Česká televize loni vybrala na televizních poplatcích 6,34 miliardy korun, meziročně o 600 milionů více a o 188 milionů nad plánem. Pomohlo jí zvýšení poplatku ze 135 na 150 korun i rozšíření okruhu poplatníků. Od příštího roku však může být systém zcela jiný: vládní koalice chce poplatky zrušit a nahradit je financováním ze státního rozpočtu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Česká spořitelna od 18. května 2026 mění ceník investičních služeb. U jednorázového nákupu akcií, frakčního investování, ETF, ETC nebo certifikátů ruší minimální poplatek, který dosud činil 90 korun, případně čtyři eura nebo čtyři dolary.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) by mohl za své odborné úkony a konzultace v oblasti cen a úhrad léčivých přípravků získat ročně až sedm milionů korun navíc. Návrh nařízení, které má zejména valorizovat cenu práce při posuzování žádostí, projedná v pondělí vláda. Nařízení začne platit za 15 dní od jeho vyhlášení. Ústav podle rozpočtu hospodařil loni s téměř 968,5 milionu korun, vlastní příjmy tvořily kolem 24,8 milionu korun.
Ačkoli můžeme mít k České televizi různé výhrady, dělá dobrou službu. Za pár korun si každý přijde na své. Někdo sleduje zpravodajství, někdo Stardance, jiný dá přednost dánským seriálům. Pokud vláda nechá úřadovat Otu Klempíře, budeme si z daní platit neslanou nemastnou přehlídku Macikových tiskovek, filmů s Františkem Němcem a černobílých snímků o Blitzkriegu.
Veřejnoprávní média projdou zásadní proměnou. Bohužel nebude motivovaná žádnou debatou nad tím, jakou službu vlastně mají poskytovat, ale půjde o prozaickou věc: méně peněz. A to o dost. V důsledku toho nabídnou prostě méně a Česko se zbavuje donedávna zajímavé kulturní zbraně.
Ruský ministr digitalizace Maksut Šadajev o víkendu požádal operátory mobilního a internetového spojení, aby zavedli poplatky za používání služeb vzdáleného připojení (VPN), uvedl časopis Forbes ve své ruské verzi s odvoláním na nejmenované zdroje. Ti se podle listu shodují, že iniciativa vychází z tajného příkazu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ceny elektřiny se po krizových letech uklidnily, jistota se ale nevrátila. Domácnosti tak řeší zásadní dilema: zajistit si cenu, nebo zůstat flexibilní? Na první pohled se zdá, že nejhorší období je za námi. Realita je ale složitější. Energetika se proměňuje rychleji než kdy dřív. A s ní i způsob, jak o cenách přemýšlet.
Veřejnoprávní médium nemůže fungovat jako uzavřený klub. Pokud má Česká televize obhájit svou existenci i financování, musí projít hlubokou změnou. Ne kosmetickou úpravou, ale skutečným průvanem.
Majitelé elektromobilů by v budoucnu mohli přijít o výjimku z placení dálniční známky. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) navrhuje, aby vozidla na elektřinu hradila stejný poplatek jako automobily se spalovacími motory. Argumentuje především spravedlivým financováním dopravní infrastruktury a rostoucím zatížením silnic těžšími vozy.
Co bylo roky tolerováno, je od letoška zakázané. Lékaři už nesmí vybírat poplatky za registraci ani další příplatky za hrazenou péči. Stát nově hrozí tvrdými sankcemi.
Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán byl na sjezdu své strany Fidesz opět zvolen jejím předsedou. Navzdory drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách uvedl, že se nikdy nevzdá, informovala agentura Reuters. Po porážce Fideszu expremiér čelil tlaku některých svých stoupenců, aby odešel z politiky. Na stranickém sjezdu Fideszu ale hlasovalo pro Orbánovo znovuzvolení 729 z 737 delegátů, informovala státní tisková agentura MTI.
Číst více
