O návratu elektronické evidence tržeb podnikatelé vědí, s přípravami ale většinou nespěchají. Čekají na podrobnosti a obávají se další administrativy i účtů za technologie. Analýza Visa ukazuje, že povinnost pořídit nový systém může přinést příležitost pro rozšíření karetních plateb. Zájem by byl především o řešení, které zvládne evidenci i přijímání karet najednou.
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku. Reagují na rozhodnutí vládní koalice přednostně projednat zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Protest se má projevit i ve vysílání. Podle iniciativy Veřejnoprávně plánované financování ze státního rozpočtu ohrožuje nezávislost obou institucí, vláda změnu obhajuje úlevou pro občany a firmy.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků se dobře prodává jako úleva domácnostem. Náklady na veřejnoprávní média tím ale nezmizí. Vláda je chce přesunout do státního rozpočtu a zároveň financování omezit. Podstatná otázka proto zní, co za své peníze veřejnost dostane a jak budou redakce chráněny před politiky, o jejichž práci mají informovat. Opoziční spekulace o povolebních motivech tuto debatu jen odvádějí stranou.
Studium v USA by se mohlo zahraničním studentům výrazně prodražit. Americká vláda plánuje zavést poplatek 70 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,5 milionu korun, který by univerzity platily za každého zahraničního absolventa, jenž chce po škole v zemi pracovat. Opatření má omezit jejich počet, hlavně v technických a přírodovědných oborech.
Dálniční známky by od příštího roku nemusely automaticky zdražovat. Sněmovna schválila vládní novelu, která ruší každoroční valorizaci a ponechává ceny na letošní úrovni. Poslanci zároveň podpořili změnu jednodenní známky. Místo do půlnoci by platila celých 24 hodin od zakoupení. Předlohu nyní posoudí Senát.
Česká televize plánuje do roku 2030 propustit téměř 350 lidí a už příští rok ušetřit 350 milionů korun. Škrty zasáhnou i výrobu pořadů. Úspory přicházejí v době, kdy vláda Andreje Babiše chystá změnu financování veřejnoprávních médií a televize se připravuje na nejisté příjmy.
Kampaň „Proč míň?“ se ptá, proč by měla mít Česká televize a Český rozhlas méně peněz. Správná otázka. Stejně správné je ale ptát se, proč mají dostávat právě tolik. A co za miliardy skutečně nabízejí.
Vláda teď chystá jeden z největších zásahů do systému za poslední roky: mladým chce zdvojnásobit státní podporu, jejich peníze více poslat do akcií. Největší boj se ale strhne o poplatky, které chce stát srazit až na půl procenta ročně. Penzijní společnosti varují, že je to příliš málo. Zkušenost Estonska ale ukazuje něco jiného.
Jedna z položek rozpočtových příjmů je sice svou výší málem přehlédnutelná, ale v čase výrazně roste. Jde o poplatky za ukládání odpadu. Naopak nám rostly platby do EU, do nichž patří i sankce za nízkou recyklaci. Tady už ale celkově jde o desítky miliard.
Platby kartou se pro většinu Čechů staly samozřejmostí a upřednostňování hotovosti ze strany některých restaurací se opakovaně stává předmětem kritiky. Není výjimkou, že lidé už na karty spoléhají a hotovost pak v podobných situacích po kapsách hledají marně. „V Česku se kartou platí hodně. Mnohem víc než v některých dalších evropských zemích, jako jsou Německo nebo Itálie,“ říká Klára Bulířová, ředitelka denního bankovnictví Partners Banky. Dodává, že v zahraničí se to ne vždy vyplatí.
Donald Trump chce za bezpečný průjezd Hormuzským průlivem vybírat pětinu hodnoty nákladu. U plně naloženého supertankeru by poplatek mohl dosáhnout zhruba 640 milionů korun. Námořníci plán označují za zlodějinu a obchodníci se obávají dalšího růstu cen ropy. Ten by brzy pocítili také čeští řidiči.
