Česká televize (ČT) bude v roce 2026 hospodařit s 8,5 miliardami korun – nejvíce za poslední roky. Díky vyšším poplatkům získá o téměř 600 milionů více. ČT chystá miliardové investice i rozsáhlé škrty v počtu zaměstnanců.
Radní České televize ve středu v pokračující volbě generálního ředitele nezvolili. Programový ředitel Milan Fridrich dostal osm hlasů a obchodní ředitel Hynek Chudárek také osm. Ke zvolení potřebují minimálně deset hlasů. Výsledek tajné volby ohlásil radní Ladislav Mrklas.
Rada České televize dnes nezvolila nového generálního ředitele, volbu na týden přerušila. Ani jeden z finalistů nezískal ve třech volebních kolech nejméně deset hlasů potřebných ke zvolení. Ve druhém a třetím kole volby se radní rozhodovali mezi programovým ředitelem Milanem Fridrichem a obchodním ředitelem Hynkem Chudárkem, kteří střídavě dostali osm a devět hlasů. Vpodvečer rada ČT volbu generálního ředitele přerušila do příští středy 25. června. Příští týden budou radní opět hlasovat pouze o těchto dvou kandidátech.
Kdyby Rada České televize rozhodovala o novém kandidátovi na nejžhavější mediální židli současnosti rozhodovala pouze na základě kandidátských projektů a kdyby chtěla rada skutečně významnou mediální instituci, musela by zvolit jednoho z dvojice Libuše Šmuclerová a Milan Fridrich. Jen oni dokázali ve svých projektech popsat, co jsou reálné problémy dnešní ČT. Ostatní projekty příliš vycházejí z rétoriky politiků a pravděpodobným preferencím některých radních.
Pětice finalistů bude své projekty prezentovat před Radou ČT ve středu 18. června. Pak bude následovat volba generálního ředitele. Vítěz musí získat hlas od nejméně deseti ze 17 radních.
Do užšího výběru na místo generálního ředitele České televize postoupili ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová. Rozhodli o tom ve středu radní ČT hlasováním. Do výběrového řízení na šéfa veřejnoprávní televize se přihlásilo 21 uchazečů, jeden z nich ale nesplnil zadávací podmínky.
Do boje o post generálního ředitele se přihlásilo 21 lidí. Podle prohlášení Rady ČT, která bude nového šéfa nejvlivnější mediální instituce v zemi rozhodovat, měly některé přihlášky nedostatky. Na zasedání 11. června by měli radní z došlých projektů vybrat pět finalistů, kteří o týden později podstoupí ústní obhajobu a následnou volbu. Úspěšný uchazeč musí dostat nejméně deset hlasů. Kdo tedy usiluje o šéfování České televize?
Do výběrového řízení na generálního ředitele České televize přišlo 21 přihlášek. Některé ale mají nedostatky, uvedl předseda Rady ČT Karel Novák. Při minulé volbě před dvěma roky přišlo 13 přihlášek, ale pět radní vyřadili pro nesplnění požadavků výběru. Tehdejšího vítěze tendru Jana Součka rada na začátku letošního května po roce a sedmi měsících ve funkci odvolala. Souček před dvěma lety porazil nejdéle sloužícího generálního ředitele Petra Dvořáka.
Přihlášky do výběrového řízení na generálního ředitele České televize (ČT) podali předsedkyně dozorčí rady vydavatelství Czech News Center Libuše Šmuclerová, ředitel divize zpravodajství a publicistiky ČT Petr Mrzena, bývalý generální komisař Expa v Miláně a Dubaji Jiří František Potužník, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek a podle serveru Aktuálně.cz také dlouholetý výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas. Bývalý moderátor hlavní zpravodajské relace České televize Události Jakub Železný se přihlásí odpoledne.
Ve vedení České televize skončil její dosavadní generální ředitel Jan Souček. Odvolala jej Rada České televize. Ta zvolí nového šéfa České televize 18. června. O týden dříve vybere z přihlášek, které obdrží, pětici finalistů.
Rada Janu Součkovi vytkla nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv i komunikaci s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno televize. Generální ředitel označil výtku za neopodstatněnou.
Továrna na výrobu🔋🔋🔋 baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl to v příspěvku na sociální síti. Poukázal na nesouhlas místních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). "Žádná gigafactory tam nikdy nebude," prohlásil Babiš. Na pozemcích o rozloze 278 hektarů chce připravit jinou investici, s níž budou místní obyvatelé souhlasit.
