
Povinné poplatky chce vláda zrušit, financování České televize a Českého rozhlasu ale ještě dostává novou podobu. Premiér Andrej Babiš nyní slibuje dobrovolné placení a garantovanou částku, která by nešla přímo ze státního rozpočtu. Odkud mají peníze přicházet, zatím neupřesnil. Návrh má v pondělí projednat koaliční rada.
Spor o budoucnost České televize a Českého rozhlasu dál houstne. Ministr kultury Oto Klempíř obvinil opozici, že z médií veřejné služby udělala rukojmí politického boje, a odmítl, že by jejich financování ze státního rozpočtu ohrozilo nezávislost. Opozice naopak varuje před větším politickým vlivem a připomíná, že ČT má podle návrhu příští rok dostat o miliardu korun méně a Český rozhlas o 400 milionů. Zaměstnanci obou médií už kvůli změnám ohlásili celodenní stávku.
Ministr kultury Oto Klempíř odvolává bývalého šéfa České televize Petra Dvořáka z čela představenstva Státního fondu audiovize. Důvodem je podle ministra rozdílný pohled na hospodaření fondu a nedostatečná spolupráce při hledání úspor. Spor se vyhrotil poté, co vláda neschválila rozpočet fondu na rok 2027 a Klempíř požadoval snížit plánovanou podporu audiovize zhruba o 400 milionů korun.
Tisíce lidí zaplnily dnes odpoledne Staroměstské náměstí v Praze na demonstraci proti zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na stát. Demonstraci Ruce pryč od médií uspořádal spolek Milion chvilek pro demokracii, který se vymezil i proti způsobu, jímž vládní poslanci návrh v sobotu ve 4:36 poslali do druhého čtení. Předseda spolku Mikuláš Minář vyzval v úvodu shromáždění premiéra Andreje Babiše (ANO) a další politiky vládní koalice, aby návrh zákona stáhli a přestali demontovat demokratické pilíře společnosti. Vyzval ho také k veřejné diskusi. Zároveň oznámil další shromáždění na 15. listopadu na Letenské pláni.
Z boje o Českou televizi a potažmo rozhlas se stala otevřená válka mezi koalicí a opozicí. Jedni mluví o neškodné změně způsobu financování, druzí o demontáži demokracie. Zůstává záhadou, proč se vláda věnuje zrovna televizi, fungujícímu mechanismu. Nabízí se jediné vysvětlení.
Do sporu o financování České televize a Českého rozhlasu se vložil také šéf odborů Josef Středula. Převod veřejnoprávních médií pod státní rozpočet bez pevných zákonných záruk podle něj ohrožuje nezávislost novinářské práce a může vést k omezení programu i propouštění. Odbory zároveň kritizují způsob, jakým vláda změnu prosazuje, a požadují skutečný sociální dialog.
Brněnské náměstí Svobody zaplnily tisíce lidí, kteří protestovali proti chystanému zrušení koncesionářských poplatků a převodu financování České televize a Českého rozhlasu na stát. Demonstranti varovali před oslabením nezávislosti veřejnoprávních médií a kritizovali také způsob, jakým koalice ANO, SPD a Motoristů návrh ve Sněmovně prosazuje. Spor se dál vyostřuje: zaměstnanci ČT a ČRo chystají stávku a opozice se chce obrátit na Ústavní soud i Evropskou komisi.
Česká republika by se měla snažit pořídit další systémy protivzdušné obrany co nejdříve a nečekat až do roku 2030. Po dnešním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to řekl předseda české vlády Andrej Babiš. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje za jednu ze svých priorit.
Francouzský Renault plánuje do dvou let přijmout ve svých francouzských závodech 1650 dělníků a dalších 250 lidí na nepřímé pozice ve výrobě. Navýšení počtu zaměstnanců má pomoci s uspokojením vzrůstající poptávky po elektromobilech. Zároveň firma oficiálně potvrdila plán na zrušení 1000 pracovních míst v administrativě. Reuters to řekl průmyslový ředitel Renaultu Thierry Charvet.
Pražská burza navázala na páteční růst a v úvodu týdne posílila 💪. Index PX přidal 0,49 procenta na 2664,62 bodu. Dařilo se zejména akciím zbrojaře Czechoslovak Group (CSG), které zpevnily o více než pět procent. Zdražily také akcie VIG, Erste Bank a Komerční banky. Nedařilo se cenným papírům ČEZ a Monety Money Bank.
Evropa má vůči Moskvě jasné 📜 požadavky, uvedla dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Rusko podle ní musí respektovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny i její právo zvolit si vlastní spojence. Moskva nesmí získat právní uznání okupovaných ukrajinských území, musí nést odpovědnost za válečné zločiny a zaplatit za způsobené škody, dodala Kallasová po konci jednání ministrů zahraničí zemí EU.
Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.
Čínské elektrické dopravní 🛫 letadlo absolvovalo o víkendu svůj první let s posádkou. Letoun CE-25A, na jehož palubě byli dva piloti a jeden inženýr, byl ve vzduchu 16 minut a 38 sekund, uvedl podle agentury AFP časopis spojený s vývojářem letadla, státním podnikem Commercial Aircraft Corporation of China (COMAC). Let představuje další krok v rámci snahy země o rozvoj domácí výroby letadel.
Izraelská ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla v přepočtu na celý rok o 8️⃣ procent, uvedl dnes izraelský statistický úřad. Ekonomika se tak zotavuje z války s Íránem, a to díky vyššímu vývozu, spotřebitelským výdajům a investicím. Výsledek překonal očekávání ekonomů oslovených agenturou Reuters, kteří odhadovali růst hrubého domácího produktu na šest procent.
Francouzští vojáci již několik měsíců působí na Ukrajině. ❌ Nejsou nasazeni v boji, starají se o výcvik a o údržbu dodané techniky a zbraní, informovaly nejprve rozhlasová stanice RFI a následně agentura AFP s odvoláním na své anonymní zdroje. Ty se zmiňovaly jen o malém počtu příslušníků francouzských ozbrojených sil, přesnější číslo však neuvedly.
Dodavatel energií E.ON od ledna příštího roku 📈 zvýší zhruba půl milionu zákazníkům se smlouvou bez závazku ceny elektřiny. Domácnosti si oproti letošku připlatí několik stovek korun za spotřebovanou megawatthodinu. Zákazníků s fixací se zdražování netýká. Energie postupně zdražují i další dodavatelé.
Více než dva týdny trvající pokles maximálních cen pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ❌ skončil. Nejvyšší přípustná cena nafty se oproti dnešku zvýší o 35 haléřů na 45,73 koruny za litr. U benzinu zůstane na stejné úrovni jako dosud, čerpací stanice ho tak budou moci prodávat nejvýše za 40,50 koruny za litr. Jde o ceny pro nadcházející dva dny.