Kampaň „Proč míň?“ se ptá, proč by měla mít Česká televize a Český rozhlas méně peněz. Správná otázka. Stejně správné je ale ptát se, proč mají dostávat právě tolik. A co za miliardy skutečně nabízejí.
Českou televizi a Český rozhlas čekají v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií tvrdé škrty. Podle prvních odhadů by obě instituce mohlo opustit celkem 450 až 700 zaměstnanců. Vyplývá to z vyjádření generálního ředitele České televize Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala.
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Změny penzijního spoření se státním příspěvkem, které chce do konce června schválit vláda, cílí hlavně na to, aby si na penzi začali spořit už děti. Lidé z byznysu jsou k tomu skeptičtí.
Česká televize loni vybrala na televizních poplatcích 6,34 miliardy korun, meziročně o 600 milionů více a o 188 milionů nad plánem. Pomohlo jí zvýšení poplatku ze 135 na 150 korun i rozšíření okruhu poplatníků. Od příštího roku však může být systém zcela jiný: vládní koalice chce poplatky zrušit a nahradit je financováním ze státního rozpočtu.
Levné nákupy z čínských e-shopů čeká od července změna. Evropský poplatek tři eura se nebude vztahovat na celý balík, ale na jednotlivé druhy zboží v zásilce.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Poslanci dnes odsouhlasili zrušení sankcí pro důchodce, kteří chtějí odejít z penzijního spoření či už odešli. Pirátský návrh snížit poplatky neprošel, ale ministryně financí se na snížení chystá.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Německo chystá rozsáhlé posílení 🛡️🛡️🛡️ochrany před ruskými dronovými a kybernetickými útoky. V rozhovoru s nedělníkem Bild am Sonntag to uvedl spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Chce mimo jiné rozšířit mobilní protidronové jednotky a vybudovat národní digitální ochranný štít nazývaný Cyberdome. Plán přichází po zmařeném útoku na letiště Lipsko/Halle, z něhož Berlín viní Moskvu.
Obvinění od Západu, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem ⚔️⚔️⚔️ skutečné války, řekl podle ruských médií Lavrov.
Koaliční SPD půjde v pondělí na večerní jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů, ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince. V pořadu Nedělní debata v České televizi to dnes řekl předseda poslaneckého klubu Radim Fiala (SPD). O návrzích chce pak SPD diskutovat s Schillerovou i na úterním poslaneckém klubu SPD, kam je ministryně pozvaná.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil, že kvůli růstu cen 🛢️🛢️🛢️ pohonných hmot vláda znovu přistoupí k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude, uvedl dnes Babiš v televizi Prima v pořadu Partie Terezie Tománkové. "Nebudeme snižovat spotřební daň," prohlásil Babiš k možnosti takto snížit ceny pohonných hmot, které vzrostly v důsledku eskalace konfliktu na Blízkém východě.
Indonéské úřady v neděli kvůli erupci sopky Anak Krakatau zastavily provoz na šesti ✈️✈️✈️ letištích, včetně mezinárodního letiště u Jakarty, informovala agentura Reuters. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer. Podle místních úřadů nehrozí riziko vln cunami. Hlavní letiště pro indonéskou metropoli opakovaně pozastavilo provoz, podle posledních informací agentury AFP do 17.30 místního času (12.30 SELČ).
Česko chce v otázce omezení pohybu ruských diplomatů postupovat společně se spojenci. Pokud se opatření dostane na jednání Evropské rady, Česko ho podpoří, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) v pořadu Partie na CNN Prima News. Rusko označil za hrozbu a agresora. Česko je podle něj pravděpodobně také terčem ruských kybernetických útoků.
Číst více
Rusko a Ukrajina podle úřadů pokračují ve vzájemných 💥💥💥úderech mimo Kyjev a Moskvu, kde kvůli diplomatické misi amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera od soboty platí třídenní zastavení útoků. Při ruském úderu na Záporoží zahynul jeden člověk, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov na platformě Telegram. Naopak ukrajinský dronový útok v Rostovské oblasti zranil tři lidi včetně dítěte, uvedl gubernátor oblasti Jurij Sljusar.
Číst více
Kombinace přívalových dešťů a sucha zničila letošní úrodu belgických brambor odrůdy Bintje, které jsou nejvhodnější pro výrobu oblíbených 🍟🍟🍟 smažených hranolků. Hlízy jsou sotva jako pingpongové míčky. Tamní farmáři přesto musí do necelého měsíce splnit smlouvy na dodávky pro výrobu hranolků . Odvětví varuje, že pravděpodobně zdraží i samotné hranolky.
Číst více
Realitní a investiční skupina Trigema loni téměř zdvojnásobila 💰💰💰čistý zisk na 743 milionů korun. Její obrat se zvýšil o 75 procent na 3,5 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy skupiny. Za vyššími výnosy stojí více prodaných bytů a vyšší zájem o projektové činnosti společnosti. V Praze loni firma prodala 340 nových bytů. Šéf Trigemy Marcel Soural uvedl, že rok 2025 byl pro skupinu obdobím stabilizace a zároveň se jí dařilo růst napříč různými aktivitami.
Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes budou ✅✅✅ vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Pokud získá většinu mandátů, stane se její lídr Ulrich Siegmund prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války.